Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,441
Immagini 105,907
Libri 19,160
File correlati 96,492
Video 1,307
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
سلێمانی مەڵبەندی بیری نوێ بۆ یادی 238 ساڵەی دامەزراندنی شاری سلێمانی
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

سلێمانی مەڵبەندی بیری نوێ بۆ یادی 238 ساڵەی دامەزراندنی شاری سلێمانی

سلێمانی مەڵبەندی بیری نوێ بۆ یادی 238 ساڵەی دامەزراندنی شاری سلێمانی
شارێکی دڵگیر پڕ نرخ و جوانی شاری هەڵمەت و شاری قوربانی
کانی زیرەکیی و زمان ڕەوانی هاوتایە نەبوو بۆ #سلێمانی#
هەزار و حەوسەد لەگەڵ هەشتا و چوار مێژووی میلادە کە بۆت بوو بە شار
ڕاستییە دیرۆکییەکان ئەوەمان پێدەڵێن کە لە وڵاتی کوردەواردا درووستبوونی شار پێویستییەکی بابەتی بووە، لەئەنجامی پەرەسەندنی لایەنی کۆمەڵایەتیی، ئابووریی، فەرهەنگیی، کەلتووریی، بازرگانیی و سیاسیی کۆمەڵگە وایکردووە کە پێویستە شارێکی گەورە و پیشکەوتوو بنیات بنرێ کە ببێتە پایتەخت. نەک بە حەز و ئارەزووی تاکەکەسێک.
برایم پاشای بابان لە دیگەی ئەم تێڕوانینەوە، بڕیاری بنیاتنانی شارێکی گەورەی دا، لەپێناوی بەرەوپێشچوونی پەرەسەندنی هێز و توانای کۆی کۆمەڵگە، شاری سلێمانی بنیاتنرا. بەهیوای ئەوەی ئەم پایتەختە نوێیە، میرنشینی بابان بەهێزتر و پڕتواناتر بکات، بۆ ئەوەی ئاواتی لە مێژینەی کوردان کە لە میرنشینەکانی تردا نەهاتەدی، بهێنێتەدی و پایەکانی دەوڵەتداری دابنێ و کورد بگەیەنێتە کەناری ئارامیی.
لەو سەردەمەدا هەڵکەوتەی جوگرافیای قەڵاچوالان لەو ئاستەدا نەبوو کە بتوانێت ئەم پایتەختە گەورەیەی تێدا بنیاتبنرێ، هەر بۆیە بڕیاردرا لە پایتەخت بگوێزنەوە بۆ نێوان گلەزەردە و گۆیژە، میرانی بابان بەئاگایی و زیرەکانە شوێن و جێگەی پایتەختیان هەڵبژارد. لە ساڵی 1780 دەست بە بنیاتنانی شار کرا، دوای چوار ساڵ واتە: لە ساڵی 1784 بنیاتی شار کۆتایی هات.
سلێمانی لە ڕووی ڕووبەری ئەسترۆنۆمییەوە دەکەوێتە سەر هێڵی 35.5 پانی و هێڵی 16 درێژیی، نزیکەی 853م لە ئاستی ڕووی دەریاوە بەرزە، تۆبۆگرافی شار بە جۆرێکە کە چەندین چیای بەدەورەوەیە. لە باکوور و باکووری خۆرهەڵاتەوە زنجیرە چیاکانی #گۆیژە# و #ئەزمڕ# هەروەها لە باشوورەوە زنجیرە چیاکانی #گڵەزەردە# و بەرانانە، لە ڕۆژاواوە چیاکانی #پیرەمەگروون# و #تاسڵوجە# دەوریان داوە، تەنیا لە لای ڕۆژهەڵاتەوە بەڕووی دەشتی #شارەزوور#دا کراوەیە.
نەخشەسازی شار بە جۆرێک بوو کە تەواو سیمای شارێکی پیشکەوتووی پێوەدیاربوو، حەوت گەڕەکی سەدان ماڵیی، سەدان دووکان و بازاڕ گەورە، چەندین حەمام، خان، ئاش، ڕێگەوبان، باخ و مزگەوتی تیابنیاتنرا، میرانی بابان لە شوێنی ئێستای بازاڕی دەبۆکە کە ناسرابوو بە گردی قشڵە، بینای حوکمڕانییان دانا و دەستیان بە بەڕیوەبردنی پایتەختی نوێ کرد.
$گەڕەکەکانی شار پێکهاتبوون لە:$
$یەکەم/ #مەڵکەنی#:$
یەکەم گەڕەکی شار بووە، چونکە پێشتر گوندێکی ئاوەدان بووە، ئافرەتێکی بەناوبانگی نانبدەی لێبووە بە ناوی مەلەک خان، هەر بە ناوی ئەوەوە ناونراوە، پێکدێ لە دوو گەڕەک (پیرمەسوور و حاجی حان) .
$دووەم/ #چوارباخ#:$
چوارباخ خانوویان نزم و یەک نهۆم دەرگای حەوشەیان کلیل و کڵۆم
جێ نزرگەی وەیس لە قۆڵی ئەودیو پشت دەباخانە هەموو چەم و شیو
بریتی بووە لە چوارباخی پڕ لە میوەی جوان، ئەحمەد پاشای بابان درووستی کردووە. ئێستاش دوو باخی ماوە. پێکدێ لە (هۆڵی قەسابەکان)
$سێیەم/ #دەرگەزێن#:$
دەرگەزێن خەڵکی بە دیوەخانە بازرگان ئەشراف عەبا بە شانە
خانووی دوو نهۆم هەیوان سێ دەریی سەکۆ لە حەوشە باخچە لەوبەریی
لە ناوی دەرگەزێنی شاری هەمەدانەوە هاتووە، چونکە بەشێک لە دانیشتووانەکەی خەڵکی ئەوێن. پێکدێ لە دوو گەڕەک (سەرکارێز و سەرگوڵ)
$چوارەم/ #سەرشەقام#:$
گەڕەک پێچاوپێچ بەردەڵان و لێژ دیواری نزم و گوێسوانەی درێژ
حەوشیان بچووکە تووی تێدا ڕوواوە سەربانی ماڵیان بە چیغ گیراوە.
سەرەڕێگەی بازرگانی نێوان قەڵاچوالان، سەگەرمە و بەغدا بووە، بۆیە ناونراوە سەرشەقام. پێکدێ لە چوار گەڕەک (هۆمەرمەندان، گونجێ، حەوشی پەستەک سوور و شیوی قازی)
$پێنجەم/ #گۆیژە#: $
شەخسە فەقیرە لە گۆیژە دیارە لەویوە ئەڕوا بۆ مامەیارە
جێگەی هەڵپەڕکێی بەگلەر و ئاغا دەشتە پانەکەی ئەحمەدی ساغا
ناوەکەی لە داری گۆیژەوە هاتووە، چونکە ئەو کاتە بە شاخی گۆیژەوە زۆر بووە. پێکدێ لە چوار گەڕەک (سابوونکەران، قەزازەکان، گاوران و سەرچێمەن) .
$شەشەم/ #کانێسکان#: $
ڕووکە سەرچاوەی خوڕی کانێسکان پانیبەرز لەپێ پڕە ئێواران
ئەگریجە خاو و نەرم و چاو بە کل دەست بە سەتڵەوە دەڕۆن شل و مل
لە کانی ئاسکانەوە هاتووە، کە مەڵبەنی گەلەئاسک بووە، بێشەڵان و نشێوبووە و ئاوی زۆر تێدابووە. پێکدێ لە چوار گەڕەک (شێخان، بازاڕە بچکۆلە، ژاڵەییەکان و نووریاوا) .
$حەوتەم/ #جوولەکان#:$
داخزێ بەرەو شیوی جوولەکان کەنیشتە خواجە لە شوێنێکی پان
زەڕەنگەر پیشە و عەتاریی فێرن گەنجی بێ موویان بە ڕۆژ کۆڵگێڕن
بەناوی ئەو جوولەکانەوە ناونراوە کە ئەو گەڕەکەیان درووستکردووە.
$میستەر ڕیچ$ لە ساڵی1820دا لە شاری سلێمانی دەبێتە میوان و دەگێڕێتەوە و دەڵێت: (دوای تێپەڕبوونی (36) سی و شەش ساڵ بە سەر درووستکردنی شاری سلێمانیدا، دانیشتووانەکەی پێکدێ لە (10000) دە هەزار کەس و (2144) دوو هەزار و سەد و چل و چوار خانوو، جگە لە کورد لەم شارەدا (130) سەد و سی ماڵی جوو و (9) نۆ کلدان و (5) ماڵی ئەرمەنی هەیە) ، ئەمە ئەو ڕاستییەمان پێدەڵێت کە شار دەرگای کراوەبووە بۆ چەندین نەتەوە و ئایینی جیاواز، بەشێوەیەکی تەبا پێکەوە ژیاون.
$پێکهاتەی خەڵکی شار:$
بەپێی سەرچاوە مێژووییەکان شار لە هەموو چین و توێژە جیاوازەکان خەڵکی بۆ هات، برایم پاشای بابان نامەی بۆ دەیان شار و سەدان گوندی ناوچەکانی دەوروبەر نارد، تێیدا بانگهێشتی خەڵکی کرد بۆ شار.
یەکەم: بەشێک لە خەڵکی شار کەسانی ئایینی و زانا و خوێندەواربوون وەکوو (#مەولانا خالیدی نەقشبەندی#) لەسەر دەستی ئەم کەسایەتییانە خانەقا و تەکییە دامەزرا و زانست و زانیایی و خوێندەواری بڵاوبووەوە.
دووەم: بەشێکی تر لە خەڵکی شار کەسانی بازرگان و پیشەوەربوون کە چەندین پیشەی جۆراوجۆریان هێنایە ناوشار و چەندین جێگە و دووکانی پیشەوەرییان دامەزراند. لەگەڵ ئەمانەدا چەندین پیشەی دەستی و کۆڵگێڕی و دەستگێڕی لەناو شاردا بوونی هەبوو.
سێیەم: بەشێکیتر خەڵکی شار شووان و جووتیار و پاڵە بوون، بە بەری ڕەنجی شانیان خۆراکی کۆی شاریان دابیین دەکرد.
چوارەم: بەشێکیتری خەڵکی شار پیاوانی پلەدار و سەرباز بوون، ئەرکیان پارێزگاریی بووە لە خەڵکی شار و دەسەڵاتی بابان.
$لەباری ڕووناکبیرییەوە:$
شار لە سەربنەمای زانست و زانیاریی بنیاتنرا، لەگەڵ درووستبوونی شاردا چەندین مزگەوتی تێدا بنیاتنرا، وەک مزگەوتی گەورەی شار، مزگەوتی خانەقا و حاجیحان و زۆری تر، لەگەڵ ئەوەدا چەندین کەسایەتی زانا و مامۆستای گەورە بۆ پایتەختی نوێ باگێشتکران، بەتایبەت (مەولانا خالیدی نەقسبەندیی، شێخ مەعروفی نۆدێی) لەسەر دەستی ئەم مامۆستا گەورانە، چەندین قوتابخانەی ئایینی دامەزران کە بووە هەوێنی پێشکەوتنی زانست و خوێندەواریی، چەندین خوێندکاری بلیمەت و بەناوبانگیان پێگەیاند، وەکوو (نالی) کە دواتر بووە هەوێنی دامەزراندنی شێوەزاری کرمانجی ناوەند، ئەو شیوەزارەی کە ئێستا ئێمەی گفتوگۆی پێدەکەین. ئەم هۆکارانە بوونە هۆی ئەوەی کە سلێمانی وەک شارێکی ڕۆشنبیریی بناسرێ، دوای دوو سەد و سی ساڵ وەک پایتەختی ڕۆشنبیریی ناسرا.
سەرچاوەکان:
شاری سلێمانی بەرگی یەک و دوو، ئەکرەمی ساڵحی ڕەشە، 1987.
سلێمانی شارە گەشاوەکەم، بەرگی یەک و دوو. جەمال بابان، 2012.
شاری سلێمانی، لێکۆڵینەوە، هەوراز جەوهەر، 2012.
شاری سلێمانی، لێکۆڵینەوە، توانا ڕەشید، 2012.
ئامادەکردنی: #ڕێبوار جەمال سەگرمه#[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 717
HashTag
Articoli collegati: 17
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 14-11-2022 (2 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Cultura
Provincia: Sud Kurdistan
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Exclusive to Kurdipedia!
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( ڕێبوار جەمال سەگرمە ) su 13-11-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ڕاپەر عوسمان عوزێری ) su 14-11-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) in: 05-01-2024
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 717
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,441
Immagini 105,907
Libri 19,160
File correlati 96,492
Video 1,307
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.437 secondo (s)!