Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,127
Immagini 106,457
Libri 19,249
File correlati 96,905
Video 1,378
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 03
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 03

کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 03
$کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 03$
نووسینی: #کەیوان ئازاد#
$کورد و ئایینی ئیسلام$
$کەسایەتیی پەیامبەری ئیسلام (د.خ.)$
پەیامبەری ئیسلام (محەمەد کوڕی عەبدوڵڵا/ د.خ.) لە (12ی ڕەبیعی یەکەمی 53پێش کۆچی) بەرانبەر بە (22ی نیسانی571زایینی) لە شاری (مەککە) لە بنەماڵەیەکی ئایینیی سەر بە هۆزی قوڕەیش لەدایک بووە.
(40) ساڵ تەمەنی پێش پەیامبەری، لەنێو هۆز و شارەکەی و دەوروبەری، بە ژیانێکی ئاسایی تێپەڕاندووە. بە تەمەنیشی باوکی نەبینیوە، چونکە بەرلەوەی بێتە ژیانەوە، باوکی کۆچی دوایی کردبوو. دایکیشی (ئامینە کچی وەهەب) دوای (شەش) ساڵ لە تەمەنی (محەمەد) کۆچی دوایی کردووە. تەمەنیشی (هەشت) ساڵان بووە باپیری (عەبدولموتەلیب) وەک یەکێک لە گەورەکانی هۆزی قوڕەیش و سەرپەرشتیاری بەخێوکردنی، کۆچی دوایی کرد، بۆیە ئەرکی بەخێوکردن و سەرپەرشتیکردنی کەوتە ئەستۆی ئەو مامەی ناوی (ئەبووتالیب) بوو.
لە ڕووی خێزانییشەوە، ساڵی (595ز)و لە تەمەنی (25) ساڵیدا لەگەڵ (خەدیجە کچی خوەیلد) هاوسەرگیریی کردووە، کە ئافرەتێکی کریستیانی دەوڵەمەند و دیاری شاری (مەککە) بوو، کە بەهۆی ڕەوشتبەرزی و پاکییەوە، پێشنیازی هاوسەرگیریی لەگەڵ کرد و (محەمەد\ د.خ.)یش قبووڵی کرد. واتە ئەو پڕۆسەیەش لەپێناوی پارە و ساماندا نەبوو، بەڵکوو د.خ.وازی (خەدیجە)ی تەمەن (چڵ) ساڵ بوو بۆ گەنجێکی دڵپاک و داوێنپاکی تەمەن (25) ساڵ، وەک سەرچاوەکان باسی دەکەن.
کاتێکیش یەکەمین سرووشی لە ساڵی (610ز) بۆ هاتە خوارەوە، (15) ساڵی تەمەنی لەنێو ژینگەی شاری (مەککە) و دەوروبەری تێپەڕاندبوو. ژینگەیەکی بتپەرست و پێگەیەکی فەرهەنگی و بازرگانی و سەرگەورەی شارەکانی تری نیمچەدوورگەی عەرەبی. ئەمەو جگە لەوەی شارەکە، پێگەیەکی گەورەی ئایینی هەبوو لەنێو تێکڕایی نیمچەدوورگەی عەرەبیدا.
هۆیەکەش بەهۆی بوونی (کەعبە)ەوە بوو، کە وەک ماڵی خودا سەیر دەکرا و بتە گەورەکانی قورەیش و هۆز و تیرەکانی عەرەبی لێ دانرابوو. لەو ماوەیەش و لەو ژینگەیەدا، وەک خێزانێکی ئاسایی شار و هۆزەکە، خاوەنی (چوار) کچ و (دوو) کوڕ بوو. کچەکان بە ناوەکانی (زەینەب، ڕوقیە، ئوم کەلسووم، فاتیمە) و کوڕەکانیش بە ناوەکانی (قاسم و عەبدوڵڵا) بوون.
لێرەوە (40) ساڵی تەمەنی (محەمەد) لەو پێگە کۆمەڵایەتی و لەو شارە دیارەدا تێپەڕی، تا یەکەمین سرووشی لە (ئەشکەوتی حەڕا)ی نزیک شاری (مەککە) بۆ هاتە خوارەوە و بە پایەی پەیامبەریی گەیشت. بەوەش ئایینێک بە ناوی (ئایینی ئیسلام) دەرکەوت.
لە مێژووی تەمەنی پەیامبەریشدا (د.خ.)، (13) ساڵی لە شاری (مەککە) و (10) ساڵی لە شاری (مەدینە) بەسەر برد. لەو ماوەیەشدا، کە خۆی لە (23) ساڵ پەیامبەریی ئەدات، سەرباری ئەو (دوو) شارە، سەردانی چەندین شار و ناوچەی لە نیمچەدوورگەی عەرەبی کرد، تا پەیامەکەی بگەیەنێتە زۆرترین پەیڕەوی ئەو ناوچانە. ئەمەو لە ڕێگای (دوو) نێردەوە لە شاری (مەککە)ەوە بۆ (وڵاتی حەبەشە)، هەوڵی دا پەیامەکەی بگەیەنێتە دەرەوەی نیمچەدوورگەی عەرەبی و لە گۆشەگیریی شاری (مەککە) و نیمچەدوورەگەی عەرەبی ڕزگاری بکات.
هەروەها خۆیشی گەشتێکی شاری (تایف)ی باشووری شاری (مەککە)ی کرد، بەڵام ئامانجێکی ئەوتۆی بەدەست نەهێنا و نەیتوانی دانیشتوانەکەی بە باوەڕهێنان بە پەیامەکەی قایل بکات. هەر بۆیە تا پەیامەکە نەگەیشتە شاری (مەدینە)، توانای بڵاوبوونەوەی نەبوو. کاتێکیش گەیشتە ئەو شارە و یەکەمین دەوڵەتی ئیسلام بە ناوی (دەوڵەتی مەدینە) لەدایک بوو، ئاسۆیەکی ڕوون بە ڕووی پەیامبەر (د.خ.) و ئایینەکەیدا کرایەوە، چونکە لەو شار و دەوڵەتەوە بۆ ماوەی (10) ساڵ کار بۆ بڵاوبوونەوەی ئایینەکە کرا.
تەنانەت خودی پەیامبەر (د.خ.) هەر لەو شارەوە سەرپەرەشتیی چەندین شەڕ و ململانێی لەگەڵ نەیارانی ئایینەکەی کرد. ئەوەش هەر بە شەڕەکانی (بەدر/2ک-624ز) و (ئوحود/3ک-625ز)و (خەندەق/5ک/627ز) دەگات، تا بە شەڕ و ململانێکانی لەگەڵ پەیڕەوانی جوو لە دەوروبەری شاری (مەدینە). هەروەها تا بە ڕووبەڕووبوونەوەکان دەگات لەگەڵ ڕۆمە بێزەنتییەکان لە وڵاتی شام.
دواجار گرتنی شاری (مەککە) لە ساڵی (8ک/629ز) بەدوای خۆیدا هێنا. ئەو ڕووداوە گۆڕانکاریی گەورەی لەسەر هێز و بڵاوبوونەوەی ئایینەکە درووست کرد، چونکە بەهۆیەوە ئایینەکە گەیشتە زۆرینەی ناوچەکانی نیمچەدوورەگەی عەرەبی. هەموو ئەوانەش پێمان دەڵێن، کە تا پەیامبەر (د.خ.) لە ژیاندا بوو، ئایینەکە نەگەیشتە دەرەوەی نیمچەدوورگەی عەرەبی، بە ئاڕاستەی خاکی کوردستان و نەتەوەی کورد. هەر بۆیە ئاشنابوونی کوردستان بە ئایینی ئیسلام کەوتە دوای کۆچی دوایی پەیامبەری ئیسلام (د.خ.). ئەوەش کەوتە دوای ساڵی (632ز).
لە کۆی ئەو ڕووداوانەوە دەگەینە ئەوەی، کە تا پەیامبەری ئیسلام (د.خ.) لە ژیاندا بوو و هەوڵەکانی بۆ بڵاوکردنەوەی پەیامەکەی خستە کار، ئایینی ئیسلام نەگەیشتە کوردستان. واتە ئەو هەوڵە بۆ هاوەڵان و پەیڕەوانی ئایینەکەی بەجێ ما، کە بە مەبەستی بڵاوکردنەوەی و غەزا لەپێناوی خودا، ڕوویان لە کوردستان و ناوچە کوردنییەکاندا کرد.
هەر بۆیە هەر ڕووداو و کاردانەوە و ئاکارێک لە سەروبەندی بڵاوکردنەوەی ئایینەکە، لە هەر گوند و شارۆچکە و شار و ناوچەیەکی کوردستان ڕووی دابێت، پەیوەندیی بە خودی پەیامبەری ئیسلام (د.خ.)ەوە نییە و هاوەڵان و ئەو سەرکردە و سەربازانەی سوپای عەرەبی ئیسلامی لێی بەرپرسیارن، کە ڕوویان لە ناوچە جیاجیاکانی کوردستان کرد.
ڕاستە ئەوانیش دوای پشتبەستن بە دەقەکانی قورئان و فەرموودەکانی پەیامبەری ئایینەکە و فرمانی خەلیفە و سەرکردەکانیان کاریان کرد، بەڵام مەرج نییە تێگەیشتن و کارکردن بە دەق و فەرموودەیەک وەک خۆی لەلایەن هەریەک لەو سەرکردانە و سەربازەکانیانەوە کاری پێ کرابێت. ئەوەش دیاردەیەکی زۆر ئاسایی بووە و نیگەرانی و پاساوی پێویست نەبووە. [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 606
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی پلاتۆڕمی دابڕان - 18-04-2022
Articoli collegati: 18
Articoli
Biografia
Date & eventi
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 18-04-2022 (2 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هومام تاهیر ) su 06-12-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 07-12-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) in: 07-04-2024
URL
Questo oggetto è stato visto volte 606
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,127
Immagini 106,457
Libri 19,249
File correlati 96,905
Video 1,378
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 1.265 secondo (s)!