Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,798
Immagini 106,208
Libri 19,175
File correlati 96,624
Video 1,329
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
شارەزایەکی زمان: زمانی عەرەبی کاریگەریی لەسەر زمانی کوردی زیاترە تاوەکو فارسی
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ماجد مەردۆخ

ماجد مەردۆخ
ماجد مەردۆخ، شارەزای زمانی کوردی دەڵێ، کورد بەهۆی خۆ بەکەم زانینەوە خۆی بە زمانەکانی عەرەبی و فارسی و تورکیدا هەڵواسیوە، ئەمەش مەترسی لەسەر زمانی کوردی دروستکردووە.
ماجد مەردۆخ پێیوایە، سەرەڕای ئەوەی کورد لە ڕۆژهەڵاتی کوردستان بە زمانی کوردی ناخوێنێ و خاوەن دەسەڵاتی خۆی نییە، بەڵام مەترسی لەسەر زمانەکەی کەمترە لە بەشەکانی دیکەی کوردستان.
ماجد مەردۆخ، شارەزایەکی زمانی کوردییە، خەڵکی شاری سنەیە لە ڕۆژهەڵاتی کوردستان.

دەقی هەڤپەیڤینی ماجد مەردۆخ، شارەزای زمان لەگەڵ ڕووداو:

رووداو: زۆر کەس لە ڕۆژهەڵاتی کوردستان پێیانوایە ئەگەر زمانی فارسی فێری منداڵەکەی بکات باشترە، چونکە باشتر لە قوتابخانە دەتوانێت پەروەردە بێت، دواتر کاری باشتری دەستدەکەوێت، وەک لە ڕۆژهەڵات باوە دەڵێن لەهجەی نابێت [واتە زمانی فارسی بە پاراوی قسە دەکات]، یان هاونیشتمانییەکی خەڵکی ڕۆژهەڵات کاتێک قسە دەکات ژمارەیەکی زۆری وشەی فارسی بەکاردێنێ و بۆی چووەتەسەر، ئەمە بەڕاستی مەترسییە لەسەر زمانی کوردی یان نا؟

ماجد مەردۆخ: لە سەرەتاوە بڵێم ئەوە قسەی زمان نییە، پرسی ورەیە کەوا بەشی زۆری ئێمەی کورد بەرمان داوە، قسەی ورەبەردانی خۆییە، قسەی لە دەستچوونی کەسایەتییە وەک نەتەوەیەک، خاوەن کولتوورێک، خاوەن زمانێک و خاوەن مێژوویەک.

رووداو: واتە خۆبەکەمزانین؟

ماجد مەردۆخ: ئەوەیە، واتا بیرمان چووەتەوە ئێمە کێین، ئەوجا خۆهەڵواسین بە فارسی یان بە عەرەبی یان بەهەر زمانێکی دیکە بێت، ئەوە جیاوازیی نییە. هەمووی هەر دیسان کارەسات و گرفتە. ڕاستە، لە ڕۆژهەڵاتدا باسەکە زیاتر باسی فارسییە، بەڵام کاتێک باسەکە دێتە سەر زمانی کوردی بەگشتیی لە چوار پارچەکەدا، من ماوەیەک لەمەوبەر لە وان بووم، کوردستانە، بەڵام زۆربەی خەڵکەکە بە تورکی قسە دەکەن، ئەگەر وەک بەراوردکردنێک سەیر دەکەم ئێمە لە ڕۆژهەڵاتی کوردستان زۆر باشترین.

رووداو: مەبەستت ئەوەیە مەترسییەکە تەنیا لە ڕۆژهەڵات نییە، لە باکوور و باشووری کوردستانیش هەمان مەترسی هەیە؟

ماجد مەردۆخ: واتە قسەکە ئەوە نییە ئێستا ڕۆژهەڵاتی کوردستان بەتایبەت، من پێم وایە ڕۆژهەڵات لە باشووریش زۆر باشترە.

رووداو: بۆچی؟

ماجد مەردۆخ: بۆ ئەوەی کە ڕاستە سێبەری زمانی فارسی لەسەر سەری ئێمەیە، بەڵام لەبەر ئەوەی کە زمانی فارسی و زمانی کوردی لە یەک ڕیشەوە سەرچاوە دەگرن، لە زمانە هیند و ئەورووپاییەکانن کە دەبێتە هیند و ئێرانی و لە زمانە ئێرانییەکان زمانێکی کۆنتر کوردییە و زمانێکی نوێتر فارسییە. کەوابوو هەندێک لێکچوونیان هەیە، بەم پێیە زۆر زەق و ناشیرین نابێت ئەگەر یەکیان تۆزێک سێبەر بخاتە سەر ئەوی دیکەیان، نەختێک نەک زۆر. بەڵام زمانی عەرەبی لە سامی و حامییەکانە. کاتێک تۆ دێیە ئێرە [باشووری کوردستان] و سەیر دەکەیت، من گوێیەکانم هەستیار دەبن، کاتێک کەسێک کوردی قسە دەکات، بەڵام عەرەبییەکەی نەک تەنیا وشە – وشە زۆر گرنگ نییە – ستراکچرەکەی عەرەبییە، ئەوە گرفتێکی گەورەیە، ئەوە ئیدی زۆر زەق و ناشیرینە.

رووداو: پێتوایە زمانی عەرەبی سێبەری خستووەتە سەر زمانی کوردی و کاریگەریی لەسەری داناوە؟

ماجد مەردۆخ: بێگومان. تۆ سەیر بکە، دەگوترێ پێش 10 ساڵ، لێرە [باشووری کوردستان] زۆر ئاساییە، بەڵام ئەوە کوردی نییە، ئەوە لە عەرەبییەوە وەرگێڕدراوە، کە قبل عشرە سنواتە. کوردی دەڵێ 10 ساڵی پێش، 10 ساڵ لەوەوپێش، 10 ساڵ بەر لەمە، 10 ساڵ لەمەوبەر، بەڵام پێش 10 ساڵ نییە، ئەوە کوردی نییە. ئەوجا شتێک هەیە، کە لە سەرەتاوە باسم کرد ئەوە خۆ بە کەم زانینە کەوا لە هەموو بوارێکەوە خۆی دەردەخات. با ئەو شتە بچووکەش باس بکەم، تۆ تاوەکو ئێستا نەتدیوە، ئێوە [باشوور] دەڵێن سەیارە، ئێمە [رۆژهەڵات] دەڵێین، ماشین یان ئۆتۆمبێل و... ئەگەر مێرسدس بێت و ئارمەکەی لێبکاتەوە و ئارمێکی ڕووسی لێبدات، ئێمە [لە ڕۆژهەڵات] دەڵێین پەیکان، ئارمی پەیکانی لێبخات، بەڵام زۆر جار دیتراوە کە ئارمی پەیکان لێدەکاتەوە و ئارمی مێرسدسی لێدەخات، خۆ دیارە بەوە نابێتە مێرسدس، بەڵام دیارە خۆی پێ کەمە و مێرسدسەکەی پێ سەرترە، ئەم لاساییکردنەوەیە لە خۆبەکەمزانینەکەوە دێت.

رووداو: بەڵام بەکارهێنانی وشە واناکات نەوەیەک وردەوردە کۆمەڵێک چەمک و دەستەواژە و وشەی لەبیر بچێتەوە و ئەگەر نەوە لە دوای نەوە ئەمە بەردەوام بێت، واناکات ژمارەی وشە کوردییەکان زۆر کەم بەرتەسک بکاتەوە؟

ماجد مەردۆخ: سێ پێوەرمان هەیە بۆ ئەوەی زمانێک بناسین. بۆ ئەوەی بزانین ئەوانە دوو زمانی جیاوازن یان دوو زاری یەک زمانن. یەکەم، کەشی ناو دەمە، واتە شێوازێک کەوا ماسوولکە و نێودەم هەر لە منداڵییەوە بۆ زمانێک دەپشکوێت، ئەگەر زمانێک لە منداڵییەوە بە زمانێک قسەت نەکردبێت و بە گەورەیی فێری بێت، تا دەم بکەیتەوە دیارە، دیارە تۆ ئەو زمانە نیت، دەڵێن بنزاری (وەک زمانی دایکی خۆی پێی ناپەیڤێت) هەیە. ئەوجار بەشی دووەم، دەبێتە ئەو بابەتەی کەوا باست کرد. بەڵام لە هەردووکیان گرنگترە، ستراکچەر یان بینای زمانە. لە زمانە ژێرمەنەکان، من بەدواداچوونی زۆرم بۆیان کردووە، دەبینی ئەڵمانی و هۆڵەندی و ئینگلیزی 80%یان هەر یەک وشەن.

رووداو: پێتوایە لە ڕۆژهەڵاتی کوردستان ئەو ستراکچەرە یان ئەو بینایەی زمان هەر وەک خۆی ماوەتەوە و نەگۆڕاوە؟ تێکنەچووە و مەترسی لەسەری دروست نەبووە؟

ماجد مەردۆخ: بەو بۆنەیەوە کەوا زمانەکانی فارسی و کوردی ستراکچەرەکەیان لێک نزیکە، هەڵبەت یەک نین و جیاوازیشیان زۆرە، بەڵام لەگەڵ ئەوەشدا لێک نزیکن، یان بڵێین لەچاو کوردی و عەرەبی لێک نزیکترن، ئەو تێکچوونە کەمترە. دەنا هەر ناخۆشە، ناشیرینە، دیارە، بەڵام لێرە [باشووری کوردستان] زیاتر هەست بە مەترسییەکە دەکرێ. ئێمە لە ڕۆژهەڵات بێکەسین، دڵسۆزمان نییە، کوا خوێندمان؟ کوا دەفتەر و دیوانمان؟، کوا دەسەڵاتمان؟ هیچ. ئەگەر تۆ بۆ نموونە سەیری شارێکی وەک سنە بکەیت، چەند مامۆستایەکی خێرخواز قوتابخانەیەک [ناوەندێکی فێرکاریی] دەکەنەوە و دەڵێن، بەڵکو منداڵەکانتان کوردی خوێندنەوە و کوردی نووسین فێرببن. لە 10 دایک و باوک ڕەنگە یەک دوویەکیان پێیان خۆش بێت، سەرەڕای ئەو هەموو گرفت و نەهامەتی و کێشە و بێدەسەڵاتی و دەسکورتی و...، دەڵێ با منداڵەکەم کوردییەکیش فێربێت، ئەمە کەمە، بەڵام سەیری ئێرە [باشووری کوردستان] دەکەی خوێندن بە کوردییە، دەفتەر و دیوانت بە کوردییە، دەزگەی دادت بە کوردییە، هەموو شت کوردییە، ئەوە بۆ دەبێ بڵێ فڕۆکەخانەی هەولێری نێودەوڵەتی؟.. ئاخر سێ وشە سێ هەڵەی تێدا بێت؟. فڕۆکەخانە نییە فڕگەیە، نێودەوڵەتی نییە نێونەتەوەییە، ئەوجار نیودەوڵەتی یان نێونەتەوەیی ئاوەڵناوە بۆ فڕگە نەک بۆ هەولێر یان بۆ سلێمانی. ئاخر فڕۆکەخانەی سلێمانی نێودەوڵەتیی چ مانایەکی هەیە؟. ئەوە فڕگەی نێونەتەوەیی (بۆ نموونە) هەولێرە. ئەمە بۆ وایلێهاتووە؟، چونکە ڕێک لە عەرەبییەکەی وەریگێڕاوە مطار بغداد الدولی.

رووداو: بەم پێیە زمانی کوردی لە هەموو بەشەکانی کوردستان دەبێت بیرێکی گشتیی لێبکرێتەوە نەک تەنیا لە ڕۆژهەڵاتی کوردستان؟

ماجد مەردۆخ: ڕاستە. بۆچی؟ بۆ ئەوەی کە ئەگەر بڕوامان بەوەیە یەک زمانمان هەیە، ئەوجار زمان بەمجۆرە بەشبەندیی کراوە، زمانێکت بە ناوی کوردی هەیە، دەیکەینە چوار زاراوە: زاری باکوور، زاری نێوەڕاست، زاری باشوور و هەورامی و زازایی. ئەو زارانە هەر کامەیان چەند شێوەزاریان هەیە. بۆ نموونە دەڵێی زمانی کوردی، زاری نێوەڕاست، شێوەزاری موکریان یان شێوەزاری گەرمیانی، شێوەزاری سۆرانی، شێوەزاری ئەردەڵانی. ئەو شێوەزارانە دەیان بنزاریان هەیە. بەڵام کە دێتەوە سەر زمانێکی یەکگرتوو، ئەگەر بتوانین دایمەزرێنین، لەنیکەم ئێستا ئەگەر لە زاری نێوەڕاست زمانێکی یەکگرتوومان بێت، چارەسەریان یەک ڕێزمانە، ئەو جیاوازییە لە نێوان باشوور و ڕۆژهەڵاتدا نییە بەڕاستی. [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 823
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | www.rudaw.net
Articoli collegati: 3
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 08-08-2022 (2 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 97%
97%
Aggiunto da ( هەژار کامەلا ) su 05-09-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( هاوڕێ باخەوان ) su 07-09-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 06-09-2022
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 823
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,798
Immagini 106,208
Libri 19,175
File correlati 96,624
Video 1,329
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.343 secondo (s)!