Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,003
Immagini 106,689
Libri 19,301
File correlati 97,310
Video 1,392
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
کەجەکە: جەژنی قوربان بکەنە هۆکاری گەورەکردنی تێکۆشانی ئازادی
Gruppo: Documenti | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

کەجەکە: جەژنی قوربان بکەنە هۆکاری گەورەکردنی تێکۆشانی ئازادی

کەجەکە: جەژنی قوربان بکەنە هۆکاری گەورەکردنی تێکۆشانی ئازادی
کۆمیتەی باوەڕ و گەلانی کۆما جڤاکێن کوردستان (کەجەکە) بە بۆنەی هاتنی جەژنی قوربانەوە ڕاگەیاندراوێکی بڵاوکردەوە. لە ڕاگەیاندراوەکەدا هاتووە: ئێمەی بزووتنەوە، جەژنی قوربان لە گەلانی مسوڵمان پیرۆ دەکەین. ئومێد دەکەین، کە ئەو جەژنە لە پێش هەمو شتێکەوە بۆ ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست و هەموو دونیای ئیسلامی ئاشتی، ئارامی، دادپەروەری و تەندروستی بهێنێت. لە ناو گەلاندا ببێتە هۆکاری بەهێزکردنی دۆستایەتی، برایەتی، هاوبەشیکردن و پشتیوانیکردن و هەروەها ببێتە هۆی گەورەکردنی تێکۆشانی ئازادی و دیموکراسی.
لە ڕاگەیاندراوەکەدا ئەوەش هاتووە جەژنی ڕۆژانی ئاشتی، پشتیوانی و هاوبەشیکردنە. جەژن لە دژی مونافیق، زاڵم و ئەوانەی ماف و هەق قبوڵ ناکەن، نوێنەرایەتی کولتوری تێکۆشانە، بەڵام دەسەڵاتی ئیسلامی ئایین لە ژێر ناوی ئومەتدا بۆ خۆی بەکار دەهێنێت و لەو ڕێگەیەوە دوورکەوتنەوە لە باوەڕی ئایین دەسەپێنێت. لەو هیوا و بڕوایەداین، کە جەژنی قوربانی ئەمساڵ لە ناو گەل دا هەست و حەزکردن زیاتر گەورەتر بکات.
گەلانی مسوڵمان بەهۆی سیاسەتی نەتەوە – دەوڵەت و حکومەتە فاشیستەکانەوە لە قەیرانی جدیدا دەژین. ئیسلامبوونی تورک و خەونی ئیمپراتۆری و خەلافەت لە ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست ڕێگای بۆ خوێنڕشتن، هەڵوەشاندنەوە و کاولکردن، هەژاری و تاڵانی کردووەتەوە و بووەتە هۆی گەورەترکردنی کێشەکان. هێرشکاریی تورک لەم دواییانەدا بۆ سەر هەبوونی کورد و عەرەب، کولتور و ناسنامەکان، هەڕەشەی جدیی بە دوای خۆیدا هێناوە. دەوڵەتی تورک بە بەکارهێنانی ئایین دەیەوێت لیبیا تاوەکو عێراق، سوریا تاوەکو یەمەن، عەرەبستانی سعودییەوە تاوەکو باشوور و ڕۆژئاوای کوردستان داگیر بکات. ئەو هێرشکارییانە وەک لە نمونەی حەفتانین دا دەبینرێت، چووەتە سەر خاکی ئاسووری – سووریانی – کلدانی و گەلانی تر و باوەڕەکانی تر و ژیانیانی خستووەتە مەترسییەوە. دەوڵەتی تورک خۆی بە نەژادپەرەستی دەژییەنێت، جارێکیتر ئەوە دەرکەوت، کە ڕژێمێکی قڕکەر، داگیرکەر و تاڵانچییە. بە بۆنەی جەژنەوە بانگ لە وڵاتپارێزانی عەرەب، ڕۆشنبیران، هونەرمەندان و سیاسەتمەدارانی تورک و هەموو وڵاتانی ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستی خاوەن ویژدان و ئەو گەلانەی کە خاوەن کولتور و باوەڕی دێرینن دەکەین، کە لەسەر جوگرافیاکەمان لە دژی فیتنەی ئیسلامیی تورک، کە دەیەوێت گەلان بکات بە گژ یەکتردا، لەگەڵ گەلی کورد پێکەوە تێکۆشانێکی بەهێز بکەن.
رێگای پیرۆزکردنی جەژن بە ڕۆحی برایەتی، یەکێتیی دیموکراتیکی گەلان، پەیوەستە بە تێکشکاندنی دیکتاتۆریی فاشیستیی ئاکەپە – مەهەپەوە. چەند ڕۆژ لەوە پێش لە ئایاسۆفیا لە خوتبەی هەینیدا، کە وەک شانۆگەرییەک بەڕێوەیان برد، ئەوە دەرکەوت، کە سەنتزی تورک – ئیسلام دوژمنی گەلان، باوەڕ و ئایین و کولتورەکانە. ئیسلامی تورک، ئیسلامێکە کە خودا، قورئان و سونەت بۆ هەموو جۆرە درۆیەک، فیتنە و فەسادییەک، کە خۆی تیادا بشارێتەوە بەکار دەهێنێت. ئەوانەی لەسەر هێڵی موحەمەد باوەڕیان هێناوە، ئەگەر لە دژی ئەو ئیسلامە نەژادپەرەستە تێکۆشان نەکەن، دەبێت ئەوە بزانرێت کە هەر چی عیبادەت بکرێت هیچی ناگاتە واتای پیرۆزی خۆی. لەبەر ئەوەش دەڵێین، تێکۆشانی مسوڵمانانی تورکیا لە دژی سیاسەتەکانی ئاکەپە – مەهەپە بە ئەندازەی عیبادەت خێرە. لەو بڕوایەداین یەکێک لە ئەرکەکانی مسوڵمانانی کوردستان و تورکیای خاوەن ویژدان ئەوەیە کە نابنە هاوبەشی ئەو هەمو تاوان و گوناحانە کە بە ناوی ئیسلامەوە ئەنجام دەدرێن. لەبەر ئەو هۆکارەش بانگ لە مسوڵمانانی کورد و تورک و گەلانی تری خاوەن ویژدان دەکەین کە نەڕۆن بۆ ئەو مزگەوتانە، کە خوتبەی دیانەت (دەزگای دیانەتی دەوڵەتی تورک)یان تیایدا دەخوێنرێتەوە. بانگتان لێدەکەین بەو بڕوایەوە کە 'هەموو لایەکی دونیا مزگەوتە' نوێژەکانی خۆتان بکەن. ئێمە دەمانەوێت سەرنج ڕاکێشینە سەر ئەو هەڵوێستە موحەمەدییە. هەموو جۆرە هەڵوێستێک و نزیکایەتییەک کە پشتیوانی لە ڕژێمی ئاکەپە – مەهەپە بکات دژایەتیکردنی موحەمەدی و ئیسلامە.
لە هێرشە قڕکەر و داگیرکەرییەکانی دەوڵەتی تورک دا زۆرترین زیان بەر گەلی کورد دەکەوێت. لە عەقڵییەتی سەنتەزی ئیسلام تورک دا لە 24ی تەممووزی 2020دا لە ئایاسۆفیا کە سەرۆکی دەزگای دیانەتی تورک لە شانۆگەرییەکدا نوێژی کرد بەو وەزع و خوتبەیەی دای، جارێکیتر ئێمە ئەوەمان بینی کە لە چ ئاستێک و بە چ ڕادەیەک لە ئیسلام تێگەیشتووە. بۆ سەروەرانی تورک، ئیسلام، مافی شمشێر دەدات و ئایینێکە کە مافی داگیرکەری و غەنیمەیان پێدەبەخشێت. لەبەر ئەوەی سەروەرانی تورک خاوەنی ئەو عەقڵیەتەن کە لە لیبیا، سوریا و کوردستان هێرشی داگیرکەری ئەنجام دەدەن. ئەوان بە چاوی غەنیمە سەیری خاکی کوردستان دەکەن. چەوساندنەوە و دادۆشین و داگیرکەری لە کوردستان بەو عەقڵییەتی ئیسلامەوە بەڕێوەدەچێت. لەبەر ئەوەش دەبێت هەموو کوردانی مسوڵمان و هەموو کوردێک ئەوە بزانێت، کە پشتئەستووریی ئایدۆلۆژیی داگیرکەریی تورک لەو عەقڵییەتە ئیسلامییە تورکییەوە سەرچاوەی گرتووە. بە ڕاگرتنی هەندێک کورد لەلای خۆیان دەیانەوێت ئەو لە ڕێ دەرچوونەیان ڕەنگی ئیسلامیی پێوە بلکێنن. ئەوەی موحەمەدی و ئیسلام ئەمڕۆ بەسەر کوردی مسوڵماندا فەرزی دەکات تێکۆشانە لە دژی ئەو مونافیق و زاڵمانە. لە دژی داگیرکەریی تورک لە کوردستان کە دەستدرێژی دەکەنە سەر ژنان، پەلاماریان دەدەن و دەیانکوژن، تێکۆشان نەکرێت ئەوە بەو مانایە دێت، کە لە مانا پیرۆزەکەی خۆیدا عیبادەت ناکرێت.
بانگی گەورەکردنی تێکۆشانی بە ڕێکخستنکراو دەکەین
مسوڵمانانی ڕێزداری کوردستان؛
دەبێت ئەم جەژنە لە سەردانی مەزارگەی شەهیدان دا بکەنەوە و قەرزی سەر شانی خۆتان کەم بکەنەوە. سەردانی هاوڕێیانی زیندانی، پشتیوانی لە بنەماڵەکان کولتور و نەریتی جەژنە. پێشنیاز دەکەین، کە خێرەکانی خۆتان بدەن بەو کەس و ڕێکخراوانە تاوەکو بتوانن بیگەیەننە دەستی موحتاجەکانی کوردستان. لەو بڕوایەداین، کە هاوکاری و خێرەکانتان کە سوود بە کەسەکان و ڕێکخراوەکانی سەر بە دەوڵەتی تورکی فاشیست بگەیەنێت کە لە ئێستادا لە هەوڵ دان، لە حوزری هەق دا و دەرگای باری تەعالادا وەک خێر نابینرێت.
ئێمە وەک بزووتنەوەی ئازادیی کوردستان بەو هەست و بیرکردنەوانەوە جارێکیتر جەژنی قوربان لە مسوڵمانانی کوردستان پیرۆز دەکەین. بانگ لە هەمووتان دەکەین کە لە دژی دەوڵەتی تورکی قڕکەر و داگیرکەر تێکۆشانێکی بە ڕێکخستنکراو بکەن. بە بۆنەی جەژنەوە لە کەسایەتیی هەموو شەهیدانی ئازادیدا و هەروەها ڕۆستەم جودی کە بە قارەمانی لە حەفتانین بەرەنگاریی کرد و شەهید بوو، یادی هەموو شەهیدانی حەفتانین دەکەینەوە، بەڵێنی پێبەندبوون و پەیوەستبوونی خۆمانیان بۆ دووبارە دەکەینەوە. جەژنی بنەماڵەی شەهیدان پیرۆز دەکەین.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 1,621
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەری ئەی ئێن ئێف نیوز - 30-07-2020
Articoli collegati: 2
Gruppo: Documenti
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 30-07-2020 (4 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Document style: No specified T4 547
Provincia: Nord Kurdistan
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( ڕۆژ هەژار ) su 31-07-2020
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ڕێکخراوی کوردیپێدیا ) su 02-08-2020
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 03-08-2022
URL
Questo oggetto è stato visto volte 1,621
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,003
Immagini 106,689
Libri 19,301
File correlati 97,310
Video 1,392
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.359 secondo (s)!