Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,367
Immagini 105,652
Libri 19,144
File correlati 96,359
Video 1,306
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
هەوڵدان بۆ دووبارە گێڕانەوەی ئەو دەوڵەتانەی سایکس پیکۆ دروستی کردوون، کارێکی گەمژانەیە
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ڕیچارد هاس

ڕیچارد هاس
ڕیچارد هاس

سەرۆکی ئامۆژگای پێوەندییەکانی دەرەوەی ئەمریکا:
سەرۆکی ئامۆژگای پێوەندییەکانی دەرەوەی ئەمریکایە (Cfr.org) و لەسەردەمی ئیدارەی کلینتۆن سەرۆکی ستافی پلاندانەری سیاسەت بووە لە وەزارەتی دەرەوەی ئەمریکا، هەروەها لە ئامۆژگای پێوەندییەکانی دەرەوەی ئەمریکا، یەکێکە لە گەورەترین سینکتاکسەکانی ئەمەریکا و جیهان و گۆڤاری فۆرێن ئەفێرز کە بڵاوەکراوەیەکی ئەم ئامۆژگایەیە، بە گرینگرترین گۆڤاری فیکری سیاسی لە جیهاندا دادەنرێت و بەشی هەرە زۆری تیۆرە سیاسییەکانی سیاسەت و حوکمڕانی لەو گۆڤارە بڵاوکراونەتەوە، هەربۆیە توێژینەوە و لێکۆڵینەوەکانی ئامۆژگای پێوەندییەکانی دەرەوە و بیروبۆچوونەکانی ڕیچارد هاسی سەرۆکی لەسەر ئاستی حکومەتی ئەمریکا و جیهانیش جێگەی بایەخ و هەڵوەستەکردنن، لەم ڕوانگەیەوە بە پێویستمان زانی ئەم وتارەی ڕیچارد هاس کە بە ناونیشانی (ئاشتبوونە لەگەڵ سایکس پیکۆ) کە ڕۆژی 26ی ئایار لە ماڵپەری (the syndicate project) بڵاوی کردۆتەوە بۆ خوێنەرانی گوڵان-ی بکەین بە کوردی، ئەمەش دەقی وتارەکەیە.

ئەم مانگە یادی تێپەڕبوونی سەدەیەک بە سەر ڕێککەوتنی سایکس پیکۆ-دا لەخۆ دەگرێت، ئەو ڕێککەوتنە نهێنییەی لەنێوان بەڕیتانیا و فەڕەنسادا ئەنجام درا و بووە هۆی ئەوەی لە ماوەی دەیەیەکدا زنجیرەیەک هەموارکردن لە سنوورەکانی ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستی دوای عوسمانیدا بێتەئاراوە. زۆربەی لێدوانەکان لە بارەی ئەم یادەوە لێدوانگەلێکی سلبی بوون، کە پێیانوایە ئەم ڕێککەوتنە ئۆباڵێکی گەورەی لە ئەستۆیە بۆ دووبارەبوونەوە و درێژەکێشانی ناکۆکییەکانی ناوچەکە. لەگەڵ ئەوەشدا، ئەو ڕاڤە و لێکدانەوەیە نزیکە لە موبالەغەکردنەوە. ئامانجی (مارکس سایکس) و (فرانسوا جۆرج پیکۆ) داڕشتنی پلانێک بوو تاوەکو بەڕیتانیا و فەڕەنسا نەکەونە ڕکابەرییەکی کارەساتبارەوە لە ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستدا. کە تا ڕاددەیەکی زۆریش سەرکەوتوو بوون، پلانەکەشیان بووە هۆی ئەوەی کە ئەم ناوچەیە نەکەوێتە بەر بەرداشی دوو هێزی ئەوروپییەوە، هەروەها لە توانایدا هەبوو سەدەیەک درێژە بکێشێت.
بۆ ئەوەی دڵنیابین، ئەوا زۆرێک لە سنوورەکانی سایکس پیکۆ ڕەنگدانەوەی ڕێککەوتنێک بوو کە لە ئەوروپا ئەنجام درا، نەک بەرجەستەکەری واقیعە دیموگرافی، یان مێژووییەکان بێت. ئەمەش بە دەگمەن ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست دەکاتە ناوچەیەکی دەگمەن، چونکە میراتی ئەو سنوورانەی لە جیهاندا هەن، کەمتری پەیوەستن بە پلانداڕشتنێکی ژیرانە، یان بژارەیەکی جەماوەرییەوە، بەڵکوو پتر گرێدراون بە تێکەڵێک لە توندوتیژی، تمووح، جوگرافیا و دەرفەتەوە.
واقیعە تاڵەکە ئەوەیە کە بارودۆخی ئێستای ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست دەرئەنجامی ئەو کارە خراپە بووە کە خەڵکەکە و سەرکردەکانی پێی هەڵساون لەپێناو داڕشتنیدا. ناکرێت ئۆباڵی نەبوونی لێبووردەیی و ئازادی سیاسی و یان بوونی قوتابخانەی خراپ و مامەڵەی ناڕەوا لەگەڵ ئافرەتان لە ناوچەکەدا بخەینە ئەستۆی سایکس و پیکۆ. بەشەکانی دیکەی جیهان ( لەنێویاندا ئەو بەشانەی کە خاوەنی یەدەگێکی گەورەی نەوت و غاز نین) قۆناخی کۆڵۆنیاڵیزمیان تێپەڕاندووە و لە دۆخێکی باشتریشدان.
ئەو هۆکارانەی وا لێک دەدرێنەوە کە شرۆڤەی تۆماری پڕ لە شکستی ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست دەکەن- مێژوو، کەلتوور، ئایین و کەسایەتییەکان- شایستەی ئەوەن پێداچوونەوەیان پێدا بکرێت. بەڵام هەنوکەییترین پرس لە ئێستادا کە ئەم یادە بیورووژێنێت کەمتر پەیوەستە بە شرۆڤەی مێژووییەوە، بەڵکوو پتر گرێدراوە بە سیاسەتی ئێستاوە.
لە زۆربەی ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستدا، ململانێی توندوتیژ لەسەر باڵادەستی بۆتە شتێکی باو. لە چوار، یان پێنج وڵاتی ناوچەکە مشتومڕ لەسەر ئەوەیە کە حکومەتی ئەو وڵاتانە کۆنتڕۆڵیان بەسەر بەشێکی زۆری خاکی وڵاتەکەیاندا لە دەست داوە. بۆ چەندین دەیەیە لوبنان لەم دۆخەدایە، ئێراقیش بۆ پتر لە دەیەیەک و سووریا و لیبیا و یەمەنیش بۆ ماوەی پێنج ساڵە لەم دۆخەدان. میلیشیاکان، ڕێکخراوە تیرۆریستییەکان، جەنگاوەرە دەرەکییەکان و گرووپە چەکدارەکانی دیکە بە ڕاددەیەکی جیاواز دەسەڵاتی مەحەلی خۆیان چەسپاندووە. هەروەها کوردیش خەونی نەتەوەیی بەدینەهاتووی هەیە (بەشێکی زۆریان لە تورکیا، ئێراق، سووریا و ئێران دەژیین) ، لەگەڵ پرسی چارەسەرنەکراوی پەیوەست بەوەی چۆن واقیعی ئیسرائیل لەگەڵ ئامانجە سیاسییەکانی فەلەستیندا بگونجێنرێت. بە شێوەیەکی عەمەلی سنوورەکانی نێوان سووریا و ئێراق سڕدراونەتەوە. بە ملیۆنەها پیاو و ئافرەت و منداڵ هەن کە لە وڵاتێکدا دەژیین کە وڵاتی خۆیان نییە.
کەواتە دەبێت چی بکرێت؟ یەکێک لە بژارەکان بریتی دەبێت لە پاراستنی-یاخود، وردتر بڵێین، گەڕاندنەوەی- ئەو ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستەی کە سایکس-پیکۆ هێنایەئاراوە. بەڵام خستنەگەڕی هەوڵی یەکپێگرتنەوەی ئەو وڵاتانە کە لەسەر نەخشەن بوونیان هەیە و کارکردن بۆ ئەوەی سنوورەکانی نێوانیان گرینگی هەبێت، کارێکی گەمژانەیە. جارێکی دیکە ئەم وڵاتانە ناگەڕێنەوە بۆ دۆخی پێشوویان، لە زۆر حاڵەتدا وابەستەبوون بە ناوچە، ئایین، خێڵ، گرووپی ئیتنی، یان ئایدیۆلۆژییەوە باڵاترە لە وابەستەبوون بە ناسنامەی نەتەوەییەوە.
بژارەی دووەم بریتییە لە هەوڵدان بۆ گفتوگۆکردن لەسەر مەرجەکانی ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستی نوێ، کە جێی ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستی سایکس پیکۆ بگرێتەوە. ڕەنگە ئەمەشیان شکستێک بێت کە باجێکی گەورە بدرێت لەبەرانبەریدا. ڕەنگە ڕۆژێک بێت دووبارە داڕشتنەوەی سنوورەکان مومکین بێت، بەڵام لە باشترین حاڵەتدا، ئەو ڕۆژە دەیەیەک لێمانەوە دوورە. لە ڕاستیدا کۆدەنگییەک نییە لە بارەی ئەوەی دەبێت بە چ شێوەیەک ئەو نەخشەیە دابڕێژرێتەوە، هیچ لایەنێک، یان هاوپەیمانێتییەکیش ناتوانێت بیسەپێنێت، یان پارێزگاری لێبکات.
بە پێودانگی ئەزموونی عەمەلی، تەنیا ئەو کاتە دیپلۆماسییەت سەرکەوتن بەدەست دەهێنێت کە مامەڵە لەگەڵ ڕاستییەکانی سەر ئەرزی واقیع بکات، نەک ئەو ڕاستییانە بخوڵقێنێت، هەروەها کاتێک ئەو ڕاستییانەی سەر ئەرزی واقیع دەبنە ڕێگری لە بەردەم گەیشتن بە چارەسەرێکی ئیقلیمدا. هەموو ئەمانە سەردەکێشن بۆ بژارەی سێیەم: قبووڵکردنی ئەو ڕاستییەی کە لە ئاییندەیەکی نزیکدا ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست هاوشێوەی ئەو ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستە نییە کە لەسەر نەخشە و لە جیهاندا دەردەکەوێت. ئەمە مشتومڕێک نییە بە ئامانجی دوورەپەرێزبوون. دۆخەکان چەند خراپ بن، ئەوا هەمیشە ئەگەری ئەوە هەیە خراپتر بن. بەڵام بۆ ئەوەی خراپتر نەبن، ئەوا دەتوانرێت و پێویستە ئەو حکومەت و ڕێکخراوانە بەهێز بکرێن کە لە ئاستی ستانداردگەلێکی دیاریکراودان، ئەوانەش لە ئاست ئەو ستانداردانەدا نین، دەتوانرێت و پێویستە لاواز بکرێن. بەڵام چەند هەوڵ بدرێت، ئەوا واقیعە بنەڕەتییەکەی ناوچەکە ناگوڕێت. سنوورەکان گرینگییەکی کەمیان هەیە و حکومەتەکانیش تەنیا بە ڕاددەیەکی کەمتر گرینگن. ئەگەری ئەوە هەیە کە سووریا، ئێراق و لیبیا تەنیا بە ڕواڵەت وڵات بن، چونکە –باش بێت، یان خراپ- چەند بەشێکی گرینگی ئەم وڵاتانە دەبنە ناوچەگەلێکی خۆبەڕێوبەر. ئەو ڕاستییەی کە تورکیا، ئێران، سعودیە، ئیسرائیل، ڕووسیا و ئەمەریکا لەسەر مەرامی ناکۆک بە یەک کار دەکەن، ئاماژەیەکی دیکەیە بە ئاییندەیەکی پڕ لە پشێوی، بە بێ ئەوەی بناغە و بنچینەیەکی یاسایی هەبێت.
لە هەندێ ڕووەوە، ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستی پێش سایکس پیکۆ دەگەڕێتەوە، بەڵام بە بێ بوونی ئەو نیزامەی کە لەلایەن ئیمپراتۆریەتی عوسمانییەوە سەپێنرابوو. لە دەرئەنجامدا، ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست لە سەدەی داهاتوو زیاتر دووچاری نەهامەتی دەبێت بە بەراورد بە سەدەی ڕابردوو، ئەو واقیعەی وامان لێدەکات کە ئاواتەخواز بین بۆ ڕۆژگاری سایکس و پیکۆ.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 363
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | www.gulanmedia.com
Articoli collegati: 2
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 04-06-2016 (8 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Politic
Publication Type: No specified T4 1434
Tipo di documento: Traduzione
Technical Metadata
Qualità Voce: 97%
97%
Aggiunto da ( هەژار کامەلا ) su 09-01-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 18-01-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( زریان سەرچناری ) in: 18-01-2023
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 363
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.152 KB 09-01-2023 هەژار کامەلاهـ.ک.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,367
Immagini 105,652
Libri 19,144
File correlati 96,359
Video 1,306
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.922 secondo (s)!