Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,165
Immagini 106,233
Libri 19,186
File correlati 96,725
Video 1,348
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ئێوارەکانی پێش جەنگی جیهانی سێیەم
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ئێوارەکانی پێش جەنگی جیهانی سێیەم

ئێوارەکانی پێش جەنگی جیهانی سێیەم
$ئێوارەکانی پێش جەنگی جیهانی سێیەم$
نووسینی: #ئیدریس مستەفا#
1. گەر دوای جەنگ نەبینین خۆ پێش جەنگەکە و کاتی ڕوودانەکەشی دەبینین.
ئەمە خەیاڵێکی سیاسی یەکێک لەو ئێوارانە بوو کە بە درێژایی ڕۆژەکە گوێ بیستی تەپڵێ جەنگی جیهانی سێهەم بووم. لە قۆناغەکانی خوێندنی زانستە سیاسیەکان زۆر تئیۆر و میتۆدی جۆراوجۆرمان خوێند کە باسیان لەوە دەکرد هیچ لایەک چەکی ئەتۆمی بەکارناهێنێ و ئەوەی هەیە بۆ بەرانبەرکێی یەکترە واتە هاوسەنگی ڕاگرتنی هێزەکانە و هیچی تر. تەنانەت یەکێک لەو تیۆریە بێ مێشکانە دەیگوت ڕۆژاوا دەبێ ڕێگە بدەن ئێران چەکی ئەتۆمی هەبێ چونکەئەو دەم لاری هاوسەنگی هێزەکان لە ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست لەنێوان ئیسرائیل و ئێراندا نامێنێ، گەر هەموان چەکی ئەتۆمیان هەبێ ئیدی هاوسەنگی هێزەکان وادەکات کە کەسیان نەتوانن بەکاری بهێنن. ئێستاش زۆر شرۆڤەکار و ئەکادیمیستی سیاسی دەبینی کە پشتێنیان لێ شل کردۆتەوە و دەڵێن زلهێزەکان چەکی ئەتۆمی بەکارناهێنن چونکە گەر بەکاریان هێنا ئەوا دەزانن هەموویان دەفەوتێن. قسەی ئاوها جگە لە تەمبەڵی لە بیرکردنەوە و تێڕوانین هیچ شتێکی تر نیە. ئەوانە لە بیریان دەچێ کە چەکی ئەتۆمی پێشتر بەکارهاتووە و ئێستاش ئەوانەی کە هەیانە بە ڕۆژی نیوەڕۆ هاوار دەکەن و دەڵێن گەر وجودمان بکەوێتە خەتەریاتەوە ئەوا بێ یەک و دوو چەکی ناوەکی بەکاردەهێنین. خۆ ئەمە یاری کردن نیە. پوتین لە لیدوانی پیرێکەیدا وای گوت.
2. هەموو وڵآتەکان و هێزەکان لە یەک حاڵەتدا چەکە گەورەکانیان بەکاردەهێنین ئەویش کاتێک بزانن جەنگ هاتۆتە بەردەم ماڵەکەیان. بۆ نموونە ئەمریکا کە زانیتی یابان جەنگەکەی هێناوەتە بەردەم ماڵەکەی، کە لە دیوی زەریای هیێمنەوە پەلاماری خاکی ئەمریکایدا، ئەو دەم ئەمریکا بێ سڵەمینەوە چەکی ناوەکی بەکارهێنا و ئەوە بوو یابان یەکسەر تەسەلیم بوو. ئەمریکا نەک هەر موحاسەبە کرا بەڵکوو بوو بە براوەی جەنگ و لەو ساتەوەش یابان لە ژێر نفوزی سیاسی نێودەوڵەتی ئەمریکادایە و بگرە ئەو و ئەڵمانیا وەک ئینتیدابی ئەمریکی وان لەو ساڵەوە.
3. جەنگ گەیشتۆتە بەردەم ماڵی ڕوسیا و بگرە بە گەلەکۆمەیەکی چەند دەوڵەتییش. وەک لە ڕێکەوتنەکانی ساڵانی 90 و 91ی ئەمریکا و ڕوسیادا هەیە کە ناتۆ نابێ بگاتە سەر سنوورەکانی ڕوسیا و ئەم ڕاستیە ئەمڕۆکە لە بەڵگەنامەیەکی نهێنی ئەمریکادا ئاشکرا بوو کە ئەمریکا بە ڕەسمی بە دوای ئەوەوە بووە ناتۆ بگەێنێتە سەر سنوورەکانی ڕوسیا تاکو ڕوسیا گەمارۆ بدا و ئیدی دەست بکات بە سیناریۆکانی دوای ئەوە کە هەموو دەزانین ئەو سیناریۆیانە چین! کاتێک ڕوسیا جەمسەرێکی کۆمۆنیستی هەر ئەم گەلەگوورگانەی لیبراڵ دیموکراسی دەورەیان دابوو بە بەرد و دار و ئاسنەوە؛ ئێستاش کە ڕوسیا جەمسەرێکی سەرمایەداریە هەمان گەلەکۆمکی دووبارە دەکەنەوە. دیارە لەم مستەدا نەک هەر موویەک هەیە بگرە گوریسیشی تیدایە.
4. ڕاوێژکاری ئەڵمانیا ئۆلاف شوڵز پێرێکە ڕایگەیاند کە ئەڵمانیا دەیەوێ ببێتە قوتبێکی گەورەی سەربازی لە ئەوروپا. بۆ ئەم مەبەستە سێ هەنگاوی ناوە: یەکەم ئەوەیە کە بووە بەشداریکەرێکی سەرەکی شەڕی ئۆکراین. دووەم، چەکی گەورەی بەرهەمهێناوە و بەتەمایە چەکی تازەتر بکڕێ لە ئەمریکا لەوانە فڕۆکەی جەنگی F-35 بە بڕی هەشت بلیۆن دۆلار کە دوو مانگ پێش ئێستا ئەمریکا بڕیاری فرۆشتنەکەی پەسەند کرد. سێیەم، دەست بەسەرداگرتنی تەواوی کەرەستە و دائیرە و بەرهەمەکانی کۆمپانیای ڕوسنەفتی ڕوسی لە ئەلمانیا کە ئەمە بە کردەیەکی جەردەیی حساب دەکرێ لە بازاڕی ئابووری نێوان دەوڵەتاندا. جگە لەمە، ئەلمانیا دەست بەسەر سێ کۆمپایانی گەورەی وزەی تردا بگرێ بە بیانووی ستراتیجیەتی زامنکردنی وزە بۆ وڵات. چوارەم، بێ هزری سیاسی، هەچ کات لە ئەلمانیا بێ حەقڵی سیاسی تەشەنەیی کردبێ وەک ئیستا کردوویەتی ئەوا ئاسمانی ئەڵمانیا لەگەڵیشیدا ئەوروپاشی بەخۆیەوە بەرەو جەنگ بردووە.
5. هەنگاوی بە سەربازی کردنی ئەڵمانیا لە جەمسەرێکی ئابووری بەهێزەوە بۆ جەمسەرێکی سەربازی بەهێز واتە نەوت کردن بە ئاگری جەنگی جیهانی سێهەمدا. جگە لە ئیستا، مێژووی ئەڵمانیا ئەوەمان پیدەڵێت هەر کات ئەڵمانیا ویستبێتی لە عەقڵی سەربازی نزیک بووبێتەوە ئەوا هەم خۆی و هەم ئەوروپاشی لەگەڵ خۆیدا نغرۆی وێرانکاری کردووە وەک جەنگە جیهانیەکانی یەکەم و دووەم. ئێستاش کە بەتەمای ئەم هەنگاوەیە ئەوا ئەمریکا و بەریتانیا بەوپەڕی خۆشحاڵیەوە پێشوازی لێدەکەن. هەم چەکی خۆیانی پێ دەفرۆشن و هەم لە توانا ئابووریەکانیشی کەم دەکەنەوە وەک ئیستا دەیکەن و وەک چۆنێش لە سەدەی ڕابردوو کردیان. گەڕانەوەی یەکێک لە بەهێزترین و پێشکەوتووترین جەمسەری ئابووری دنیا بۆ بەکارهێننای خەڵوزی بەردین ئەوا نیشانەیەکی ئێجگار خراپە. ئەوەی سەیرە بەڵامەوە ئەوەیە کە ئەڵمانیا چۆن ئاوها بە ئاسانی کەوتە داوی ئەمریکاوە لە کاتێکدا هەموو ڕەهەندە ئابووری و ئاساییشی و جوگرافی و کێشوەریەکانیشی ئەوە بوو کە ڕوسیا بهێڵیتەوە وەک هاوبەشێکی ستراتیجی خۆی. کاتێک هەر یەکێک لەو ڕەهەندانە دەگرێ دەبینی ڕوسیا لە پێشتر بوو کە پەیوەندی لەگەڵدا هەبێ نەک ئەمریکا. ئەڵمانەکان باش دەزانن ئوکراین سەربازگەیەکی ئەمریکی/ناتۆیی بوو لە هەشت ساڵی ڕابردوودا. گەر ئەوانیش لە جێگەی ڕوسیا بوونایە ئەوا هەمان پەرچەکرداریان دەبوو.
6. لەسەر بنەمای ڕاستیەکی مێژوویی: کاتێک ئەڵمانیا بیر دەکاتەوە، وەک ئاماژەیەک بۆ ئەو بەشداریە گەورە مێژوویەی لە بواری فکر و فەلسەفەدا هەیەتی، کاتێک ئەڵمانیا بیر دەکاتەوە هەموو ئەوروپا بیر دەکەنەوە؛ کاتێک ئەڵمانیا شەڕ دەکات هەموو ئەورووپا دەکەوێتە جەنگەوە؛ کاتێک ئابووری ئەڵمانیا پێشدەکەوێت هەموو ئابووری ئەوروپا گەشە دەکات. کاتێک ئەڵمانیا تێوە دەگلێ لە شەڕی یوکرایندا هەموو ئەوروپا تێوەدەگلێن. بەهۆی ئەم ڕاستیە مێژووییانەوەیە کە ئەڵمانیا سەرداری ئەوروپایە و هەر ئەم سەردارێتیەشەیە کە بەریتانیا نایەوێ لە ناو یەکێتی ئەورووپادا بێت چونکە دەبێ بە پلە دوو لە دوای ئەڵمانیاوە. کاتێ ئەم سەردارێتیە نەمێنێ ئەوا شکۆیەک بۆ ئەوروپا نامێنێ. ئەوروپا سێ وڵاتی گەورەیە ئەوانێش ئەڵمانیا و فەرەنسا و بەریتانیان. بەریتانیا خۆی دەرهاویشت لێی و فەرەنساش ئەو قوبە بەهیزە نییە وەک ئەڵمانیا، بۆیە ئەڵمانیا جوڵێنەری ئەوروپایە بۆ هەر شتێک لەو کیشوەرەدا ڕووبدات کە بە داخەوە بڕیاری داوە بەرەو سەربازی بوون بچێت.
7. گریمانەیەکی تری سیاسی ئەوەیە کە ئایا کێ لەو بروایەدایە پایتەختەکانی واشنگتۆن و بەرلین و لەندەن و پاریس و مەدرید بە خاتری کییەفی پایتەختی ئۆکراین وڵاتەکانی خۆیان بخەنە ژێر ڕەحمەتی چەکە ناوەکیەکانی ڕوسیاوە. ڕوسیا چەکی ناوەکی لە ئوکراین دەدات گەر بزانێ دەدۆڕێ واتە هەرێمی دۆنباسک و دوورگەی کرایمیە/قرم لە دەست بدات. چەکی ئەتۆمی زیرەکیش دەکرێ مەوداکەی بۆ ناوچەیەکی دیارکراو بەکاربێت و ڕاسەتوخۆ کاریگەری لە ولاتانی تر نەکات. ئەم ڕاستیە و ئەو ترسە وا لە ئەمریکا و ئەوروپا دەکەن کە لەبەر چاوی کاڵی کییەف پایتەختەکانی خۆیان نەخەنە ژێر ڕەحمەتی چەکە دەنگی و ئەتۆمیەکانی ڕوسیاوە. بەتایبەتتر، ڕوسیا ئامادەیی ڕێککەوتنی هەیە لەگەڵ ئۆکراین و ناتۆ گەر بێتوو مەرجەکانی بەدی بهێنن. ئەو مەرجانەی لەسەرەوە ئاماژەمان پیدان.
8. دوای تەواوبوونی کۆبوونەوەی ساڵانەی ڕێکخروی شەنگهای لە سێ ڕۆژی ڕابردوودا، ڕوسیا لەهەر کات زیاتر بە بەهێزیەوە دەرکەوت بەتایبەت دوای گوتەکانی شی جیانپینگی سەرۆکی چین. زیاتر لە نیوەی گۆی زەوی لەو ڕیکخراوەدا ئەندامن و ساڵانەش ئەندامی تری بۆ دێت لەوانە سعودیە و ئیمارات و میسر. ڕێکخراوی شەنگهای خاوەنی کە ناوە درێژەکەی واتە، ڕێکخراوی شەنگهای بۆ هاریکاری یەکتر، زیاتر لە سەدا حەفتای بەرهەمهێنانی کاڵاکانی جیهانیە و بەهێترین و گەشە سەندووترین جەمسەرە ئابووریەکانی جیهانی تێدایە لەوانە چین. شی جیانپینگی سەرۆکی چین بە ئاشکرا گوتی چین و ڕوسیا سیستەمێکی نوێی جیهانی دادەمەزرێنن. دوای ئەم وتانە پۆتین دەڵێ هەموو هێزوتوانامان بەکاردەهینین گەر بزانین بوونمان لە مەترسیدایە و بۆ ئەمەش بەکارهێنانی چەکی ناوەکی ستراتیجیترین پلانی جەنگی ئێمەیە بۆ داکۆکی کردن لە خۆمان. ئەمە گاڵتە کردن نیە. بۆ یەکەم جارە لە مێژووی سیاسەتی نێو دەوڵەتیدا یەکێک لە وڵاتە هەر گەورەکان و بەهێزەکانی دنیا لە زاری هەر گەورە بەرپرسەکانیانەوە هەڕەشەی چەند جارەی بەکارهیننای چەکی ناوە بکات و دەڵێ بێ دوو دڵی بەکاری دەهێنین چونکە مەترسیەکان ڕۆژ بە ڕۆژ لەسەرمان زیاد دەکات. ڕوسیا تەنیا لە یەک حاڵەتدا بەکاری ناهێنێت گەر بێتوو هەرێمی دۆنباسک بکاتە وڵاتێکی سەربەخۆ و نەبوونی بە ئەندامبوونی ئوکراین لە ناتۆ. ئەمە دوو مەرجی سەرەکی ڕوسیایە بۆ ڕوونەدانی ئەو ئێوارەیەی ئەو هەواڵە جەرگبڕە ترسناکە وێرانکەرەی تیدا دەبیستین یاخود تێیدا ڕوودەدات. [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 567
HashTag
Articoli collegati: 3
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 18-09-2022 (2 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Military
Libro: Scenario
Libro: Politic
Provincia: Canada
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هومام تاهیر ) su 16-12-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 16-12-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) in: 03-04-2024
URL
Questo oggetto è stato visto volte 567
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,165
Immagini 106,233
Libri 19,186
File correlati 96,725
Video 1,348
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.469 secondo (s)!