Bibliothèque Bibliothèque
Rechercher

Kurdipedia est des plus importantes sources d'information kurde!


Search Options





Recherche avancée      Clavier


Rechercher
Recherche avancée
Bibliothèque
Noms Kurdes
Chronologie des événements
Sources
Histoire
Collections de l'utilisateur
Activités
Rechercher Aide?
Publication
Video
Classifications
Élément aléatoire!
Envoyer
Envoyer l'article
Envoyer l'image
Survey
Vos commentaires
Contactez
Quel type d'information devons-nous!
Normes
Conditions d'utilisation
Point qualité
Outils
À propos
Kurdipedia Archivists
Articles de nous!
Ajouter Kurdipedia à votre site Web
Ajouter / Supprimer Email
Statistiques des visiteurs
Les statistiques de l'article
Polices Converter
Calendriers Converter
Vérification orthographique
Langues et dialectes des pages
Clavier
Liens utiles
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Langues
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Mon compte
Connexion
L'adhésion!
Vous avez oublié votre mot de passe!
Rechercher Envoyer Outils Langues Mon compte
Recherche avancée
Bibliothèque
Noms Kurdes
Chronologie des événements
Sources
Histoire
Collections de l'utilisateur
Activités
Rechercher Aide?
Publication
Video
Classifications
Élément aléatoire!
Envoyer l'article
Envoyer l'image
Survey
Vos commentaires
Contactez
Quel type d'information devons-nous!
Normes
Conditions d'utilisation
Point qualité
À propos
Kurdipedia Archivists
Articles de nous!
Ajouter Kurdipedia à votre site Web
Ajouter / Supprimer Email
Statistiques des visiteurs
Les statistiques de l'article
Polices Converter
Calendriers Converter
Vérification orthographique
Langues et dialectes des pages
Clavier
Liens utiles
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Connexion
L'adhésion!
Vous avez oublié votre mot de passe!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 À propos
 Élément aléatoire!
 Conditions d'utilisation
 Kurdipedia Archivists
 Vos commentaires
 Collections de l'utilisateur
 Chronologie des événements
 Activités - Kurdipedia
 Aide
Nouvel élément
Bibliothèque
Kurdistan ou Arménie: tyrans ou martyrs
09-09-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Biographie
Auguste de Jaba
29-06-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Réception de la littérature européenne dans les romans d\'Orhan Pamuk
02-12-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Qui suis-je, kurde ou français(e)
02-12-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
L\'AUGMENTATION DU TAUX DE SUICIDE CHEZ LES FEMMES KURDES
02-12-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Libérer la vie : la révolution de la femme
20-10-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Temps et espaces de la violence interne: revisiter les conflits kurdes en Turquie à l\'échelle locale
07-09-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
La révolution kurde. Le PKK et la fabrique d\'une utopie
05-09-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Osman Sebrî (Apo): Analyse Bio-bibliographique
24-08-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Quelles Frontières Pour Le Moyen-Orient ? - II
24-08-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Statistiques
Articles 518,887
Images 106,297
Livres 19,332
Fichiers associés 97,312
Video 1,398
Bibliothèque
L'Arménie dans le folklore ...
Bibliothèque
Documents du VIème Congres ...
Bibliothèque
Les Kurdes d'Irak
Bibliothèque
L' Homme Debout
Bibliothèque
Documents du VIIème Congres...
دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی ئێزدی
Groupe: Articles | Articles langue: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Classement point
Excellente
Très bon
Moyenne
Mauvais
Mauvais
Ajouter à mes collections
Donnez votre avis sur ce produit!
Histoire des Articles
Metadata
RSS
Recherche dans Google pour les images liées à l'élément sélectionné!
Recherche dans Google pour l'élément sélectionné!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی ئێزدی

دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی ئێزدی
دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی ئێزدی
#کەیوان ئازاد ئەنوەر#

ئایینی ئێزدی بە یەکێک لە کۆنترین ئەو ئایینانە دادەنرێت، کە لە لایەک لەسەر خاکی کوردستان دەرکەوتووە، لە لایەکی دیکەوە بڵاو بووەتەوە. یەکەمین ئاماژەش بە دەرکەوتنی زاراوەی ''ئێزدی'' وەک ناوێک بۆ ئایینەکە، لە زاراوەی (ئێ زی دی E-Zi-da)ی سۆمەری وەرگیراوە کە مانای خودای گیانی پاک و بێگەردی بەخشیوە. مێژووەکەشی بۆ هەزارەکانی سێیەم و دووەمی پێش زایین دەگەڕێتەوە کە لای سۆمەرییەکان پەرستراوە.

بەم بەڵگەیەش بێت، لە هەزارەی سێیەمی پێش زایین خودایەک بۆ پەرستن بە ناوی ''ئێزدی'' لە وڵاتی سۆمەر هەبووە و پەرستراوە و ئەرک و بنەمای تایبەت بە خۆیشی هەبووە، بەڵام ئەوە ڕوون نییە ئەو خودایە لە خاکی کوردستانەوە بۆ وڵاتی سۆمەر هاتووە؟ یان داهێنراوی خودی سۆمەرییەکان بووە؟

لە سەردەمی (دەوڵەتی ماد)یشدا ئاماژە بە خێڵێک کراوە بە ناوی (بارتاسنی)، کە وەک هێزێکی شەڕکەر، لە ساڵی (612 پ.ز) هاوکاری و پشتیوانیی مادەکانیان دژی ئیمپراتۆریی ئاشووری کردووە. زۆریش پێ دەچێت ئەو خێڵە ئەوانە بووبن کە لە قۆناغی دواتردا بە (داسنییەکان) ناسران و لە نزیک شاری (نەینەوا)ی پایتەختی ئیمپراتۆریی ئاشوورییەوە، هاوکار و پشتیوانیی مادەکانيان کرد بۆ لێدانی ئاشوورییەکان.

ئەوەش دوای پشتبەستن بەو ڕاستییەی، کە خودی (داسنی) سەرباری ئەوەی ناوی چیاییەکی بەرزی باکووری خۆرهەڵاتی شاری مووسڵ بووە لە ناوچەی جزیرە و چیاکەش لەو سەردەمەدا هەبووە، لە هەمان کاتدا مەڵبەندی چەندین تیرەی کورد بووە، کە بە داسنییەکان ناسراون، وەک (خاڵی، پەیسان، مەحموودی، دونبڵی، داسنی). هەمووشیان بەپێی چەندین تۆماری مێژوویی، باوەڕداری ئێزدی بوون.

لە لایەکی دیکەوە و لە هەمان سەردەمدا و لە (ئاڤێستا)ی کتێبی پیرۆزی ئایینی زەردەشتیدا، زاراوەی (ئێزدی) بۆ ناوی خودای گەورە و باڵادەست هاتووە. ئەوەش جیاواز لە ناوی (ئاهوورامازدا)، ناوی خودای چاکەکار و باڵادەست، کە لەو ئایینەدا هەبووە.

لە تۆمارێکی مێژوویی دیکەدا، کە بۆ سەدەی پێنجەمی پێش زایین دەگەڕێتەوە، (کسەینەفون)ی سەرکردەی یۆنانی لە بەرهەمەکەیدا (Anabasis) باسی لەوە کردووە کە لە کاتی گەڕانەوە و پاشەکشەکردنیان بۆ وڵاتی خۆیان، دوای ئەو شکستەی بەرامبەر سوپای هەخامەنشییەکان و لە شەڕی (کۆناکسا) لە ساڵی (401پ.ز) دووچاریان بوو، لەنزیک شاری (نەینەوا) تیرەیەکی جەنگاوەر و ئازا و باوەڕداری خوداپەرستی یەزدانيان بینیوە، بێ ئەوەی ئاماژە بە ناو و شێوازی باوەڕ و ئایینەکەیان بکات. ئەو باوەڕەی ئاماژەیشی پێ داوە، هیچ یەک لە باوەڕەکانی (میترایی، زەردەشتی) نەبوون، چونکە ئەو هەریەک لە پەيڕەوانی ئەو ئایینانەی لەنێو سوپا و دەوڵەتی هەخامەنشیدا بینیوە و ناسیوە. هەموو ئەوانەش ئەمانگەیەننە ئەوەی، کە ئەو ئایینە لە هەزارەی سێیەمی پێش زایینەوە، تا سەدەی پێنجەمی پێش زایین هەبووە و لە کوردستاندا بڵاو بووەتەوە.

کاتێکیش دەگەینە سەدەکانی ناوەڕاست، (ئەلبلازەری) مێژوونووسی عەرەبی و ئیسلامی ئاماژەی بەوە داوە، کە کاتێک (عوتبەی کوڕی فەرقەدی سەلەمی) لە ساڵی (20ک/ 640ز) بەرەو (نەینەوا) بەڕێ کەوتووە، بەری خۆرهەڵاتی شارەکە ئیسلامیان بە ئاشتیی وەرگرتووە، بەڵام بەری خۆرئاوای نەینەوا لەسەر پێدانی باجی جزیە ڕێک کەوتوون. هەر لە بەری خۆرئاواش کۆمەڵێکی دیکە هەبوون، کە پێوەری (باجی جزیە) نەیگرتوونەتەوە، چونکە وەک ئایینەکانی (جوو، زەردەشتی، مەسیحی) خاوەن کتێب نەبوون. هەر بۆیە زۆر پێدەچێت ئەوانەی ڕووبەڕووی ئەو سوپایە وەستاون و ناچار بە شەڕکردن بوون، باوەڕدارانی ئێزدی بووبن.

(ئیبن حەوقەل/ 367ک- 978ز)یش وەک گەشتیارێکی ئیسلامی، لە باسی شاری (جزیرە)شدا دانیشتزوانەکەی بە (شەیتانپەرەست و خەواریج) پێناسە کردووە. ئەمەو ئاماژەی بەوەش داوە، کە ئەگەر دەسەڵاتی شەیتانپەرەست و خەواریجەکان بهێڵێت، شارەکە ئارامیی تێدایە و مەڵبەندێکی بازرگانییە، بەڵام بەهۆی ئەوانەوە ئارامیی شارەکە تێکچووە و دەسەڵاتدارانی ئیسلامیش وازیان لێ هێناون. بەم دەقەش بێت، پێدەچێت مەبەست لەو شەیتانپەرستانە! (باوەڕداری ئێزدی) بووبن، نەک (زەردەشتی)، چونکە ئەگەر ئەوان لە باوەڕدارانی زەردەشتی بوونایە، ئەوا وەک (باوەڕداری ئاگرپەرست) یان (زەردەشتی و مەجووسی) ناوی دەهێنان.

ئەوانەیشی مێژووی ئایینەکە بۆ کەسایەتیی (عودەی کوڕی مسافر) یان (شێخ ئادی) دەگەڕێننەوە، دەگەینە ئەوەی کە ئەو کەسایەتییەکی دیاری بواری زانست و ئەدەب و فیقهی ئیسلامی بووە، نەوەک ئێزدی و لەنێوان ساڵانی (465-557ک/ 1074-1164ز)یدا ژیاوە. ئەو لە (کونە مشک- بیت فار)ی سەر بە شاری (بەعەلەبەک)ی وڵاتی شام لەدایک بووە و لە ماوەی تەمەنیشدا شارەکانی (مەککە، مەدینە، بەغدا، هەولێر، مووسڵ) بە شوێن فێربوونی زانستی ئایینییدا گەڕاوە.

دواتریش لە (لالش) گیرساوەتەوە و دەستی داوەتە خوداپەرستی و کەوتووەتە نزیکبوونەوە لە ئێزدییەکان و تێڕوانین لە ئایینەکەیان. بەمەش توانیویەتی لەلایەک ئایینەکەیان بخاتە چواچێوەیەکی دیاریکراو، لەلایەکی دیکەوە کەوتووەتە ڕێکخستن و چارەسەرکردنی کێشە ناوخۆیی و گرفتەکانیان. بەمەش (شێخ ئادی) سیمایەکی ئیسلامیی بە ئایینەکەیان بەخشیوە.

لێرەوەش ئێزدییەکان لەدەوری کۆبوونەتەوە و وەک پێشەوایەکی ئایینیی هەرەبەرزی خۆیان لێیان ڕوانیوە، تا ئەوەی گەیاندوویانەتە ئاستی پایەی پەیامبەری. تەنانەت لە دەقێکی کتێبێکی پیرۆزی ئێزدییەکانیشدا هاتووە، کە: ’’یزدان فەرمانی بە (عودەی کوڕی مسافر) کردووە لە (شام)ەوە بێتە (لالش) و لەوێ بگیرسێتەوە‘‘. بەم دەقەش بێت، هاتنی ئەم کەسایەتییە لە (شام)ەوە بۆ (لالش) بە فەرمانی پەروەردگار بووە، تا بە هانای ئێزدییەکانەوە بچێت. پەیڕەوانیشی بەمەبەستی پاراستنی پێشەواکەیان لەدەوروبەری (لالش) کۆبوونەتەوە.

تەنانەت کاریشیان لە پەیڕەوانی ئێزدیی شارۆچکەکانی (شێخان، شنگال، باعەزرێ، جزیرە) کردووە، چونکە خودی (شێخ ئادی) سەردانی کردوون. بەوەش دەستی بەسەر بنەما ئایینییەکانی ئێزدیدا گرتووە، بۆیە لای ئێزدییەکان پیرۆز کراوە. هەر بۆیە لە باوەڕی ئەواندا پایەی ئایینی (لالش) بەرز بووەتەوە و وەک قیبلەی ئێزدییەکان ناسراوە، چونکە بووەتە جێی مەزاری پێشەوای ئایینەکەیان. بەمەش ئەم ئایینە چوارچێوەیەکی نوێی بەخۆوە گرتووە.

لێرەوە دەگەینە ئەوەی کە ڕیشەی ئێزدییەکان بۆ ئەم کەسایەتییە ناگەڕێتەوە، بەڵکوو بۆ پێشتر دەگەڕێتەوە. ئەم کەسایەتییەش تەنیا پێشەوای ڕێبازێکی نوێی ئایینەکە بووە. هەر بۆیە لای هەندێک مێژوونووس و توێژەر، بە دەرکەوتنی (شێخ ئادی)، ئێزدیایەتی بە (ڕێبازی عەدویە) ناسراوە.

(شەرەفخانی بەدلیسی)ش لە (شەرفنامە)دا ئاماژەی بەوە داوە، کە (مند)ی دامەزرێنەری (میرنشینی کلس) بە خۆی و بنەماڵە و هۆز و ئەندامەکانی میرنشینەکەیەوە، ئێزدی بوون و ڕوویان لە شام و میسر کردووە، تا پشتیوانی لە (دەوڵەتی ئەیووبی) بکەن. لەبەرامبەردا سوڵتانی ئەیووبی، بە سۆز و دڵسۆزییەوە بۆ ئەو هەڵوێستەی ئەوانی ڕوانیوە و (مند)ی وەک گەورە و سەرۆکی کوردەکانی ویلایەتی (شام و حەلەب) دیار کردووە.

هەروەها (میرنشینی دونبوڵی)ش وەک حکوومەتێکی کوردیی سەدەکانی ناوەڕاست، کە مەڵبەندەکەی شاری (خۆی) بووە، بە پەیڕەوانی ئێزدی ناسراون. (میر عیسا کوڕی میر یەحیای دونبوڵی)ش (هەزار) خێزانی ئێزدی بۆ (ئازەربایجان و کوردستان) گواستووەتەوە و لەوێ نیشتەجێی کردوون. دواتر شاری (تەورێز)ی کردووەتە پایتەختی دەسەڵاتەکەی.

وەک ئاماژەیەکیش بە مێژووی ئایینەکە، لە سەدەی هەژدەیەمی زایینی (موحەممەد کوڕی ئەحمەد ئەلحوسەینی) ناسراو بە (مونشئی بەغدادی)، کە لە سەردەمی (داود پاشا)ی والیی بەغدادی عوسمانی و لە کاتی گەشتەکەیدا لە ساڵی (1820ز)دا سەردانی گوندی (حوسێن کفتی) نزیک شاری (هەولێر)ی کردووە، بە مەڵبەندێکی ئێزدییەکان ناوی بردووە، بی ئەوەی ئاماژە بە مێژووی دەرکەوتنیان بکات.

بە هەموو ئەو تۆمارانەش بێت، ئایینەکە هەر لە هەزارەی سێیەمی پێش زایینەوە بە خاکی کوردستاندا بڵاو بووەتەوە و دواتر گەیشتووەتە وڵاتی شام و میسر و تەنانەت ئێرانیش. ئەمەو جگە لە بڵاوبوونەوەی بە چەندین ناوچەی جیهاندا. تەنانەت بە کۆنترین ئایینی کۆمەڵگای کۆنی کوردستان و خاکی کوردستان ئەژمار کراوە، پەیڕەوانیشی بە (ئێزدی) ناسراون و قیبلەی پەیڕەوانیشی (لالش)ی نێو خاکی کوردستان بووە.[1]
Cet article a été écrit en (کوردیی ناوەڕاست) langue, cliquez sur l'icône pour ouvrir l'élément dans la langue originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Cet article a été lu fois 857
HashTag
Sources
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی باسکورد
Les éléments liés: 23
Groupe: Articles
Publication date: 16-12-2021 (3 Année)
Livre: Enquête
Livre: Histoire
Publication Type: Born-digital
Type de document: Langue originale
Technical Metadata
Point qualité: 98%
98%
Ajouté par ( زریان عەلی ) sur 25-08-2022
Cet article a été examiné et publié par ( ئاراس ئیلنجاغی ) sur 25-08-2022
Cet article a récemment mis à jour par ( ئاراس ئیلنجاغی ) sur: 25-08-2022
URL
Cet article selon Kurdipedia de Normes n'est pas encore finalisé!
Cet article a été lu fois 857
Attached files - Version
Sorte Version Nom de l'éditeur
Fichier de photos 1.0.1187 KB 25-08-2022 زریان عەلیز.ع.
Kurdipedia est des plus importantes sources d'information kurde!
Bibliothèque
Kurdistan ou Arménie: tyrans ou martyrs
Bibliothèque
Qui suis-je, kurde ou français(e)
Biographie
Hamit Bozarslan
Articles
La Question kurde au Moyen-Orient: entre dynamiques régionales et reprises en main nationales
Bibliothèque
Réception de la littérature européenne dans les romans d'Orhan Pamuk
Bibliothèque
Libérer la vie : la révolution de la femme
Articles
Les Kurdes et la construction d’une contre-mémoire du génocide arménien
Articles
Province de Bitlis (1908-1915)
Articles
Les Kurdes en Irak : une communauté linguistique qui protège son identité nationale
Bibliothèque
L'AUGMENTATION DU TAUX DE SUICIDE CHEZ LES FEMMES KURDES
Articles
Insurrection urbaine dans l’espace kurde et Écologie sociale

Actual
Bibliothèque
L\'Arménie dans le folklore Kurde
17-02-2014
هاوڕێ باخەوان
L\'Arménie dans le folklore Kurde
Bibliothèque
Documents du VIème Congres du PDK-I
28-01-2014
هاوڕێ باخەوان
Documents du VIème Congres du PDK-I
Bibliothèque
Les Kurdes d\'Irak
11-04-2014
هاوڕێ باخەوان
Les Kurdes d\'Irak
Bibliothèque
L\' Homme Debout
14-10-2016
هاوڕێ باخەوان
L\' Homme Debout
Bibliothèque
Documents du VIIème Congres du PDK-I
31-08-2017
هاوڕێ باخەوان
Documents du VIIème Congres du PDK-I
Nouvel élément
Bibliothèque
Kurdistan ou Arménie: tyrans ou martyrs
09-09-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Biographie
Auguste de Jaba
29-06-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Réception de la littérature européenne dans les romans d\'Orhan Pamuk
02-12-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Qui suis-je, kurde ou français(e)
02-12-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
L\'AUGMENTATION DU TAUX DE SUICIDE CHEZ LES FEMMES KURDES
02-12-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Libérer la vie : la révolution de la femme
20-10-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Temps et espaces de la violence interne: revisiter les conflits kurdes en Turquie à l\'échelle locale
07-09-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
La révolution kurde. Le PKK et la fabrique d\'une utopie
05-09-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Osman Sebrî (Apo): Analyse Bio-bibliographique
24-08-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothèque
Quelles Frontières Pour Le Moyen-Orient ? - II
24-08-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Statistiques
Articles 518,887
Images 106,297
Livres 19,332
Fichiers associés 97,312
Video 1,398
Kurdipedia est des plus importantes sources d'information kurde!
Bibliothèque
Kurdistan ou Arménie: tyrans ou martyrs
Bibliothèque
Qui suis-je, kurde ou français(e)
Biographie
Hamit Bozarslan
Articles
La Question kurde au Moyen-Orient: entre dynamiques régionales et reprises en main nationales
Bibliothèque
Réception de la littérature européenne dans les romans d'Orhan Pamuk
Bibliothèque
Libérer la vie : la révolution de la femme
Articles
Les Kurdes et la construction d’une contre-mémoire du génocide arménien
Articles
Province de Bitlis (1908-1915)
Articles
Les Kurdes en Irak : une communauté linguistique qui protège son identité nationale
Bibliothèque
L'AUGMENTATION DU TAUX DE SUICIDE CHEZ LES FEMMES KURDES
Articles
Insurrection urbaine dans l’espace kurde et Écologie sociale

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contactez | CSS3 | HTML5

| Page temps de génération: 0.531 seconde(s)!