Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,545
Immagini 106,159
Libri 19,170
File correlati 96,557
Video 1,317
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
قسەی زل نەکەن، ئەو پێڵاوانە دەخەمە دەمتانەوە!
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
قسەی زل نەکەن، ئەو پێڵاوانە دەخەمە دەمتانەوە!
Articoli

قسەی زل نەکەن، ئەو پێڵاوانە دەخەمە دەمتانەوە!
Articoli

قسەی زل نەکەن، ئەو پێڵاوانە دەخەمە دەمتانەوە!
ئێمەش وەک کەرتی پێنجی شەهید هاوڕێ جەبار، تیپی 47ی پیرەمەگروون، بەرپرسەکەمان عومەر عەرەب کە فەرماندەی کەرت بوو، چەند پێشمەرگەیەکی لێ هەڵبژاردین، لەوانە: فازیلی باجە لە کەرتێکی ترەوە گوازرابۆوە کەرتی ئێمە و دواتر بوو بە فەرماندەی مەفرەزە، لە چالاکییەکدا لە ناوتاقانی پشتی گوندی کانی سپیکەی #سلێمانی# لەگەڵ تۆفیق (هونەر) (ئەویش دواتر بوو بە جێگری فەرماندەی کەرت) شەهید کرا. سەڵاحی حاجی عەلی (سەڵاح چاوزەق)، دواتر بوو بە فەرماندەی کەرت و گوللەباران کرا. ئەردەڵانی ئیسماعیل عارف، دواتر بوو بە جێگری فەرماندەی کەرت لە تیپی پارێزگاری عەبدولڕەحمان سیتەکی سەرتیپ بوو، شەهید سالاری حاجی دەروێش کە گوللەباران کرا فەرماندەی کەرت بوو، ئەردەڵانی ئیسماعیل عارف جێگری فەرماندەی کەرت بوو، ئەم تیپە پارێزگاریی لە سەرکردایەتی و بارەگای #مام جەلال# دەکرد، حەمەی شێخ حەسەن (حەمە بچکۆل) وەک پێشووتر باسم کرد، گوللەباران کرا، ئازاد #کەرکووک#ی ئێستە لە ژیاندا ماوە، کامەران مەحموود (کامەرانی خولە سمێڵ) لە ڕووداوێکی زەماوەنددا کوژرا، نوورەدینی برام (سەربەست) ئێستە لە ژیاندا ماوە، بەندە (شەهاب کەریم) و ڕزگار قلیاسانی لە ناوتاقان شەهید کرا؛ چەند جارێک لە هەوڵی چالاکییەکی مەزندا بووین کە دەنگدانەوەیەکی زۆری هەبێت و ترسی زیاتر بخەینە نێو دەروونی چەکدارەکانی سەر بە ڕژێم. لە شاری سلێمانی، لە ڕاستەڕێی شەقامی مامۆستایان، بە دووریی پێنج سەد مەتر لە نزیکی بارەگای ئیستخبارات، کە لەو سەردەمەدا بارەگای ئیستخباراتی لێ بوو، لەنزیک یانەی مامۆستایان (نادی معلمین) ئۆتۆمبێلێکی پۆلیس (شرطة النجدة)ی بە چوار چەکدارەوە لێ بوو کە ڕژێمی بەعس بۆ ئەوەی زیاتر بتوانێت چاودێری بکات، لەبریی پۆلیس، هەندێک لە چەکدارە تایبەتییەکانی خۆیان شەوانە ئێشکیان دەگرت و پەلاماری هاوڵاتییانیان دەدا. پێشتر ئێمەش دوو ئۆتۆمبێلی جۆری بەرازیلیمان بۆ ئەنجامدانی چالاکییەکەمان بۆ ئامادە کرابوو، پاش ئەوەی نەخشە و پلانی خۆمان داڕشت و چووینە سەریان و بە سزای گەل و شۆڕشمان گەیاندن و ئۆتۆمبێلەکە و هەر چوار چەکی جۆری کڵاشینکۆف و دەمانچەیەک و جیهازێکی پەیوەندیکردنمان لەگەڵ خۆماندا هێنا. کاتێک گەیشتینە سنووری ئازادکراو و ڕۆژمان لێ بووەوە، لەلایەن ڕژێمی بەعسەوە پەیوەندیمان بە جیهازەوە پێ کرا، ئەو جیهازانەی کە پۆلیسەکان بەکاریان دەهێنا لەنێو ئۆتۆمبیلەکەدا بوو و سەڵاح چاوزەقیش بەدەم پێکەنین و گاڵتەجاڕییەوە وەڵامی دەدانەوە. کاتژمێری حەوتی سەرلەبەیانی گەیشتینە گوندی گاپیڵۆن، بارەگای شۆڕش ئیسماعیل، سەرتیپی 47ی پیرەمەگروون کە ئێستا ئەندامی مەکتەبی سیاسی و وەزیری پێشمەرگەیە لە کابینەی نۆیەمی حکومەتی هەرێمی کوردستان. لەسەر ڕێگای گوندەکە ڕامانگرت و ڕۆژانە خەڵکی بەسەرسامییەوە دەهاتن سەیریان دەکرد کە بە چی شێوازێک توانراوە ئەم ئۆتۆمبێلە بهێنرێت! لە ڕاستیدا چالاکییەکی زۆر مەترسیدار و زەحمەت بوو، پاشان لە مێژووی ئەو شۆڕشەدا هیچ تیپ و کەرتێکی هێزی پێشمەرگە چالاکیی لەو جۆرەیان ئەنجام نەدابوو. خەڵکی گوندەکان و خەڵکی شاریش کە دەهاتن بۆ ئەوێ، بەتایبەتی بۆ چەند خولەکێک سەیریان دەکرد و پرسیاری ئازایەتی و قارەمانێتیی ئەو پێشمەرگانەیان دەکرد کە ئەو چالاکییەیان ئەنجام داوە. ئێمەش زۆر خۆشحاڵ بووین بەوەی کە سەرکەوتنمان بەدەست هێناوە. پاش هەفتەیەک هەواڵمان پێ گەیشت بەوەی بچین سەردانی فەرەیدوون عەبدولقادر بکەین، عومەر عەرەب وەک فەرماندەی کەرت و من و سەڵاح چاوزەق. بۆ ڕۆژی دواتر گەیشتینە لای فەرەیدوون عەبدولقادر، هەر چەندە زۆر ماندوو بووین، بەڵام لەگەڵ ئەوەشدا زۆر خۆشحاڵ بووین کە نێردراوە بەدواماندا و چاومان بە ئەندامی مەکتەبی سیاسی دەکەوێت و خەڵات دەکرێین. بەڵام کاتێک فەرەیدوون عەبدولقادر هاتە دەرەوە بە ڕووخسارێکی پاک و پوختە و جلێکی جوان، یەکەم پرسیار وتی: عومەر عەرەب، تۆ خۆت بە چی دەزانیت کێشەی گەورەمان بۆ دروست دەکەیت؟ عومەریش وەڵامی دایەوە وتی: کاک فەرەیدوون، نازانم باسی چی دەکەیت! من هیچ کێشەیەکم بۆ شۆڕش دروست نەکردووە. وتی: با، تۆ کاری سەربەخۆ دەکەیت و پێشمەرگە دەبەیتە شار و تەقە دەکەیت! عومەر وەڵامی دایەوە و وتی: کاک فەرەیدوون، من فەرماندەی کەرتم و دەست لە ڕژێم ناپارێزم و جگە لە ئەنجامدانی چالاکی و خۆبەختکردن، هیچی ترم نەکردووە. لە وەڵامدا فەرەیدوون عەبدولقادر وتی: عومەر، قسەی زل نەکەیت، ئەو پێڵاوانە دەخەمە دەمتانەوە! لە ڕاستیدا من وام دەزانی هەر هیچ نەبێت یەکی دەمانچەیەکمان خەڵات دەکات و ئێوارەخوانێکمان بۆ ساز دەکات، ئەو جنێوە و ئەو وشە ناشرین و نەشیاوە، هەرسێکمانی داڕووخاند و تینووێتی و برسێتیی ڕێگای لەبیر بردینەوە. تازە پێشمەرگەیەک کە لەو سەردەمەدا پێیان دەوترا پێشمەرگەی مفاوەزات، هاتە تەنیشتمانەوە و وتی: کاک فەرەیدوون گیان چەکیان بکەم؟ عومەر ئاوڕی دایەوە و وتی: کێ چەک دەکەیت، با مێشکت نەتەقێنم! دوای پرسیار و هەندێک گفتوگۆ، ئێمەش بەنائومێدی گەڕاینەوە بۆ بارەگای کەرتەکەمان کە لە گوندی باڵخێ بوو. ئەو جنێوەی فەرەیدوون بە ئێمەی دا، کاریگەریی دەروونیی کردە سەرمان. بە چەند مانگێک دوای شەهیدبوونی مامە ڕیشە، لە وەڵامی جنێوەکەی فەرەیدوون، گەورەترین چالاکیمان لە سلێمانی ئەنجام دا. کوشتنی شەش چەکداری ڕژێم و بردنی چەند ئۆتۆمبێلێک کە یەکێکیان درا بە شۆڕش ئیسماعیل و دووانیان ڕەوانەی سەرکردایەتی کرا، عومەر وتی: با ئۆتۆمبێلێکیان بۆ فەرەیدوون بێت، گوناحە، ئەو ئیشی پێی دەبێت، چونکە زۆر سەرقاڵی سەفەرکردنە بۆ ئێران!
فەرەیدوون عەبدولقادر هەر ئەو کاتە سیاسەتمەدارێکی جنێوفرۆش نەبوو، بەڵکوو لە ئەمساڵیشدا هەڕەشەی کوشتن لە منداڵێکی سێ ساڵان دەکات و تەنانەت وشەی نەشیاوی بازاڕییش وەک: حیز، قوزی خوشکت و دایکت دەگێم بەکار دەهێنێت و لەسەر قەرز و پارە و مامەڵەکردنی کاڵاوە، هەڕەشەی کوشتن لە هاوڵاتییەک دەکات و دەڵێت: سەگی سەگباب، ئەوا دێم و دەتکوژم و سەرت دەخەمە قوزی ساحێبتەوە! تەواوی تۆڕە کۆمەڵایەتییەکان بە جنێو و هەڕەشەکانی فەرەیدوونەوە سەرقاڵ بوون و بڵاویان کردەوە. ئای لەو سیاستمەدار و قوتابیی قوتابخانەی مارکس و لینین و ماوتسی تونگ! ئای لە فەرەیدوونی ئەندامی مەکتەبی سیاسی، کە ناخی ڕاستەقینەی دەردەکەوێت. ئەو فەرەیدوونەی لە شاخ لەسەر ئەنجامدانی چالاکییەکی گەورەی مەترسیدار، پیڵاوی دەخستە دەمی پێشمەرگەوە. ئەو فەرەیدوونەی وتاری دژ بە ڕژێمی بەعس دەنووسی، ڕێکخستنە نهێنییەکانی شار بڵاویان دەکردەوە و داوای مافی گەلی کوردی دەکرد، ئێستە گەورەترین بازرگان و سەرمایەدار و خاوەن هۆتێلی چەند نهۆمیی بەرزی پێنج ئەستێرە و قومارخانە و دیسکۆ و ڕێستۆرانتە. بەداخەوە، ڕۆژانێک بوو ئێمە سنگمان بە گوللەوە دەنا و ئەویش خۆی لە گوللەی چەکی ڕژێم دەپاراست، ئێمە گیانفیدا و ئەویش بازرگان و سەرمایەدار! مارکس کاتێک تێکەڵ بە بزووتنەوەی جەماوەری دەبێت و لە ڕێپێوانێکدا خێزانەکەی وەڵامی بۆ دەنێرێت و دەڵێت: مناڵەکەمان زۆر نەخۆشە و ئەگەری مردنی هەیە، مارکس وەڵام دەداتەوە و دەڵێت: مناڵەکەمان گەر بشمرێت، مناڵێکی تر لەدایک دەبێتەوە، بەڵام ڕەنگە ڕێپێوانێکی تری پرۆلیتاریی لەم جۆرە نەکرێت و لەدایک نەبێتەوە. مارکس هەتا مردیش، خاوەنی هیچ سەرمایەیەک و تەنانەت بەقەرزارییش مرد و دوای خۆی نووسینەکانی؛ جیهانی سەرمایەداریی گۆڕی بۆ جیهانی پرۆلیتاری، بەڵام هەندێک لە سیاسەتمەدارانی نێو شۆڕشەکانی ئێمە، خەباتی پرۆلیتاریایان گۆڕی بۆ خۆشگوزەرانیی خۆیان و دروستکردنی کۆمپانیا و حیزبی عەشیرەتگەری و خێڵەکی و سەرمایەداری.


#شەهاب کەریم#
#مێژوویەک لە لوولەی تفەنگەوە؛ ڕۆژگارە سەختەکانی شاخ 1979-1991# [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 1,085
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | مێژوویەک لە لوولەی تفەنگەوە
Articoli collegati: 54
Articoli
Biblioteca
Biografia
Feste & Organizzazioni
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Città: Sulaimaniya
Dialetto: Curdo - Sorani
Partito: Komela R.
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: No specified T4 1434
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( زریان سەرچناری ) su 22-07-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ئاراس ئیلنجاغی ) su 23-07-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 24-10-2023
URL
Questo oggetto è stato visto volte 1,085
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,545
Immagini 106,159
Libri 19,170
File correlati 96,557
Video 1,317
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.438 secondo (s)!