Bibliothek Bibliothek
Suchen

Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen


Suchoptionen





Erweiterte Suche      Tastatur


Suchen
Erweiterte Suche
Bibliothek
Kurdische Namen
Chronologie der Ereignisse
Quellen
Geschichte
Benutzer Sammlungen
Aktivitäten
Suche Hilfe?
Kurdipedische Publikationen
Video
Klassifikation
Zufälliger Artikel!
Registrierung der Artikel
Registrierung neuer artikel
Bild senden
Umfrage
Ihre Rückmeldung
Kontakt
Welche Informationen brauchen wir!
Standards
Nutzungsbedingungen
Artikel Qualität
Instrumente (Hilfsmittel)
Über
Kurdipedi Archivare
Artikel über uns!
Fügen Sie Kurdipedia auf Ihre Website hinzu
E-Mail hinzufügen / löschen
Besucherstatistiken
Artikel Statistik
Schriftarten-Wandler
Kalender-Konverter
Rechtschreibkontrolle
Sprachen und Dialekte der Seiten
Tastatur
Lebenslauf Nützliche Links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Kekse
Sprachen
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Mein Konto
Anmelden
Mitgliedschaft!
Passwort vergessen!
Suchen Registrierung der Artikel Instrumente (Hilfsmittel) Sprachen Mein Konto
Erweiterte Suche
Bibliothek
Kurdische Namen
Chronologie der Ereignisse
Quellen
Geschichte
Benutzer Sammlungen
Aktivitäten
Suche Hilfe?
Kurdipedische Publikationen
Video
Klassifikation
Zufälliger Artikel!
Registrierung neuer artikel
Bild senden
Umfrage
Ihre Rückmeldung
Kontakt
Welche Informationen brauchen wir!
Standards
Nutzungsbedingungen
Artikel Qualität
Über
Kurdipedi Archivare
Artikel über uns!
Fügen Sie Kurdipedia auf Ihre Website hinzu
E-Mail hinzufügen / löschen
Besucherstatistiken
Artikel Statistik
Schriftarten-Wandler
Kalender-Konverter
Rechtschreibkontrolle
Sprachen und Dialekte der Seiten
Tastatur
Lebenslauf Nützliche Links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Kekse
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Anmelden
Mitgliedschaft!
Passwort vergessen!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 Über
 Zufälliger Artikel!
 Nutzungsbedingungen
 Kurdipedi Archivare
 Ihre Rückmeldung
 Benutzer Sammlungen
 Chronologie der Ereignisse
 Aktivitäten - Kurdipedia
 Hilfe
Neue Artikel
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
26-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
18-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Iran in der internationalen Politik 1939-1948
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die neue Kurdenfrage: Irakisch-Kurdistan und seine Nachbarn
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Tausend Tränen, tausend Hoffnungen
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Revolution in Rojava
28-03-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die türkische Filmindustrie
26-03-2024
هەژار کامەلا
Statistik
Artikel  518,884
Bilder  106,342
PDF-Buch 19,327
verwandte Ordner 97,296
Video 1,397
Bibliothek
Einbruch ins verschlossene ...
Bibliothek
Konflikte mit der kurdische...
Artikel
Als die Guerilla die Mensch...
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen W...
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muh...
جەنگی دژەتیرۆر و ڕیالێتی پەیوەندییە ئابوورییە جیهانییەکان
Kurdipedia hat Information so einfach gemacht! Mehr als eine halbe Million Datensätze in Ihrer Tasche dank Ihrer Handys!
Gruppe: Artikel | Artikel Sprache: کوردیی ناوەڕاست
Teilen Sie
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Rangliste Artikel
Ausgezeichnet
Sehr gut
Durchschnitt
Nicht schlecht
Schlecht
Zu meinen Favoriten hinzufügen
Schreiben Sie Ihren Kommentar zu diesem Artikel!
Geschichte des Items
Metadata
RSS
Suche im Google nach Bildern im Zusammenhang mit dem gewählten Artikel!
Googeln Sie das ausgewählte Thema.
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

جەنگی دژەتیرۆر و ڕیالێتی پەیوەندییە ئابوورییە جیهانییەکان

جەنگی دژەتیرۆر و ڕیالێتی پەیوەندییە ئابوورییە جیهانییەکان
ناونیشانی بابەت: جەنگی دژەتیرۆر و ڕیالێتی پەیوەندییە ئابوورییە جیهانییەکان
ئامادەکردن: #بەهرۆز جەعفەر#

یەکەم؛ ئابووری و ئاڵوگۆڕە داراییەکان.
دووەم؛ تەکنەلۆژیا و داهێنانی نوێ.
سێیەم؛ بەریەککەوتنە کولتوریی و کۆمەڵایەتییەکان.
لەدوای هێرشی (11 ی سێپتەمبەر) ی قاعیدە بۆ سەر بورجی بازرگانی جیهانی لە نیۆرک، ئیتر تیرۆریزم و، جیهانگەرایی لەناوەندە هەواڵگریی و، ئەکادیمی و، تینک تانکەکانی خۆراوادا بە تەواوی کەوتە بەر نەشتەری باس و لێکۆڵینەوە، بە جۆرێک “تیرۆریزم” لەهەر شوێنێک بێت لە ڕێگەی کەڵک وەرگرتن لەتەکنەلۆژیا و داهێنانەکانی خۆراواوە، مەترسی بۆسەر خودی جیهان درووستئەکات، ڕاستەوخۆ ئەبێتە ماددە و تۆپیکێکی نوێ لە پەیوەندییە نێودەوڵەتییەکاندا. ئەگەر لە ئاییندەیەکدا؛ تاقە یەک هۆکار ببێتە هۆی هەڵوەشاندنەوەی سیستەم و یاسای نێودەوڵەتی، یا چاوێک بە هەیکەل و ئامراز و شێوازەکانی پەیوەندییە نێودەوڵەتییەکاندا بخشێنرێتەوە، ئەوا هۆکارەکەی قەبەبوونی ئەمریکا و جەنگی تیرۆرە لەبەرانبەریدا، ئەمە بۆیە جیهان بەپەرۆشەوە لە جموجوڵەکانی تیرۆریستان بەئاگایە.
تیرۆریستان، تەکنەلۆژیا و چەکەکانی خۆراوا دەکەنە ئامرازێکی کارئاسانی بۆخۆیان، حکومەتەکانیش لە ڕێگەی مانگی دەستکرد و تەکنەلۆژیاوە بەتەواوی چاودێریی نەخشە و پەیوەندییەکانی بەرەی تیرۆر ئەکەن، ئەو شوێنانە دەپێکن کە تەکبیری تیائەکرێت، ئەو دەرگایانە دەزانن کە یەکە، یەکەی سەرکردەی کۆنە #بەعس#ییەکان لێی ئەچنە ژوورێ، یان خۆیان ئەیانخەنە ژوورەوە!. سێ خاسیەت هەیە؛ جەنگی دژەتیرۆر ئەکاتە جەنگێکی مەترسیدار و درێژکراوە، کە لە ڕاستیدا ئەمانە خاسیەتی خودی تیرۆریزمن:
یەکەم؛ پشت بەستون بەئایدۆلۆژیایەکی دیاریکراوی ڕەقی بێ چەندوچون، مەسەلەن لای “#داعش#” ئایینی ئیسلام و بیری ئوسوڵی سەلەفی پەڕگیرە.
دووەم؛ وزە بڕن ( ئستنزاف ) واتە؛ زۆربەی کات بەشێوەی مەیدانی نا-جەنگن، بەڵکوو هەمیشە ناحەز و بەرانبەرەکانیان وەڕسئەکەن، ترس و ڕا، ڕایی لەناو هێزەکانی بەرانبەردا درووستئەکەن، تا وزەی لێ ئەبڕن.
سێیەم؛ تیرۆریزم « موخاتەبی نییه» یانی شتێکی نییه ناوی وەزارەتی کاروباری دەرەوە و ڕێگای دیبلۆماسی و ئاشتیانە بێت، ئەمەش سیفەتێکە کە مامەڵەکان قوورس دەکات لەگەڵیدا.
کۆنسێپچواڵێزڵیشن؛ تیرۆر، تیرۆریزم، تیرۆریست.
یەکێک لەو گرێ کوێرانەی جیهانی دواکەوتوو یان بەشە باشوورییەکەی گۆی زەوی بەگشتی بەدەستییەوە ئەناڵێنن؛ ئەوەیە بڕوایان بە تیۆریزەکردن نییه، هەموو شتێک بە بێ تیۆرییەک دەچێتە ڕێوە، مەسەلەن: ئێستا لە دەزگای ئاساییشی ئێراق یان هەرێمی کوردستان، یاخود سامانە سرووشتییەکان، یان پەیوەندییە دەرەکیەکانیان، بپرسە ئەو تیۆرییە چییه کە لە پشت ڕەفتارەکانی ئێوەوەیە بۆ لەمسکردنی کێشەکان یا بۆ ئەوەی کاروبارەکانتانی پێ هەڵ بسوڕێنن؟. بێ شک (هیچ) ، بۆ نموونە بڵێ دیاردەی “بۆکۆ حەرام” لە نەیجیریا، “ئوم شیرینکۆ” لە یابان، سوپای “ڕزگاریخوازی” کۆڵۆمبی، “سوپای محەمەد” لە کشمیر، “داعش” لە ئێراق و سووریا، بەرەی “ڕزگاریخوازی” فەلەستینی -PLO….هەریەکێ (تەنیا یەکێک) لەم دیاردانه وەربگرەو پێمان بڵێ مارکسیزم چۆن لێی ئەڕوانێ؟ مۆدێرنیزم چۆن سەیری ئەکات؟ ڕیالیستەکان و نیۆ- ڕیالیستەکان چۆن شرۆڤەی ئەکەن؟ لیبراڵیزم دەڵێت چی؟. نیۆ- لیبڕاڵیزم پێی دەڵێت چی؟. تیۆرە دوو ڕەگەکان (هجین ( Hybrid- وەکوو تیۆری باڵادەستی سەقامگیریی ( Hegemonic Stability Theory) چۆن ئەم دیاردەیە مان بۆ لێک دەداتەوە؟ و ئیتر ئاوا.
“چارلیس تیلی “Charles Tilly لە کۆمەڵەی کۆمەڵناسانی ئەمریکی چەمکەکانی تیرۆر-تیرۆریزم-تیرۆریست جیا ئەکاتەوە، جیای ئەکاتەوە وەک هەر خۆی سێ کۆنسێپتی جیایە، بەپێی ئەدمۆسفێر و حاڵەتی سیاسیی و کۆمەڵایەتی، بۆ نموونە ئۆکسفۆرد “پێنتاگۆن” ئەنجوومەنی ئاساییش و زۆربەی جیهان لەسەر ناسینەوەی “تیرۆر “Terror- وەک دیاردەیەک ڕێککەوتون. واته ئێمە چۆن بڕیار بدەین کە ڕووداوێک یان دیاردەیەک تیرۆریستییە؟ ئهوان کۆکن لەسەر ئەو پێناسەیەی کە هەر ڕووداوێک « توندوتیژی» تیا بەکارهات و « کرایە سەر خەڵکی سڤیل» و « مەبەستێکی سیاسی لە پشتەوە » بوو ئەوا لەلایەن هەرکەسێک بێ و هەر دەوڵەت و ڕێکخراوێک بێت پێی ئەوترێت تیرۆر، ڕووداوەکەش مادام ئەو سێ مەرجەی تیایە تیرۆریستییە.
=KTML_Bold=جەنگی دراو و جەنگی دژەتیرۆر:=KTML_End=
ئاماری جیاجیا هەیە سەبارەت بە تێچووی جەنگی دژەتیرۆر، درووسترینیان ئەوەیە کە نەیشناڵ ئینترێست (The national interest) و زانکۆی “ئیفی لیگ” باسی ئەکەن، لەوەدا لە (11ی سێپتەمبەری 2001 ەوە تا سەرەتای 2019) تێچوی جەنگی دژەتیرۆر (5، 9) پێنج تریلیۆن و نۆسەت ملیار دۆلار بووە لەسەر ویلایەتە یەکگرتووەکانی ئەمریکا، ئەمەش ژمارەیەکی فەلەکی زۆر گەورەیە، جگە لەوهی به گشتی تێچوی ئەم جەنگە لە سەر جیهان زۆر زیاتربووە، هەموو کاتژمێرێک جەنگی دژەتیرۆر ملیۆنەها دۆلار لەسەر مرۆڤایەتی ئەکەوێت، ئەو پارەیەی ئەمریکا لە جەنگی ئێراقدا سەرفیکرد، نەتەوە یەکگرتووەکان لە ڕاگەیاندراوێکدا ئاشکرای دەکات کەمتر لەو بڕە ئەتوانرا کێشەی ئاوی شیرین لە جیهاندا چارەسەر بکرێت، بە پێی سەنتەری کۆنترۆڵکردن و نەهێشتنی نەخۆشییەکان (CDC) لەم سەرەتای (2021) زیاتر لە (780) ملیۆن مرۆڤ لە گۆی زەویدا سەرچاوەی ئاوییان نییەو (2.5) دوو ملیارو نیو مرۆڤ لە گۆی زەویدا لە کەشێکی سازگارو تەندرووستدا نین، ئەمەش ئەگاتە زیاتر لە (35%) دانیشتووانی گۆی زەوی.
سعودیە؛ یەکێکە لەو وڵاتانەی هەم لە فرۆشی نەوت ناوی دێت، هەم لە هەناردەکردنی تیرۆر بۆ دەرەوەی خۆی، ئێمە لەم نووسینە بە ئەنقەست ناوی ئێران ناهێنین، کە ئەویش کار لەسەر هەناردەکردنی شۆڕش یان توندووتیژی بە مەبەستی سیاسیی بۆ دەرەوەی خۆی کردووە و ئەکات. چونکە بەلای کەمی “سعودیە” بە پێی پێگەی بەناوبانگی ستاتیسکا بە تەنیا لە سێ ساڵدا لە ( 2015 ەوە بۆ 2019) بایی ( 58.673) پەنجاو هەشت ملیار و شەش سەت و حەفتاو سێ ملیۆن چەکی کڕیوە، بەشێکی زۆری ئەم چەکانەی لە کوشتنی هاووڵاتییە یەمەنیەکاندا تاقیکردۆتەوە، کە لە (2018) زیاتر لە (14) چواردە ملیۆن یەمەنی کێشەی برسێتی یان هەبووە بەهۆی جەنگەوە، ئەم ئامارو داتایانەی سەرەوە کە هەموویان بە نەخشە و هێڵکاری لە ” ئینستیوتی مێدیتریانە ” بۆ توێژینەوەی هەرێمایەتی MIRS بە ناونیشانی « حوسییەکان کێن و چیان ئەوێت؟» کاری لەسەر کراوە، دەرخەری ئەوەن جەنگی دژەتیرۆر و جەنگی دراو ڕاستەوانە لەگەڵ یەک ئەگۆڕێن.
=KTML_Bold=جەنگی دراو و جەمسەرگیریی هەرێمایەتی:=KTML_End=
لوغزێک هەیە دوای ئەوەی « تیرۆر» وەک دیاردەو واقیعێک خۆی بینا ئەکا، ئیتر یەکە فەرمییە هەرێمایەتی و نێودەوڵەتییەکان دڵداری لەگەڵ ئەکەن، جارێک وەک ئەوەی « چۆمسکی» ڕەخنەی دەکات لە پەڕتووکی «غزو المستمر» دا کە سیستمە بەناو ئازاد و دیموکراتەکان دڵداری لەگەڵ سیستمە تۆتالیتار و دیکتاتۆرەکان ئەکەن، جارێکیش ئەم یەکە هەرێمیانە “تیرۆریزم” وەک کارتێک بۆ دەست و نینۆک کردنی یەکدی بەکاردێنن!. بۆ نموونە بۆ داشکاندنی نرخی نەوت سوودی لێ ئەبینن، بۆ گەمەی جیۆپۆلەتیک و گەنەی بازاڕ لە دژی ئەوانی تری دەرەوەی خۆیان پاڵی پێوە ئەنێن.
سەیری بکە لە (2020) ئەوە هەر بەهای تومەنی ئێرانی نییه کە بە ڕێژەی (70٪) بەهاکەی خۆی لەبەرانبەر دۆلاردا لەدەستداوە، لەپاڵیدا لیرەی تورکیش (51٪) بەهاکەی خۆی بەرانبەر دۆلار لەدەستداوە، پیزۆی ئەرجەنتینی ( 51٫5 ٪) بەهاکەی خۆی بەرانبەر دۆلاری ئەمریکی لەدەستداوە، ڕۆبلی ڕووسی (16,7٪) و ڕوپیەی هیندی (11٫8٪) و ڕاندی باشووری ئەفریکا (21٪) و ڕیالی بەڕازیلی (21٫5٪) بەهاکانی خۆیان بەرانبەر دۆلار لەدەستداوە. ئەگەر تێبینی بکەین ئەوە بەتەنیا “سعودیە” کە قسە لەسەر دابەزینی بەهای دراوەکەی ناکرێت، یەکێک لە هۆیەکانی ئەوەیە کە لە هەر دوو جەمسەرە جیهانیەکە “ڕووسیا -ئەمریکا” چەک ئەکرێت.
لە کۆتاییدا ئەوەی ئەمێنێتەوە؛ پرسیارێکی گەورەیە که ئابووری و ئەنەلایزەرە ئابوورییەکان هەندێ جار خۆیانی لێ ئەدزنەوە، پرسی «قەیرانی ناسنامە- Identity Crisis» یە، ئەمەیە ئایدۆلۆجیای کردۆتە ئیلتهابێکی ترسناک کە پرسی توندوتیژی و پێکەوە ژیانی لە جیهاندا ڕووبەڕووی پرسیاری سەخت کردۆتەوە، ئەم قەیرانانەی دوای جەنگی سارد سەریانهەڵداوە ئەکرێ ناوی بنێین ڕوو بەڕوو بوونەوەی ئایدۆلۆجیا و ناسنامەی گەلان، وەک سنوورێک لە بەردەم بازاڕی ئابووری ئازاد و ئەو شەپۆلە جیهانگیرییەی کە دەڵێ سنوور ناناسم! پیاوە موخابەراتییەکان ڕێسایەکیان هەیە دەڵێن؛ ئەگەر لە ژوورێکدا هەموو دەرگا و پەنجەرەکان توند گیرابوون، کەمێک تەپوتۆز لەسەر مێزەکانی ژوورەکە نیشتبوو، ئەبێت بزانین ئەو تەپوتۆزە لە کوێوە هات، دەڵێن ئەبێ ئێمەش بە بێدەنگ وەک ئەو تەپوتۆزە بچینە ژوورەوە، ئاخۆ چۆن لە پڕ ماڵی هەمووان ئەم تەپوتۆزە گرتییەوە، لەکاتێکدا هەر یەکێک لە ئێمە «سەروەری – سیادە» واتە سنوورێکی دانپیانراوی دیاریکراوی هەیە. [1]
Dieser Artikel wurde in (کوردیی ناوەڕاست) Sprache geschrieben wurde, klicken Sie auf das Symbol , um die Artikel in der Originalsprache zu öffnen!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Dieser Artikel wurde bereits 502 mal angesehen
HashTag
Quellen
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی چاوی کورد - 11-06-2023
Verlinkte Artikel: 2
Biografie
Geschichte und Ereignisse
Gruppe: Artikel
Publication date: 00-00-2023 (1 Jahr)
Art der Veröffentlichung: Born-digital
Dokumenttyp: Ursprache
Inhaltskategorie: Ökonomie
Inhaltskategorie: Politik
Technische Metadaten
Artikel Qualität: 99%
99%
Hinzugefügt von ( ڕۆژگار کەرکووکی ) am 11-06-2023
Dieser Artikel wurde überprüft und veröffentlicht von ( شادی ئاکۆیی ) auf 11-06-2023
Dieser Artikel wurde kürzlich von ( شادی ئاکۆیی ) am 11-06-2023 aktualisiert
URL
Dieser Artikel wurde bereits 502 mal angesehen
Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen
Biografie
Fevzi Özmen
Biografie
Kenan Engin
Biografie
Mely Kiyak
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Artikel
Aufstandsversuche an der Oberfläche: Das Unternehmen “Mammut” (Irak) von 1943
Biografie
Ismail Küpeli
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
Biografie
Halil Öztoprak (Xalil Alxas)
Artikel
Von 1992 bis heute: „Die PDK greift von hinten an“
Biografie
Dilan Yeşilgöz
Biografie
Leyla Îmret
Biografie
Saya Ahmad
Artikel
Urteile im Kobanê-Verfahren gesprochen
Biografie
Sebahat Tuncel
Biografie
Cahit Sıtkı Tarancı
Artikel
Pteridophyta und Anthophyta aus Mesopotamien und Kurdistan sowie Syrien und Prinkipo
Artikel
Kobanê-Verfahren: DEM kündigt Gerechtigkeitswachen an

Actual
Bibliothek
Einbruch ins verschlossene Kurdistan
24-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Einbruch ins verschlossene Kurdistan
Bibliothek
Konflikte mit der kurdischen Sprache in der Türkei
11-06-2023
هەژار کامەلا
Konflikte mit der kurdischen Sprache in der Türkei
Artikel
Als die Guerilla die Menschen in Şengal beschützte
01-08-2023
هەژار کامەلا
Als die Guerilla die Menschen in Şengal beschützte
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Neue Artikel
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
26-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
18-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Iran in der internationalen Politik 1939-1948
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die neue Kurdenfrage: Irakisch-Kurdistan und seine Nachbarn
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Tausend Tränen, tausend Hoffnungen
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Revolution in Rojava
28-03-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die türkische Filmindustrie
26-03-2024
هەژار کامەلا
Statistik
Artikel  518,884
Bilder  106,342
PDF-Buch 19,327
verwandte Ordner 97,296
Video 1,397
Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen
Biografie
Fevzi Özmen
Biografie
Kenan Engin
Biografie
Mely Kiyak
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Artikel
Aufstandsversuche an der Oberfläche: Das Unternehmen “Mammut” (Irak) von 1943
Biografie
Ismail Küpeli
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
Biografie
Halil Öztoprak (Xalil Alxas)
Artikel
Von 1992 bis heute: „Die PDK greift von hinten an“
Biografie
Dilan Yeşilgöz
Biografie
Leyla Îmret
Biografie
Saya Ahmad
Artikel
Urteile im Kobanê-Verfahren gesprochen
Biografie
Sebahat Tuncel
Biografie
Cahit Sıtkı Tarancı
Artikel
Pteridophyta und Anthophyta aus Mesopotamien und Kurdistan sowie Syrien und Prinkipo
Artikel
Kobanê-Verfahren: DEM kündigt Gerechtigkeitswachen an

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Kontakt | CSS3 | HTML5

| Generationszeit Seite: 1.312 Sekunde(n)!