Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Biography
Khidr Khoshnaw
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Hishmat Mansouri
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Khangul Masirzadeh
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Khatu Najla Sheikh Raouf
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Khasraw Sina
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Khabat Mafakhri
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Khero Abbas
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Hama Rashid Ahmad Shana
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Library
The Kurdish Factions and Forces in Syria
25-04-2024
Hazhar Kamala
Library
Glorifying the Leader in the Kurdish Political Movement
25-04-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 517,357
Images 105,642
Books 19,138
Related files 96,355
Video 1,306
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIAL...
Library
Resolution of Turkey’s Kurd...
Library
RETHINKING STATE AND BORDER...
Library
America’s role in nation-bu...
Biography
Talur
دوازدە وانە بۆ مناڵان
Our goal is to have our own national database like any other nation.
Group: Poem | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

دوازدە وانە بۆ مناڵان

دوازدە وانە بۆ مناڵان
یادی پەنجا ساڵەی (دوازدە وانە بۆ مناڵان)
#عەبدوڵڵا پەشێو#
=KTML_Link_External_Begin=https://www.kurdipedia.org/docviewer.aspx?id=539482&document=0001.PDF=KTML_Link_External_Between=کلیک بکە بۆ خوێندنەوەی دوازدە وانە بۆ مناڵان بە فایڵی پی دی ئێف=KTML_Link_External_End=
پەنجا ساڵ لەمەوبەر، ڕێک لە ڕۆژێکی وەک ئەمڕۆدا (#22-03-1972#) ، لە #کەرکووک# لە یەکەم فێستیڤاڵی شیعری کوردی، لە هۆڵی قوتابخانەی ناوەندیی ئیمام قاسم، هۆنراوەی (دوازدە وانە) خوێندرایەوە. لەوساوە هەر بە دەستاودەستکردن مایەوە تا ساڵی 1979 بە دەستخەتی خۆم و پشتگیریی هاوڕێیان لە بەرلینی ڕۆژاوا چەند دانەیەکی لێ بڵاو کرایەوە و دواتر لە ڕۆژهەڵاتی نیشتمان لە چاپ درایەوە.
لە ساڵی 1973دا، کە وڵاتم بەجێهێشت، نە دەقەکەم بەتەواوی لابوو، نە تۆمارەکەشی. ڕەنگە لێرە و لەوێ شتۆکەیەک گۆڕابێ. بۆ ڕەواندنەوەی هەر گومانێک چاپەکانی (پشت لە نەوا و ڕوو لە کڕێوە) بە بنەما وەردەگیرێن.
ئەم هۆنراوەیە بەرهەمی ڕامان و خۆخواردنەوە و ژانوژووری ڕۆژگارێکی بێئەندازە سەختی ژیانی خۆم و نیشتمانەکەمە، سەنگرانەوەیە لە ڕەشانگ و تاپۆی کۆنگرە و قەڵایەکی لە مێژینەی وەهمکرد. دەستبەردانە لە خۆدزینەوە. خۆدۆزینەوەیە.
لە دوماهیی ساڵی 1969دا دەستم بە نووسینی (12 وانە) کرد، لە گوندی کەنداڵ، لەناو زاکوزووکی قوتابییە خۆشەویستەکانی ئەوێ تەواوم کرد.
ئەگەرچی پەنجا ساڵ پترە (دوازدە وانە)م تەواوکردووە، کەچی ئەو تا ئێستاش دەستم لێ بەر نادا، هەر دەمنووسێ و دەمنووسێ، دیزاینم دەکات و دەکاتەوە.
لە پێشەکیی (12 وانە) دا ڕۆژی #02-10-2002# ئەمەی خوارەوەم نووسیوە:
(چارەنووسم، چ وەک شاعیر چ وەک مرۆڤ، چ بەلای باشەدا چ بەلای دەرد و بەڵای دنیادا، تا ڕادەیەکی زۆر دەرەنجام و داڕشتەی ئەم شیعرەیه. دەمەوێ بڵێم: ئەگەر ئەم شیعرەم نەنووسیبا، کە نووسیشم جاڕم نەدابا و ڕووبەڕووی سیستەمی بیرکردنەوەی ئەوان ڕۆژان نەبامایەوە چارەنووسێکی دیم دەبوو.)
پەشێوی خۆتان
#22-03-2022#

وانەی یەکەم
مناڵەکان،
ئەی یاخییە ژینتاڵەکان:
سبەی ئێوە کە گەورە بوون،
لە لاوکا،
لە حەیرانا،
لە مزگەوت و دیوەخانا،
لە چیرۆکا،
لە هۆنراوەی شاعیرێکی ترسنۆکا،
ڕەنگە زۆرتان بەرگوێ کەوێ
باسی ئێمە و ئازایەتی،
باسی ئێمە و کوردایەتی،
بەڵام نەکەن بڕوا بکەن،
هەمووی درۆن، درۆی پەتی!
وانەی دووەم
مناڵەکان،
ئێمە تووشی سەد کوێرەڕێین...
چرای بیرمان گەلێک کزە،
هەنگاوی کوێرانە دەنێین!
* * *
مناڵەکان*،
ئەفسانەکان دەگێڕنەوە:
هەبوو... نەبوو...
هۆزێک هەبوو لە خاکێکا.
پاڵەوانیان-
چاوی کوێر بوو،
هەوای دەورەی خۆی دەپێکا.
فەیلەسووفیان-
فاڵچییەک بوو،
شەوان فاڵی دەگرتەوە،
تا بزانێ کەی دوژمن بۆی
پەت دەخاتە گەردنی خۆی.
پیاوماقوولیان-
کەڕ و لاڵ بوو،
ماوەی کورتی ئارامیشی هەزار ساڵ بوو!
هۆزی نەگبەت
شەوی دەژمارد،
ڕۆژی دەژمارد،
سێ ژەم نان و چەپڵەی دەخوارد،
چاوەڕێ بوو کە دوژمن بۆی
پەت بخاتە گەردنی خۆی!
وانەی سێیەم
مناڵەکان،
ئێوەن زەلکاو دەشڵەقێنن،
ئێوەن ئه و بوومەلەرزانەی
سبەی کانی دەتەقێنن؛
ئێوەن سبەی
سنووری دەستکرد دەشکێنن،
قەفی زنجیری لێکپچڕاو
بە یەکترەوه دەلکێنن.
ئێوەن سبەی
لە قامیشلی،
لە دیاربەکری شێخ سەعیدا،
لە #سلێمانی#ی بریندارا،
لە #مەهاباد#ی (قازی) دا،
بە یەک فەلسەفە پێدەگەن،
گشت تێدەگەن:
ئەوەی کورد بێ، نەوەی نوێ بێ،
دەبێ تێشووی
ڕێی یەکیەتیی کوردی پێ بێ!‌
وانەی چوارەم
مناڵەکان،
لە وانەکانی دوێنێمدا
گوتم ئێمە لەوەتی هەین،
درۆ لەگەڵ خۆمان دەکەین،
لە ژینمانا،
لە کردەوە و نووسینمانا
بێ فەلسەفەین.
ئەمەم گوت و دنیا ڕما،
هەوری تانە
بەره و ئاسۆی بیرم جما!
مناڵەکان،
توخواکەی بپرسن لێیان،
بپرسن لەوانەی چاویان
تینی ناگاتە بەر پێیان،
مەترسن، بپرسن، بڵێن:
لە سەفەری دوڕگەی خوێنا
بۆ مناڵان چیتان هێنا؟
پێمان بڵێن، چیتان هێنا؟!
وانەی پێنجەم
مناڵەکان،
ئەی بێلانە ژینتاڵەکان:
زۆر لەمێژە دایکەکانی ئەم وڵاتە
مەمکەکانیان
شیری سەربەستیی تیا قاتە.
زۆر لەمێژە کێوەکانی ئەم وڵاتە
پێغەمبەرێکیان تیا قاتە!
مناڵەکان،
لە ئاگردانی چاوتاندا
من چاوەڕێی زەردەشتێکم،
بێ، جێ به و بتانە لەق کا.
من چاوەڕێی
چەخماخەی ئاڤێستایەکم،
بێ، جەرگی تاریکی شەق کا!
وانەی شەشەم*
مناڵەکان،
سەنگەر سەنگەر چیاکان گەڕام،
گوێم لێ بوو، کۆمەڵێک قەوان** ،
لە ناو سەنگەرێکی چۆڵدا،
لە پێشمەرگەی شەهید دەدوان!
وانەی حەفتەم
مناڵەکان،
دەسگیرانم کۆترێکی دیاربەکرە.
حەزی لە چیا و قاسپەی که و و ڕەنگی بەفرە.
بۆ گواستنەوەی
زنجیرە چیام قەف قەف بڕی.
ڕۆژژمێرم پەڕ پەڕ دڕی.
پەساپۆرتم؟!
ئاوات و زەردەخەنه بوو،
کلدان و کیسێک خەنە بوو.
کە لە دەرگەی سنوورم دا،
لە باتی ماچ،
ماچی گەرمی دەسگیرانم،
تفی زەردی پۆستاڵڕەشێک
هات سواخی دا ناوچەوانم!
وانەی هەشتەم‌
مناڵەکان،
ئەی برسییە ژینتاڵەکان:
لەسەر سنگە نەوتاوییەکەی بابەگوڕگوڕ،
نێزیک تاڤگەی سەرەوژووری زێڕینی گڕ،
گڵکۆیەکی بچکۆلەم دی.
لێی نووسرابوو:
ئا لێرەدا مناڵێکی چاوگەشی کورد
لە برسان مرد!
وانەی نۆیەم
مناڵەکان،
ئەوەی دەنکەگەنمێکی چاند-
گوڵەگەنمی دروێنه ‌کرد.
ئەوەی دڵۆپێک خوێنی چاند-
تابلۆیەکی بۆ خۆی نەخشاند.
ئەوەی تەنیا هاوارێکی لە دەم دەرچوو-
گوێی لە سەدای دەنگی خۆی بوو.
کەچی ئێمه
کاسەسەر و چاو دەچێنین،
بارانی خوێن بەسەریانا دەبارێنین،
هێشتا وەرزی دروێنەشمان‌ دیار نییه.
تا گوڵەگەنمێکی کێڵگەی
ئه و خوێنەشمان دیار نییە.
* * *
مناڵەکان،
با ئه و جۆگەیه بگۆڕین
کە خوێنمانی پێدا دەڕوات.
با ئه و زەمینەش بگۆڕین
کە چاو و کاسەسەر دەخوات.
ئەوجا کێڵگەی ڕووناکیتان نیشان دەدەم.
ئەوجا وەرزی دروێنەتان بۆ ڕست دەکەم.
وانەی دەیەم‌
مناڵەکان،
لەسەر ناوچەوانی زەردی ڕۆژنامەکان،
لەسەر بۆڕییە نەوتەکان،
لە دیواری ئاودەستخانەی مزگەوتەکان،
دە ملیۆن جار
نووسیمان بژی چەوساوە،
نووسیمان بژی کرێکار!
بەڵام هەموو نووسینەکان،
تەنیا جارێ،
نەیانتوانی ببنە پاروو،
تێر کەن زگی کرێکارێ!
وانەی یازدەم*
مناڵەکان،
ئەی بێلانە ژینتاڵەکان،
شه و لە خەوما ڕێبوارێک بووم.
بۆ بارەگای (یوتان) دەچووم. ***
کە دەروازەکەی قووتی دام
ڕەشم بینی- ئاڵای هەبوو،
سپیم بینی- ئاڵای هەبوو،
هەرچیم بینی- ئاڵای هەبوو.
قیژاندیان:
ئەی بێ وڵات، بۆ دەرەوە!
ئەی بێ ئاڵا، بۆ دەرەوە!
منیش گوتم:
مەقیژێنن!
کە دەچمەوە،
ئەم چیڕۆکە بۆ مناڵان دەگێڕمەوە!
وانەی دوازدەم
مناڵەکان،
کە وانەکان دەخوێننەوە،
ئەگەر ڕۆژ بوو،
لە کونجێکا کپ هەڵتووتێن.
ئەگەر شه و بوو،
با چراکان کز بسووتێن.
چاک دەزانم،
گەورەکانتان بتانبینن،
داختان دەکەن،
وانەکانم دەسووتێنن؛
دێن، دووباره، ‌
جەستەی حەللاج دەدەنەوە لە سێدارە!

* ئەم بڕگەیە لە چاپەکانی پێش 2006 دا نییە و لەبیر کرابوو. پایزی 1980، لە ڤیەننا، هاوڕێم د. کوردۆ عەلی تەواوی دەقەکەی وەبیر هێنامەوە.
** قەوان: قاوغی فیشەک، قەپێلکی بەتاڵی گوللە.
***یوتان (1909- 1974) سکرتێری گشتیی نەتەوەیەکگرتووەکان له ‌نێوان ساڵانی 1961- 1971 دا. [1]
=KTML_Bold=تێبینی: ئەم بابەتە بە ڕێنووسی سەرچاوەی ئاماژە پێکراو نووسراوە، کوردیپێدیا هیچ دەستکارییەکی نەکردووە!=KTML_End=
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 237 times
HashTag
Related files: 1
Linked items: 4
Group: Poem
Publication date: 22-03-2022 (2 Year)
The category of poetry: National
The style of the poem: Free
Type of poem: New
Technical Metadata
Item Quality: 98%
98%
Added by ( Ziryan Serchinari ) on 23-12-2023
This article has been reviewed and released by ( شەنە بەکر ) on 23-12-2023
This item recently updated by ( شەنە بەکر ) on: 23-12-2023
URL
This item according to Kurdipedia's Standards is not finalized yet!
This item has been viewed 237 times
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Biography
Ayub Nuri
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Library
KURDS OF TURKEY AND THE ARMENIAN GENOCIDE: A MATTER OF HISTORICAL JUSTICE?
Articles
The Kurds and World War II: Some Considerations for a Social History Perspective
Library
FROM BLUEPRINT TO GENOCIDE? An Analysis of Iraq’s Sequenced Crimes of Genocide Committed against the Kurds of Iraq
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Library
Glorifying the Leader in the Kurdish Political Movement
Articles
Western Wall
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Biography
Abdullah Zeydan
Archaeological places
Hassoun Caves
Articles
ESTABLISHMENT OF THE BRITISH PROTECTORATE IN NORTHERN MESOPOTAMIA DURING THE END OF WORLD WAR I /THE GREAT WAR
Biography
Antonio Negri
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
Shilan Fuad Hussain
Articles
The Issue of Kurdish Sovereignty: Why a Kurdish State Developed from the Kurdish Regional Government is Impossible
Biography
Nurcan Baysal
Library
The Kurdish Factions and Forces in Syria
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Library
Woman’s role in the Kurdish political movement in Syria
Biography
KHAIRY ADAM
Archaeological places
Cendera Bridge
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Biography
Jasmin Moghbeli
Image and Description
Yezidi boys 1912
Articles
Shadala
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
Havin Al-Sindy

Actual
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
09-06-2023
Rapar Osman Uzery
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Library
Resolution of Turkey’s Kurdish Question A Process in Crisis
14-04-2024
Hazhar Kamala
Resolution of Turkey’s Kurdish Question A Process in Crisis
Library
RETHINKING STATE AND BORDER FORMATION IN THE MIDDLE EAST
15-04-2024
Hazhar Kamala
RETHINKING STATE AND BORDER FORMATION IN THE MIDDLE EAST
Library
America’s role in nation-building : from Germany to Iraq
17-04-2024
Hazhar Kamala
America’s role in nation-building : from Germany to Iraq
Biography
Talur
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Talur
New Item
Biography
Khidr Khoshnaw
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Hishmat Mansouri
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Khangul Masirzadeh
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Khatu Najla Sheikh Raouf
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Khasraw Sina
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Khabat Mafakhri
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Khero Abbas
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Hama Rashid Ahmad Shana
25-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Library
The Kurdish Factions and Forces in Syria
25-04-2024
Hazhar Kamala
Library
Glorifying the Leader in the Kurdish Political Movement
25-04-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 517,357
Images 105,642
Books 19,138
Related files 96,355
Video 1,306
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Biography
Ayub Nuri
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Library
KURDS OF TURKEY AND THE ARMENIAN GENOCIDE: A MATTER OF HISTORICAL JUSTICE?
Articles
The Kurds and World War II: Some Considerations for a Social History Perspective
Library
FROM BLUEPRINT TO GENOCIDE? An Analysis of Iraq’s Sequenced Crimes of Genocide Committed against the Kurds of Iraq
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Library
Glorifying the Leader in the Kurdish Political Movement
Articles
Western Wall
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Biography
Abdullah Zeydan
Archaeological places
Hassoun Caves
Articles
ESTABLISHMENT OF THE BRITISH PROTECTORATE IN NORTHERN MESOPOTAMIA DURING THE END OF WORLD WAR I /THE GREAT WAR
Biography
Antonio Negri
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
Shilan Fuad Hussain
Articles
The Issue of Kurdish Sovereignty: Why a Kurdish State Developed from the Kurdish Regional Government is Impossible
Biography
Nurcan Baysal
Library
The Kurdish Factions and Forces in Syria
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Library
Woman’s role in the Kurdish political movement in Syria
Biography
KHAIRY ADAM
Archaeological places
Cendera Bridge
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Biography
Jasmin Moghbeli
Image and Description
Yezidi boys 1912
Articles
Shadala
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
Havin Al-Sindy

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.265 second(s)!