Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
24-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
23-06-2024
Rapar Osman Uzery
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
GENDER AND CONFLICT ANALYSIS IN ISIS AFFECTED COMMUNITIES OF IRAQ
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
After ISIS Perspectives of displaced communities from Ninewa on return to Iraq’s disputed territory
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
IRAQ’S DISPUTED INTERNAL BOUNDARIES AFTER ISIS HETEROGENEOUS ACTORS VYING FOR INFLUENCE
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
STABILIZATION AND DEMOCRATIZATION OF IRAQ A STRATEGIC ANALYSIS OF THE CONSTITUTION-BUILDING PROCESS
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
THE FUTURE OF IRAQI KURDISTAN: THE ”ISLAMIC STATE” AS A CATALYST FOR INDEPENDENCE?
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Nation Building and Genocide As Civilising and De- civilising processes
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The Future of Kirkuk: T HE REFERENDUM AND ITS POTENTIAL I MPACT ON D ISPLACEMENT
18-06-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 519,087
Images 104,940
Books 19,372
Related files 97,698
Video 1,402
Library
Political Communication the...
Articles
Kurdish fighters in Ukraine...
Library
Woman’s role in the Kurdish...
Library
Dialectics of struggle: cha...
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
کەلێنەکانی چاکسازی - 9-12
Send your works in a good format to Kurdipedia. We will archive it for you and preserve it forever!
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
کەلێنەکانی چاکسازی - 9-12
Articles

کەلێنەکانی چاکسازی - 9-12
Articles

ئیسماعیل فەرەج
(9)
دەبوو لەم بارە مادیە شیاوەوە ئەم بابەتانە لە بوارەکانی‌تری ڕسکانی کۆمەڵگەی کوردیەوە باس بکرانایە. لە ڕێگەی توێژینەوە لە لایەنی نەتەوەیی و کۆمەڵایەتی و ئەنتۆپۆلۆژی و باوەڕو ئێرکۆلۆژیاو دیموگرافیا و چەندین دیاردەی هەڵتۆقیوی جیاوازیان لێ خاوێن بکردنایەتەوە. سەربەخۆو چاو نەترسانە پڕۆگرامی ئاشکرای یەک مەبەستیان تیادا ڕەچاو بکرایە. لەگەڵ هەوڵی بەرامبەردا، نەک هەموو بابەتەکان بە یەکەوەو دابڕاوو بێ بەرنامەو باری هۆنینەوە بەسەریدا زاڵتر بێت. ڕووی بابەتیانە، یاخود زانستیانەی بابەتەکان ون بکات و وابەستە بکرێت بە نادیارەوەو بابەتی سیاسی و ئایدۆلۆژی ناتەواوی پێوە بلکێنێت، کە تاوەکو ئەم سەردەمە واژۆیەکی دروستیان بە خۆیانەوە نەبینیوە. ئەگەر ئەو سونگەیەشی تیادا ڕەچاو کرابێت ئەوە لە هەر کەس و لایەنێکەوە بووبێت لە بەرژەوەندی بابەتێکی سەراپا سیاسیدا بووە. دژبە ڕاستی(هەقیقەتی) دوژمن کاری و هەوڵی بەرفراوانی ناوازەو بە هەند گرتنی بەرژەوەندی بەرتەسک بووە. نەک بەرژەوەندی گشتی و نەتەوەیی. ئەوەشی ئەو ڕووەی پێوە دیارنەبووە یان ئەوەتا لە شوێنی خۆی تواوەتەوە یاخود هەوڵی زۆری ژێر بە ژێر دراوە بۆ چەواشە کردن و فشاری نا دروست و خستویانەتە ژێر بیرو بۆچوونی جۆرێک لە ناڕاستی و بوونەتە خەونی شاعیرانەو خلیسکانی ڕاستەوخۆی تیادا دەرکەوتوون.
بۆ ئەم سەردەمەی ئێمە گرنگە هەندێ بواری بابەتی بکرێنە ڕێوگەیەکی دیاری گرنگ، کەچۆنیەتی خەبات و هەوڵ و تێکۆشانی نەتەوەکەمانی تیادا ئاشکرا بکرێت. ئەگەر بە کردەوە ڕووە ڕاستەقینەکەی ئاشکرا نەکرێت ئەوە بێ ئەوەی خۆمان بمانەوێت لە سنوری بەرژەوەندی گشتی دەرئەچین.
(10)
بە هەر حاڵ هەڵوێستی چەق بەستووی ئێستاو ڕوانگەی بیرو بۆچوونەکان هیچ کەس و لایەنێکی لێ بەدەر نیە. بەرامبەر ئەو کارەسات و نەهامەتیە مەترسیدارانەی بەرەو ڕوومان ئەبنەوە. هەر لە تۆپباران کردنی کوردستانەوە لەلایەن ئێران و تورکیاو سنور بەزاندیانەوە، کە چەندین جار ڕاونان و کوشتنی کوردانی ناوچە دابڕاوەکان و گرتنەوەی ئاوی ئەڵوەنی کوردستان‌و‌ تا ئەگاتە ئەم سەردەمەی داعش.
ئەگەر هەڵوێستەکان جێی خۆیان نەگرن ڕووەو دەرەوەی سنوری ئەو توانایەی لە کرۆکی نەتەوەکەماندا هەیە ئەوە بارەکە بە نا ئاسایی و دەستی دەستی و خۆدانە دەست ڕێکەوت ئەمێنێتەوە. تاوەکو ئەوکاتەی مەبەستی چەندین ساڵەی هەوڵ و خەبات و هەڵوێست و خۆزگەو ئاواتەکانمان مۆرکی کاڵ بوونەوەو ون بوون و پووکانەوەیان تیادا ئەبێتە ڕاستی. ئەو کارەساتانەی ڕوویانداوەو ئەوانەشی سەرەداوەکانیان بەدەرەوەن و ئەوانەشی بۆ لەمەو دوا ڕوو ئەدەن تەواوکەری ئەو کردەوە دڕندانانەن، کە بە درێژایی مێژووی خەباتی ڕەوای ئەم نەتەوەیە لەسەر خاکی خۆی بەرەو ڕووی بۆتەوە. بێدەنگی و خۆ پەنادان ڕووەو سۆنگەیەکی ترسناکی وامان ئەبات، کە هیچ حوکومەت و وڵات و کەسایەتیەکی ئەم سەدەی بیستویەکە لە هەر ڕوویەکی سایکۆلۆژی‌ و کۆمەڵایەتی و سیاسیەوە بیگرێت پێی هەزم نابێت. بەڵام لای خۆمان ئەم مەترسیانە زۆر بێ بەها کراوەو هەموو ئەو لایەنانەیان بێ باکانە بە پێوگەی ئاسایی و بارودۆخی ناوچەکەو چاوەڕوانیەوە بەستۆتەوە.
بە پەنا بردن بۆ ڕادەست کردنی لێپرسراوێتی بۆ شوێن و کەسانێک، کە هیچی لە بکەرو بڕیاردەری کارەساتەکان کەمتر نین. وایان کردوە هەڵوێست و هەنگاوی جدی نەبێت بۆ کۆکردنەوەو ساغ کردنەوەی بەرنامەیەکی شیاو، کە هانی یەکگرتن و یەک دەستی و یەک مەبەستی‌ هاوبەشی ڕاستەقینەی خاک و نەتەوە بکات و دژایەتی بێ بنەما بەلاوە بنێت و بنبڕی سستی و چەواشەی سیاسی و کۆمەڵایەتی نەتەوە بکات.
(11)
سێ لایەن گەشەکردن و پێشکەوتن و گۆڕانکاری دوو فاکتەری گەورە لە کرۆکی تاکە کەس و جەماوەرو نەتەوەدا دیاریئەکەن ئەوانەش فاکتەری دواکەوتەیی و پێشکەوتنی بوارە مادی و کۆمەڵایەتیەکانن. ئەم فاکتەرانە گشت دامودەزگاو ڕێکخراوەکانی کۆمەڵگە ئەگرێتەوە. هەر لە تاکەوە تا ئەگاتە دەوڵەت.
بە گەڕانەوە بۆ ڤاریابێڵسێکی سەربەخۆو بنەڕەتی ئەتوانرێت زۆر ڕووی سروشتی پێکهاتەی نەتەوەیی لە هەڵسەنگاندنی ئاستی ئەو دیاردە سیاسی و کۆمەڵایەتی و ڕۆشنبیری و سەربازیانەی تاوەکو ئەمڕۆ ناوازەن و خوارو خێچ لەسەریەک کەڵەکە بووە ئاشکرا بکرێن.
سەردەم سەردەمی گۆڕانکاری‌یە ئێمەو دەورووبەرو جیهان بە گشتی چەندین ڕووی سروشتی‌ مادی و مرۆڤایەتی‌ و ترێندی (نزعة) بێ هاوتای وا دەرکەوتوون، کە پێویستیان بە هەڵوێست وەرگرتنی ڕاستەقینە هەیە. بۆ هەر بۆچوون و گۆڕانکاریەک، کە دەرگامان پێ ئەگرێت. ناکرێت نەتەوەی کورد لەم کێشمەکێش و ئاڵنگارەی دنیادا بەبێ هەڵسەنگاندن و بەراورد کردن فاکتەری دەمارگیری و ئاین و کۆمەڵایەتی‌ یان نەتەوەیی وەرگرێت و بیانکاتە پاساو، چونکە ئەو لایەنانە چەندین ساڵە بەردەوام لە هەڵکشان و داکشاندایە. چەندین جار هەل بۆ نەتەوەکەمان ڕەخساو پێگەیەکی وامان پێ دیاری نەکرد، تاوەکو بکرێتە بەرنامەو ستراتیژی هاوبەشی چارەنوسازی لەسەر داڕێژرێن. ئیتر حیزب و لایەن‌ورێکخراوەکان چەند بتوانن بە دیدو بۆچوونی شیاوی سەردەمانە بەرنامەو پرۆگرام و شێوازی خزمەتگوزاری مادی و مرۆڤایەتی و بە هەند گرتنی بەرژەوەندی گشتی و بەرنامەی شایستەی لەسەر کەڵەکە بکات و بیکاتە بنەمای دامەزراندنی کۆمەڵگەیەکی ئاسودەو دانەبڕاو، کە هەرچی شێوازی کرانەوەی دیموکراتی و ئاینی و نەتەوەیی هەیە بیگرێتە خۆی. ئەوە ڕاستگۆو خزمەتکاری ڕاستەقینەی خەڵک و خاکە. ئەگەر بتوانێت جگە لە دژایەتی بێ بنەماو خۆ خۆری هەموو چین و توێژە جیاوازەکانی کۆمەڵگەی کوردی کۆبکاتەوە. ئەمەش بوونی مرۆڤایەتی و نەتەوەیی خودی خۆمان گەشەدارتر ئەکات. شێوازی پێشکەوتنە سەردەمیەکان ئاودێر ئەکات. بەڵام کە ئەمە ڕووی نەدا ئەوە بە پێچەوانەوە تاک و خێزان و کۆمەڵگەو نەتەوە هەستی لاوازی چەند لایەنەی پەیوەست بە ڕساکانی مادی و مرۆڤایەتی خۆیانیان تیادا زیندوو ئەکرێتەوە. وەک یادی شەڕو شەهیدو ئەنفال‌ و کیمیا باران‌‌وخوێن ڕشتن‌ و ماڵوێرانی. بێ ئەوەی فاکتەرو بە دواداچوونی شایستەی پێویستی تایبەتمەندانەی بواری سیاسی و سۆسیۆلۆژی‌ و ڕاگەیاندنی ئازایانەو ئازادانە بکەوێتە هەوڵی کەم کردنەوەو سڕینەوەی ئاسەوارە ناوازەکانیان. نەک لە بری ئەم لایەنە لە هەموو بۆنەو سەردەمێکی مێژوویی نەهامەتیەکاندا بۆ مەبەستی پتەو کردنی بەرژەوەندی تایبەت و بە نهێنی لە پشتەوە بوون ئەو هەستی لاوازیە بەو تراومایانە بهێنینەوە یادو بە فرمێسکی تیمسحانە فرمێسکی ڕاستەقینەی بێ دەسەلاتی بە مرۆڤی کورد هەڵڕێژن.
(12)
ئێمە لە هەر لایەن و حیزب و ڕێکخراوێکی ئەم سەردەمەی کوردستان بڕوانین لە ڕووی مرۆڤایەتی و نەتەوەییەوە نەیانتوانییوە لە ڤایرۆسی بۆماوەیی و دەستەگەری خۆیان ڕزگار بکەن. ئەمەش مانای وایە فاکتەرە ئابوری‌ و کۆمەڵایەتی‌ و مێژوویی و ئەزموونەکانی وابەستە بە هەڵوێستی ڕاستەقینەی خۆمان ڕەت ئەکەینەوە. لێرەوە مانایەکی مەترسیدار دەرئەکەوێت، کە مانای قبوڵ نەکردنی مێژووە وەک خۆی. مەترسی ڕاستەقینە لەو لایەنەدایە. خودی خۆمان ئەو مەترسی و لاوازیە بە بیرو بۆچوونی ڕەگەزپەرستی نەتەوەیی و سنوری جوگرافیای سیاسی و دیموگرافی و بارودۆخی دنیاو ناوچەکەو شتی لەم بابەتانە بە شێوەیەکی نادروست زاخاو ئەدەینەوە. بە دیدێکی زۆر بێ بناغە لە حیزب و لایەن و ڕێکخراوەکانی کۆمەڵگەی خۆمانی وەرئەگرین. زۆر نامۆیانە گۆرانی بۆ پاڵەوانێتی ڕابردوومان ئەڵێینەوە، کە پڕن لەو نهێنیانەی لە بری گۆرانی بۆ وتن پێویستە هەڵبدرێنە زبڵخانەی مێژووەوە. خۆ ئەو شەڕانەی لە نێوان ئێران و ئێراق و هەموو ئەو شەڕانەی لە مێژووماندا ڕوویانداوە سەرتاسەری دانیشتوانی دوو وڵاتەکە، یاخود دوو لایەنەکە تاوانباری جەنگ نین. ئەوەی تاوانباربێت تەنها سەرکردەو کار بە دەستانی دیاری شەڕەنگێزە. ئەمانە بۆ ئێمە هێشتا نەکراونەتە ئەزموون و سودیان لێ وەرنەگیراون جگە لە لاوازی نیشاندان نەبێت.
قۆناغی ئەمڕۆی کوردستان پێویستی بە خۆ دەرخستن و قسەو باسی بریقەدارو سۆزداری نیەو نەما. ئێستا پێویستمان بە بوونیادنانی مادی و مرۆڤایەتی ڕاستەقینە هەیە، پێویستمان بە داڕشتنەوەی بەرنامەی ئاشتی و پێکەوە ژیان و خۆشەویستی و دایلۆگ و ڕێزی ڕاستەقینەی خودو نەتەوەو خاکەکەمان هەیە. پێویستمان بە خوێندنەوەی وردو هەڵسەنگاندن و بەراوردکاری شایستەی ڕابردوومان هەیە، تاوەکو بتوانین ئێستاو داهاتووی خۆمانی پێ لە مەحەک بدەین‌. چەند بۆمان بکرێت بەو پەڕی تواناوە ڕۆشن و پێشکەوتوویان بکەینەوە. پیویستمان بە پیداگرتنی خودو خۆگونجاندن و گەشە پێدانی زمان و ڕۆشنبیری و شارستانی و کولتوور هەیە. پێویستمان بەوە هەیە، کە گۆتە ئاسا مافی ڕەها (مطلق) بە لاوە نێین و هەموو شتێ بە مافی ڕەها بزانین.
سەردەم ئاشکرای کردووە، کە دیاردە کۆمەڵایەتی و سیاسی و ئابوریەکانی سیستەمی کۆمەڵگە پابەند نین بە ڕەگەز یاخود ڕەمەک یان نەتەوەیەکی تایبەتیەوە، بەڵکو زۆر ڕووی وێکچوو لە پێکهاتەو ڕسکان و دامەزراوەی کۆمەڵگەکانی دنیادا هەبووەو هەیە. بۆ نموونە شار چۆن لای ڕۆمانەکان هەبووە ئاواش لە یۆنان و میسر هەبووەو هەولێریش هەر شار بووە. سیستەمی خێزانی سەرتاسەری دنیا لە مێژوودا تا ڕادەیەک جگە لە هەندێ گۆڕانکاری کولتووری و پۆلین کردنیان بە پێی پێشکەوتن و گەورە بوونی کۆمەڵگە هەر لە یەک ئەچن (باوان و وەچە). مەبەست ئەوەیە، کە سەرکەوتنی سیاسی و کۆمەڵایەتی تایبەت نیە بە وڵاتێک یان کۆمەڵگەیەک یاخود هەرێمێکی دیاری کراو، یاخود بە تەرزی ڕەگەزێکی دیاری کراوی مرۆڤەوە.
مێژووی مرۆڤایەتی لە هەموو سەردەمێکدا بریتی بووە لە وابەستە بوونی ڕەگەزو خێڵ و بنەماڵە و چین و توێژە جیاوازەکان. ئەمڕۆ پابەندبوونی کۆنتراکت(عقد) لە کایەدایە. ئەگەر ئێمە بە هەمان ڕەوت و بۆچوون خۆمان پێناسە بکەین بە هەموو لایەنە سیاسی‌ و کۆمەڵایەتی‌ و دیموگرافی‌ و جوگرافی و نەتەوەییەکانی خۆماندا نەچینەوەو پێناسەی ڕاستەقینەی سەردەمانەی نەکەین لێرەوە بۆ مانای مرۆڤایەتی و نەتەوەیی خۆمان نەگەڕێین، ئەوە دیارە وابەستەی لایەنی بایۆلۆژین‌. پاکتاو و هەڵوەشاندنەوەی ڕسکان و مۆرکی مرۆڤایەتی و نەتەوەیییش سنوری مێژوویی و کۆمەڵایەتی ئەو پاڵەوانیەتیەی ڕابردوو ئێستاو داهاتوو ئەبەزێنێ. تەنها وەک ژمارەو ڕەگەز پێودانگ ئەکرێین. دەنا 182000 ئەنفال کراو و 7000 شەهیدی هەڵبجەو چەندین شەهیدی سەنگەرو کیمیا بارانەکان و ئەوەندە خێزانی ئاوارەی ناوچە دابڕاوەکان و شەهید بوونی ئەوەندە هاوڵاتی لە ناوچە دابڕاوەکان بەدەستی شۆفێنی و ئیسلامی و داعش مانای چیین؟ ئەی زیانە ڕسکانی و کۆمەڵایەتی و ئابوری‌ و ژینگەیی و توانا داهێنەرە لە دەست چووەکانی کورد؟ ئەمە ئەو مەترسیانەن، کە سەرتاسەری بابەتەکانی وابەستەی تاکە لایەنێک و تاکە بەرژەەندیەک کردووە. ئەویش بەرژەوەندی سیاسی و کەسی بەرتەسکەو هیچی‌تر، کە بۆتە فاکتەری دەرکەوتنی دەیان و بگرە سەدان کەلێن لە چاکسازی مادی و کۆمەڵایەتیدا.
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 2,369 times
HashTag
Sources
Linked items: 1
Group: Articles
Content category: Sociology
Country - Province: South Kurdistan
Country - Province: East Kurdistan
Document Type: Original language
Gender: Female
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Party: ISIS
Technical Metadata
The copyright of this item has been issued to Kurdipedia by the item's owner!
Item Quality: 96%
96%
Added by ( Hawreh Bakhawan ) on 29-03-2017
This item recently updated by ( Hawreh Bakhawan ) on: 30-03-2017
URL
This item has been viewed 2,369 times
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Ayub Nuri
Library
GENDER AND CONFLICT ANALYSIS IN ISIS AFFECTED COMMUNITIES OF IRAQ
Biography
Shilan Fuad Hussain
Articles
Feminism, gender and power in Kurdish Studies: An interview with Prof. Shahrzad Mojab
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Archaeological places
Hassoun Caves
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Biography
Nurcan Baysal
Biography
Abdullah Zeydan
Library
After ISIS Perspectives of displaced communities from Ninewa on return to Iraq’s disputed territory
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Biography
Antonio Negri
Articles
A STUDY ON THE HUMAN RIGHTS SITUATION IN KIRKUK
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Library
IRAQ’S DISPUTED INTERNAL BOUNDARIES AFTER ISIS HETEROGENEOUS ACTORS VYING FOR INFLUENCE
Biography
Havin Al-Sindy
Biography
KHAIRY ADAM
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
Jasmin Moghbeli
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari

Actual
Library
Political Communication the Kurdish Parties Patriotic Union Of Kurdistan as a sample
08-05-2022
Rapar Osman Uzery
Political Communication the Kurdish Parties Patriotic Union Of Kurdistan as a sample
Articles
Kurdish fighters in Ukraine? SDF denounced Fake news from Russland
25-07-2023
Hazhar Kamala
Kurdish fighters in Ukraine? SDF denounced Fake news from Russland
Library
Woman’s role in the Kurdish political movement in Syria
25-04-2024
Hazhar Kamala
Woman’s role in the Kurdish political movement in Syria
Library
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
26-05-2024
Hazhar Kamala
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Ismail Mohamad Hassaf
New Item
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
24-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
23-06-2024
Rapar Osman Uzery
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
GENDER AND CONFLICT ANALYSIS IN ISIS AFFECTED COMMUNITIES OF IRAQ
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
After ISIS Perspectives of displaced communities from Ninewa on return to Iraq’s disputed territory
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
IRAQ’S DISPUTED INTERNAL BOUNDARIES AFTER ISIS HETEROGENEOUS ACTORS VYING FOR INFLUENCE
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
STABILIZATION AND DEMOCRATIZATION OF IRAQ A STRATEGIC ANALYSIS OF THE CONSTITUTION-BUILDING PROCESS
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
THE FUTURE OF IRAQI KURDISTAN: THE ”ISLAMIC STATE” AS A CATALYST FOR INDEPENDENCE?
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Nation Building and Genocide As Civilising and De- civilising processes
20-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The Future of Kirkuk: T HE REFERENDUM AND ITS POTENTIAL I MPACT ON D ISPLACEMENT
18-06-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 519,087
Images 104,940
Books 19,372
Related files 97,698
Video 1,402
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Ayub Nuri
Library
GENDER AND CONFLICT ANALYSIS IN ISIS AFFECTED COMMUNITIES OF IRAQ
Biography
Shilan Fuad Hussain
Articles
Feminism, gender and power in Kurdish Studies: An interview with Prof. Shahrzad Mojab
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Archaeological places
Hassoun Caves
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Biography
Nurcan Baysal
Biography
Abdullah Zeydan
Library
After ISIS Perspectives of displaced communities from Ninewa on return to Iraq’s disputed territory
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Biography
Antonio Negri
Articles
A STUDY ON THE HUMAN RIGHTS SITUATION IN KIRKUK
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Library
IRAQ’S DISPUTED INTERNAL BOUNDARIES AFTER ISIS HETEROGENEOUS ACTORS VYING FOR INFLUENCE
Biography
Havin Al-Sindy
Biography
KHAIRY ADAM
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
Jasmin Moghbeli
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Folders
Biography - Gender - Male Biography - Gender - Female Biography - Nation - Kurd Articles - Country - Province - North Kurdistan Archaeological places - Country - Province - East Kurdistan Library - Country - Province - South Kurdistan Articles - Country - Province - South Kurdistan Library - Country - Province - West Kurdistan Library - Country - Province - Netherlands Articles - Country - Province - Palestine

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.391 second(s)!