Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,956
Immagini 106,405
Libri 19,320
File correlati 97,308
Video 1,397
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی زەردەشتی
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی زەردەشتی

دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی زەردەشتی
دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی زەردەشتی
#کەیوان ئازاد ئەنوەر#

دەرکەوتنی ئایینی زەردەشتی بۆ (زەردەشتی کوڕی پورشاسب) دەگەڕێتەوە، کاتێک لە ساڵی (630پ.ز) و لە سەردەمی دەوڵەتی ماد و لەنێو قەڵەمڕەوییەکدا لە ناوچەی ئازەربایجان بانگەشەی پەیامبەرایەتیی کرد. ئەوەش بەو مانایە بوو کە پەیامبەرەکەی و خودی ئایینەکەش لە ناوچەیەکی کوردنشین و کوردستانیی سەرچاوەی گرت، بەڵام بڵاوبوونەوەی بە کوردستاندا بۆ کۆتاییەکانی تەمەنی دوا کەوت.

هۆیەکەش ئەوە بوو، سەرەتا پەیامەکەی لێ وەرنەگیرا، بۆیە بەناچاری بەرەو ناوچەکانی باشووری خۆرهەڵات ڕۆیشت، تا دواجار لە هەرێمی پارس گیرسایەوە. لەوێش لەلایەن (گوشتاسب کوڕی لەهراسب)ی میری هەرێمەکەوە پێشوازیی لێ کرا و پەیامەکەی قبووڵ کرا و وەک ئایینی فەرمیی میرنشینەکە ناسرا. دوای (چل و حەوت) ساڵی پەیامبەرایەتی و (حەفتا و حەوت) ساڵ تەمەن، دواجار لە ساڵی (583پ.ز)دا کۆچی دوایی کرد. ئەوەش دوای ئەوەی، بۆ پشتیوانی لە بنەماڵەی کیانی دەسەڵاتداری هەرێمی پارس، لە ڕووبەڕووبوونەوەی تورکە بتپەرەستەکانی خۆرهەڵاتدا کوژرا. بەرلەوەی کۆچی دواییش بکات، پەیامەکەی بۆ هەڵگران و هەوادارانی بەجێ هێشت، تا لە بڵاوکردنەوەیدا درێغی نەکەن.

ئەم ئایینە، بە یەکێک لە ئایینە کۆنەکانی کوردستان و ئێران دادەنرێت، کە بە درێژایی ساڵەکانی دوای سەرهەڵدانی، تا دەرکەوتنی ئایینی ئیسلام، بە زۆرینەی خاکی کوردستاندا بڵاو بووەوە و پەيڕەوانی بۆ دروست بوو. هۆکاری یەکەم ئەوە بوو، ئایینەکە لەلایەن دەسەڵاتێکی ناوچەیی ئێرانی قبووڵ کرا و دەرفەتی بڵاوبوونەوەی بۆ ڕەخسا. هۆکاری دووەميش، گەیشتنی ئایینەکە بوو بۆ نێو قەڵەمڕەوی دەوڵەتی ماد، کاتێک لەلایەن (کەی ئەکسار کوڕی فراورتیس) و دواتر (ئەستیاگز کوڕی کەی ئەکسار) قبووڵ کرا. بەو هۆیەشەوە، ئایینەکە بە ناوچەکانی کوردستان و ژێر دەسەڵاتی دەوڵەتی ماددا بڵاو بووەوە.

دوای ڕووخاندنی (دەوڵەتی ماد)یش بووە ئایینی فەرمیی ئیمپراتۆڕیی هەخامەنشی، چونکە پێشتر ئایینی فەرمیی بنەماڵەکەیان بوو، هەر لە ڕێگای ئەم بنەماڵەیەشەوە ئایینەکە گەیشتبووە کۆشکی شاهانەی ماد و ناوچەکانی ژێر دەسەڵاتی، بۆیە بە گەیشتنی بنەماڵەی هەخامەنشی بۆ دەسەڵات، جارێکی دیکە هێزێکی تریان دایەوە بەر ئایینەکە و بە خاکی کوردستان و ناوچە کوردنشینەکاندا بڵاویان کردەوە.

دوای ڕووخاندنی ئەم دەوڵەتەش لەلایەن یۆنانییەکان، ئایینەکە کەوتە پەراوێزەوە، چونکە باوەڕی سەرەکیی ئەوان بتپەرستی بوو، بەڵام دوای نەمانی دەسەڵاتی یۆنانییەکان لە کوردستان و خۆرهەڵاتی ناوەڕاست، جارێکی تر لەلایەن ئیمپراتۆڕیی ئەشکانی ئازادیی پێ درا و دەرفەتی بڵاوبوونەوەی بۆ ڕەخسا، تا ئەوەی زۆرینەی پادشاکانی ئەشکانی زەردەشتی بوون.

کاتێکیش (ئەردەشێری کوڕی بابەک) ئیمپراتۆریی ساسانی لە ساڵی (226ز) دامەزراند، ئایینی زەردەشتی زیندوو کردەوە و کردییە ئایینی فەرمیی دەوڵەتەکەی و بایەخی پێ دا، چونکە خۆی لە بنەماڵەیەکی ئایینی بوو و (ساسان)ی باپیریشی مووغێکی پەرەستگای (ئاناهیتا)ی زەردەشتی و خاوەن پایەیەکی گرنگ و گەورە بوو. هەر بۆیە لە دەسپێکی کارەکانیدا فرمانی کۆکردنەوە و نووسینەوەی دەقەکانی (ئاڤێستا)ی دا.

لەو کارەشیدا پشتی بەو دەقانە بەست، کە لە هەردوو ئاتەشکەدەی (ئاناهیتا و شیز) پارێزرابوون. (ئاتەشکەدەی ئاناهیتا) کەوتبووە نێو شاری (کەنگاوەر)ی سەر بە ناوچەی باختر، واتە (کرماشانی ئێستا). (ئاتشکەدەی شیز)یش کەوتبووە نێو شاری (شیز)ی ئازەربایجان، کە بڕواش وابوو، خودی (زەردەشت) ئەو ئاتەشکەدەی دروست کردبێت. هەردوو شار و ئاتەشکدەکەش کەوتبوونە خاکی کوردستانەوە.

بە کۆکردنەوەی ئەو دەقانەی (ئاڤێستا) و ڕێکخستنەوە و دواتر نووسینەوەیان، بەرهەمێکی لێ پێکهات، کە دواتر ناوی (زەند ئەڤێستا) واتە (ئاڤێستای نوێ) ناسرا. ئەو کتێبەش کرایە سەرچاوەی سەرەکیی ئایینی و یاسایی ئیمپراتۆڕیی ساسانی لە ماوەی دەسەڵاتیدا. واتە تا ئەو کاتەی ئیمپراتۆڕیی ساسانی لە ساڵی (651ز) ڕووخا، (ئایینی زەردەشتی) ئایینی فەرمیی دەوڵەت و کتێبی (زەند ئاڤێستا)ش یاسا و سەرچاوەی دەسەڵات و دەزگا بەڕێوەبەرایەتییەکانی بوو، تەنیا لە (دوو) ماوەدا نەبێت.

ماوەی یەکەم کەوتبووە نێوان ساڵانی (242-252ز)، چونکە (شاپووری یەکەمی ساسانی/242-272ز) بۆ ماوەی (دە) ساڵ باوەڕی بە ئایینی مانی هێنا و و کردییە ئایینی فەرمیی دەوڵەتەکەی. ماوەی دووەمیش کەوتە سەردەمی (قوبادی یەکەمی ساسانی/488-532ز)، چونکە ئەمیش بۆ ماوەی (دە) ساڵ باوەڕی بە ئایینی مەزدەکی هێنا، کە لە (دوو) باسی داهاتوودا تیشکیان دەخەینە سەر.

لێرەشەوە دەگەینە ئەوەی کە ئایینی زەردەشتی، ئایینی بەشێکی تا ڕادە زۆری دانیشتوانی کوردستان بوو لەو سەردەمەدا. هەر بۆیە کاتێک ئایینی ئیسلام لە ناوەڕاستی سەدەی حەوتەمی زایینی گەیشتە کوردستان، پەیڕەوانی زەردەشتی بەشێکی تا ڕادە زۆری پێکهاتەی ئایینەکانی دانیشتوانی کوردستانیان پێکهێنابوو، چونکە (چوار سەدە)ی دەسەڵاتی ساسانییەکان کەم نەبوو، تا ئەم ئایینە بگەیەننە دوورترین ناوچەی کوردستان، بە گوندە دووردەستەکانیشەوە. تەنانەت لە زۆربەی شار و شارۆچەکانی کوردستاندا پەرەستگای زەردەشتی واتە (ئاتەشکەدە) دروست کرابوون و سەدان و بگرە هەزاران مووغی زەردەشتیش کورد و خەڵکی کوردستان بوون.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 1,070
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی باسکورد
Articoli collegati: 28
Articoli
Biblioteca
Biografia
Date & eventi
Feste & Organizzazioni
Immagine e Descrizione
Luoghi
luoghi archeologici
Varie
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 20-12-2021 (3 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 96%
96%
Aggiunto da ( زریان عەلی ) su 25-08-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ئاراس ئیلنجاغی ) su 25-08-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( ئاراس ئیلنجاغی ) in: 25-08-2022
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 1,070
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.124 KB 25-08-2022 زریان عەلیز.ع.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,956
Immagini 106,405
Libri 19,320
File correlati 97,308
Video 1,397
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.297 secondo (s)!