Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,058
Immagini 106,483
Libri 19,321
File correlati 97,306
Video 1,397
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
کورد لە ململانێی پەیڕەوانی شیعە و بنەماڵەی ئومەویدا
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

کورد لە ململانێی پەیڕەوانی شیعە و بنەماڵەی ئومەویدا

کورد لە ململانێی پەیڕەوانی شیعە و بنەماڵەی ئومەویدا
$کورد لە ململانێی پەیڕەوانی شیعە و بنەماڵەی ئومەویدا$
نووسینی: #کەیوان ئازاد ئەنوەر#
$کورد لە ململانێی پەیڕەوانی شیعە و بنەماڵەی ئومەویدا$
(پەیڕەوانی شیعە) کۆمەڵەیەکی دیکەی نەیار بە دەوڵەتی خەلافەتی ئومەوی بوون، کە وەک کۆمەڵەیەکی ئایینی بە کاری سیاسی هاتنە مەیدان و دژایەتیی خۆیان بۆ بنەماڵە و دەوڵەتەکە ڕاگەیاند. بەو پێیەشی کوردەکان وەک پێکهاتەیەکی نێو ئەو دەوڵەتە، بەهۆی دۆخی سیاسی و سەربازی و تەنانەت باوەڕ و دیدگای ئایینییان، بەسەر چەندین بەرەی جیاوازدا دابەش بوون، بۆیە یەکێک لەو بەرانەی پشتیوانییان لێ کرد (کۆمەڵی شیعەکان) بوون، ئەوەش کاتێک وەک ڕەوتێکی جیای سیاسی بە بیرکردنەوەیەکی ئایینی هاتنە مەیدان.
بەتایبەت دوای ئەوەی (حسێن کوڕی عەلی - ڕ.خ) وەک سێیەم پێشەوای شیعەکان لەسەر دەستی (شەمری کوڕی زی جەوشەن) یەکێک لە سەرۆک هۆزە عەرەبییەکانی لایەنگری بنەماڵەی ئومەوی لە (10ی موحەڕمی61ک) بەرانبەر بە (12ی ئۆکتۆبەری680ز) و لە بیابانی کەربەلا و لەگەڵ (72) لە یارانی کوژرا. بەو ڕووداوەش لایەنگرانی زۆر توندتر لە پێشوو هاتنە مەیدان و دەستیان دایە زنجیرەیەک ڕاپەڕین، کە دیارترینیان ڕاپەڕینەکەی (موختار کوڕی ئەبی عوبەیدەی سەقەفی) بوو لە ساڵی (66ک/685ز).
ئەو، وەک کەسایەتییەکی دیاری شیعەکان و سەرقافڵەی ئەو ڕەوتە ئایینییە، دژ بە سیاسەتەکانی دەوڵەت ڕاپەڕی و شاری (کووفە)ی کردە بنکەی جووڵانەوەکەی. سەرەتاش وەک لایەنگری (عەبدوڵڵای کوڕی زوبێر)ی نەیار بە دەوڵەتی خەلافەتی ئومەوی دەرکەوت و بۆ ویلایەتی کووفە دیاری کرا، بەڵام قبووڵی نەکرد و لێی هەڵگەڕایەوە. هۆیەکەش ئەوە بوو کە (عەبدوڵڵای کوڕی زوبێر) لە شاری (مەککە)ەوە ڕەتی کردەوە، پشتیوانیی لە تۆڵەسەندنەوەی خوێنی (حسێنی کوڕی عەلی) بکات، هەر بۆیە پەنای بۆ (محەمەد کوڕی حەنیفە) برد و بەیعەتی پێ دا.
بەو پشتیوانییە ئایینییەشەوە دەستی دایە ڕاپەڕین و شارەکانی (کووفە، ئامەد، جزیرە) و چەند ناوچەیەکی ئێڕاق و هەرێمی چیای خستە ژێر دەسەڵاتی خۆی. دواتر فەرمانڕەوای بۆ هەریەک لەو مەڵبەند و شارانە دانا، تا کاروبارەکانی بە شاری (کووفە)ی مەڵبەندی جووڵانەوەکەوە ببەستێتەوە. لەنێو ئەوانەشدا (عەبدوڵڵای کوڕی حارس)ی کردە فەرمانڕەوای ناوچەکانی (هەمەدان، نەهاوەند، دینەوەر). هەروەها (ئیبراهیم ئەلئەشتەر)ی کردە فەرمانڕەوای جزیرە، (عەبدوڵڵای کوڕی مساور)یشی کردە فەرمانڕەوای (ئامەد و میافارقین) کۆی ئەو ناوچانەش زۆرینەی دانیشتوانەکەی کورد بوون، بۆیە بەشێکیان شوێن جووڵانەوەکەی کەوتن و بوونە پشتیوانی.
لەنێو ئەو دۆخە سیاسییەشدا دانیشتوانی شاری (حولوان)ی کوردنشین ئەو هەلەیان قۆستەوە و دژ بە دەوڵەتی خەلافەتی ئومەوی ڕاپەڕین، بەڵام (موختار) هەوڵەکەی ئەوانی قبووڵ نەکرد و هێزێکی (هەزار) کەسی بە سەرکردایەتیی (سەعد کوڕی حوزەیفەی کوڕی یەمان) ناردە سەریان، تا بە دەسەڵاتەکەیەوە گرێیان بدات، چونکە بە مەترسی بۆ جووڵانەوەکەی دەزانی. ئەوەبوو (سەعد) دوای شەڕێکی سەخت شارەکەی لە ساڵی (67ک/686ز) داگیر کرد. خاڵی سەرنجی ئەو ڕووداوەش ئەوە بوو، کە بەشێک لە لایەنگرانی جووڵانەوەکەی (موختار) کورد بوون، لەکاتێکدا دانیشتوانی ئەو شارەشی شەڕی کردن هەر کورد بوون!
لە لایەکی دیکەوە (عوبەیدوڵای کوڕی زیاد)ی والیی ئێڕاقی دەوڵەتی خەلافەتی ئومەوی، بۆ بەرەنگاربوونەوەی ئەو دۆخە، فرمانی بە چەندین فەرماندەی سنووری دەسەڵاتی خۆی کرد، لەوانە (عومەر کوڕی سەعد کوڕی ئەبی وەقاس و شەمری کوڕی زی ئەلجوشن) لە هەموو ئەوانە بدەن، کە دژ بە دەوڵەت دەوەستن. هەروەها پێی ڕاگەیاندن، کە سەر و ماڵی هەموو ئەوانە بە خۆیان ڕەوایە، بەوەش ئەو (دوو) سەرکردەیە زیانێکی زۆریان بە ماڵ و سامانی لایەنگرانی (موختار) گەیاند و تاڵانیان کردن.
لەم کارەشدا ماڵی چەندین خێزانی کوردی لایەنگری ئەو سەرکردەیەی شیعە تاڵان کرا و سووتا. لە بەرانبەر ئەو کاردانەوانەیەشدا (موختار) سوپایەکی ناردە سەریان و هەردووکیانی کوشت. دواتر هێزێکی بە سەرکردایەتیی (ئیبراهیم کوڕی ئەشتەر) ناردە سەر (عوبەیدوڵای کوڕی زیاد) و دوای شەڕێکی سەخت کە بە شەڕی (مەزار) ناسرا، سوپای ئومەوییەکانی تێکشکاند. تەنانەت (عوبەیدوڵای کوڕی زیاد)یش لە شەڕەکەدا کوژرا.
دوای ئەو ڕووداوەش (موختار) ڕووبەڕووی (موسعەب کوڕی زوبێر) بووەوە، کە لەلایەن براکەیەوە (عەبدوڵڵا کوڕی زوبێر) کرابووە والیی بەسڕە. ئەوەش شەڕی (موختار و موسعەب)ی لێ کەوتەوە و دوای زنجیرەیەک ڕووبەڕووبوونەوە، دواجار هێزەکەی (موسعەب) بەسەر هێزەکەی (موختار)دا سەر کەوت و دەستی گەیشتە شەش هەزار کەس لە لایەنگرانی و هەموویانی کوشت. لەنێو کوژراوەکانیش، ژمارەیەکی بەرچاو کورد هەبوون. دواتر ناوچەکانی سەر بە جووڵانەوەکەی (موختار)یش کەوتە دەست (موسعەب) و تا ساڵی (71ک/688ز) فەرمانڕەوایەتیی کرد. دوای ئەو ڕووداوەش سەرجەم ناوچەکەکان کەوتنە دەست دەوڵەتی خەلافەتی ئومەوی، کە سەردەمی دەسەڵاتی خەلیفە (عەبدولمەلیکی کوڕی مەروان) بوو.
ڕاپەڕینی دووەم، کە مۆرکێکی شیعەی پێوە بوو، بزووتنەوەکەی (عەبدولڕەحمان کوڕی محەمەد کوڕی ئەشعەس) بوو، کاتێک لە ساڵی (81ک/700ز) دژی بە سیاسەتەکانی (حەجاجی کوڕی یوسفی سەقەفی) و دەوڵەت و بنەماڵە ئومەوی ڕاپەڕی. لەو بزووتنەوەیەشدا چەندین پێکهاتەی جیاجیا بەشدارییان تێدا کرد، کە یەکێک لەوان کورد بوون. لەوانە کوردەکانی هەرێمی چیا لە شارەکانی (زەنجان و هەمەدان)، بەڵام (حەجاج) سوپایەکی لە خەڵکانی شام و ئێڕاق بە سەرکردایەتیی (عومرۆ کوڕی هانی ئەلعەبەسی) ناردە سەریان و ژمارەیەکی زۆری لێ کوشتن.
ئەمەو سوپایەکی دیکەی بە سەرکردایەتیی (محەمەد کوڕی قاسمی سەقەفی) ناردە سەر پشتیوانانی جووڵانەوەکە و فرمانی کوشتنی سەرجەم لایەنگر و هەوادارانی و بەتاڵانبردنی سەر و ماڵیانی و مەڵبەندەکانیشی پێ دا. بەو کاردانەوە توندانەی (حەجاج)یش کە ڕەزامەندیی خەلیفە (عەبدولمەلیکی کوڕی مەروان)ی لەسەر بوو، توانیی کۆتایی بە بزووتنەوەکە بهێنێت، لەکاتێکدا نەیتوانی چۆک بەو کوردانە دابدات کە دژ بە دەوڵەتی خەلافەت وەستان.
بزووتنەوەیەکی دیکەی شیعەکان بە سەرکردایەتیی (زەیدی کوڕی عەلی) یەکێک لە گەورە کەسایەتییەکانی شیعە بوو لە ساڵی (122ک/739ز). ئەوەش کاتێک بانگەشەی بۆ ئەوە کرد، کە ئومەوییەکان دەسەڵاتیان لە خاوەن ماف زەوت کردووە، بۆیە پێویستە ماف بۆ خاوەن ماف بگەڕێتەوە. بەم بانگەشەیەش کۆمەڵێک لە دانیشتوانی ناوچەکانی (مەدائین، بەسڕە، واسیت، مووسڵ، خۆراسان)، لەپاڵ بەشێکی کوردەکانی هەرێمی جزیرە و ناوچەی شارەزوور شوێنی کەوتن و بوونە پشتیوانی. تەنانەت دانیشتوانی شاری (پیر)ی ناوچەی شارەزوور لەسەر دەستی ئەو بوونە موسڵمان، بەڵام دواتر ئەو سەرکردە شیعەیە لەلایەن (یوسف کوڕی عومەر)ی سەرکردەی ئومەوییەوە کوژرا و بەوەش کۆتایی بە ڕاپەڕینەکە هات.
دوا بزووتنەوەی شیعەکان بە سەرکردایەتیی (عەبدوڵڵای کوڕی موعاویەی کوڕی جەعفەری کوڕی ئەبی تاڵیب) بوو، کاتێک لە ساڵی (127ک/745ز)و لە شاری (کووفە) دژ بە سیاسەتی دەوڵەت ڕاپەڕی. دواتر ڕووی کردە (هەرێمی چیا) و بۆ ماوەی دوو ساڵیش بەرانبەر هەریەک لە ئومەوییەکان و بانگەشەی عەباسییەکان وەستا. لەو چوارچێوەیەشدا بەشێک لە کوردەکانی هەرێمەکە پشتیوانییان لێ کرد. تەنانەت ئەگەر کوردی ئەو ناوچە کوردنشینە پشتیوانییان نەکردایە، نەیدەتوانی بۆ ماوەی (دوو) ساڵ بزووتنەوەکەی بەڕێوە ببات و بەرانبەر (دوو) هێزی دژ بە یەک بوەستێت. کۆتاییەکەشی لەسەر دەستی ئومەوییەکان نەبوو، بەڵکوو لەلایەن (ئەبوو موسلیمی خۆراسانی) لێ درا، کە سەرکردەیەکی دیاری بانگەشەی عەباسییەکان و کوردێکی هەرێمی خۆراسان و دژ بە دەوڵەت و بنەماڵەی ئومەوی بوو. [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 654
HashTag
Fonti
Articoli collegati: 3
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 22-10-2022 (2 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هومام تاهیر ) su 10-12-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 10-12-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) in: 07-04-2024
URL
Questo oggetto è stato visto volte 654
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,058
Immagini 106,483
Libri 19,321
File correlati 97,306
Video 1,397
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.375 secondo (s)!