Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,107
Immagini 106,571
Libri 19,301
File correlati 97,360
Video 1,394
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ڕۆمانا (موڕەکەب) یا رۆماننڤیس دلشاد خابوور
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کرمانجی - کوردیی سەروو
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
کوردیی ناوەڕاست0
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

هۆشەنگ شێخ محەمەد

هۆشەنگ شێخ محەمەد
هۆشەنگ شێخ محەمەد
(1)
موڕەکەب، رۆمانەکە لدۆر (مەلایێ جزیری)، رۆماننڤیس (دلشاد خابوور) ددەسپێکا رۆمانێدا، دخوازیت وەها نیشان بدەت، کو حکمەت ژ پەیدابوون و دەسپێکرنا ژیانێ ل دەڤەرا جزیرێ، ژ بۆ هاتنا مەلایێ جزیری بوو! با، ئاڤ، ئاخ و ئاگر، ئانکۆ نهێنی و پێکهاتەیێن ژیانێ، هەموو لهێڤییا وی بوون، ژوان ژی گرنگتر (عشقێ) د ئەزەلدا خوە را دەستی دلێ وی یێ موباڕەک کربوو!
د هەقیقەتدا ئەڤ دەسپێکە، نموونەییە، ژ بۆ کو (موباڕەک) یا مەلایێ جزیری نیشان بدەت! رۆماننڤیس هەتا دوماهییا رۆمانێژی، ئەڤی وێنەی (عاریفەک موباڕەک) و (خودان کەرامات) دووپات دکەتەڤە. ئەڤ وێنەیە زاڵە بسەر وێنەیێن دییێن مەلایێ جزیریدا.
(2)
مەلایێ جزیری، ئێکە ژ گرنگترین عاریف و ئیشراقی و شاعیرێن کورد، رۆماننڤیس ژی پێکۆل دکەت کو مەلای وەک (ئیشارەت)ەک موقەدەس، (هێما)یەک خوداڤەندی وێنە بکەت. مەلا دبیتە ئیشارەت و هێما و پەیکەرەک مرۆڤی، دا (عشق) دوی پەیکەریدا تەجەلا ببیت. پەیکەرەک ئەقل، دل، موقەدەس، کەشف، یەکبوونا وجود و یەکبوونا شهوودێ بەرجەستە بکەت.
(3)

زمانێ رۆمانێ، وەک پەیڤێن رووناک دناڤ نوورها کەلامدا، ب ئارامی وەک تابلۆیەک ب رەنگێن نەرمین، نیگارییا خۆ دنەخشینیت. هەر رۆمانەک بخوازیت عاریفانە تەماشەی جیهان و ژیان و ئیمانێ بکەت، دڤێت زمانەک ئارام و سەبر و بێهن فرەھ بیت، ژ سستەما زاڵ بسەر جیهان و فێربوون و رەوشەنبیرێیدا دەرکەڤیت، بێژیتە خواندەڤانی؛ دڤێت تو بلەز نەبی، دگەل پەیڤان بژی، دناڤ زمانیدا زیندی بی.
خوینەر دڤێت وەک بوونەوەرەکێ بیت، دبن ئەمرێ ئیلاهیێ ئێکەمدا (بخوینە!) فەنا ببیت! وەها تەماشەی پەیڤێ بکەت کو هاتیە دا بدەتە خوەیا کرن: (عاشق و مەعشووق یەک بوون، شەمع و پەروانە یەک بوون!) لێ دڤێ ژیانا بلەزدا، دناڤ ئەو رەوشا رەوشەنبیرییا نەدار ژلایێ روحیڤە، کو دەقێن نوی، نەشێن موقەدەس، عشق، هێما، رەمز و ئیشارەتەک وجوودی بەرجەستە بکەن، ئەم چەوان رۆمانەکی دەربارەی عاریفەکێ وەک مەلایێ جزیری بنڤێسین؟ ددەمەکیدا دەسهەلاتێن چڤاکی، سیاسی، دینی، رەوشەنبیری داخواز ژ مە دکەن، کو ئەم بلەز بین، روالەتی بین، رووهن بین، سەرسەرڤە بخوینین و بنڤیسین، بێ کووراتی و دیرۆک و هەقیقەت و رەهایی بین، بەهسی موقەدەس و کەڕامات و موباڕەکیێ و فەرهەنگا عیرفانی نەکەین، پرانیا سوحبەتێن مە لدۆر جیهانا ماددی و گەندەلی و دژی گەندەلیێ بیت؟! دێ چەوان دەقەکێ خوینین تەماهییا هندێ بکەت، کو بێژیت مەلایێ جزیری موباڕەک بوو؟ بەرجەستەیا عشقەک موقەدەس، ئەڤینەک رەها بوو؟!
موڕەکەب، لادانا ل گێولێ جەماوەری، ژ داخوازا چڤاکی، دەقەکە ب سادەیی مرۆڤی بەر عشق و شیعر و عیرفانێ دبەت، گەشتەک ناوەکییە بەر ب کووراتی و نەپەنیێن مرۆڤی.
(4)
عاریفێن وەک مەلایێ جزیری، دزانن کو هەقیقەت دناڤ شەریعەت، کتێب، قانوون، هزر، سستەم دا پەیدا نابیت، بەلکو هەقیقەت ئەزموونەک زیندییە و دناڤدا، دەرووندا، باتینێ مرۆڤیدا کەشف دبیت! ژ عشقێ و پەیوەندییا راستەوخۆ ب جیهانێ پەیدا دبیت. بۆ وێ ژی هەردەم ململانەیەک خوینەلۆ دناڤبەرا عیرفان و شەریعەتدا هەبوویە، مرۆڤێن دیندار، پێگیر بتنێ ب شەریعەت و قانوون و کتێب و دەقێن پیرۆز، باوەڕ ناکەن کو عشق ئەو هێز و وج و شیان هەبیت، مرۆڤی ب هەقیقەت و زاتێ رەها بگەهینیت. نموونەیێن وەک (مەلا میرزایێ باقی) باوەڕ ناکەت کو عشق ژێدەرێ هەر تشتییە! باوەڕ ناکەت کو دنیایا مە خوە ب عشقێ گرتیە و ب عشقێ هاتیە هەبوونێ!
ئیسلاما رەسمی، سۆفیگەری و عیرفانێ رەت دکەت و وەک ژ رێ دەرکەتن دبینیت. بۆ ویژی (حەللاج و سورەوەردی و قازی قوزاتێ هەمەدانی و گەلەکێن دی..،) باجا عشق و مەحەبەتێ ب خوین و سەرێ خۆ دان!
ئازراندنا ڤێ مژارێ دڤێ رۆمانێدا، دووپاتکرنا عشق و مەحەبەت و هێزا شیعر و پەیڤێن موقەدەسە، ئەو موقەدەسا خۆ ژ بتپەرێسیێ دەرباسی تەجەلییا هەقیقەت و رەهابوونێ دکەت!
(5)
عیرفانا مەلایێ جزیری، عیرفانەک ئیشراقییە، ئیشراق فەلسەفەک کوردییە، ریهوریشالێت وی دگەهن میترایی و ئێزیدی و زەردەشتی و یارسانی و فەلسەفەیا یۆنانی و گنووسیزما جووهی و مەسیحی و مانیزم و ئەفلاتۆنیزما نووی و هەتا بزاڤێن باتنیێن ئیسلامی.
سەرەکیترین خاڵ د ئیشراقێدا، عشقە، ئەو ساتا مرۆڤ عشقێ کەشف دکەت، دزانیت کو ناخ و دەروونێ مرۆڤی بێ سنوور کوور و فرەھ و دوورە، دڤێت وەک باڵندەیەک پەڕێن وی ژ ئاگری خۆ بەردەتە ناڤ ئەوی ناخ و دەروونێ بێ سنوور، دا وان تشتان ببینیت ئەوێن ب چاڤێ سەری ناهێن دیتن! وان وێنەیان کەشف بکەت ئەوێن ب ئەقل و هزرکرنێ پەیدا نابن!
عشقە وەدکەت مرۆڤ تەجاوزا ماددیبوون و پەیکەربوونا خۆ بکەت، ژ رێژەییبوونێ دەربازی رەهایێ ببیت، بچیتە پشت جیهانێ و لوێرێ هەقیقەتا جیهانێ بۆ تەجەلی ببیت!
(6)
سەرباری هندەک تێبینییان، وەک کورتییا رۆمانێ، سنووردارییا وێ، بەهسنەکرنا گەلەک بابەتێن عیرفانی و شیعری و ئەدەبێ سۆفیگەری، هەروسا کێمیا روودانێن مەزن، گران، دا وەک ماددەیەک سەرەکی قورساتییەک زێدە بدەنە رۆمانێ، هەروسا کوور ودوور نەچوون د خەیال و هزرێن مەلایێ جزیریدا، لێ دیسان ب خواندنا رۆمانا (موڕەکەب) دلخۆش بووم.
موڕەکەب ئێک ژوان دەقایە، دژی پێلا ماددیبوون و سەرڤەیبوون و بێواتاییا ژیانێ هاتیە نڤیساندن. بۆ من بخۆ ئەڤ جۆرە تێزە، نڤیسین لدۆر ئەزموونا روحەکی، کارەک وێرەک و جیاوازە. ل دەرڤەی هێڤییا چڤاک و جەماوەرییە، ئەڤەژی کارەک پێویست و زەروورە.
دەستخۆشی بۆ کاک دلشاد خابوور، لهێڤییا بەرهەمێن دن.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کرمانجی - کوردیی سەروو) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەڤ بابەت ب زمانا (کرمانجی - کوردیی سەروو) هاتیە نڤیساندن، کلیک ل ئایکۆنا بکە ژ بو ڤەکرنا ڤی بابەتی ب ڤی زمانا کو پی هاتیە نڤیساندن!
Questo oggetto è stato visto volte 395
HashTag
Fonti
[1] | کرمانجی - کوردیی سەروو | http://cultureproject.org.uk/ 20-01-2022
Articoli collegati: 6
Gruppo: Articoli
Publication date: 20-01-2022 (2 Anno)
Dialetto: Arabo
Dialetto: Curdo - Badini
Libro: Novel
Provincia: Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هەژار کامەلا ) su 10-07-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ئەمیر سیراجەدین ) su 16-07-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( ئەمیر سیراجەدین ) in: 16-07-2023
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 395
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,107
Immagini 106,571
Libri 19,301
File correlati 97,360
Video 1,394
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.688 secondo (s)!