Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
24-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
23-06-2024
Rapar Osman Uzery
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
GENDER AND CONFLICT ANALYSIS IN ISIS AFFECTED COMMUNITIES OF IRAQ
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
After ISIS Perspectives of displaced communities from Ninewa on return to Iraq’s disputed territory
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
IRAQ’S DISPUTED INTERNAL BOUNDARIES AFTER ISIS HETEROGENEOUS ACTORS VYING FOR INFLUENCE
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
STABILIZATION AND DEMOCRATIZATION OF IRAQ A STRATEGIC ANALYSIS OF THE CONSTITUTION-BUILDING PROCESS
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
THE FUTURE OF IRAQI KURDISTAN: THE ”ISLAMIC STATE” AS A CATALYST FOR INDEPENDENCE?
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Nation Building and Genocide As Civilising and De- civilising processes
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The Future of Kirkuk: T HE REFERENDUM AND ITS POTENTIAL I MPACT ON D ISPLACEMENT
18-06-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 518,955
Images 104,844
Books 19,331
Related files 97,562
Video 1,401
Library
Political Communication the...
Articles
Kurdish fighters in Ukraine...
Library
Woman’s role in the Kurdish...
Library
Dialectics of struggle: cha...
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
ماڵی خودا لەکوێیە؟
Our information is from and for all times and places!
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ماڵی خودا لەکوێیە؟

ماڵی خودا لەکوێیە؟
ناونیشان: ماڵی خودا لەکوێیە؟
نووسەر: #ڕێبین ئەحمەد ڕەشید#
ڕۆژی دەرچوون: #18-06-2023#
حەج ئەو بەرزەخە گرنگەی عیبادەتە لە ئیسلامدا کە بەوردی مەودای نێوان شوناسی دینی و حەقیقەتی دینیی تیدا بەرجەستە دەبێت. لە حەجدا هەم عیبادەتی فەردی و عروجە ستونی و ڕۆحانییەکەی، هەمیش عیبادەتی دەستەجەمعی و دیسپلینە چەسپاوە ئاسۆییەکەی بەبێ ئەوەی لێکبدەن تێکەڵ بەیەک دەبن و وەک دوو مراوی عاشقی لێواری دەریایەک لەکاتی زەردەی ئێوارەدا مل لە ملی یەک دەئاڵێنن و لە هاڕمۆنییەکی تەواو نەرمدا پێکەوە سەما دەکەن. بە قەولی غەزالی ئەنەرژی و هیممەتە کەمە فەردییەکان یەکدەگرن و تێکڕا پێکەوە بەبێ ئەوەی لێی کەمبێتەوە بەیەک ئاست هەمووان گەرم دەکاتەوە. لە دیدی مندا حەج بێ زیانترین و تەواوترین و کامڵترین بەیەکگەیشتنی شوناس دینی و ئیمانی دیینە.
بە پێچەوانەی دینیە ئیبراهیمییەکانی دیکەوە کە ڕووداوێکی وەک حەجیان تێدا نابینرێت، ئیسلام بەوردی کاری لەسەر ئەم کۆنفرانسە فەردانییە/دەستەجەمعییە پڕ لە ڕموزات و سیمبۆلە کردووە و دواتریش لە فۆڕمی پاکێجێکی وەک بوون بە حاجیدا خەمڵاندوویەتی.
=KTML_Bold=ئیحرام:=KTML_End=
لەسەرەتاییترین ڕوکنە فەردی و دەستەجەمعییەکانی حەج دەرچوونە لە ژیانی مەئلوف و باوی دونیا. گەڕانەوە بۆ دۆخێکی هەرە سەرەتایی مرۆڤ و گرنگترین بنەمای پایەی نێو حەجە. بەستنی ئیحرام و دورکەوتنەوە لەوەی لە ژیانی ئاساییدا چۆن ژیاویت لە قوڵترین ماناکانی حەجە. لە ئیحرامدا و لە ڕوانگە تەنک و ئابووری/ کۆمەڵایەتییەکەیەوە هەموومان وەک یەک و یەکسان و چونیەک دەردەکەوین، بەڵام لەمە گرنگتر دیوە قوڵەکەی ئیحرامە. لە مۆراڵدا ئیحرام پۆشین ڕەمزێکە بۆ دەرچوون لە ماددیاتی ژیان، گەر بە شێوەیەکی کاتیش بووبێت تۆ بەم چەند مەتر خامەی لەخۆتت ئاڵاندووە دەڵێیت واز لە هەموو ئەوە دێنم کە دڵم پێوەی نووساوە و لە وڵاتی خۆم وابەستەی بووە. ئیحرام لە قوڵترین مانای خۆیدا ڕووتبوونەوە و دەستهەڵگرتنە لە داوی تەزویر ڕیابازی و زینەتەکانی دونیا و ئەوەی لە ڕابردوودا لەخۆمان ئاڵاندووە و پێوەی نازیومانە.
لە بەستنی ئیحرامەوە بۆ شکاندنی تۆ دەبێت پابەند بیت بەو دیسپلینەوە کە بۆت دادەندرێت. لە خەڵک و خوا گەڕێ، لە کاتی ئیحرامدا تۆ مافی ئەوەت نییە مێروولەیەک، قالۆنچەیەک یان تەنانەت خشۆکێکی ژەهراوی وەک مار و دوپشکیش بکوژیت ئەگەر چی زیانیشی بۆت هەبێت. ئەمە گەورەترین مانا و نیشانەیە بۆ هارمۆنییەتی تۆ لەگەڵ گەردوون و ئەوەی تێیدایە. لە دیوە ستونییەکەیدا تۆ هیچ شتێک لە خۆت بە کەمتر نازانی وەک مەخلوق و هەواو هەوەس و غرورە ئینسانییەکەت یەکسان دەکەیتەوە لەگەڵ هەموو بووندا، لە دیوە ئاسۆییەکەشیدا بانگەوازی درووستکردنی جڤاتێکی پڕ لە سوڵح و ئاشتی دەدەیت بە گوی هەموو بوونەواراندا و تەنانەت بەرانبەر ئاژەڵ و بێ زمانەکانیش شەرم و تەقوا دەتگرێت و خۆت دەگریتەوە لەوەی ئازاریان بدەیت.
بەڵام هەر چەند کاتژمێرێک لە پاش شکاندنی ئیحرام سەربڕینی ئاژەڵ و ڕشتنی خوێن دەبێتە فەریزە. تۆ دوێنێ لە ئیحرامدا بۆت نەبوو مێروولەیەک بکوژیت ئێستا هاتوویت خوێنی بزن و مەڕ و ڕەشەوڵاخ دڕژیت و وەک قوربانی پێشکەشی خودایان دەکەیت! ئەمە لە ڕواڵەتدا وەک دژەوانە و پارادۆکس دەردەکەوێت بەڵام لەقوڵاییدا سکپڕە بە گەورەترین مانای وجودی بەوەی هیچ یەکێک لە ئێمە بەبێ ڕێگەپێدانی خودا مافی ڕژاندنی هیچ خوێنێکمان نییە چ خوێنی ئاژەڵ چ خوێنی مرۆڤ. ئەم قوربانییە دەبێت پێمان بڵێت کە گەر سەربڕینی حەیوان مانای سەربڕینی حەیوانییەتی نەدا لە خۆماندا ئەوا ئەو قوربانییە جگە لە خوێنڕێژی شتێکی دیکەی لێ نامێنتەوە.
قوربانی کردن لە سادەترین مانایدا سەربڕینی شتێکە بە فەرمان و ڕێگەپێدانی خاوەن و پەروەرێنەکەی. ئەوەی پاڵ بەتۆوە دەنێت حەز و هەوا و هەوسی خۆت نییە بەڵکوو لەژێر فەرمانی کەسێکدا و بە ئیزنی ئەو و بۆ ئەو و بەو یاسایانەی ئەو دایناوە سەردەبڕیت. هیچ کەسێک مافی کوشتنی هیچ شتێکی دیکەی نییە مەگەر لەژێر ڕێگەپێدانی ئەودا نەبێت. ئەمەیە مانای دەقیق و حەقیقی ولا تأکلوا مما لم يذکر اسم اللە عليە واتە تۆ نابێت لە گۆشتی شتێک بخۆیت کە بەبێ ڕێگەپێدانی خودا و بۆ هەوا و هەوەس و زیادەڕەوی و حەیوانییەتی مرۆڤ سەربڕدراوە.
=KTML_Bold=تەوافی ماڵی خودا:=KTML_End=
تێرمی ماڵی خودا تێرمێکە لە دوای شکاندنی بتەکانی نێو کەعبە لەلایەن پێغەمبەرەوە د.خ هاتە نێو تێرمینۆلۆژی ئایینی ئیسلامەوە. پێش شکاندنی بتەکانی نێوی، کەعبە ماڵی تەزویرچیانی زێڕ و زیو و بتان بوو. پێغەمبەر د.خ بە شکاندن و فڕێدانی بتەکانی نێوی و خاڵیکردنەوەی جارێکی دیکە کەعبەی کردەوە ماڵی خودا، وەک بڵێی لە ڕێگەی شکاندن و خاڵیکردنەوەی کەعبە لە بتەکانی بیهەوێت پێمان بڵێت هەر ماڵێک لە بت پاکبوویەوە ئەوا خۆبەخۆ دەبێتە ماڵی خودا، جا ئەو ماڵە ماڵی دڵ بێت یا ماڵێک لە مەککە بێت. خودا ناچێتە ماڵێکەوە و نایکاتە ماڵی خۆی گەر پێشوەخت پڕکرابێ لە بت، دەبێت پێشوەخت ئەو ماڵانە لە بت و خۆشەویستی بۆ بتان دابماڵدرێن ئەوسا دەبنە ماڵی خودا. ماڵی خودا ماڵێکی خاڵییە، ئەو ماڵانەسی پڕن خودا بە شیاویئەوەیان نازانێ بچێتە نێویانەوە و بیانکاتە ماڵی خۆی.
جۆهانس کیپلەر دەیوت گەر خودا بشێت ماڵێکی هەبێت و لە شوێنێکدا دانیشێت ئەوا خۆر پیرۆزترین و باشترین جێگایە بۆ خودا تا تێیدا نیشتەجێ ببێت. لە تێرمینۆلۆژی دینی، فەلسەفی و زانستی کۆندا خۆر وەک موقەدەس تەماشا دەکرا، بەڵام زانستی نوێ سەلماندی خۆر نەک هەر پیرۆز نییە بەڵکوو کارلێک و تەقینەوەی کۆمەڵێک گاز و ماددەی زۆر بەهێز زیاتر نییە و شتێک نییە بەناوی پیرۆزی خۆرەوە.
بە پێچەوانەی ئەوەی ئەهلی حەدیس و سەلەفییەکان بانگەشەی بۆ دەکەن، خودا مونەزەهە لە کات و شوێن، پێویستی بە ماڵێک نییە لە دونیادا هەیبێت، گەر هەرسوور بین لەسەر ئەوەی ماڵێکی هەبێت ئەوا ئەو ماڵە کەعبەیەکی پڕ لە بت و ئیسراف و دەرگای ئاڵتوونی پەردە ئاوریشم نییە، بەڵکوو دڵێکی خاڵییە کە تەنها و تەنها خۆی تێدابێت.
کەعبە ئەمڕۆ بە ماڵی خودا نەماوە، لەبەر ئەوەی دیسان پڕکراوەتەوە لە بتی گەورە و بچووکی سیاسی دەوڵەمەند و خانەدانی پترۆ بنەماڵە و پترۆ سەلەفی و پترۆ وەهابی.
گەر لێرەشەوە پێشوەخت ماڵی دڵ لە هەژموونی بت و بتکەدە خاڵی نەکرێتەوە، سوڕانەوە بەدەوری ماڵێکدا کە خودا لەم فۆڕمەی ئێستایدا بە ماڵی خۆی نازانێت جگە لە ماندوویەتی ڕێگا هیچی دیکە ناداتە خاوەنەکەی و نایکاتە حاجی. بە شکاندنی بتەکان پێغەمبەر وتی فۆڕمی تقوسەکان گرنگ نین، ناوەرۆکەکانیان گرنگن. دەشێت سۆمەرییەک وەک دەستگرتنی ئێمەی موسوڵمان لەنوێژدا دەستی گرتبێت، قورەیشییەک سەفا و مەروای کردبێت، صابیئییەک خوێنی ڕشتبێت و قوربانی کردبێت، بەڵام ئەوەی گرنگە فۆڕم نییە بەڵکوو مانای پشت ئەو سیمبۆلانەیە. قورئان زۆر بەدەقیقی ئەم مانایە بە ئیمان ناو دەبات (إِنَّ الَّذِينَ آمَنُوا وَالَّذِينَ هَادُوا وَالنَّصَارَىٰ وَالصَّابِئِينَ مَنْ آمَنَ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الْآخِرِ وَعَمِلَ صَالِحًا فَلَهُمْ أَجْرُهُمْ عِندَ ڕَبِّهِمْ وَلَا خَوْفٌ عَلَيْهِمْ وَلَا هُمْ يَحْزَنُونَ)
تەواف هەر هەمان تەوافی جاهیلییە لە فۆڕمدا بەڵام ئەوەی تەوافی محەمەدی لە تەوافی ئەبوجەهلی جیادەکاتەوە ئەوەیە محەمەد د.خ چ لە دڵیدا و دواتریش چ لە کەعبەدا بتی نەهێشت، ئەوەی بوجەهل بۆ زێڕ و زۆری بت و بوتکەدەبوو، بەقەولی قورئان ئەو نوێژەی ئەوان ڕووبەڕووی ماڵەکە کەعبە دەیکەن جگە لە ورتەورت و فیکەفیک و هەندێ دەست جوڵاندنی وەک چەپڵە لێدان شتێکی زیاتر نییە، واتە بێ مانا و بێ ناوەرۆکە هەرچەندە ئەوان لە فۆڕمە زاهیرییەکەیدا نوێژیش دەکەن:
(وَمَا کَانَ صَلَاتُهُمْ عِندَ الْبَيْتِ إِلَّا مُکَاءً وَتَصْدِيَةً)
چ کەعبە و چ دڵی زیارەتکارانی کەعبە ئەمڕۆ پڕن لە بتی سیاسی و ئابووری و کۆمەڵایەتی، هەتا لەو بتانە خاڵی نەکرێنەوە نابنە ماڵی خودا.
هەرشوێنێ بتی لێنەمێنێ دەبێتە ماڵی خودا، ماڵێک کە خاڵیبوو لە بت ئەوسا دەتوانێت ببێتە ماڵی ئەو، خودا ناچێتە ماڵێک پڕ بێت لە غەیری خۆی. وشەی (لای لا الە الا اللە) دەقیق بە مانای وێرانکردن و تارو مارکردن و ڕوخاندنی ئەوەی هەیە لە بت و هەستی بتپەرەستی دێت، تا خودا بتوانێت دانیشێت و جێگای خۆی بکاتەوە، خودا بەبێ ئەم وێرانکردنە نایەت:
لەدڵدا خەڵک و خوا بوو فائیدەی چی
کەدەم پڕ بێ لە (ایاک و ایاک)
دیوە ئاسۆیی و شوناسییەکەی تەوافکردن بەدەوری خاڵێکدا گرنگترین خاڵی میحوەرین لە چەسپاندنی جێگیری و حولحولی نەبوونی ژیاری موسوڵماندا. تەوافی بازنەیی بەدەوری خاڵێکی دیاریکراودا سیمبۆلی دیسپلین و ئادابێکی جوڵاوی بنکە چەسپاون. مەولانا ئەم باسە بە پەرگارێک دەچوێنێت بۆ ئەوەی جوڵەیەکی بازنەیی درووست ببێت قاچێکی دەچەقێنێت و بە قاچەکەی دیکەی دەجوڵێت تا کامڵترین وێنەی بازنەیی بکێشێت. پەرگار کە قاچێکی چەسپاو نەبوو هەرگیز وێنەیەکی تەواوی پێناکێشرێت. ئەرستۆ پێی وابوو بازنە کامڵترین ئەندازە و جیۆمێترییەکە کە بشێت ئێمە بیناسین. جوڵەی بازنەیی وەک درێژی و بەرزی و پانی نییە، لەقوڵاییدا مانای ئەوەی هەڵگرتووە کە شوێن ناتوانێت ببێتە هەڵگری حەقیقەتی موتڵەق، دیدێکی پلورالیستیانە بۆ ژیان سەرڕێ دەخات. بازنەیی بوونی تەوافیش بە بڕوای من دەبێت هەر ئەمەی لێبخوێندرێتەوە.
ئەمڕۆ موسوڵمانان و جوگرافیاکەیان قوربانی دوو ئافەتی زۆر گەورەن، یان ئەوەیە ناجوڵێن و بڕوایان بە جوڵە نییە، یان بێ پەروایانە و بەبێ چەقاندنی پنتێکی جێگیری وەک پەرگار بێ مەبەستانە و لە گۆترە دەجوڵێن وهەرگیز بازنەیەکیان پێ ناکێشرێت، خاڵ و مەرجەعێکی جێگیریان نییە لەدەوری بگەڕێن . تەوافی دەستەجەمعی و بازنەیی بەدەوری کەعبەدا دەبێت ئەوەی لە ئێمە وەک موسوڵمان گەیاندبێت کە بێ سەنتەر و بێ مەرجەع و بێ پەروا نەجوڵێین، ئەوانەی ئەمڕۆ شتێک دەڵێن وسبە پێچەوانەی ئەوەی ئەمڕۆ گوتویانە هیچ نین جگە لەوەی لەم ڕوکنە گەورەیەی چەقەخاڵ و خاڵی کۆکەرەوە تێنەگەیشتوون. [1]
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 21 times
HashTag
Linked items: 2
Group: Articles
Publication date: 18-06-2023 (1 Year)
Cities: Sulaimaniyah
Content category: Investigation
Content category: Religion and atheism
Content category: Philosophy
Country - Province: South Kurdistan
Document Type: Original language
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Publication Type: Born-digital
Technical Metadata
The copyright of this item has been issued to Kurdipedia by the item's owner!
Item Quality: 99%
99%
Added by ( هومام تاهیر ) on 11-07-2023
This article has been reviewed and released by ( Aras Eilnjaghi ) on 11-07-2023
This item recently updated by ( Rozhgar Kerkuki ) on: 06-04-2024
URL
This item according to Kurdipedia's Standards is not finalized yet!
This item has been viewed 21 times
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Library
GENDER AND CONFLICT ANALYSIS IN ISIS AFFECTED COMMUNITIES OF IRAQ
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
Antonio Negri
Biography
Jasmin Moghbeli
Library
IRAQ’S DISPUTED INTERNAL BOUNDARIES AFTER ISIS HETEROGENEOUS ACTORS VYING FOR INFLUENCE
Biography
Shilan Fuad Hussain
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
KHAIRY ADAM
Articles
Feminism, gender and power in Kurdish Studies: An interview with Prof. Shahrzad Mojab
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Articles
A STUDY ON THE HUMAN RIGHTS SITUATION IN KIRKUK
Biography
Nurcan Baysal
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Archaeological places
Hassoun Caves
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Biography
Havin Al-Sindy
Biography
Ayub Nuri
Library
After ISIS Perspectives of displaced communities from Ninewa on return to Iraq’s disputed territory
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Archaeological places
Cendera Bridge
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity

Actual
Library
Political Communication the Kurdish Parties Patriotic Union Of Kurdistan as a sample
08-05-2022
Rapar Osman Uzery
Political Communication the Kurdish Parties Patriotic Union Of Kurdistan as a sample
Articles
Kurdish fighters in Ukraine? SDF denounced Fake news from Russland
25-07-2023
Hazhar Kamala
Kurdish fighters in Ukraine? SDF denounced Fake news from Russland
Library
Woman’s role in the Kurdish political movement in Syria
25-04-2024
Hazhar Kamala
Woman’s role in the Kurdish political movement in Syria
Library
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
26-05-2024
Hazhar Kamala
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Ismail Mohamad Hassaf
New Item
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
24-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
23-06-2024
Rapar Osman Uzery
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
GENDER AND CONFLICT ANALYSIS IN ISIS AFFECTED COMMUNITIES OF IRAQ
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
After ISIS Perspectives of displaced communities from Ninewa on return to Iraq’s disputed territory
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
IRAQ’S DISPUTED INTERNAL BOUNDARIES AFTER ISIS HETEROGENEOUS ACTORS VYING FOR INFLUENCE
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
STABILIZATION AND DEMOCRATIZATION OF IRAQ A STRATEGIC ANALYSIS OF THE CONSTITUTION-BUILDING PROCESS
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
THE FUTURE OF IRAQI KURDISTAN: THE ”ISLAMIC STATE” AS A CATALYST FOR INDEPENDENCE?
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Nation Building and Genocide As Civilising and De- civilising processes
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The Future of Kirkuk: T HE REFERENDUM AND ITS POTENTIAL I MPACT ON D ISPLACEMENT
18-06-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 518,955
Images 104,844
Books 19,331
Related files 97,562
Video 1,401
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Library
GENDER AND CONFLICT ANALYSIS IN ISIS AFFECTED COMMUNITIES OF IRAQ
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
Antonio Negri
Biography
Jasmin Moghbeli
Library
IRAQ’S DISPUTED INTERNAL BOUNDARIES AFTER ISIS HETEROGENEOUS ACTORS VYING FOR INFLUENCE
Biography
Shilan Fuad Hussain
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
KHAIRY ADAM
Articles
Feminism, gender and power in Kurdish Studies: An interview with Prof. Shahrzad Mojab
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Articles
A STUDY ON THE HUMAN RIGHTS SITUATION IN KIRKUK
Biography
Nurcan Baysal
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Archaeological places
Hassoun Caves
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Biography
Havin Al-Sindy
Biography
Ayub Nuri
Library
After ISIS Perspectives of displaced communities from Ninewa on return to Iraq’s disputed territory
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Archaeological places
Cendera Bridge
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Folders
Biography - Gender - Male Biography - Nation - Kurd Articles - Country - Province - East Kurdistan Library - Country - Province - South Kurdistan Articles - Country - Province - South Kurdistan Articles - Country - Province - West Kurdistan Library - Country - Province - Outside Articles - Country - Province - Syria Articles - Country - Province - Turkey Articles - Country - Province - Kurdistan

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.39 second(s)!