Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,026
Immagini 106,460
Libri 19,312
File correlati 97,293
Video 1,395
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ئایا مەرجەع هەڵە دەکات؟
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ئایا مەرجەع هەڵە دەکات؟

ئایا مەرجەع هەڵە دەکات؟
$ئایا مەرجەع هەڵە دەکات؟$
#ڕێبین ئەحمەد ڕەشید#
سەرەتا دەبێت ئەوە بڵێم کە من لە هەوادارانی ماڵی هاوبەشم نەک سەرۆک و مەرجەعی هاوبەش
ئایا مەرجەع هەڵە دەکات؟ بەیەک وشە نەخێر هەڵەناکات، گەر بشیکات ئێمە ناتوانین بیبینین، خۆ گەر کەسێک بوێری ئەوەی هەبێت هەڵەی مەرجەع ببینێت ئەوا دەبێت لە ناخی خۆیدا بینێژیت دەنا بەهاکەی بە گیانی خۆی تەواو دەبێت.
سادەترین پێناسە بۆ حکومەتی دیموکراتیک ئەو پێناسەیەیە کە پێی وایە حکومەت نوێنەری خەڵکە نەوەک خودا و ڕۆحی نەتەوە و بابەتیایدۆلۆژیی، لەهەمانکاتدا ئەم سیستمە لە هەڵەکانی خۆی پەند و وانە وەردەگرێت. هەڵەکردن و پاشان پەند وەرگرتن لەهەڵەکان و نادیدە نەگرتنیان جەوهەریتریین سیمای ناسینەوەی حکومەتە یاسایی و خەڵک سەنتەر و دیموکراتەکانە.
گەورەترین سەرچاوەی ژیان و قوتی حکومەتێکی دیموکرات ئەنجامدانی هەڵەیە، بەڵام ئەوەی جیای دەکاتەوە لە حکومەتێکی دیکتاتۆر و تۆتالیتار ئەوەیە ئەم باز نادات بەسەر هەڵەکانیدا و هەمیشە دەرگای بۆ ڕەخنەی سیاسیی و ئیداریی لەسەر پشتە، ئەگەر چی ڕەخنەکان لەدژی سیستمەکەش بن و تا لێواری لێکهەڵوەشانەوەشی بەرن. هەڵە بۆ ئەم جۆرە لە سیستم سووتەمەنی وئەنەرژییە بۆ جوڵە و دهرچوون لە مەنگی، ئەویش تەنیا لەپێناو چاکە و بەرژەوەندیی گشتییدا.
کاتێک سیستمێک نیەتی ئەوە دەهێنێت لەهەڵەکانی خۆی پەند وەربگرێت، ئیدی هەموو شتێک بۆی وەک ڕوبارێک لە دۆخی جەرەیان و جوڵەدایە، هیچ شتێک لەشوێنی خۆی جێگیر نابێت، کە جوڵە هەبوو هیچ شتێک ئیدی جێگیر و هەمیشەیی نابێت. پەیکەری دۆگما و نەجوڵاوی فیگەرە سیاسییەکان لە مەیدانە سیاسییەکەیدا جێگایان نابێتەوە.
کاتیی بوون و جوڵەی بەردەوامی هەموو کەس و هەموو شتێک لە هەموو جێگایەک ئۆتۆماتیکیی دەبێتە عورفێکی چەسپاو کەس ناتوانێت لێی لابدات. ئەم جوڵە بەردەوامە وادەکات ئیدی ئایینیش وەزیفەی خۆی بگۆڕێت لە کایە ژیاریی و سیاسییەکاندا، بە پێچەوانەی ئیدیعای زۆر نووسەر وڕۆشنگەری ئیسلامیست و عەلمانیی کوردەوە، لەم جۆرە سیستمانەدا ئایین ناکرێتە دەرەوە بەڵکوو تەنیا وەزیفەکەی دەگۆڕێت.
لەبەر ئەوەی سیتمەکە تەواو عەقڵانییە ئیدی چەمکە ئەرکسەنتەر و عاتیفیی وڕۆحییەکانی وەک خۆبەختکردن، خوێنڕشتن لەپێناو سیستم و دەوڵەت و نیشتمان، سووتان بۆ سیستم، چەمکەکانی شەهیدبوون، خوێنڕشتن و ئەدەبیاتی بەرگری موزەیەف بۆ سەرکردە و مەرجەع و خەلیفە و سوڵتان گرنگییەکەی جارانیان نامێنێت، لەبری ئەمان ژیانسەنتەری دەبێتە عورفی جێگرەوە. لەبری ئەرک ئەم جارە ماف دێتە پێشەوە. تۆ تاکێکی خاوەن مافی پێش ئەوەی ئەرکدار بیت بەرانبەر سیستمەکە. مافسەنتەریی جێ بە ئەرکسەنتەریی لێژ دەکات. هەموو هەوڵێکی کودەتا گەر هەشبێت لەم جۆرە سیستمەدا بە چاکسازیی و لەبەرژەوەندی سیستمەکە کۆتایی دێت.
نهێنی سەرکەوتنی سیستمە لیبراڵدیموکراتەکانی ئەوروپا لەبەرانبەر سیتمەکانی وەک کۆمیونیزم و فاشیزم و نازیزم هەر لێرەوە سەرچاوە دەگرێت: هەڵە نادیدە ناگیردرێت و لەکەس قەبوڵ ناکرێت، هەموو شتێک لەحاڵەتی جوڵەدایە، کەس جێگیر و هەمیشەیی نییە و ئەبەدی نییە.
بە پێچەوانەوە سادەتریین پێناسە بۆ سیستمی دیکتاتۆریی یا تۆتالیتاریی ئەوەیە کەسی مەرجەع، خەلیفە، سەرۆک، قائیدی زەرورە یا ویلایەتی فەقیێ لەبری خەڵک نوێنەرایەتی وەهمێکێک دەکات کە خۆی ناوی خودا یا ڕۆحی نەتەو یا هەر ئایدۆلۆژیایەکی دیکەی لێدەنێت. هەندێک جار لە نوێنەرایەتییەوە بەرزتر دەبێتەوە بۆ باوک و باوکی ڕۆحیش.
لەم جۆرە سیستمانەدا نەک هەر پەند لەهەڵە وەرناگیردرێت، کەسی مەرجەع یان خەلیفە لە ئەساسەوە هەر هەڵە ناکات. هەڵە واتە شکانی ئیرادە و ئیگۆی کەسی یەکەمی سیستم. ئەوەی هەیە خەڵک دەبێت ئیتاعەتی بێ چەندوچوونی مەرجەع و مەرجەعیەت بکات. ژێردەستە مافی ڕەخنەگرتنی نییە چونکە قەرار وایە کەسی یەکەمی سیستمەکە هەڵە نەکات، گەر هەڵەیەکیشی کرد ئەوا لە توانای بینینی ئێمەدا نییە و بۆ ئێمە نییە هەڵە دیاری بکەین، ئەو خۆی دواتر لەگەڵ خوای خۆی چارەسەری دەکات.
دیارترین سیمای ئەم جۆرە لە سیستم وەستاویی و جێگیرییەتی. سادەتر قسەبکەین سیستمەکە دەقیق سیستمێکی بت پەرەستە. بچوکترین بەرەوپێشچوون لەهیچ دەروازەیەک سیستمەکەوە بەدی ناکرێت، چونکە وەستاو و جێگیرە. هەموو کەس و شتێک لە جێگاکەی خۆیدا سەنگین و جێگیرە. ئەم جۆرە سیستمانە بەگوێرەی خۆیان فەلسەفەش بۆخۆیان دادەتاشن، هەندێکیان وەک خەلیفە لای سوننە هەندێکیان ویلایەتی فەقێ شیعە هەندێکی دیکەیان ئایدۆلۆژیای نەتەوەیی کوردایەتی، چەپبوون یان بلۆریتاریا دەکەنە چەق و دەستکەلای ئارگیومێت و یارییەکانیان.
لەم جۆرە سیستمانەدا دین هەر دینە کلاسیکەکەی جارانە و بە وەزیفە کۆنەکەیەوە دێت تەقوییەی سیستمەکە دەکات لەبەرژەوەندی و هەوەسی کەسی یەکەمی هەرەمی سیستم. تێرمەکانی شەهیدیی لەپێناو سیستم، سۆز بۆ سیستم، هۆنینەوەی شیعر بەباڵای کەسی یەکەمی سیستمەکە و تەرکیزکردنەوە لەوەی کە ئەم کەسە هەڵە ناکات سیمای هەرە دیاری دەبن. مادەم دین وەزیفەی خۆی لەبەرانبەر سیسەمەکەوە ناگۆڕێت هەروەک جاران تاک ئەرکسەنتەرە، دەبێت بەشوێن واجباتی خۆی بەرانبەر بە سیستمەکە بگەڕێت و بەجێیانبهێنێت بەبێ ئەوەی کەس باسی مافەکانی لەبەرانبەر سیستمەکەوە بکات. تاک لێردا تاکێکی پاسیڤی ئەرکسەنتەری بێ ماف و ئیرادە و خەسیوە.
لەم جۆرە سیستمە کەسی یەکەم سەنتەرانەدا هەموو هەوڵێکی چاکسازیی بە قڵپکردنەوەی سیستمەکە و کودەتا و گەڕانەوە بۆ خاڵی سفر کۆتایی پێ دێت. سوڕانەوە لەنێو ئەم بازنەیەدا بەردەوامە تا سیستمەکە خۆی دەگۆڕێت و دەبێتە سیستمێکی عەقڵانیی جوڵاوی کاتیی و لە نوێنەرایەتی خوداوە دەگوازێتەوە بۆ نوێنەرایەتیی خەڵک. [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 686
HashTag
Articoli collegati: 2
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 09-11-2022 (2 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هومام تاهیر ) su 21-01-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( شەنە بەکر ) su 21-01-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) in: 03-04-2024
URL
Questo oggetto è stato visto volte 686
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,026
Immagini 106,460
Libri 19,312
File correlati 97,293
Video 1,395
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.203 secondo (s)!