پەرتووکخانە پەرتووکخانە
گەڕان

کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!


بژاردەی گەڕان





گەڕانی ورد      کیبۆرد


گەڕان
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆمارکردنی بابەت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
ئامرازەکان
دەربارە
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
زمانەکان
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
هەژماری من
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
گەڕان تۆمارکردنی بابەت ئامرازەکان زمانەکان هەژماری من
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
دەربارە
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 دەربارە
 بابەت بەهەڵکەوت
 چالاکییەکانی ڕۆژی
 ڕێساکانی بەکارهێنان
 ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
 بیروڕاکانتان
 دڵخوازەکان
 کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
 چالاکییەکان - کوردیپێدیا
 یارمەتی
بابەتی نوێ
ڤیدیۆ
هاووڵاتییەک جەژنی ڕەمەزان و قوربان هی من نییە هی عەرەبە و جەژن ناکەم
22-04-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ڤیدیۆ
فەرهاد پیرباڵ؛ میز بە هەموو شتێکی تورکیا داکەن
22-04-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
پەرتووکخانە
ئەشکەوتی بەکرێگیراوان
22-04-2024
زریان عەلی
وێنە و پێناس
قەڵای هەولێر بە ئاڵای تورکی داگیرکەر و فاشیست داپۆشرا!
22-04-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ژیاننامە
عەبدولکریم یونس
22-04-2024
زریان سەرچناری
پەرتووکخانە
شێخی مەزن
21-04-2024
زریان سەرچناری
ژیاننامە
عەبدولکەریم بەرزنجی
21-04-2024
زریان سەرچناری
پەرتووکخانە
کوورتەیەک لە ژیانی هێمن موکریانی
20-04-2024
زریان سەرچناری
ڤیدیۆ
لاواندنەوەی شێرکۆ بێکەس بۆ ئەنفال
20-04-2024
شادی ئاکۆیی
ڤیدیۆ
بەسەرهاتی ڕزگاربوونی فاتیح سەنگاوی لە پڕۆسەی ئەنفالدا
20-04-2024
شادی ئاکۆیی
ئامار
بابەت 517,002
وێنە 105,392
پەرتووک PDF 19,102
فایلی پەیوەندیدار 95,940
ڤیدیۆ 1,285
شوێنەوار و کۆنینە
قشڵەی کۆیە
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنام...
ژین
وێنە و پێناس
ڕەفتارە دڕندانەکانی سووپای ...
ژیاننامە
فەیروز ئازاد
پەرتووکخانە
کوورتەیەک لە ژیانی هێمن موک...
Hussein Habasch
بە ڕێنووسێکی پوخت لە ماشێنی گەڕانەکەماندا بگەڕێ، بەدڵنیاییەوە ئەنجامێکی باش بەدەست دەهێنیت!
پۆل: ژیاننامە | زمانی بابەت: Deutsch
بەشکردن
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
نرخاندنی بابەت
نایاب
زۆر باشە
باش
خراپ نییە
خراپ
بۆ ناو لیستی دڵخوازەکان
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
گۆڕانکارییەکانی بابەتەکە
Metadata
RSS
گووگڵی وێنەی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
گووگڵی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
کوردیی ناوەڕاست0
Kurmancî - Kurdîy Serû1
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

Hussein Habasch

Hussein Habasch
Hussein Habasch wurde am 23. September 1948 in Jakmak-Saghir, einem Dorf in Kurdistan (Syrien), geboren. 1970 beginnt er Gedichte in kurdischer und arabischer Sprache zu verfassen.
Er studierte Journalistik an der Lomonosov-Universität Moskau und promovierte dort im Jahr 1983; Dr. phil. (PhD) 1984 übersiedelte Hussein Habasch nach Deutschland. Er lebt und arbeitet in Bonn.
2000 nahm der Autor auch eine Lehrtätigkeit für kurdische Muttersprachler bei der Stadt Bonn auf. Außerdem war er vom Sommersemester 2008 bis Sommersemester 2010 Lehrbeauftragter für Kurdisch am Institut für Orient- und Asienwissenschaften der Universität Bonn. H. Habasch ist als Übersetzer aus dem Arabischen, Russischen, Englischen und Deutschen ins Kurdische tätig. Seit November 2011 beschäftigte er sich mit den Avesta- und Parthi Sprachen, er übersetzt aus denen ins Kurdische.
Er veröffentlichte mehr als 18 Bücher und zahlreiche Artikel und hielt vielfach Vorträge in Deutschland und im Aussland. Einige Seine Gedichte in 18 Sprachen übersetzt worden.
Der Lyriker war von 1993-1996 Präsident des Kurdischen PEN-Zentrum e.V. Er ist Mitglied des Verbandes Deutscher Schriftsteller (VS).
Seit August 2017 übersetzt der Lyriker H. Habasch das „Gedicht der Woche“ ITHACA ins Kurdische das von der Zeitschrift „Raman“ in Arbil (Kurdistan) publiziert wird.
International Poetry Festeval:
Der Dichter wurde zum „Struga Poetry Evening 96“ Maziedonien 1996 eingeladen, da er keine Möglichkeit hatte den Flugticket zu bezahlen, konnte er nicht an diesem Ereignis teilzunehmen.
Teilnahme an dem International Istanbul Poetry Festival (IIPF) 2010
Teilnahme an dem International Istanbul – Beyoglu Poetry Festival ŞIIRISTANBUL 2011
Teilnahme an dem „Mihai Eminescu“ International Poetry Festival, 2017
Als Sprachwissenschaftler nahm er teil an dem Societas Iranologica Europaea, „Eighth European Conference of Iranian Studies, St. Petersburg, Russia, 2015.[1]
Verfasste Werke
Die Wunde des Berges.(kurdisch) 1978
Das Lied des Leidens und der Hoffnung. Dokumentarfilm (russisch) 1977
Die Rolle der Zeitschrift Hawar in der Entwicklung der kurdischen Kultur. Dissertation (russisch) 1983
Ausgewählte Gedichte von M. Lermonotov, Übersetzug aus dem Russischen ins Kurdische, unter dem Pseudenym Dr. Hussein Rehber Rêzan publiziert, Bagdad 1985
Einige Kurdische Volksdichtung – dilok – unter dem Pseudenym Dr. Rehber Rêzan publiziert, Bagdad 1987
Journalistik. Übersetzung aus dem Russischen ins Arabische, Beirut 1986
Dort funkeln die Lippen der Steine.(kurdisch) 1994 und die deutsche Übersetzung, Avlos Verlag 1994
Der Aufschwung der kurdischen Kultur in der Zeitschrift Hawar. Studie. (kurdisch) 1996, zweite Auflage, Beirut 1999
Die Mandelbäume verbrennen ihre Früchte. Gedichte.(kurdisch) 1998 und die deutsche Übersetzung, Avlos Verlag, Bonn 1998
Herausgabe des Buches: Der 90jährige Geburtstag des großen Sprachenwissenschaftlers Quanatê Kurdo. Hogir Verlag, Bonn 2000
Herausgabe und die Übersetzung von Heinrich Heine. Gedichte in die kurdische Sprache, Hogir Verlag, Bonn 2001
Balladen aus der kurdischen Volksdichtung. Gesammelt und herausgegeben. (Kurdisch) Hogir Verlag, Bonn 2001
Magyar-Angol-Kurd. Hungarian-English-Kurdish. Kurdish translation, Toro Kaido, Zalaegerszg, Hungary 2005
Gedichtband: Ronahiyê birîn meke. Verletze das Licht nicht. Kurdisch-Deutsch Hogir Verlag, Bonn 2005
Abdulla Paschew, Helbijartin ji hemû Dîwanên wî. Ausgewählte Gedichte von Abdulla Paschew. Transkription und Wörtererklärung aus dem Sorani ins Kurmandji. Belki, Istanbul 2006
Nivîs li ser rûyê demê, Helbest Schreiben auf dem Gesicht der Zeit, Gedichte, kurdisch – deutsch, Free Pen Verlag, Bonn 2013
Gelebte Mehrsprachigkeit: Zungenbrecher, Lieder, Kinder- und Abzählreime, Bewegungsspiele, Sprachstark Kurdisch, Autro Dr. Hussein Habasch, Herausgeber: Bezierksregierung Köln, Dezember 2014
Лица Времени – Rûyên demê, стихи – helbest Санкт – Петкрбург, Исдусство России, 2017, ISBN 978-5-98361-235-8
Einige veröffentlichte Artikel
75.Jubiläum von Professor Qanate Kurdo. Zeitung Denge Komkar, 10.10.1984 Köln, und in der Zeitschrift „Bayan“, No.106, April 1985
Der Dichter Tosne Raschied eine besondere poetische Stimme bei den sowjetischen Kurden. Zeitschrift Karwan, No. 41, Februar 1986, S. 34 – 41, Arbil (Irak)
Wo sind die Werke und Handschriften von dem Schriftsteller Anwar Mayi? Zeitschrift „Hêvî“, No.3. 1985, S.39-41
Der Dichter Cigerxwin und die Zeitschrift „Hawar“. Zeitschrift „Roschbiri Nuê“, No.113, 1987, S.149-157 (Bagdad).
Cigerxwin und die Kurdische Volksdichtung (Folklore), Zeitung Denge Komkar, No .120, 121, 1989 S.16,18
Bericht über Kurdologie Konferenz in Moskau. (Hautschno-praktischskaja Konferentsija „Kurdi SSSR: Istorija i sovremennost“ Moskova, 25-26 iyolija 1990). Zeitung Dengê Komkar, 15.9.1990, S.125-126 .( Deutsche Zusammenfassung unter der Überschrift: „Wissenschaftliche Konferenz der sowjetischen Kurden“)
Über einige poetische Werke des Dichters „Mamo“, Zeitschrift „Roja Nû“, (Stockholm) No. 31, 1991, S.22-23
Der Sprachwissenschaftler und Philosoph Maxim Hamo. Rezension seiner Habilitation „Osnovi frozeologi kurdiskowo jzika“. Zeitschrift „Nûdem“ (Stockholm), No.8, 1993, S.62-69
Djaladat Badikhan: Er legte die Grundlage des lateinisch-kurdischen Alphabets. Zeitschrift „Kurdistan Heute“, Bonn, No.5, 1993, S, 32-35
Die Sprache und Stil des Epos „Mam und Zin“ dem großen Dichter Ahmade Khani“. Dokumente der Internationalen Konferenz für Mam und Zin (20-22-101995). Publikation Komkar. 1996, Köln, S.28-51
Rawshan Badirkhan, die erste kurdische Journalistin. WDR, 25.4.1996
Das Fest Newroz in der kurdischen Literatur . WDR, 21.3.1996
Der deutsche Orientalist Martin Hartmann und die kurdische Literatur. Zeitung „Hêvî“ 22.November 1997
Martin Hartmann und die Kurden. o.g. Zeitung
Übersetzung des Werkes „Pand-namāk i Zaratušt. Der Pahlavi-Text mit Übersetzung, kritischen und Erläuterungsnoten. Von Alexander Freiman. Wiener Zeitschrift für die Kunde des Morgenlandes XX. Band, Wien 1906. S.149-166“ in die kurdische Sprache, mit Erläuterungsnoten. Zeitschrift „Pirs“, No.16, 1999, S.20-30
Verben in der kurdischen Sprache. Zeitschrift „Pênûs „ No.20, 2006, S.57-68.
Konjunktiv in der kurdischen Sprache. Academy Periodical Published by Kurdistan Academy. Vol. 5, Kurdistan Hawler (Arbil) 2007, S. 235-248
Über das lateinisch-kurdische Alphabet. Academy Periodical Published by Kurdistan Academy. Vol. 6, Kurdistan Hawler (Arbil) 2007, S. 321-337
Vorträge
– Der kurdische Dichter „Hêmin“ (1921-1986) als Publizist. Zum Tod des Dichters. Bonn 1986.
– Die Geschichte und die Kultur der Kurden. 7.11.1989, Kopenhagen
– Kurdische Literatur . Lesung und Vortrag des kurdischen Schriftsteller und Übersetzer. 22.5.1990, Allerweltshaus, Köln
– Endlich fließen die Quellen! Über die Geheimnise der jezidischen Religion. 23.10.1991, Bildungswerk für Frieden, Bonn
– Mah Scharaf Xanum (Masture) (1805-1847), die kurdische Dichterin und Historikerin. 27.11.1991, Bildungswerk für Frieden, Bonn
– Die Frau in der kurdischen Folklore. Analyse einiger Beispiele mit musikalischer Begleitung. 11.12.1991, Bildungswerk für Frieden, Bonn
– Schöpferische Etappen des Dichter „Hejar“ (1921-1991). Köln , 5.4.1991.
– Moderne kurdische Dichter. 15.10.1992, Köln
– „Das Wörterbuch von Cigerxwin und Probleme des kurdischen Wörterbuch“. Eine Konferenz über Cigerxwin. 06.12.2003 in Wuppertal.
– Konferenz anlässlich des 100. Jahrestages des berühmten kurdischen Sprachwissenschaftler Qanatê Kurdo, Duhok, 2009, Dijarbaker 2009
ئەم بابەتە بەزمانی (Deutsch) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Dieser Artikel wurde in (Deutsch) Sprache geschrieben wurde, klicken Sie auf das Symbol , um die Artikel in der Originalsprache zu öffnen!
ئەم بابەتە 519 جار بینراوە
هاشتاگ
سەرچاوەکان
[1] ماڵپەڕ | کوردیی ناوەڕاست | drhabasch.wordpress.com
بابەتە پەیوەستکراوەکان: 1
ڕێکەوت و ڕووداو (کڕۆنۆلۆژیا)
زمانی بابەت: Deutsch
ڕۆژی لەدایکبوون: 23-09-1948 (76 ساڵ)
ئاستی خوێندن: دوکتۆراڵ (PHD)
جۆری خوێندن: ڕاگەیاندن
جۆری کەس: وەرگێڕ
جۆری کەس: (ئەکادیمی)
زمان - شێوەزار: ڕووسی
زمان - شێوەزار: ئەڵمانی
زمان - شێوەزار: عەرەبی
زمان - شێوەزار: کرمانجیی سەروو
شار و شارۆچکەکان (لەدایکبوون): عەفرین
شوێنی نیشتەنی: هەندەران
نەتەوە: کورد
وڵات - هەرێم (لەدایکبوون): ڕۆژاوای کوردستان
ڕەگەزی کەس: نێر
تایبەتمەندییە تەکنیکییەکان
کوالیتیی بابەت: 99%
99%
ئەم بابەتە لەلایەن: ( هەژار کامەلا )ەوە لە: 25-04-2022 تۆمارکراوە
ئەم بابەتە لەلایەن: ( ئاراس ئیلنجاغی )ەوە لە: 26-04-2022 پێداچوونەوەی بۆکراوە و ئازادکراوە
ئەم بابەتە بۆ دواجار لەلایەن: ( هاوڕێ باخەوان )ەوە لە: 11-07-2022 باشترکراوە
ناونیشانی بابەت
ئەم بابەتە بەپێی ستانداردەکانی کوردیپێدیا هێشتا ناتەواوە و پێویستیی بە داڕشتنەوەی بابەتی و زمانەوانیی زۆرتر هەیە!
ئەم بابەتە 519 جار بینراوە
فایلی پەیوەستکراو - ڤێرشن
جۆر ڤێرشن ناوی تۆمارکار
فایلی وێنە 1.0.268 KB 11-07-2022 هاوڕێ باخەوانهـ.ب.
فایلی وێنە 1.0.12 MB 25-04-2022 هەژار کامەلاهـ.ک.
کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
پەرتووکخانە
ئەشکەوتی بەکرێگیراوان
وێنە و پێناس
پیاوێک بە جلوبەرگی کوردییەوە لە زاخۆ ساڵی 1927
ژیاننامە
عەبدولکەریم بەرزنجی
پەرتووکخانە
کۆڵبەرنامە - وەشانی 1
ژیاننامە
شەرمین وەلی
کورتەباس
بەبۆنەی تێپەڕبوونی دوو سەد ساڵەی سلێمانی یەوە
ژیاننامە
سەفیەدینی ئورمی
وێنە و پێناس
کوردناس و نووسەرە کوردەکانی یەریڤان 1966
پەرتووکخانە
سیاسەت و پلانی زمان بۆ هەرێمی کوردستان
ژیاننامە
مێهرداد عەبدوڵڵازادە
پەرتووکخانە
نۆهەمین کابینەی حکومەتی هەرێمی کوردستان
کورتەباس
هەنگاوێک بۆ دوا ساڵەکانی پەنجاو وەبەرچاوهێنانەوەیەکی رۆژانی رەشی کرێکارانی قوڕ لە هەولێر لەپێش شۆڕشی تەمووزی 1958دا
شوێنەوار و کۆنینە
قشڵەی قوشتەپە
شوێنەوار و کۆنینە
کۆشکی کەلات
وێنە و پێناس
پۆڵا نانەوازادە ساڵی 1979
وێنە و پێناس
چەند کەسایەتییەکی شاری مەهاباد ساڵی 1979
ژیاننامە
ڕێناس ڕزگار
پەرتووکخانە
سایکس-پیکۆنامە - وەشانی 1
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای حەسەن ئاباد
پەرتووکخانە
شێخی مەزن
پەرتووکخانە
ژینانامە - وەشانی 1
کورتەباس
گۆرانیەکی هەڵپەڕکێ
ژیاننامە
مهناز کاوانی
شوێنەوار و کۆنینە
گەرماوی موفتی
پەرتووکخانە
لۆزاننامە - وەشانی 2
کورتەباس
چەردەیەک لە ژیانی قەرەج لەناو ئەوروپا و لەناو کورددا
کورتەباس
دادگایی تاوانبارانی ئەنفال
ژیاننامە
فەیروز ئازاد
پەرتووکخانە
دوو شاعێری ئوکراینی؛ تاراس شێڤچێنکۆ-لێسیا ئوکراینکا
وێنە و پێناس
قەڵای هەولێر بە ئاڵای تورکی داگیرکەر و فاشیست داپۆشرا!
ژیاننامە
هومایۆن عەبدوڵڵا
پەرتووکخانە
کوورتەیەک لە ژیانی هێمن موکریانی
ژیاننامە
بەناز عەلی
شوێنەوار و کۆنینە
ئەشکەوتی کاڵدار
ژیاننامە
عەبدولکریم یونس

ڕۆژەڤ
شوێنەوار و کۆنینە
قشڵەی کۆیە
16-12-2008
هاوڕێ باخەوان
قشڵەی کۆیە
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنامە و ...)
ژین
25-06-2012
هاوڕێ باخەوان
ژین
وێنە و پێناس
ڕەفتارە دڕندانەکانی سووپای تورک
05-05-2013
هاوڕێ باخەوان
ڕەفتارە دڕندانەکانی سووپای تورک
ژیاننامە
فەیروز ئازاد
17-04-2024
زریان عەلی
فەیروز ئازاد
پەرتووکخانە
کوورتەیەک لە ژیانی هێمن موکریانی
20-04-2024
زریان سەرچناری
کوورتەیەک لە ژیانی هێمن موکریانی
 چالاکییەکانی ڕۆژی
بابەتی نوێ
ڤیدیۆ
هاووڵاتییەک جەژنی ڕەمەزان و قوربان هی من نییە هی عەرەبە و جەژن ناکەم
22-04-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ڤیدیۆ
فەرهاد پیرباڵ؛ میز بە هەموو شتێکی تورکیا داکەن
22-04-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
پەرتووکخانە
ئەشکەوتی بەکرێگیراوان
22-04-2024
زریان عەلی
وێنە و پێناس
قەڵای هەولێر بە ئاڵای تورکی داگیرکەر و فاشیست داپۆشرا!
22-04-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ژیاننامە
عەبدولکریم یونس
22-04-2024
زریان سەرچناری
پەرتووکخانە
شێخی مەزن
21-04-2024
زریان سەرچناری
ژیاننامە
عەبدولکەریم بەرزنجی
21-04-2024
زریان سەرچناری
پەرتووکخانە
کوورتەیەک لە ژیانی هێمن موکریانی
20-04-2024
زریان سەرچناری
ڤیدیۆ
لاواندنەوەی شێرکۆ بێکەس بۆ ئەنفال
20-04-2024
شادی ئاکۆیی
ڤیدیۆ
بەسەرهاتی ڕزگاربوونی فاتیح سەنگاوی لە پڕۆسەی ئەنفالدا
20-04-2024
شادی ئاکۆیی
ئامار
بابەت 517,002
وێنە 105,392
پەرتووک PDF 19,102
فایلی پەیوەندیدار 95,940
ڤیدیۆ 1,285
کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
پەرتووکخانە
ئەشکەوتی بەکرێگیراوان
وێنە و پێناس
پیاوێک بە جلوبەرگی کوردییەوە لە زاخۆ ساڵی 1927
ژیاننامە
عەبدولکەریم بەرزنجی
پەرتووکخانە
کۆڵبەرنامە - وەشانی 1
ژیاننامە
شەرمین وەلی
کورتەباس
بەبۆنەی تێپەڕبوونی دوو سەد ساڵەی سلێمانی یەوە
ژیاننامە
سەفیەدینی ئورمی
وێنە و پێناس
کوردناس و نووسەرە کوردەکانی یەریڤان 1966
پەرتووکخانە
سیاسەت و پلانی زمان بۆ هەرێمی کوردستان
ژیاننامە
مێهرداد عەبدوڵڵازادە
پەرتووکخانە
نۆهەمین کابینەی حکومەتی هەرێمی کوردستان
کورتەباس
هەنگاوێک بۆ دوا ساڵەکانی پەنجاو وەبەرچاوهێنانەوەیەکی رۆژانی رەشی کرێکارانی قوڕ لە هەولێر لەپێش شۆڕشی تەمووزی 1958دا
شوێنەوار و کۆنینە
قشڵەی قوشتەپە
شوێنەوار و کۆنینە
کۆشکی کەلات
وێنە و پێناس
پۆڵا نانەوازادە ساڵی 1979
وێنە و پێناس
چەند کەسایەتییەکی شاری مەهاباد ساڵی 1979
ژیاننامە
ڕێناس ڕزگار
پەرتووکخانە
سایکس-پیکۆنامە - وەشانی 1
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای حەسەن ئاباد
پەرتووکخانە
شێخی مەزن
پەرتووکخانە
ژینانامە - وەشانی 1
کورتەباس
گۆرانیەکی هەڵپەڕکێ
ژیاننامە
مهناز کاوانی
شوێنەوار و کۆنینە
گەرماوی موفتی
پەرتووکخانە
لۆزاننامە - وەشانی 2
کورتەباس
چەردەیەک لە ژیانی قەرەج لەناو ئەوروپا و لەناو کورددا
کورتەباس
دادگایی تاوانبارانی ئەنفال
ژیاننامە
فەیروز ئازاد
پەرتووکخانە
دوو شاعێری ئوکراینی؛ تاراس شێڤچێنکۆ-لێسیا ئوکراینکا
وێنە و پێناس
قەڵای هەولێر بە ئاڵای تورکی داگیرکەر و فاشیست داپۆشرا!
ژیاننامە
هومایۆن عەبدوڵڵا
پەرتووکخانە
کوورتەیەک لە ژیانی هێمن موکریانی
ژیاننامە
بەناز عەلی
شوێنەوار و کۆنینە
ئەشکەوتی کاڵدار
ژیاننامە
عەبدولکریم یونس

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| کاتی ئافراندنی لاپەڕە: 0.328 چرکە!