Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,811
Immagini 104,786
Libri 19,315
File correlati 97,589
Video 1,402
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
تورکیایی نوێ لە پاکتاوی ڕەگەزییەوە بۆ پاکتاوی زمانی و کولتووری؛ بەشی 01
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
تورکیایی نوێ لە پاکتاوی ڕەگەزییەوە بۆ پاکتاوی زمانی و کولتووری؛ بەشی 01
Articoli

تورکیایی نوێ لە پاکتاوی ڕەگەزییەوە بۆ پاکتاوی زمانی و کولتووری؛ بەشی 01
Articoli

تورکیایی نوێ لە پاکتاوی ڕەگەزییەوە بۆ پاکتاوی زمانی و کولتووری؛ بەشی 01

وڵاتانی داگیرکەری کوردستان، بە درێژایی مێژوو هەوڵیان داوە دژایەتیی کورد و خاک و بیر و نیشانە و هێماکانی بکەن. بەڵام ڕووبەڕوو بوونەوەی هەموو وڵاتانی داگیرکەر لەگەڵ کورد، وەک یەک نەبووە. لە هێندێک لەو وڵاتانە ڕووبەڕووبوونەوە هێدیتر و لە تاقمێکیشیان ڕووبەڕووبوونەوە لەوپەڕی توندوتیژی و دڕندەییدا بووە. تەنانەت وای لێهاتووە تەنیا بە زەبر و توندوتیژیی چەکداری ڕازی نەبوون و حاشایان لە بوون و ناسنامەی مێژووییی مرۆڤی کورد کردووە. یەکێک لەو سیستەمە داپڵۆسێنەرانە دەوڵەتی مودێڕنی تورکیا بوو کە لەسەر دەستی مستەفا کەماڵ ئەتاتورک دامەزرا. دەوڵەتی ئەتاتورک ئاکامی ئەو گۆڕانکارییانە بوو کە لە ناوچە و دوای شەڕی جیهانیی دووەم هاتبووە ئارا. بە پێی نووسینی سەرچاوەکان، ڕووناکبیرانی سەدەی نۆزدە و سەرەتای سەدەی بیستەمی وڵاتانی ئیسلامی، بەو ئاکامە گەیشتبوون ڕێگای دەربازبوون لە سیستەمی گەندەڵی دەسەڵاتداری پێشوو، پێکهێنانی حکوومەتی سێکۆلارە. بەو پێیە ئەوان لە داوی واتاگەلی قەبەی وەک ئۆممەتی ئیسلامی ڕزگار دەبوون. لە واتای ئوممەتدا یەک ڕەنگسازی و هاوشێوەکردن و چەشنێک ئاسیمیلەبوون خۆی حەشار داوە؛ هەموو گەل و نەتەوە و زمان و کولتوور و داب و ڕەسمێکی جوگرافیایەکی بەرین، لەژێر سێبەری واتایەک بە ناوی ئوممەت، کۆ دەکرانەوە و بە هیچ شێوەیەک جیاوازی و ڕەنگە جوداکانی زمانی و کولتووری لەبەرچاو نەدەگیران. تەنانەت مافەکانیش بەرەبەرە بەرەو لاوازبوون دەچوون و لەژێر ئەژموونیی زمانی عەرەبیدا بەرەو تێداچوون دەڕۆیشتن. لەو ناوەدا ڕووناکبیرانی وڵاتانی جوگرافیای ئیسلامی، بە دەرکی ڕاستییەکانی جیهانی نوێ و ناسینی خەسارەکانی ئەو شێوە پێکهاتەیە، کەوتنە بیری سازکردنی جۆرێکی دیکە لە کۆمەڵگە و حکوومەت، لەودا هەر ڕەنگێک جێگا و ڕێگای خۆی هەبێ.

ڕێگای ئەو شتەش پێشتر لە وڵاتانی ئەورووپایی تاقی کرابوەوە و بە گەشەسەندنی ناسیۆنالیزم و سازکرانی دەوڵەت-نەتەوە جیاکان، بە بەشێک لە ئاواتە سیاسی و کۆمەڵایەتییەکانیان گەیشتبوون. لە ڕۆژهەڵاتی ناوین و ڕۆژاوای ئاسیاشدا، جودا لەوەی ڕێکخراوە فراماسۆنییەکان چالاکییان هەبوو، ڕۆشنبیرانی خۆجێییش ڕۆڵیان دەگێڕا. ئاکامی ئەو هەوڵانە زۆر حکوومەتی نەتەوەیی بوو کە دەتوانین ئاماژە بە حکوومەتی ئەمانوڵڵاخان لە ئەفغانستان، ڕەزا خانی پەهلەوی لە ئێران و ئەتاتورک لە تورکیا بکەین. ئەگەر چی هەرکام لەو سێ دەوڵەتە، سەر ئەنجامی جیاوازیان هەبوو، بەڵام دوو لەوان کاریگەریی ڕاستەوخۆیان لەسەر ژیان و ماف و زمانی مرۆڤی کورد داناوە. هەم حکوومەتی ڕەزاخان لە ئێران کە بە شوێن گەڕانەوە بۆ کەوناراخوازیی نەتەوەییی فارسەوە بوو تەواوی هەوڵی خۆی دا کورد لەناوبەرێ و هەم حکوومەتی نەتەوەییی ئەتاتورک هەنگاوێک لەولای ڕەزا خانەوە بە مەبەستی سڕینەوە و پاکتاوی ڕەگەزی، پلانی بۆ سڕینەوەی نەتەوەی کورد داڕشت. دەستی کرد بە جێبەجێ کردنی.

کەماڵیسیتەکان سەرەتا بە ناوی کەماڵیزم، یان ئاتورکلوک ئایدۆلۆژیایەکیان دامەزراند، کە لەسەر بنەمای ئەو ئایدۆلۆژیایە، تورکیایی پاشماوەی ئیمپراتۆریی عوسمانی بنیات بنێنەوە. ئەوەی لەو ڕێیەدا کەسێکی وەک مستەفا کەماڵ ئەتاتورک بەکردەوە کردی، بریتی بوو لە کۆمەڵێک کاری بە ناوی چاکسازی، کە بوارە جوداکانی دەگرتەوە. ئەو چاکسازییانەی ئەتاتورک لە تورکیا وەک بەستەی چاکسازی خستییە ڕوو، بەشێکیشیان لە ئێران وەک چاکسازییەکانی ڕەزاخان بەڕێوەچوون کە بە جودا باسیان لێ دەکەین. چاکسازییەکان بوارەکانی وەک سیاسەت، کەلتوور، مەزهەب و زمانی دەگرتەوە.

ئەتاتورک دەیویست لەو ڕێیەوە تورکیای نوێ لە میراتی عوسمانی پاک بکاتەوە. ڕەوتی چاکسازییەکانی لە بواری ئابووری و سیاسیدا، بەشێکی ڕوو لە جیهانی ڕۆژاوا بوو، بۆ مودێڕن نیشاندانی تورکیای تازە. لە کاتێکدا کە پێشتر ئیمپڕاتۆریی عوسمانی بە پیاوە پیرەکەی ئەورووپا ناسرابوو، ئەو دەیەویست تورکیای لاو لەلایەن تورکە لاوەکانەوە دابمەزرێنێ. بۆ ئەو کارەش پێویستی بەوە بوو بەر لە هەموو شت میراتی ئایین بە شێوەیەک لە تورکیا بسڕێتەوە. چون بەر لەو ئیمپراتۆریی عوسمانی بە ناوەندێتیی ئەستەمبوڵ ناوەندی خەلافەتی جیهانی ئیسلامی بوو، بەڵام ئەوەی مەبەستی ئەتاتورک بوو، دامەزراندنی حکوومەتێکی سێکۆلار بوو کە دین و دەوڵەت لێک جودا بن. بەو شێوەیەش دەیویست سەرنجی جیهانی ڕۆژاوا بۆ لای تورکیا ڕابکێشێ. لە لایەکی دیکەوە بەڕێکخستنی ڕەوتی نەتەوە گەرایی، بزووتنەوەیەکی نەتەوەخوازی لەنێو تورکەکان ڕێکخست. بە پێی پڕەنسیپەکانی هەڵبژاردنیش، جۆرێک لە دێموکڕاسیی هەڵبژاردنی هێنایە ئاراوە، کە پێشتر لەو وڵاتە باو نەبوو. بەڵام نەتەوەخوازی لە تورکیا واتایەکی جودا لە واتای سەرەکیی ئەو زاراوە سیاسییەی بوو، نەتەوە خوازی لەوێ واتای تورکچێتیی بوو و سڕینەوەی هەموو زمان و کولتوورەکانی دیکەشی بەدوادا دەهات. لە ئەرمەنییەکانەوە بگرە تا چەقی کێشەکانی تورکیای نوێ کە نەتەوەی کورد بوون.
لەو ڕێیەوە ئەتاتورک دەستووری قەدەغەکردنی هەموو زمانەکانی جگە لە زمانی تورکی دا و تەنانەت ئەو باسە بوو بە باسی سەرەکی لە تورکیا و هەموو ڕاگەیاندنەکانیش جگە لە ڕاگەیاندنی بەرەی چەپ، پشتیووانییان لێ کرد کە تورکیا لە ئەسڵدا شوێنزای یەک نەتەوە و زمانە، ئەویش نەتەوەی تورک و زمانی تورکییە و هەر کەس بەدەر لەو زمانە بدوێ و بنووسێت سزا دەدرێ. بۆ وێنە ئەرمەنییەکان هەر چەند حاشا لە بوونیان نەدەکرا، بەڵام بۆیان نەبوو بە زمانی خۆیان بدوێن. بەڵام دۆخەکە بۆ خەڵکی کورد لەوە دژوارتر و مەترسیدارتر بوو. خەڵکی کورد نە تەنیا بۆیان نەبوو بە زمانی خۆیان بدوێن، بەڵکوو لە ئەساسدا، بوونی زمانێک بە ناوی زمانی کوردی و نەتەوەیەک بە ناوی کورد و تەنانەت خاک و سەرزەمینێک بە ناوی کوردستان حاشای لێ کرا. بە پانەوە کوردستان بوو بە ڕۆژهەڵاتی ئەنادۆڵ و کەس بۆی نەبوو ناوی کوردستان بەسەر زاردا بێنێ و شوناسی نەتەوەییشیان حاشای لێ کرا و بە تورکە چیاییەکان ناویان برا، کە تورکییان لە بیر چووەتەوە و بە پێی سەرچاوەکان سازمانی پێکهێنانەوە و سازدانەوەی زمانی لە تورکیا، لەلایەن خودی ئەتاتورکەوە پێکهات. بەر لە هەموو شت ئەلفبێی تورکییان گۆڕی و لە پیتی ئارامییەوە کە بە میراتی عەرەبیان دەزانی، ئەو ئەلفبێیە گۆڕرا بۆ لاتینی تا چاکتر لەگەڵ ڕەوتی مودێڕنیزاسیۆنی ئەو ڕێک بکەوێت. لە لایەکی دیکەوە بە سەدان مامۆستای زمانی ڕەگەز پەرستیان کردە مەئموور لە ڕۆژهەڵاتی ئەنادۆڵ (کوردستان) چاودێریی ڕەوتی پەروەردە بکەن و زمانی تورکی لە خوێندنگەکان پەرە پێبدەن و لە هەمان کاتدا ئەو دەسەڵاتەشیان هەبێت بەسەر ناوچە چیاییەکان ڕابگەن و پێش لە زمانی کوردی بگرن و سووکایەتی بە بوون و مانی ئەو نەتەوە دێرینە لەو ناوچە پان و بەرینە بکەن.

ئەگەر تورکەکان پێشتر دەستیان کرد بە پاکتاوی ڕەگەزیی ئەرمەنییەکان و ویستیان بە کوشتنی بە کۆمەڵی ئەرمەنییەکان بەتەواوی لەسەر ئەرزی تورکیا بیانسڕنەوە، کێشەکە بۆ کورد کە دەیان ملیۆن کەس بوون، بە جۆرێکی دیکە بوو. ئەوان دەیانزانی نەتەوەی کورد کە پێشتر چەندین ڕێبەری شۆڕشگێڕی وەک #شێخ عوبەیدوڵڵای نەهری# و #سەید ڕەزا دێرسیم# و #شێخ سەعیدی پیران# و هتدی بووە و لە دامودەزگاکانی دەوڵەتی عوسمانییش دا کەسی پلە باڵای زۆریان بووە و ئەزموونی میرنشینی و فەرمانڕەوایەتییان هەر لە دێرزەمانەوە بووە، ناتوانن پاکتاوی ڕەگەزییان بکەن، بۆیە پەنایان بۆ ڕێگایەکی مەترسیدارتر برد کە ئەویش پاکتاوی کولتووری و زمانی بوو. لەو ڕێیەدا بە درێژایی سەد ساڵی ڕابردوو، ئەگەر چی نەیانتوانیوە بەتەواوی زمانی کوردی بسڕنەوە، بەڵام کارێکیان کردووە کە ئاخێوەرانی کورد کەمتر بن و زەربەیەکی توندیان لە کولتوور و زمانی کوردی لە باکووری کوردستان داوە. هەر ئەو سیاسەتەشیان لە ئاستی نیودەوڵەتییشدا بەرانبەر بە کورد ڕەچاو کردووە کە لە بەشی دواتردا بە تەسەلی قسەی لەسەر دەکەین و بە هێنانەوەی نموونەیەکی یەکجار سەرنجڕاکێش، ئەو ڕاستییە دەردەخەین کە تورکە توندئاژۆ ڕەگەزپەرستەکان، چۆن لە ئاستی نیودەوڵەتییشدا، حاشایان لە بوونی کورد کردووە و چۆن ئەو فێڵەیان لەلایەن وینستۆن چڕچیلی سەرۆکوەزیرانی بەریتانیاوە لە قاودراوە.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 124
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی کوردشۆپ - 12-04-2023
Articoli collegati: 2
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 12-04-2023 (1 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 84%
84%
Aggiunto da ( زریان عەلی ) su 17-02-2024
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 18-02-2024
Questa voce recentemente aggiornato da ( زریان عەلی ) in: 17-02-2024
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 124
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,811
Immagini 104,786
Libri 19,315
File correlati 97,589
Video 1,402
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Folders
Biografia - Sesso - Femminile Biografia - Nazione - Foreigner Biblioteca - Provincia - Fuori Articoli - Provincia - Italy Biografia - Persone di tipo - Writer Biografia - Persone di tipo - Kurdolog Biblioteca - Tipo di documento - Lingua originale Articoli - Tipo di documento - Lingua originale Articoli - Libro - Storia Biblioteca - Libro - Varie

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 1.078 secondo (s)!