کوردیپیدیا بەرفرەهترین ژێدەرێ زانیاریێن کوردییە!
دەربارێ مە
ئەرشیڤ ڤانێن کوردیپێدیا
 لێ گەڕیان
 تومارکرنا بابەت
 ئامراز
 زمان
 هژمارا من
 گەڕیان ل دویڤ
 ڕووپەل
  دوخێ تاڕی
 ڕێکخستنێن دەستپێکی
 لێ گەڕیان
 تومارکرنا بابەت
 ئامراز
 زمان
 هژمارا من
        
 kurdipedia.org 2008 - 2026
پەرتوکخانە
 
تومارکرنا بابەت
   لێ گەڕیانا هویر
پەیوەندی
کوردیی ناوەند
Kurmancî
کرمانجی
هەورامی
English
Français
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
עברית

 زێدە...
 زێدە...
 
 دوخێ تاڕی
 سڵایدباڕ
 مەزناهییا فۆنتی


 ڕێکخستنێن دەستپێکی
دەربارێ مە
بابەت ب هەلکەفتێ
رێسایێن بکار ئینانێ
ئەرشیڤ ڤانێن کوردیپێدیا
بوچوونێن هەوە
کومکری
کرونولوژیا ڕویدانا
 چالاکی - کوردیپێدیا
هاریکاری
 زێدە
 ناونامە بو زاروکێن کورد
 گەڕیان ب کرتە
ئامار
بابەت
  586,156
وێنە
  124,410
پەرتوک PDF
  22,121
فایلێن پەیوەندیدار
  126,463
ڤیدیۆ
  2,193
زمان
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish 
317,317
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin) 
95,685
هەورامی - Kurdish Hawrami 
67,750
عربي - Arabic 
44,095
کرمانجی - Upper Kurdish (Arami) 
26,711
فارسی - Farsi 
15,883
English - English 
8,533
Türkçe - Turkish 
3,836
Deutsch - German 
2,037
لوڕی - Kurdish Luri 
1,785
Pусский - Russian 
1,145
Français - French 
359
Nederlands - Dutch 
131
Zazakî - Kurdish Zazaki 
92
Svenska - Swedish 
79
Español - Spanish 
61
Italiano - Italian 
61
Polski - Polish 
60
Հայերեն - Armenian 
57
لەکی - Kurdish Laki 
39
Azərbaycanca - Azerbaijani 
35
日本人 - Japanese 
24
Norsk - Norwegian 
22
中国的 - Chinese 
21
עברית - Hebrew 
20
Ελληνική - Greek 
19
Fins - Finnish 
14
Português - Portuguese 
14
Catalana - Catalana 
14
Esperanto - Esperanto 
10
Ozbek - Uzbek 
9
Тоҷикӣ - Tajik 
9
Srpski - Serbian 
6
ქართველი - Georgian 
6
Čeština - Czech 
5
Lietuvių - Lithuanian 
5
Hrvatski - Croatian 
5
балгарская - Bulgarian 
4
Kiswahili سَوَاحِلي -  
3
हिन्दी - Hindi 
2
Cebuano - Cebuano 
1
қазақ - Kazakh 
1
ترکمانی - Turkman (Arami Script) 
1
پول
کرمانجی
کەسایەتی 
9,210
جهـ 
832
پارت و رێکخراو 
59
بەلاڤوک (گوڤار، روژنامە و ...) 
40
هەمەجۆرە 
3
وێنە و پێناس 
629
کارێن هونەری 
16
رێکەفت و رووداو (کڕۆنۆلۆژیا) 
22
نەخشە 
3
ناڤێن کوردی 
8
پەند 
2,107
وشە و دەستەواژە 
913
شوینوار و جهێن کەڤنار 
42
لێنانگەها کوردی 
1
پەڕتووکخانە 
1,394
كلتوور - پێکەنین 
7
کورتەباس 
864
شەهیدان 
2,692
کۆمکوژی 
7,159
بەلگەنامە 
73
هوز - تیرە - بنەماڵ 
3
ئامار و راپرسیا 
163
ڤیدیۆ 
23
ژینگەها کوردستانێ 
1
هۆزان 
237
فەرهەنگ 
27
موزەخانە 
19
گیانلبەرێن کوردستانێ 
1
نڤیسێن ئایینی 
163
کۆگەها فایلان
MP3 
1,499
PDF 
34,764
MP4 
3,993
IMG 
234,717
∑   رێژە 
274,973
گەڕان لدیف ناڤەڕوکێ دە
Nezami
پول: کەسایەتی
زمانێ بابەتی: Português - Portuguese
خانمێن کوردیپێدیا، ئێش و ئازار و سەرکەتنێن ژنێن کورد ل داتابەیسا نەتەویی، سەردەمیانە ئەرشیڤ دکەن..
هەڤپشکی کرن
Copy Link0
E-Mail0
Facebook0
LinkedIn0
Messenger0
Pinterest0
SMS0
Telegram0
Twitter0
Viber0
WhatsApp0
هەلسەنگاندنا بابەتی
نایاب
گەلەك باشە
ناڤنجی
خراب نینە
خراب
بو ناڤ لیستا کومکریا
ڕایا خو دەربارەی ڤی بابەی بنڤێسە!
گهوڕنکاریێن بابەتی!
Metadata
RSS
گووگلا وێنا بو بابەتێ هەلبژارتی!
گوگل دەربارەی بابەتێ هەلبژارتی!
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish0
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin)0
English - English0
عربي - Arabic0
فارسی - Farsi0
Türkçe - Turkish0
עברית - Hebrew0
Deutsch - German0
Español - Spanish0
Français - French0
Italiano - Italian0
Nederlands - Dutch0
Svenska - Swedish0
Ελληνική - Greek0
Azərbaycanca - Azerbaijani0
Catalana - Catalana0
Čeština - Czech0
Esperanto - Esperanto0
Fins - Finnish0
Hrvatski - Croatian0
Lietuvių - Lithuanian0
Norsk - Norwegian0
Ozbek - Uzbek0
Polski - Polish0
Pусский - Russian0
Srpski - Serbian0
балгарская - Bulgarian0
қазақ - Kazakh0
Тоҷикӣ - Tajik0
Հայերեն - Armenian0
हिन्दी - Hindi0
ქართველი - Georgian0
中国的 - Chinese0
日本人 - Japanese0
Nezami
Nezami
Nezamadim Abu Maomé Elias ibne Iúçufe ibne Zaqui ibne Moaíde Nezami Ganjavi (Nezam al-Din Abu Mohammad Elyas Ibn Yusuf Ibn Zaki Ibn Mo’ayyed Nezami Ganjavi), melhor conhecido apenas como Nezami Ganjavi ou Nizami (em persa: #نظامی گنجوی# ; em azeri: Nizami Gəncəvi; 1141 – 1209), foi um poeta e escritor persa. É considerado, por excelência, o maior poeta épico de toda a literatura persa, trazendo para a epopeia um novo estilo coloquial e realista. Sua herança é amplamente apreciada por todo o mundo árabe.

=KTML_Bold=Vida=KTML_End=
Nezami nasceu e permaneceu a vida toda na cidade de Ganja (parte do Império Seljúcida), da Pérsia continental, uma das principais cidades do actual Azerbaijão. Logo cedo ficou órfão, permaneceu sob os cuidados de Caja Omar, tio materno que lhe proporcionou uma excelente educação. Sua mãe, de nome Raíssa, era de proveniência curda e seu pai, Iúçufe, é mencionado uma vez em sua poesia.

Casou-se três vezes. A primeira esposa, Afaque, era uma jovem escrava quipchaca, e foi enviada a ele pelo comandante Facradim Barã Xá como parte de um presente maior. Ela se tornou sua primeira e mais amada esposa. O único filho que Nezami teve foi da união com Afaque. Sua esposa morreu na mesma época em que havia sido concluída a obra Cosroes e Xirim. Na época, Maomé contava sete anos de idade. Inacreditável foi que as outras esposas de Nezami, para a sua tristeza, também morreram prematuramente. A morte de cada uma coincide com a conclusão de uma epopeia, incitando o poeta a dizer: Alá, por que para cada mathnavi que concluo, tenho que sacrificar uma esposa?

=KTML_Bold=Educação=KTML_End=
Sobre a prodigiosa aprendizagem de Nezami, não há qualquer dúvida. Era de se esperar que poetas fossem bem versados nos mais variados assuntos. Entretanto, Nezami falou ainda mais alto que os poetas de sua época: seu espetáculo de poemas, além de completamente familiarizado com a literatura persa e árabe e com tradições populares orais e escritas, também acabou fundindo elementos dos mais variados campos do saber, como matemática, astronomia, astrologia, alquimia, medicina, botânica, exegese de Koranic, legislação islâmica, história, ética, filosofia, esoterismo, música e artes visuais.

=KTML_Bold=Sobre Laila e Majnun=KTML_End=
Laila e Majnun - o homem que amava demais - é, antes de mais nada, um antigo conto folclórico da Arábia, e seu protagonista está associado a um homem que, de facto, teria existido: Cais ibne Almulaua. Vivera, provavelmente, na segunda metade do século VII, no deserto de Négede, na Península Árabe. Nas mãos de Nezami, o prodigioso poeta épico, seria escrita a sua versão definitiva, dedicada ao soberano xá de Xirvão e com cerca de 8000 versos, em 1188, tornando-se, a partir daí, tema de populares canções, sonetos e odes de amor entre os beduínos árabes ao longo dos séculos que viriam.

=KTML_Bold=Obras=KTML_End=
=KTML_LIST_disc_LISTTYPE=Makhzan al-Asrar (O armazém de mistérios) (1165)
Khosrow o Shirin (A história de Khosrow e Shirin) (1175)
Leily o Majnoun (A história de Laila e Majnun) (1188)
Eskandar-Nameh (O livro de Alexandre, o Grande) (1191)
Haft Paykar (As sete belezas) (1198)=KTMLLISTEND=
[1]
ئەڤ بابەت ب زمانێ (Português) هاتیە نڤیساندن، کلیک ل ئایکۆنا بکە ژ بو ڤەکرنا ڤی بابەتی ب وی زمانێ کو پێ هاتیە نڤیساندن!
⚠️ Not specified T1_44
ئەڤ بابەتە 1,020 جار هاتیە دیتن
ڕایا خو دەربارەی ڤی بابەی بنڤێسە!
هاشتاگ
ژێدەر
[1] ماڵپەڕ | Português | Wikipedia
بابەتێن پەیوەستکری: 23
زمانێ بابەتی: Português
روژا ژدایک بوونێ: 00-00-1840
روژا وەغەرکرنێ: 00-00-1915 (75 سال)
جهێ ئاکنجی: دەرڤەی وەلات
جورێ کەسی: هۆزانڤان
د ژیانێدا مایە؟: نەخێر
زمان - شێوەزار: فارسی
زمان - شێوەزار: عەرەبی
هۆکارا گیان ژ دەستدانێ: مەرگێ سروشتی و نەساخی
وڵات - هەرێم (ژدایکبوون): ئازەربایجان
وەڵات - هەرێم (کۆچا داوی): ئازەربایجان
ڕەگەز: پیاوان
تایبەتمەندی یێن تەکنیکی
خودانێ ڤی بابەتی مافا وەشانێ بابەتی دانە کوردیپێدیا، سوپاس!
کوالیتیا ڤی بابەتی: 99%
99%
ئەڤ بابەتە ژ لایێ: ( شادی ئاکۆیی ) ل: 12-08-2024 هاتیە تومارکرن
ئەڤ بابەتە ژ ئالێ: ( هاوڕێ باخەوان ) ل : 12-08-2024 پێداچوون ژبوو هاتییە کرن و ڕەها بوویە
ئەڤ بابەتە بو دویماهیک جار ژ لایێ: ( هاوڕێ باخەوان )ڤە: 12-08-2024 هاتیە ڕاست ڤەکرن
ناڤ و نیشانێن بابەتی
ئەڤ بابەتە ب ستانداردی کوردیپێدیا هێشتا نە دروستە و پێدڤی ب داڕشتنەکا بابەتی و زمانی هەیە!
ئەڤ بابەتە 1,020 جار هاتیە دیتن
QR Code
  بابەتێ نوی
  بابەت ب هەلکەفتێ 
  تایبەت ب ژنان 
  
  بەلاڤوکێن کوردیپێدیا 

Kurdipedia.org (2008 - 2026) version: 17.17
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| دروستکرنا لاپەری 0.188 چرکە!