Bibliothek Bibliothek
Suchen

Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen


Suchoptionen





Erweiterte Suche      Tastatur


Suchen
Erweiterte Suche
Bibliothek
Kurdische Namen
Chronologie der Ereignisse
Quellen
Geschichte
Benutzer Sammlungen
Aktivitäten
Suche Hilfe?
Kurdipedische Publikationen
Video
Klassifikation
Zufälliger Artikel!
Registrierung der Artikel
Registrierung neuer artikel
Bild senden
Umfrage
Ihre Rückmeldung
Kontakt
Welche Informationen brauchen wir!
Standards
Nutzungsbedingungen
Artikel Qualität
Instrumente (Hilfsmittel)
Über
Kurdipedi Archivare
Artikel über uns!
Fügen Sie Kurdipedia auf Ihre Website hinzu
E-Mail hinzufügen / löschen
Besucherstatistiken
Artikel Statistik
Schriftarten-Wandler
Kalender-Konverter
Rechtschreibkontrolle
Sprachen und Dialekte der Seiten
Tastatur
Lebenslauf Nützliche Links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Kekse
Sprachen
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Mein Konto
Anmelden
Mitgliedschaft!
Passwort vergessen!
Suchen Registrierung der Artikel Instrumente (Hilfsmittel) Sprachen Mein Konto
Erweiterte Suche
Bibliothek
Kurdische Namen
Chronologie der Ereignisse
Quellen
Geschichte
Benutzer Sammlungen
Aktivitäten
Suche Hilfe?
Kurdipedische Publikationen
Video
Klassifikation
Zufälliger Artikel!
Registrierung neuer artikel
Bild senden
Umfrage
Ihre Rückmeldung
Kontakt
Welche Informationen brauchen wir!
Standards
Nutzungsbedingungen
Artikel Qualität
Über
Kurdipedi Archivare
Artikel über uns!
Fügen Sie Kurdipedia auf Ihre Website hinzu
E-Mail hinzufügen / löschen
Besucherstatistiken
Artikel Statistik
Schriftarten-Wandler
Kalender-Konverter
Rechtschreibkontrolle
Sprachen und Dialekte der Seiten
Tastatur
Lebenslauf Nützliche Links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Kekse
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Anmelden
Mitgliedschaft!
Passwort vergessen!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 Über
 Zufälliger Artikel!
 Nutzungsbedingungen
 Kurdipedi Archivare
 Ihre Rückmeldung
 Benutzer Sammlungen
 Chronologie der Ereignisse
 Aktivitäten - Kurdipedia
 Hilfe
Neue Artikel
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
26-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
18-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Iran in der internationalen Politik 1939-1948
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die neue Kurdenfrage: Irakisch-Kurdistan und seine Nachbarn
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Tausend Tränen, tausend Hoffnungen
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Revolution in Rojava
28-03-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die türkische Filmindustrie
26-03-2024
هەژار کامەلا
Statistik
Artikel  518,769
Bilder  105,945
PDF-Buch 19,366
verwandte Ordner 97,464
Video 1,395
Bibliothek
Einbruch ins verschlossene ...
Bibliothek
Strategiepapier über die re...
Artikel
Als die Guerilla die Mensch...
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen W...
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muh...
دەستوور بۆ دادپەروەری و ڕیکخستنەوە
Wir bedauern das Verbot der Kurdipedia im Norden und Osten des Landes durch die türkischen und persischen Invasoren.
Gruppe: Artikel | Artikel Sprache: کوردیی ناوەڕاست
Teilen Sie
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Rangliste Artikel
Ausgezeichnet
Sehr gut
Durchschnitt
Nicht schlecht
Schlecht
Zu meinen Favoriten hinzufügen
Schreiben Sie Ihren Kommentar zu diesem Artikel!
Geschichte des Items
Metadata
RSS
Suche im Google nach Bildern im Zusammenhang mit dem gewählten Artikel!
Googeln Sie das ausgewählte Thema.
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

دەستوور بۆ دادپەروەری و ڕیکخستنەوە

دەستوور بۆ دادپەروەری و ڕیکخستنەوە
فرسەت سەید شوکور
بوونی دەستوور بۆ هەر نەتەوە و ووڵاتێک گرنگی و تایبەتمەندی خۆی هەیە، زۆربەی دەوڵەتە گەورەکانی دونیا خاوەنی دەستووری خۆیانن، چونکە بەپێی هەموو بنەما سیاسی و زانستیەکان، دەستوور هۆکاری بەهێزی و چەسپاندنی بنەماکانی دیموکراسی و ئازادی و ئاشتی و یەکسانییە بۆ ووڵات.
لە دوای نووسینەوەی دەستووری عێراق و چەسپاندنی دوای ساڵی 2005 لە ماددەی 120 ی عێراقدا باسی ئەوە دەکات کە هەر هەرێمێک دەتوانێت دەستوورێکی تایبەت بە خۆی هەبێت بەڵام بە مەرجێک دژی دەستووری عێراق نەبێت.
هەرێمی کوردستان تەنها خاوەنی ئەو یاسایانە کە پەرلەمانی کوردستان دوایی ساڵی 1992 وە دەرکراون، بەشێکی یاسا و ماددەکانی هەرێمی کوردستان لە دەستووری عێراق نزیکن، بەڵام ماوەیەکی زۆرە دەسەڵاتدارانی هەرێمی کوردستان و حزب و لایەنە سیاسییەکان دەیانەوێ کە کورد دەستوورێکی تایبەت بە خۆی بنووسێتەوە بۆ ئەوەی لە زۆر کێشە و گرفت ڕزگاری بێت.
$هەوڵەکانی نووسینەوەی دەستووری هەرێمی کوردستان$
لەم بوارەدا، دەتوانین مێژووی هەوڵەکانی هەرێمی کوردستان بۆ نووسینەوەی دەستوور بۆ دوو قۆناغ دابەش بکەین: قۆناغی پێش ڕووخانی ڕژێمی بەعس و قۆناغی دوای ڕووخانی ڕژێمی بەعس.
یەکەمین هەوڵی فەرمیی لەم جۆرە، لە ساڵی 2002 هاتە ئاراوە، بۆ یەکەمین جار لە مێژووی هەرێمی کوردستان، پەرلەمانی کوردستان لە خولی یەکەمی خۆیدا بە بڕیاری ژمارە (26) لە 11/7/2002 پرۆژەی دەستووری هەرێمی کوردستانی خستە ڕوو.
دواتر لیژنەیەک، لە هەموو لایەنە سیاسییەکانی کوردستان و پێکهاتە نەتەوەیییە جۆراوجۆرەکان پێک هاتبوو و لە 20/5/2015 دەستی بە کارەکانی خۆی کرد، بەڵام لە 20/8/2015 ماوەکەی کۆتایی هات و نەیتوانی لە ماوەی (90) ڕۆژی دیاریکراودا کارەکانی خۆی تەواو بکات.
لەو ماوەیەدا کە لیژنەکە کارا بوو، توانی (54) کۆبوونەوە ئەنجام بدات و (74) بەندی پرۆژەکە ئامادە بکات. ئەو بابەتانەی کە پەیوەندیی بە دەسەڵاتی هەر سێ سەرۆکایەتییەکەوە هەبوو و، هەروا پرسی دەستووری سیکۆلار، یان ئایینی، جێگەی مشتومڕی لایەنەکان بوو و لەم بارەیەوە نەگەیشتنە ئەنجام. بە هۆی ململانێی لایەنە سیاسییەکانی کوردستان و قەیران لە پرۆسەی سیاسیی هەرێم و پەککەوتنی پەرلەمانی کوردستان، نەتوانرا لە کاتی کۆتاییهاتنی ماوەی یاساییی لیژنەی نووسینەوەی دەستوور، ماوەکەیان بۆ درێژ بکرێتەوە.
$هۆکارەکانی دواکەوتنی دەستووری هەرێمی کوردستان$
لەبارەی خاڵە ناکۆکەکانی نێو پڕۆژەکە هەموو لایەنەکان بۆچوونی خۆیان هەیە لەسەر دەستووری داهاتووی هەرێمی کوردستان، : ئەوەی خاڵی ناکۆکیی زۆری لەسەر دەبێت بابەتی سیستەمی حوکمڕانی و ناوچە کوردستانییەکانی دەرەوەی ئیدارەی حکوومەتی هەرێمە، چونکە لەسەر سیستەمی حوکمڕانی ڕای جیاواز هەیە و ناوچەکانی سنووری ماددەی 140یش هێشتا یەکلا نەکراونەتەوە، ئەوەش دەبێتە ئاستەنگ لە بەردەم دەستوور.
$دەستووری کوردستان و کێشەکان لەگەڵ ماددەی 140 ی عێراق.$
سنوری ناوچەکوردستانیەکانی دەرەوەی هەرێمی کوردستان کە لەدەستووری عێراق بە ناوچەی کێشەلەسەر هاتووە، دەکەوێتە دەرەوەی سنورەکانی حکومەتی هەرێمی کوردستان دوای پرۆسەی ئازادی لە (9/4/2003) هەروەها بەپێی بریارەکەی دادگای فیدراڵی کە درێژکراوە.
سنوری جوگرافیای حکومەتی هەرێمی کوردستان دیاریکراوە بە هەمان ئەو سنوورانەی کە لەساڵی (1991) کوردەکان حوکمرانیان تێداکردوە، تا کاتی جەنگەکانی پرۆسەی ئازادی عێراق لەرێکەوتی (19 ئاداری 2003)، کە ئەم بابەتە لە ماددە (53/ برگە 1) یاسای بەرێوەبردنی دەوڵەت بۆ قۆناغی گواستنەوەی جێگیرکراوە.
کێشەی سەرەکی ماددەی 140 کە تا ئێستا یەکلایی نەکراوەتەوە، چونکە هەموو ناوچە کوردستانییەکان پەیوەستن بە هەرێمی کوردستانەوە، کوردستان ناتوانێت ببێتە خاوەنی دەستوورێک ئەگەر پرسی #کەرکووک# و ناوچە کوردستانییەکانی تێدا یەکلایی نەکرابێتەوە.
کێشەکان بریتین لە
ڕاگوێزراوە نیشتەجێکراوەکان و ئەوانەش گوازراونەتەوە بۆ شوێنە دوورەدەستەکان وکۆچکەر و کۆچپێکراوەکان، بە پێی یاسای دەستەی باڵای چارەسەری کێشەکانی زەوی و زار و ڕێکارە یاسایەکانی تر، پێویستە لەسەر حکومەت لە ماوەیەکی گونجاودا ئەو نیشتەجێکراوانە بگەڕێنێتەوە بۆ سەر ماڵی خۆیان، وە ئەگەر ئەو کارە زەحمەت بوو ئەوا پێویستە لەسەر حکومەت قەرەبووی دادپەروەرانەیان بکاتەوە بەڵام تا ئێستا ئەوە یەکلایی نەکراوەتەوە.
پارتی، یەکێتی، گۆڕان، کۆمەڵ و یەکگرتوو، تێبینییەکانی خۆیان لەسەر بەربەستەکانی نووسینەوەی دەستوور دەڵین، هەریەکەیان دەیانەوێ دەستوور بە جۆرێک بێت.
هەروەها پێکهاتە و کەمینەکان وەک تورکمان و ئاشووری و کلد و سریانەکان، بۆچوونی جیاوازییان لەبارەی ئەم پرسە هەیە هەریەکەیان داوای خۆیان بۆ نووسینەوەی دەستوور هەیە، ئەمەش وادەکات کە ناکۆکی و کێشەکان زیاتر بن و تەواوبوونی دەستوور دوابکەوێت.
بەڵام
سێ لایەنە سەرەکییەکەی پێکهێنەری حکومەت، سەرەڕای تێبینیی جیاوازیان، پاڵپشتیی هەوڵەکانی سەرۆکی هەرێمی کوردستانن بۆ نووسینەوەی دەستوور، کۆکیشن لەم خوولەی پەرلەماندا هەرێمی کوردستان ببێتە خاوەنی دەستوور.
لەبەر ململانێی ناوخۆییی حزبە سیاسییەکانی کوردستان و هەروا گوشارە هەرێمییەکان، هەوڵی یەکەم بۆ خستنە ڕیفراندۆمی پرۆژەی دەستوور سەری نەگرت و، پرۆژەکە هەروەک خۆی مایەوە و هەرێمی کوردستان نەیتوانی ڕیفراندۆم لەسەر پرۆژەی دەستوورەکە ئەنجام بدات. بەشێک لە حزبە سیاسییەکانی کوردستان بە دەسەڵاتەکانی سەرۆکی هەرێم لە پرۆژەکە ڕازی نەبوون و خوازیاری ئەوە بوون سیستەمی حوکم، پەرلەمانیی تەواو بێت و، لەو باوەڕەدا بوون کە سیستەمی حوکم بەرەو سەرۆکایەتی چووە، نەک پەرلەمانی. بۆیە، لە خولی چوارەمی پەرلەمان یاسای ژمارە (4)ی ساڵی 2015 یاسای ئامادەکردنی پرۆژەی دەستووری هەرێمی کوردستان-عێراق بۆ ڕاپرسی لە 23/4/2015 دەرچوو. بەپێی بەندی (2) لە یاساکە، پەرلەمان لیژنەیەکی نوێی بۆ نووسینەوەی دەستوور دانا، کە لە (21) ئەندام پێک هاتبوون و دەکرا ئەندامانی لیژنەکە لەناو پەرلەمان یان دەرەوەی پەرلەمان بن. هەروا بەپێی بەندی (3)، ئەم لیژنەیە (90) ڕۆژ کاتیان بۆ دانرا بۆ نووسینەوەی پرۆژەیەکی نوێی دەستووری هەرێمی کوردستان و، ئەگەر لەو کاتەدا تەواو نەبوو، دەکرێ بۆیان نوێ بکرێتەوە. بەگوێرەی بەندی (5)، کۆی پرۆژەی دەستوور دەبێ بە دەنگی دوو لەسەر سێی ئەندامانی پەرلەمان پەسند بکرێت.
لە ڕاستیدا، ئەوەی کە گرنگە لە دەستوور وەک تێکستێکی نووسراو، جێبەجیکردنی بەندەکان و ناوەڕۆکی دەستوورە، دەنا زۆر وڵات هەن کە دەقی دەستووریی زۆر باشیشیان هەیە، بەڵام تەنیا لە دووتوێی بەرگەکانی دەستووردا ماونەتەوە و کاریان پێ نەکراوە. سەبارەت بە کوردستانش ڕیک وایە؛ گرنگیی دەستوور لە جێبەجێکردنی دەقەکانیدایە وەک خۆی، نەک ئەوەی کە میزاجی دەسەڵاتداران سنوورەکان دیاری بکەن. ڕاستییەکەی، چونکە دەستوور وەک دەقێکی نووسراو، گۆڕینی ئاسان نییە، هەر بۆیە بە مەبەستی کۆنترۆڵکردنی خواست و ئارەزووی دەسەڵاتداران و، دیاریکردنی ماف و ئازادیی هاووڵاتیان گرنگیی خۆی هەیە.
جگە لەمەیش، دەستوور لە ڕووی دەرەکییەوە و لە چوارچێوەی دەوڵەتی فیدراڵیدا، پێناسەی هەرێمی کوردستان دەکات و سنوورەکانی هەرێم لەگەڵ هەرێمەکانی تر دیاری دەکات و، شوناس و ناسنامەی هەرێم لە هەمبەر ئەوی تر پێناسە دەکات.
هەرچەندە هەرێمی کوردستان تاکوو ئێستا دەستووری نەبووە، بەڵام بە دەرکردنی هەندێ یاسا کە سروشتی دەستوورییان هەیە، ئەو بۆشایییە پڕ کراوەتەوە، وەک: یاسای سەرۆکایەتیی هەرێم، یاسای هەڵبژاردنی ئەنجومەنی نوێنەران، یاسای ئەنجومەنی وەزیران، یاسای ئەنجومەنی دادوەری.
گرنگترین سەرکەوتنی هەر دەستورێکیش پەیوەستە بە ڕێزگرتنی بڕی ئازادیەکانی خەڵک و مافەکانی هاوڵاتیان، دەستورێکی دیموکراسی و سکۆلارو کراوە، ڕادەی گەشەکردنی سیاسی و ئاشتی نێوان ئاین و ئاینزاکان و گروپە جیاوازە کۆمەڵایەتیەکان بەرز دەکاتەوە و زەمینەی کۆمەڵگایەکی پێشکەوتوو پێگەشتوو دەڕەخسێنێت.
گومان لەوەدا نییە، کە بوونی دەستوور وەک گرێبەستێکی کۆمەڵایەتی لە نێوان فەرمانڕەوایان و فەرمانلەسەرکراوان گرنگیی تایبەتیی خۆی هەیە و، سنووری ئەرک و دەسەڵات و مافەکانی هەر دوو لایەن دیاری دەکات.
گەر هەرێمی کوردستان خاوەن دەستور بێت، وئەوکات لە چوارچێوەی مەبدەئی دەستوری، پرسی چاکسازی سیاسی و کارگێری دەخرێتە ڕوو، نییەتە دەستورییەکە زاڵ دەبێت بە سەر نییەتی سیاسی، ئەگەر نییەتی سیاسی نەرێنی بێت لە بەرامبەر پرسی چاکسازی.
دەستوری هەرێمی کوردستان، چۆنیەتی هێڵکاری بۆ سیاسەتی دەرەوەی هەرێم ونوێنەرایەتی دیبلۆماسی و سیاسەتی وەرگرتنی قەرزو واژۆکردنی و دەرچواندنی، سیاسەتی ئابوری و بازرگانی دەرەکی دەکێشێت، ئەویش لە چوارچێوەی دەستوری هەمیشەیی عێراق، کە ئەو مافانەی بە هەرێمی کوردستان داوە.
لەبەرئەوەی هەرێمی کوردستان هەرێمێکی فرەنەتەوە و فرە ڕەنگ و فرە کلتورو فرە ئایین وفرە مەزهەبە، لە دەستوردا مافی تەواوی نەتەوە و ئایین و ئایینزاکان دیاریدەکرێت و لە چوارچێوەی بەندەکانی دەستور پراکتیزەی مافە نەتەوەیی و ئایینی و مەزهەبییەکانیان دەکەن.
سەبارەت بە دەستووری هەرێمی کوردستان ئەوەی کە گرنگە، هەرێمی کوردستان ببێتە خاوەن دەستوورێکی مەدەنی، کە تێێدا سنووری دەسەڵاتداران و ماف و ئازادیی تاکەکان پارێزراو بێت.
هەروا ببێتە هۆکاری چەسپاندنی سەروەریی یاسا و سەربەخۆییی دەسەڵاتی دادوەری. گرنگتر لە هەمووانیش ئەوەیە، کە بەندەکانی دەستوور وەک خۆی جێبەجی بکرێن، نەک تەنیا وەک دەقێک لە دووتوێی تێکستی دەستووردا بمێنێتەوە. هەروا دەستوور پێناسەی ناسنامەی هەرێم دەکات و سنووری کارگێڕیی ئەم هەرێمە دەستنیشان دەکات.[1]
Dieser Artikel wurde in (کوردیی ناوەڕاست) Sprache geschrieben wurde, klicken Sie auf das Symbol , um die Artikel in der Originalsprache zu öffnen!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Dieser Artikel wurde bereits 1,257 mal angesehen
HashTag
Verlinkte Artikel: 2
Biografie
Geschichte und Ereignisse
Gruppe: Artikel
Publication date: 22-05-2021 (3 Jahr)
Dokumenttyp: Ursprache
Inhaltskategorie: Legal
Inhaltskategorie: Kurdenfrage
Technische Metadaten
Das Copyright wurde vom Eigentümer des Artikels auf Kurdipedia übertragen
Artikel Qualität: 99%
99%
Hinzugefügt von ( هاوڕێ باخەوان ) am 22-05-2021
Dieser Artikel wurde überprüft und veröffentlicht von ( زریان سەرچناری ) auf 22-05-2021
Dieser Artikel wurde kürzlich von ( هاوڕێ باخەوان ) am 24-10-2023 aktualisiert
URL
Dieser Artikel wurde bereits 1,257 mal angesehen
Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen
Biografie
Mely Kiyak
Artikel
Urteile im Kobanê-Verfahren gesprochen
Biografie
Halil Öztoprak (Xalil Alxas)
Artikel
Aufstandsversuche an der Oberfläche: Das Unternehmen “Mammut” (Irak) von 1943
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
Biografie
Ismail Küpeli
Biografie
Fevzi Özmen
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Biografie
Sebahat Tuncel
Artikel
Pteridophyta und Anthophyta aus Mesopotamien und Kurdistan sowie Syrien und Prinkipo
Artikel
Kobanê-Verfahren: DEM kündigt Gerechtigkeitswachen an
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
Biografie
Leyla Îmret
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Artikel
Von 1992 bis heute: „Die PDK greift von hinten an“
Biografie
Cahit Sıtkı Tarancı
Biografie
Saya Ahmad
Biografie
Kenan Engin
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
Biografie
Dilan Yeşilgöz

Actual
Bibliothek
Einbruch ins verschlossene Kurdistan
24-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Einbruch ins verschlossene Kurdistan
Bibliothek
Strategiepapier über die regionale Autonomie Sindschar (kurd. Şengal)
01-04-2023
هەژار کامەلا
Strategiepapier über die regionale Autonomie Sindschar (kurd. Şengal)
Artikel
Als die Guerilla die Menschen in Şengal beschützte
01-08-2023
هەژار کامەلا
Als die Guerilla die Menschen in Şengal beschützte
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Neue Artikel
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
26-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
18-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Iran in der internationalen Politik 1939-1948
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die neue Kurdenfrage: Irakisch-Kurdistan und seine Nachbarn
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Tausend Tränen, tausend Hoffnungen
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Revolution in Rojava
28-03-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die türkische Filmindustrie
26-03-2024
هەژار کامەلا
Statistik
Artikel  518,769
Bilder  105,945
PDF-Buch 19,366
verwandte Ordner 97,464
Video 1,395
Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen
Biografie
Mely Kiyak
Artikel
Urteile im Kobanê-Verfahren gesprochen
Biografie
Halil Öztoprak (Xalil Alxas)
Artikel
Aufstandsversuche an der Oberfläche: Das Unternehmen “Mammut” (Irak) von 1943
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
Biografie
Ismail Küpeli
Biografie
Fevzi Özmen
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Biografie
Sebahat Tuncel
Artikel
Pteridophyta und Anthophyta aus Mesopotamien und Kurdistan sowie Syrien und Prinkipo
Artikel
Kobanê-Verfahren: DEM kündigt Gerechtigkeitswachen an
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
Biografie
Leyla Îmret
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Artikel
Von 1992 bis heute: „Die PDK greift von hinten an“
Biografie
Cahit Sıtkı Tarancı
Biografie
Saya Ahmad
Biografie
Kenan Engin
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
Biografie
Dilan Yeşilgöz

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Kontakt | CSS3 | HTML5

| Generationszeit Seite: 0.766 Sekunde(n)!