Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,416
Immagini 105,688
Libri 19,152
File correlati 96,427
Video 1,307
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
بەربژێری ئاکپارتی لە مێردین: منیش کاسێتەکانی شڤان پەروەرم دەشاردنەوە لەگەڵ هاتنی ئەردۆغان ئەم بەربەستانە نەماون
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

هەڤپەیڤین لەگەڵ عەبدوڵڵا ئەرین، بەربژێری ئاکپارتی بۆ سەرۆکایەتیی گەورە شارە...

هەڤپەیڤین لەگەڵ عەبدوڵڵا ئەرین، بەربژێری ئاکپارتی بۆ سەرۆکایەتیی گەورە شارە...
بەربژێری پارتی داد و گەشەپێدان (ئاکپارتی) بۆ سەرۆکایەتیی گەورە شارەوانیی مێردین دەڵێت تورکیا لە سەردەمی ڕەجەب تەیب ئەردۆغان دا زۆر هەنگاوی ناوە و لەگەڵ هاتنی سەرۆککۆمارمان، هیچ بەربەستێک لە بەردەم برا کوردەکانمان نەما بۆ ئەوەی لەگەڵ کەلتوور، زمان و کەلەپووری کوردی بژین.
عەبدوڵڵا ئەرین، بەربژێری ئاکپارتی دەسەڵاتداری تورکیا بۆ سەرۆکایەتیی گەورە شارەوانیی مێردین لەکاتی بەشداریکردنی لە بەرنامەی (ڕووداوی ئەمڕۆ)ی تۆڕی میدیایی ڕووداو دا کە نوێنەر فاتیح لە شاری #مێردین# پێشکەشی کرد، ڕایگەیاند، لەو کاتەوەی لە سەرەتای ئەم سەتەیەوە پارتی داد و گەشەپێدان بووەتە دەسەڵاتداری تورکیا، زۆر هەنگاوی بە ئاڕاستەی نەهێشتنی ئاستەنگەکانی بەردەم گەلی کورد ناوە و وتی لێرە لە مێردین زانکۆی ئارتوکلو هەیە. لەو زانکۆیەدا بەشی کوردولۆژیمان هەیە و خوێندکارەکان لەژێر چاودێریی مامۆستا پسپۆڕەکان دا فێری مێژوو، زمان، وێژە و هونەری کوردی دەبن.
سەبارەت بە قوتابییان لە قۆناخی بنەڕەتی، عەبدوڵڵا ئەرین وتی منداڵەکانمان دەتوانن وانەی کوردی وەک وانەیەکی بژاردە هەڵبژێرن.
ئاکپارتی لە مێردین ڕکابەری سەرەکیی دەم پارتییە و، بەپێی ڕاپرسییەکان دەنگەکانی ئاکپارتی 32 و دەنگەکانی دەم پارتی 56 لەسەتە. دەم پارتی، ئەحمەد تورک و دەڤریم دەمیری بۆ هاوسەرۆکایەتی شارەوانی مێردین بەربژێر کردوون.
عەبدوڵڵا ئەرین، کە باوکی کوردە و دایکی عەرەبە، بە تورکی وەڵامی پرسیارەکانی ڕووداوی دایەوە و، لەبارەی ڕکابەرایەتییەکەیان لەگەڵ دەم پارتیش قسەی بۆ ڕووداو کرد.
دەقی هەڤپەیڤینەکە:
ڕووداو: بەڕێز عەبدوڵڵا ئەرین، پێشتر تۆ پارێزگاری سەمسوور و ڕووها بوویت. تۆ کەسێکی تەکنۆکراتی و ماوەی سێ ساڵیش ڕاوێژکاری وەزیری ناوخۆی تورکیا بوویت. بەڵێنەکانتان بۆ خەڵکی مێردین چین؟
عەبدوڵڵا ئەرین: دوای پارێزگاری ئورفا، سەرۆککۆمارمان بە گونجاوی زانی کە ببمە بەربژێری سەرۆکایەتیی گەورەشارەوانیی مێردین. پڕۆژە و بەرنامەکانمان چی بن، بۆ خەڵکی خۆمان ڕایان دەگەیێنین. بۆ ئەوەی وڵاتەکەمان خێراتر گەشە بکات و بەرەوپێشەوە بڕوات و ئەو کەموکووڕیانەی هەن چارەسەر بکرێن، سەرەتا دەمانەوێت لە مێردین و ناوچەکانی زیاتر کار بکەین. ئێوە دەزانن لە مێردین کولتوور و خاوەن بیروباوەڕی جیاواز دەژین؛ کولتووری جیاواز هەن، شوێنکەوتەی ئایینی جیاواز و بیروباوەڕی جیاواز هەن؛ کەسانێک لە نەتەوەی جیاواز لەم خاکەدا پێکەوە دەژین. باوکم کوردە، دایکم عەرەبە، هەموو گەنجێتیم لەنێو ئەو فڕەرەنگییە کولتوورییەدا بەسەربرد. لەپێناو پاراستنی ئەم فرەڕەنگییەدا بەبێ ئەوەی هیچ جیاکارییەک لەنێوان خەڵکی ئێمەدا هەبێت، بەڕێکەوتین.
زانیاریی تەواومان لەبارەی شارەکەمان هەیە، کەموکوورتییەکانی دەزانین، ئەوەش دەزانین ئەو کەموکوورتیانە چۆن چارەسەر دەکرێن و لەم بوارەشدا ئەزموونمان هەیە. لەوانەیە ئەو پرسیارەم لێ بکرێت؛ تۆ کە پارێزگار بوویت، بۆچی داوای سەرۆکایەتیی شارەوانی دەکەیت؟ یەکەم لەپێناو خودا و دووەمیش بۆ ئەوەی بتوانم خزمەتی ئەو شارە بکەم کە تێیدا لەدایکبووم و زۆر کەموکوورتی تێدایە.
لە مێردین لە دوای 1ی نیسانەوە 470 پڕۆژەمان دەبن. لەو نووسراوەی لە دەستی ئێوەشدا هەیە، نێوەڕۆکی ئەو پڕۆژانە هەن. 10 ناوچە هەن و لە هەر ناوچەیەک ژمارەی پلاکی مێردین 47ە، بۆ هەر ناوچەیەک بەڵێنی جێبەجێکردنی 47 پڕۆژەی نوێ دەدەم. ئێمە سیاسەتی خزمەتکردن جێبەجێ دەکەین. ئەمە هەڵبژاردنی شارەوانییەکانە و بۆ ئەوەش بژاردەی ئایدیۆلۆژی و نەتەوەیی هەڵنابژێرین. لەم وڵاتەدا هەموومان خوشک و براین، هەزاران ساڵە بەوشێوەیە بووە. برا کوردەکانمان برای ئێمەن لە ماف دا و ئەوانیش وەک تورکەکان خاوەنی مافی یەکسانن. هەموویان پێکەوە خاوەنی تاپۆی ئەم وڵاتەن. ئێمە سیاسەت لەسەر بنەمای ناسنامە ناکەین. ئەو سیاسەتەی کە لە ساڵانی ڕابردوودا لەسەر بنەمای ئیتنی کراوە، زیانی بۆ برا کوردەکانمان زیاد بووە و ئەوەمان پێکەوە ئەزموون کردووە.
ڕووداو: ڕکابەرتان لێرە دەم پارتییە. بڕواتان بەوە هەیە دەتوانن سەرکەوتن بەسەر دەم پارتیدا بەدەستبهێنن؟ ئەوان بەربژێرەکەیان بەهێزە و پێشتر دوو جار بووەتە سەرۆک شارەوانی. ئایا ئێوە سەرکەوتن بەدەستدێنن؟
عەبدوڵڵا ئەرین: بەڵێ، جیاوازییەک هەیە، بەڵام هاووڵاتییان تاقیان کردەوە. بۆ ماوەیەکیش شارەوانییان بەڕێوەبرد. بە برا کوردەکانمان و هەموو خەڵکی دەڵێم، ئایا تاوەکوو ئەمڕۆ بۆ ژنان، بۆ گەنجان، بۆ کشتوکاڵ، بۆ پیشەسازی و بازرگانی و پێشکەوتن و بەرەو پێشبردنی شارەکە، پڕۆژەیەک و خزمەتێکیان هەبووە؟ نەبووە. بەڵام ئێمە دەڵێین، ئێمە خزمەت دەکەین. بێگومان کەموکوورتی هەیە و ئێمەش نایهێڵێن؛ بەڵینەکانمان جێبەجێ دەکەین. سیستمێک کە بەشێوەیەکی دادپەروەرانە و یەکسان مامەڵە بکات، دادەمەزرێنین. ئێمە جیاوازی ناکەین، هەر کەسێک چۆن دەیەوێت با بەوشێوەیە بژی. کۆمەڵگە ئەو کاتە جوان دەبێت. پێویستە مرۆڤەکان بەشێوەیەکی جیاواز بیربکەنەوە، چونکە ئەگەر هەموویان وەک یەک بیربکەنەوە، ئەوە نابێت. ڕێز لە هەموو ڕەنگەکان دەگرین و ئەوەی بۆ مێردینیش پێویستە ئەوەیە. ئێمە دەڵێین، ئەوانەی پێشتر هەڵتانبژاردوون و تاقیتان کردوونەتەوە، دووبارە تاقییان مەکەنەوە، چونکە هیچ ئەنجامێکی نابێت. شارەکانی دیکە خێرا پێش دەکەون، بەڵام ئەو شتەی کە بووەتە هۆکار مێردین لەنێو کێشەکانیدا بخنکێت، ئەو هۆکارەیە.
پێویستە ئیدی بژاردەیەک هەبێت. کارەکە ڕادەستی ئەو کەسە بکرێت کە لێی تێدەگات. ئەوە لۆژیکی و ڕاستە. وانییە؟ خوداش واناڵێت؟ دەڵێت: کارەکە لێبگەڕین بۆ خاوەن کارەکە.
ڕووداو: دوا پرسیارم، ئەگەر ئێوە لە هەڵبژاردن دا سەرکەوتن و ببنە سەرۆکی شارەوانی، ئایا پڕۆژە و پلانتان بۆ زمانی کوردی، کولتووری کوردی و چالاکییە کوردییەکان دەبێت؟
عەبدوڵڵا ئەرین: سەبارەت بە کوردی، بە هاتنی سەرۆککۆمارمان، هیچ بەربەستێک لە بەردەم برا کوردەکانمان نەما بۆ ئەوەی لەگەڵ کولتوور، زمان و کەلەپووری کوردی بژین. پێویستە ئەمە ببینرێت. بەڵێ ئەو شتە پێشتر هەبوو، لە تورکیای پێشوودا هەبوو. بۆ ئەوەی بمتوانیایە گوێ لە کاسێتەکانی #شڤان پەروەر# بگرم، دەمشاردنەوە؛ بەڵام ئەو سەردەمەمان تێپەڕاند. ئەوە لە تورکیای جاران دا بوو و لەوەی ئێستادا نییە. لێرە زانکۆی ئارتوکلو هەیە؛ لەو زانکۆیە بەشی کوردولۆژیمان هەیە، لێرە خوێندن بە زمانی کوردی هەیە. لە خوێندنی باڵادا خوێندکاران و گەنجەکانمان ئەوانەی دەیانەوێت، لەژێر چاودێریی مامۆستا پسپۆڕەکان فێری مێژوو، زمان، وێژە و هونەری کوردی دەبن. سەیربکەن، لە قوتابخانەکاندا لەگەڵ زمانە بیانییەکانی دیکە وەک عەرەبی، ئینگلیزی و فەرەنسی، منداڵەکانمان دەتوانن وانەی کوردی وەک وانەیەکی بژاردە هەڵبژێرن. هیچ بەربەستێک لە بەردەم ئەوەدا نییە. لە قوتابخانەکان و زانکۆکان، ڕۆڵەکانمان ئەوانەی دەیانەوێت کوردی فێر ببن، فێر دەبن. لە هەر شوێنێک، بۆ ئەوەی بایەخی زیاتر بە زمانی کوردی بدرێت، کۆرس دەکرێتەوە و هیچ بەربەستێک لە بەردەمیاندا نییە.
ئەمڕۆ لە مێردین یان لە هەر شوێنێکی دیکەی تورکیا، ئەگەر کەسێک تورکی نەزانێت و بیەوێت بە کوردی باسی کێشەکەی خۆی بکات، هیچ بەربەستێک لە بەردەمیدا نییە. ئەو بەربەستانە لە تورکیای پێشوودا بەجێمان و لە تورکیای ئێستادا نابیندرێن. هیچ کەسێک بەهۆی ئەوەی کوردە، ڕووبەڕووی جیاکاری نابێتەوە و شتێکی لەو جۆرە نەماوە. شتێک کە نییە، پێم بڵێن منیش ئەوکات دەڵێم بەڵێ ڕاستە و پێویستە کاری لەسەر بکرێت، بەڵام دۆخێکی لەم شێوەیە نییە. من وەک کوردێک دەمەوێت بڵێم، هەندێک کەس بە مەبەست ئاژاوە دەخەنە نێوان کورد و تورکەوە. وەک کوردێک قوتابخانەی ئامادەییم تەواوکردووە، دواتر چوومەتە زانکۆ و بوومە سەرۆک شارەوانی.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 35
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | rudaw.net 17-03-2024
Articoli collegati: 4
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 17-03-2024 (0 Anno)
Città: Mardin
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Politic
Provincia: Sud Kurdistan
Provincia: Nord Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هەژار کامەلا ) su 23-03-2024
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 24-03-2024
Questa voce recentemente aggiornato da ( هەژار کامەلا ) in: 23-03-2024
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 35
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.131 KB 23-03-2024 هەژار کامەلاهـ.ک.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,416
Immagini 105,688
Libri 19,152
File correlati 96,427
Video 1,307
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.922 secondo (s)!