Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,797
Immagini 106,048
Libri 19,350
File correlati 97,415
Video 1,397
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ناوەندێکی ئەمریکی: لە 2018دا داعش مانگانە 75 هێرشی کردووە
Gruppo: Statistiche e sondaggi | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ناوەندێکی ئەمریکی: لە 2018دا داعش مانگانە 75 هێرشی کردووە

ناوەندێکی ئەمریکی: لە 2018دا داعش مانگانە 75 هێرشی کردووە
#داعش# لە عێراق تەنیا چەند ناوچەیەکی بچووکی گوندنشینی بەدەستەوە ماوە، حکومەتی عێراق و هاوپەیمانان جەخت لەسەر تێکشکانی ڕێکخراوەکە دەکەنەوە، بەڵام ژمارەی هێرشەکانی داعش لە دوو ساڵ و نیوی ڕابردوودا دەریدەخات، ئەو ڕێکخراوە تاوەکو ئێستاش هەڕەشەیەکی گەورەی ئەمنییە لەسەر عێراق.
بە گوێرەی ڕاپۆرتێکی ناوەندی لێکۆڵینەوەی ستراتیژی و نێودەوڵەتیی ئەمریکا (CSIS)، ژمارەی هێرشەکانی داعش لە عێراق لە چاو 2016 زیادیان کردووە.
داعش لە لووتکەی دەسەڵاتی خۆیدا 30٪ی خاکی عێراقی بەدەستەوە بوو، لە ساڵی 2016 لە نێوان 10 بۆ 25 هەزار چەکداری لە عێراق هەبوو، وەک لە ڕاپۆرتەکەی (CSIS)دا هاتووە ئەوکات مانگانە 60 هێرشی لە عێراق دەکرد.
ئێستا داعش 99%ی ئەو ناوچانەی لەدەستداوە کە پێشتر لەژێر دەسەڵاتیدا بوون، بەم حاڵەشەوە بەپێی ڕاپۆرتی ناوەندە ئەمریکییەکە، تێکڕای هێرشەکانیان، مانگانە 75 هێرش بووە، بەڵام بە بەراورد لەگەڵ ساڵی ڕابردوو دابەزیوە کە مانگانە 89 هێرشی کردبوو.
کەمبوونەوەی ژمارەی قوربانیان
هەرچەند ژمارەی هێرشەکانی داعش لەچاو ساڵی 2016 بەرزبوونەتەوە، بەڵام ژمارەی کوژراوانی هێرشەکان بەشێوەیەکی بەرچاو دابەزیون. وەک لە ڕاپۆرتەکەدا هاتووە، لە هێرشەکانی 2016دا ژمارەی کوژراوان 6217 کەس بووە، ئەم ژمارەیە لە ساڵی دواتر بۆ 5339 کەس دادەبەزێ، ئەمساڵیش کەمبووەتەوە بۆ 1656 کوژراو.
ژمارەی هێرشەکانی داعش بۆ سەر خەڵکی مەدەنی کەمیکردووە. لەبەرامبەردا هێرشەکانی سەر دامەزراوە حکومی و سەربازییەکان بەرزبوونەتەوە. بەپێی داتاکان، لە ساڵی 2016 دا داعش 588 هێرشی لە عێراق کردووە، لەو ژمارەیە 473 هێرشیان بۆ سەر شوێنە مەدەنییەکان بووە و 115شیان دامەزراوە حکومی و ئەمنییەکانیان کردووەتە ئامانج. ساڵی ڕابردوو ژمارەی هێرشەکانی داعش لە عێراق بۆ 998 هێرش بەرزبووەتەوە کە 635 هێرشیان بۆ سەر شوێنە مەدەنییەکان بووە و 363 هێرشیشیان لەدژی دامودەزگا حکومی و ئەمنییەکان بووە.
ئەمساڵ داعش 666 هێرشی لە عێراق کردووە، لەو ژمارەیە 272 هێرشیان بۆ سەر شوێنە مەدەنییەکان بووە و 394 هێرشیش دامودەزگا حکومی و ئەمنییەکانیان کردووەتە ئامانج.
بە گوێرەی ڕاپۆرتەکە، ژمارەی هێرشەکانی داعش لە پارێزگای #کەرکووک# و ناوچە کێشە لەسەرەکان بەشێوەیەکی بەرچاو بەرزبوونەتەوە، لە کاتێکدا لە هەردوو پارێزگای کەرکووک و سەلاحەدین هێرشەکانی داعش ژمارەیەکی پێوانەییان تۆمارکردووە. ڕاپۆرتەکەی (CSIS) بەشێک لە هۆکاری ئەمە بۆ دروستبوونی بۆشایی ئەمنی لە ناوچە کێشە لەسەرەکان دەگەڕێنێتەوە کە لە ئۆکتۆبەری 2017 بەدواوە لە ژێر دەستی #پێشمەرگە#دا نەماون.
لە ساڵی 2016دا، داعش نزیکەی 126 هێرشی لە پارێزگای کەرکووک کردووە، ئەم ژمارەیە لە 2017 بۆ 93 هێرش دادەبەزێ. بەڵام لە سەرەتای ئەمساڵەوە تاوەکو کۆتایی تشرینی یەکەمی ئەمساڵ داعش 197 جار لە پارێزگای کەرکووک هێرشی کردووەتە سەر شوێنە مەدەنی و حکومییەکان. بەو پێیەش ژمارەی هێرشەکانی کەرکووک لە 10 مانگی یەکەمی ئەمساڵدا دوو هێندەی ساڵی ڕابردوو بەرزبووەتەوە. لە پارێزگای #هەولێر#یش ژمارەی هێرشەکانی ئەمساڵ شەش هێرش و هی ساڵی ڕابردوو دوو هێرش بووە. لە ساڵی 2016دا، داعش 10 هێرشی لە سنووری پارێزگای هەولێر کردبوو. بەو پێیەش ژمارەی هێرشەکانی لە سنووری پارێزگای هەولێر لە نێوان 2017 بۆ 2018 سێ بەرامبەر بەرزبوونەتەوە.
ئۆپەراسیۆنی کۆنترۆڵکردنەوەی هەموو پارێزگای نەینەوا لە تشرینی یەکەمی 2016 دەستیپێکرد و تاوەکو کۆتایی 2017 بەردەوام بوو. هەر بۆیە ژمارەی هێرشەکانی داعش لە ساڵی 2017 هەتا 343 هێرش چووە، لە کاتێکدا ژمارەی هێرشەکانی هەتا کۆتایی تشرینی یەکەمی 2018 بۆ 74 هێرش دابەزیوە. لە ساڵی 2017، ژمارەی هێرشەکانی داعش 256 هێرش بووە.
پارێزگای سەلاحەدین تاکە پارێزگای عێراقە کە تێیدا ژمارەی هێرشەکانی داعش لە سێ ساڵی ڕابردوودا بەشێوەیەکی بەردەوام بەرزبووەتەوە. لە 2016دا ژمارەی هێرشەکانی لەو پارێزگایە 52 هێرش بووە، ساڵی دواتر ئەم ژمارەیە بۆ 146 هێرش بەرز بووەتەوە، لە 10 مانگی یەکەمی ئەمساڵیشدا ژمارەکە بۆ 166 هێرش بەرزبووەتەوە.
لە پارێزگای بەغدا ژمارەی هێرشەکانی ئەمساڵی داعش 55 هێرش بووە. بەو پێیەش ژمارەی هێرشەکان لە چاو ساڵی ڕابردوو نیوە بوون. لە ساڵی 2016دا، داعش 102 جار ناوەندە مەدەنی و حکومییەکانی پارێزگای بەغدای کردبووە ئامانج.
داعش سەرهەڵدەداتەوە؟
ئەزموونی 15 ساڵی ڕابردوو سەلماندوویەتی داعش تەنیا بەرهەمی ناکارامەیی هێزە ئەمنی و سەربازییەکان نییە، بەڵکو ژمارەیەک فاکتەری ئابووری، سیاسی، کولتووری، پەروەردەیی و کۆمەڵایەتی لە پشت سەرهەڵدان و بەهێزبوونی ئەو ڕێکخراوەن کە ئەگەر پلانی تۆکمەیان بۆ دانەنرێ دەکرێ ڕێگە بۆ سەرهەڵدانی داعش یان قاعیدەیەکی دیکە خۆشبکەن.
بانکی جیهانی پێشبینی دەکات ڕێژەی گەشەی ئابووری عێراق لە ساڵی 2019 بگاتە 6.2٪، بەڵام ئەوەی ڕوون نییە ئەوەیە ئەو گەشە ئابوورییە چۆن ڕەنگدانەوەی لەسەر هەموو ناوچەکانی عێراق دەبێ، لە کاتێکدا بەگوێرەی ڕاپۆرتەکە بەرەنگاربوونەوەی گەندەڵی تەحەدای گەورەی هەردوو حکومەتی عێراق و هەرێمی کوردستان دەبێ.
جیا لەمە فاکتەرە دێموگرافییەکانیش تەحەدای گەورە تووشی حکومەتی عێراق دەکەن. بەگوێرەی فاکتبووکی (سی ئای ئەی)ی ئەمریکی، 58.71٪ی دانیشتووانی عێراق تەمەنیان لەژێر 25 ساڵە، ڕێژەی بێکاریی گەنجان زیاترە لە 16٪، لە کاتێکدا گومان دەکرێ ڕێژەکە لەو پارێزگایانەی شەڕی داعشیان تێداکراوە یەکجار بەرزتر بێ، لەوانەش نەینەوا، ئەنبار و سەلاحەدین.
راپۆرتەکەی (CSIS) بە پشتبەستن بە ڕاپۆرتێکی یونیسێف ئاماژە بۆ ئەوە دەکات کە نزیکەی 3.5 ملیۆن منداڵی تەمەنی خوێندن یان ناچنە خوێندنگا یان ئەگەر بچن بە بەردەوامی ناچن، زیاتر لە 600 هەزار منداڵی ئاوارەش بە تەواوەتی لە پرۆگرامی خوێندنی 2018 بێبەش بوونە.
ناوەندە ئەمریکییە جەخت لەوە دەکاتەو ئەگەر حکومەتی عێراق نەتوانێ دەرفەت بۆ ئەو دانیشتووانەی وڵات بڕەخسێنێ، ئەوە داعش دەتوانێ وەکو سەرچاوەیەک بۆ ڕاکێشانی ئەندام و لایەنگر بەکاریان بهێنێ.
#حەشدی شەعبی# ڕۆڵی گەورەیان لە شەڕی دژی داعش لە ناوچە سوننەکانی عێراق و ناوچەکانی دەوروبەری کەرکووکدا هەبووە، ژمارەیەکی زۆر لەو هێزانەش لەو ناوچانە ماونەتەوە. بەڵام ناوەندە ئەمریکییەکە پێیوایە ئەو هێزانە نەیانتوانیوە بە یەکچاو دانیشتووە شیعە و سوننەکان بپارێزن، لە کاتێکدا هێزەکانی حەشد زیاتر فۆکەسیان لەسەر ناوچە شارییەکانی پارێزگای کەرکووک و سەلاحەدینە و ئاسایشی ناوچە گوندییەکان ناپارێزن کە شوێنی جموجۆڵی چەکدارانی داعشن.
بەگوێرەی ڕاپۆرتەکە، نیگەرانیی سەرەکیش سەبارەت بە وجوودی هێزەکانی حەشد لە شار و پارێزگای کەرکووکە کە بە گوێرەی داتاکانی وەزارەتی ئاوارە و کۆچبەرانی عێراق لە ئەنجامی هێرشەکانی ئۆکتۆبەردا 85 هەزار کەسی لێ ئاوارە بووە، ئەوە جگە لەو 30 هەزار کەسەش کە لە توز#خورماتوو# ئاوارە بوون.[1]
#14-12-2018#
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 2,041
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەری رووداو - 14-12-2018
Articoli collegati: 2
Date & eventi
Feste & Organizzazioni
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 14-12-2018 (6 Anno)
Partito: ISIS
Provincia: Sud Kurdistan
Tipo di Statistica: Crimini di guerra
Technical Metadata
Qualità Voce: 98%
98%
Aggiunto da ( هاوڕێ باخەوان ) su 14-12-2018
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 14-12-2018
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 24-10-2023
URL
Questo oggetto è stato visto volte 2,041
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,797
Immagini 106,048
Libri 19,350
File correlati 97,415
Video 1,397
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 1.047 secondo (s)!