Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,040
Immagini 106,411
Libri 19,244
File correlati 96,889
Video 1,377
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 06
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 06

کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 06
$کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 06$
نووسینی: #کەیوان ئازاد#
$گەیشتنی ئایینی ئیسلام بە کوردستان$
گەیشتنی ئایینی ئیسلام بە کوردستان، بۆ سەردەمی دووەمین خەلیفەی ڕاشدی (عومەری کوڕی خەتاب) دەگەڕێتەوە، کە لەنێوان ساڵانی (634-644ز)دا فەرمانڕەوایەتیی دەوڵەتی خەلافەتی ڕاشدیی کرد. ئەو ڕووداوەش کەوتە دوای دەستبەسەراگرتنی شاری (تەیسەفوون)ی پایتەختی ئیمپراتۆڕی ساسانی، لەلایەن عەرەبە موسڵمانەکان لەدوای شەڕی (قادسیە)، بە سەرکردایەتیی (سەعدی کوڕی ئەبی وەقاس) لە ساڵی (636ز)دا.
یەکەمین شوێنی کوردستانیش کەوتە بەر شاڵاوی ئەو سوپایە و ئایینی ئیسلامی پێ گەیشت، شاری (گوڵاڵە) بوو. ئەو شارەی لەلایەن سوپایەکی (12000) کەسیی عەرەبە موسڵمانەکان بە سەرکردایەتیی (هاشمی کوڕی عوتبە) بۆ ماوەی (هەشت) ڕۆژ گەمارۆ درا، بەڵام شارەکەیان بۆ نەگیرا، تا ناچار بە گفتوگۆ بوون.
سەرەتاش دەستەیەکی ڕیشسپیانی شارەکە هاتنە لای (هاشمی کوڕی عوتبە)، نەک ڕێگا بدەن دەستەیەکی سوپای موسڵمانەکان بە مەبەستی گفتوگۆ بچنە نێو شارەکەیانەوە، تا بەهۆیەوە خاڵی لاوازی گرتنی شارەکە بدۆزنەوە و دەستی بەسەردا بگرن. لە ئەنجامی ئەو دانیشتنەشدا، لەسەر چەند خالێک ڕێک کەوتن. بەپێی ڕێککەوتنەکەشیان، دانیشتوانی (گوڵاڵە) دەروازەی شارەکەیان بە ڕووی سوپای عەرەبە موسڵمانەکاندا بکەنەوە، بەو مەرجەی ئازادی بدەنە خەڵکەکەی، کە باوەڕ بە ئایینی ئیسلام دەهێنن یان نا؟ ئەوانەی باوەڕیان هێنا ئازاد بن، ئەوانەیشی باوەڕیان نەهێنا باجی جزیە بدەنە سوپاکە و دەوڵەتی خەلافەتی ڕاشدی.
لە بەرانبەردا، سوپای موسڵمانەکان دەست لە ماڵ و ژیانی کەس نەدەن، بەڵام دوای ئەوەی دەرگای شارەکە کرایەوە و سوپاکە چووە نێو شارەکەوە، بەپێچەوانەی ئەو بەڵێنەی بە ڕیشسپیانی شارەکەیان دابوو، کەوتنە گرتن و کوشتنی ئەوانەی توانای شەڕکردنیان هەبوو و ماوەی (هەشت) ڕۆژ کۆسپیان خستبووە بەردەم سوپاکەیان، تا شارەکە بگرن. هەروەها کەوتنە بردنی ئەو کچ و ژنانەی چاوی سەربازەکانی سوپاکەیان چووە سەر. بەهۆی ئەوەشەوە ناوی شارەکە بە (جلولاء) چووە تۆمارەکانی مێژووی ئیسلامەوە، چونکە بەڵایەک بەسەر شارەکەدا هات، پێشتر بەسەری نەهاتبوو!
بە گرتنی شاری (گوڵاڵە)ش، ئایینی ئیسلام گەیشتە کوردستان و نەتەوەی کورد، بەدوای ئەوەش هەر خودی (هاشم کوڕی عوتبە) شارەکانی (بەندەنیج- مەندەلی)، (داقووقا- داقووق)، (باگرمی-کەرکووک)، (خانیجار- قەرەهەنجیر)ی لە ساڵی (637ز) گرت. (جەیری کوڕی عەبدوڵڵای بەجەلی)ش شارەکانی (حولوان و کرماشان)ی لە هەمان ساڵدا گرت. سوپایەکیش بە سەرکردایەتیی (بەرائی کوڕی مالیک) لە ساڵی (638ز) شاری (تستەر)ی هەرێمی خوزستانی گرت، کە بە شارێکی کوردان ناسرابوو.
هەمان ساڵ (زراری کوڕی خەتاب فەهری)ش دەستی بەسەر ناوچەی لۆڕستاندا گرت. (ئەبوو مووسای ئەشعەری) والیی بەسرەش سوپایەکی بە سەرکردایەتیی (نوعمانی کوڕی زی موقرن) ناردە سەر ناوچەی (دینەوەر). دوای ئەوەشی سوپاکە شاری (حولوان)ی بڕی، بەرەو شاری (دینەوەر) بەڕێ کەوت، بەڵام لە دەروازەی شارەکەدا ڕووبەڕووی بەرەنگاریی سەختی دانیشتوانی شارەکە بووەوە. ئەوەش گرتنی شارەکەی بۆ (پێنج) ڕۆژ دوا خست.
لەلایەکی دیکەوە (سەعدی کوڕی ئەبی وەقاس)ی فەرماندەی شەڕی قادسییە (عەیازی کوڕی غەنەم)ی ڕاسپارد، ڕوو لە هەرێمەکانی چیا و جزیرە بکات. سەرەتاش سوپایەکی بە سەرکردایەتیی (عەمری کوڕی عەزەی کوڕی قەیس) ڕەوانەی ناوچەی شارەزوور و هەورامان کرد. (عەمر)یش دوای بەرەنگاریی سەختی دانیشتوانی شارەزوور، سەرکەوتنێکی وەهای بەدەست نەهێنا.
دواتر سوپای سێیەم بە سەرکردایەتیی (ئەبا عوبەیدەی ئەنساری) ڕووی کردە ناوچەکە. ئەو سوپایەش دوای گرتنی شاری (سیروان)، بە کوژرانی (ئەبا عوبەیدە) کۆتایی هات، کاتێک لە دامێنی چیای شنرۆی و لەو شوێنەی ئێستا بە گوندی (عەبابەیلێ) ناسراوە، کوژرا و هەر لەوێش بەخاک سپێردرا. بەوەش گوندێک ب ەناوی (ئەباعوبەیدە)، کە دواتر بووە (عەبابەیلێ) ناسرا، ئاوەدان بووەوە.
لە لایەکی دیکەوە، شاڵاوێکی دیکەی عەرەبە موسڵمانەکان بە سەرکردایەتیی (عوتبەی کوڕی فەرقەد) بە ئاڕاستەی شارەکانی (تکریت) و (ئەربێلا- هەولێر) و (شێخان، زرێبار، زاخۆ) ڕۆیشت و دەستی بەسەر ئەو شار و ناوچانەدا گرت. (عەبدوڵڵای کوری مەکتووم)یش بە سوپایەکەوە گەمارۆی شاری (مووسڵ)ی دا و دوای گەمارۆیەکی توند و کردنەوەی دەرگای شارەکە لەلایەن عەرەبە نیشتەجێیبووەکانی شارەکەوە، (مووسڵ) کەوتە دەست سوپای عەرەبە موسڵمانەکان. سەرچاوە مێژووییەکانی ئیسلامیش ئاماژە بەوە دەکەن، کە لە گرتنی شاری (مووسڵ)دا، هەر سەربازێکی عەرەبی ئیسلامی (سێ هەزار) درهەمی بەرکەوتووە.
پێوەند بە ناوچەکانی باکوور و خۆراوای کوردستانیش، کە بە (هەرێمی جزیرە) ناسرابوو، بە فەرماندەیی (عەیازی کوڕی غەنەم) لە ساڵی (638ز) شارەکانی (زۆزان، بازبدی، قردا، نوسەیبین، تورعابیدت، حوسن کێف، ئامەد)ی گرت. ئەو شاڵاوانەش بە هاوکاریی چەند فەرماندەیەکی سوپاکەی بە ئەنجام گەیشت، کە هەریەک لە (سوهەیای کوڕی عودەی، عەبدوڵڵای کوڕی عوتبان، عوقبەی کوڕی وەلید) بوو.
(سوهەیای کوڕی عودەی) شار و ناوچەی (ئورفە) گرت. (عەبدوڵڵای کوڕی عوتبان)یش شاری (نوسەیبین)ی دوای شەڕ و کوشتارێکی زۆر داگیر کرد. (عوقبەی کوڕی وەلید) شاری (جزیرە) و دەوروبەری، هەروەها شاری (عین ئەلوەرد)یشی گرت. هەموو ئەو شارانەش دوای بەرەنگاربوونەوەی دانیشتوانی شارەکان دەستیان بەسەردا گیرا، نەک بە ئاشتی و پێشوازیکردن لەو سوپایانە. هەروەها گرتنی شارەکانی (ورمێ، خۆی، سەڵماس) کەوتنە ساڵی (638ز) و لەلایەن (عوتبەی کوڕی فەرقەد)ەوە دەستیان بەسەردا گیرا.
دوای ئەوەیشی سوپای عەرەبە موسڵمانەکان بە سەرکردایەتیی (نوعمانی کوڕی زی موقرن) لە (نەهاوەند) و لە ساڵی (642ز) ڕووبەڕووی سوپای ئیمپراتۆڕی ساسانی بوونەوە و کۆتایی بەو دەوڵەتە هات. ئەوەش دەرفەتی دایە سوپای عەرەبە موسڵمانەکان دەستیان بگاتە ئەو شار و ناوچانەی پێشتر دەستیان پێ نەگەیشتبوو، لەوانە شاری (هەمەدان)، کە شار و پێگەیەکی گرنگی کوردانی سەردەمەکە بوو، ساڵی (642ز) دەستی بەسەردا گیرا. هەروەها ناوچەی شارەزووریش بەتەواوی دوای ئەو شەڕە کەوتە دەست سوپای عەرەبە موسڵمانەکان.
کەوتنی شارەکانی (فسا، دارابگرد)ی هەرێمی فارسیش لە ساڵی (644ز)و لەلایەن (ساریەی کوڕی زەنیمی کنانی) دەستی بەسەردا گیرا. کەوتنی هەرێمەکانی (ئازەربایجان و ئاران) و ئەو شارانەی تا ئەوکات نەکەوتبوونە دەست سوپای عەرەبە موسڵمانەکان، کەوتنە دوای ساڵی (645ز). هەموو ئەمانەش پیمان دەڵێن، دەستبەرسەرداگرتنی خاکی کوردستان لەلایەن سوپای عەرەبی ئیسلامی، چەندین ساڵی خایاند و چەندین فەرماندە و سەرکردەی عەرەبی بەشدارییان تێدا کرد. تەنانەت لە چەندین شار و ناوچەش بەرەنگاریی سەخت ڕووی دا و هەزاران کوژراو و برینداری لە هەردوولا لێ کەوتەوە، تا ئەوەی چەندین سەرکردەی شاڵاوەکانیش لەو شەڕانەدا کوژران. [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 815
HashTag
Fonti
Articoli collegati: 18
Articoli
Biografia
Date & eventi
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 01-05-2022 (2 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هومام تاهیر ) su 06-12-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 07-12-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) in: 07-04-2024
URL
Questo oggetto è stato visto volte 815
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,040
Immagini 106,411
Libri 19,244
File correlati 96,889
Video 1,377
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.281 secondo (s)!