Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,240
Immagini 106,492
Libri 19,255
File correlati 96,945
Video 1,380
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ئایا شارە گەورەکان بۆ دڵ و دەروونی ئێمە خراپن؟
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ئایا شارە گەورەکان بۆ دڵ و دەروونی ئێمە خراپن؟

ئایا شارە گەورەکان بۆ دڵ و دەروونی ئێمە خراپن؟
ئایا شارە گەورەکان بۆ دڵ و دەروونی ئێمە خراپن؟
لەفارسییەوە: مەحمود شێرزاد

بە گوێرەی لێکۆڵینەوەکانی (ناوەندی نەخشەسازیی شاریی و سەلامەتی ناخ)، ئەو خەڵکانەی لەشارە گەورەکاندا دەژین زیاتر لەو خەڵکانەی لە گوندەکان و شوێنە ئارامەکاندا تووشی نەخۆشییە دەرووونییەکان دەبن. بە تایبەتی شارنشینەکان 40٪ زیاتر تووشی خەمۆکی و نەخۆشییە دەروونییەکان و دوو هێندە زیاتر تووشی شیزۆفێرنیا دەبن.
چەندین دەیە دەروونناسەکان و فەیلەسوفەکان و بەڕێوەبەرانی شارەکان، لەبارەی کێشە دەروونییەکان و ژینگەی شارەوە لێکۆڵینەوەیان کرد. لەو ماوەیەدا بابەتی جۆراوجۆر باس کران، بۆ نمونە دانیشتوانی شارەکان بەردەوام تووشی نائارامی و خەمۆکی و خەمساردی دەبن و لە ڕووی دەروونییەوە بەردەوام هەڕەشیان لەسەرە.
تا ئێستا زۆر ڕوون نیە کە بۆچی ژیان لەناو شارەکاندا دەبێتە هۆی ئەم حاڵەتانە. لە حاڵێکدا ڕۆژانە خەڵکانێکی زۆر بۆ ئەوەی بارودۆخی ژیانیان بگۆڕن بەرەو شارەکان کۆچ دەکەن، هەندێ کەسیش لە ترسی توندوتیژیی و شەڕ و هەژاری ڕوو لەشارەکان دەکەن، بەڵام ژینگەی شارەکان بە جێگەی ئەوەی لە ئازارەکانیان کەم بکاتەوە لەوانەیە ناخۆشییەکانیان زیاتر بکات.
لەهەمان کاتدا با لەوە گەڕێین کە ئایا ئەو کەسانە پێشتر نەخۆشی و ناخۆشی دەروونییان هەبووە یان نا، بەڵام نهێنییەک لە ژینگەی شارەکاندا هەیە کە زیاتر لەهەر شتێک کاریگەری نەرێنی لەسەر ژیانی کەسەکان دادەنێت. یەکێک لەو دەقە زانستیانەی کە لە نزیکەوە و بە وردی لێکۆڵینەوەی لەسەر ئەو بابەتە کردووە، وتارێکە بە ناوی (شاری گەورە و ژیانی زێهن) کە کۆمەڵناسی بەناوبانگی ئەڵمانی جۆرچ زیمیل لە ساڵی 1903دا نووسیوێتی.

$ژیانی خەمساردانە لە ڕوانگەی جۆرج زیمیلەوە$
جۆرج زیمیل لەسەردەمی ئاڵتوونیی گەشەکردنی شاری گەورەی (بەڕلین)دا ژیا، بەڵام بە پێچەوانەی هاوسەردەمەکانی خۆی سەرسامی ئەو گەشەکردنە نەبوو. لە ڕوانگەی ئەوانیترەوە کۆمەڵگا لە ڕێگەی زانست و بازرگانییەوە بەردەوام بەرەو باشتربوون دەڕوا، بەڵام جۆرج زیمیل پێی وابوو کە مرۆڤ ڕێگەیەکی هەڵەی گرتۆتەبەر و ئێستا خەریکە نرخی هەڵەکانی خۆی دەدات.
جۆرج زیمیل هەوڵیدا ئەو بابەتە لە وتارێکدا بە ناوی (شاری گەورە) شی بکاتەوە، کە ئەو وتارە لە بنەڕەتدا سیمینارێک بوو بۆ یەکەمین پێشانگای شارەوانی ئاڵمانی لە شاری درسدن. زیمیل لەو وتارەدا ڕوانگەیەکی جیاواز و ڕەخنەگرانەی لەسەر ئەو بابەتە هەبوو، هەربۆیەش خوازیاری ئەوە بوو کەسانی خوێندەواری زانکۆ لەم پەیوەندییەدا هەڵوێست و دەوریان هەبێت.
لەو وتارەدا زیمیل ژیانی گوند و ژیانی شار بە یەکەوە بەراورد دەکا و دەریدەخا کە چۆن ئەو دوو ژینگەیە چ بە باش و چ بە خراپ دڵ و دەروونی دانیشتووانەکانیان شکڵ پێدەدەن. تەوەری سەرەکیی باسەکە ئەوەیە کە چۆن شارنشینەکان لە بەراورد لەگەڵ گوندنیشینەکان ڕووبەڕووی دەنگ و ڕەنگی زیاتر دەبنەوە و سیستمی دەروونییان بە شێوەیەکی خۆکار بە دژی ئەو ژینگە جەنجاڵە چالاک دەبێ و هەر ئەوەش ژیانیان لێ تێکدەدات.
زیمیل سیستمی دەماریی مرۆڤی بە تۆڕێکی کارەبایی شووبهاندووە و دەڵێ بە هۆی کارکردنی بەردەوام و زیاد لە پێویست، ئەو سیستمە لەکار دەکەوێ. لەبەر ئەوە لەوەبەدوا ئەو شتانەی کە جاران خەڵکی لە ڕووی دەروونییە دەجوڵاند ئێستا ئاسایی بۆنەتەوە و کاریان تێناکا. زیمیل بەو حاڵەتە دەڵێ خەمساردی، بەڵام خەڵکی ئەم سەردەمە ناویان ناوە هیلاکی و ماندوویەتی.
زیمیل نووسیوێتی کە جەوهەری ئەو خەمساردییە، ئەوەیە کە کەسەکان لەهەمبەر شتەکانەوە هیچ هەستێکیان نیە. نەک ئەوەی بەهۆی تەنبەڵی زیهنەوە شتەکان درک نەکەن، بەڵکوو شتەکان و جیاوازی شتەکان لایان بێ مانا دەبێت. شتەکان لە چاویاندا بێ ڕەنگ و بۆ و دووبارە و وەک یەک دەبیندرێن. ڕوانگەکەی زیمیل لەبارەی گوندەوە ڕوانگەیەکی ڕۆمانتیکە، بەڵام تا ئێستا ڕاونگەیەکی بەهێز و دروستە.

$پارە وەک پێوەرێکی نەشیاو$
ئەو حاڵەتە خەمساردییە تارادەیەکی زۆر بەرەنجامی دژکردەوەی زیادەڕۆیانەی دەماریی و چالاکبوونی سیستمی بەرەنگاریی سیستمی دەمارییە بە دژی ئەم ژینگەیە. ڕێژەی ئەو کەسانەی کە ڕۆژانە شارنیشینەکان لەگەڵیاندا هەڵسوکەوت دەکەن ئەوەندە زۆرە کە ئەو حاڵەتە دەبێتە هۆی ساردبوونەوەی پەیوەندی کۆمەڵایەتی، یانی لەگەڵ یەکتریدا گەرم و گوڕ نامێنن.
ئەوە بە پێچەوانەی گوندنشینییە و لە گوندەکاندا کەسەکان بە یەکەوە گەرم و گوڕن. بۆ نمونە نانەوای گوند تەنیا نانەوا نیە، بەڵکوو دراوسێی ئەوانیتریشە. واتە ئەو نانەوایە تەنیا بەشێک نیە لە پیشەسازیی فرۆشتنی نان و وەرگرتنی پارە، بەڵکوو ئەندامێکی کۆمەڵگایە و کەسایەتی و ڕابردووەکەی بەقەرا پیشەکەی بۆ خەڵکی دەورووبەری گرنگن.
لەحاڵێکدا پەیوەندی کۆمەڵایەتی لە گوند و شارۆچکەکاندا لەسەر بنەمای سۆزە، بەڵام لە شارە گەورەکاندا لەسەر بنەمای ئەقڵ و بەرژەوەندییە. زیمیل دەڵێ: پەیوەندی دەروونی نێوان کەسەکان لەسەر بنەمای کەسێتییان شکڵ دەگرێ، لەحاڵێکدا لە پەیوەندی لۆژیکیدا ئێوە لەگەڵ کەسەکان لەسەر بنەمای ژمارە پەیوەندی دروست دەکەن، یانی کەسەکان بۆ ئێوە هیچ بەهایەکیان نیە تا ئەو کاتەی شتێک بە ئێوە دەدەن یان یەکێک لە بەرژەوەندییەکانتان مسۆگەر دەکەن.
لەبەر ئەوەی دانیشتووانی شارەکان ناتوانن پەیوەندی کۆمەڵایەتی بێ هۆکار لەگەڵ دراوسێ و خەڵکانی دەورووبەریان دروست بکەن، کەواتە لەسەر بنەمای بەرژەوەندیی ئابووری و کۆمەڵایەتی پەیوەندیی دروست دەکەن. کەچی خەڵکی شارۆچکەکان متمانە بە یەک دەکەن، بەڵام خەڵکی شارە گەورەکان تەنیا گرنگی بە بازرگانی و پارەی نێوانیان دەدەن.
جۆرج زیمیل پارە بە پێوەری نەشیاو ناو دەبا، چونکە پارە هەموو شتێک لە ڕوانگەی پارەوە پێناسە دەکا. شت و مەکەکان و خزمەتگوزارییەکان بە جێگەی ئەوەی لە خزمەت مرۆڤ دابن، مرۆڤەکان زیاتر لە خزمەت شت و مەک و کەرەستەکاندان و مرۆڤ و پارە دەکەونە خزمەت پارەوە.

$تێچووی ڕێکخستنی سیاسی$
زیمیل بۆ ئەوەی نمونەیەک لە کۆمەڵگایەک بێنێتەوە کە سەرەڕای ئەوەی کۆمەڵگایەکی ئاڵۆز و گەورە بێ، بەڵام کاریگەری نەرێنی لەسەر دانیشتووانەکەی دانەنێ، ناچارە بگەڕێتەوە بۆ یۆنانی کۆن. بە بۆچوونی ئەو چەمکی دێرینی (پۆلیس) یان (دەوڵەت شار) کۆمەڵگایەکی پارەتەوەر نەبوو، یانی بەدەوری پارەدا نەدەسوڕایەوە.
شارە گەورەکان لەسەر بنەمای تاک دامەزراون، ئەوەش دەتوانین لە بەپسپۆڕیکردنی هێزی کار و نیازی دارایی دانیشتووانەکانیاندا ببینین. لەحاڵیکدا دەوڵەت شار وەک شارۆچکەیەکی گەورە بوو، ئەو دەوڵەت شارە بە جێگەی ئەوەی دانیشتوانەکانی لە ڕوانگەی یەکەی ئابووری جیاوازدا لێکتری جیا بکاتەوە، پەرەپێدەری ئەو ڕوانگەیە بوو کە هەمووان ئەندامی دامەزراوەیەکی کۆمەڵایەتی یەکسانن.
شارە گەورەکانی دنیا خەریکی گەورەبوونەوەی زیاترن، لەهەمان کاتدا کۆمەڵێک نەخۆشیی و نەخۆشی زیاتر لە هەناویاندا دروست دەبن. جۆرج زیمیل زیاتر لە یەک سەدە لەوە پێش نووسیوێتی: (قووڵترین کێشە و گیروگرفتەکانی ژیانی مودێڕن، لەوەوە سەرچاوە دەگرێ کە کەسەکان هەوڵدەدەن ژیان و سەربەخۆیی تاکەکەسی خۆیان لە هەمبەر هێزە کۆمەڵایەتییە باڵادەستەکاندا بپارێزن، بەڵام ئەو هەوڵە شمشێرێکی دوو دەمە، ڕەنگە دانیشتووانی شارە گەورەکان ئازادیی ئابووری و کۆمەڵایەتی زیاتریان لە دانیشتوانی شارۆچکەکان هەبێ، بەڵام ئەو ئازادییە نرخی هەیە. بە بێ هەندێ تۆڕی کۆمەڵایەتی یارمەتیدەر و پشتیوان لە وڵاتدا، شارە گەورەکان دەبنە لانکەی نەخۆشی و ناخۆشییە جەستەیی و دەروونییەکان. یەک هەنگاوی هەڵە لە شارە گەورەکاندا دەبێتە هۆی بێ مانایی و خەمساردیی.[1]

سەرچاوە: https://nebesht.com/
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 109
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەری کوردستانی نوێ - 19-04-2022
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Varie
Original Language: Persiano
Tipo di documento: Traduzione
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 88%
88%
Aggiunto da ( زریان عەلی ) su 29-04-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) su 29-04-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) in: 29-04-2022
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 109
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.160 KB 29-04-2022 زریان عەلیز.ع.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,240
Immagini 106,492
Libri 19,255
File correlati 96,945
Video 1,380
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.359 secondo (s)!