Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,252
Immagini 106,497
Libri 19,255
File correlati 96,947
Video 1,385
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
جەهان ئارا پاوەییە
Gruppo: Biografia | linguaggio articoli: هەورامی
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
کوردیی ناوەڕاست0
Kurmancî - Kurdîy Serû1
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
جەهان ئارا پاوەییە
Biografia

جەهان ئارا پاوەییە
Biografia

کناچیٛ مەڵا نەشئەتی کوڕو مەڵ ئحسەینی قازی گەورەو پاوەی مەشهور بەمفتی فاوجی، جە بنەیانێوە نامدار و با ئەسڵ و نەسەب و ئایین پەروەر ئامێنه دنیا، مەڵا نەشئەتی بابەش، کە یوٙ جە عالمە گەورەکانو پاوەی و شاعری گۆران و فارسۍواچ بیەن و حەر پاسە یوزباشی پاوەی و لالوٙ عەلی ئەکبه ڕخانی شەرەفه لمولک حاکمو جوانڕوی بیەن. سەراحیەی ئەڎاش کناچیٛ میرزا قادری مستوفی شاعری بییٛنه.جەهان ئارا چەنی خانه وادەیش جە دەورانو زاوڕوییشەنه حدودو سالەو 1285ی وەرەتاو یانەشان لوان جوانڕو، مەڵا نەشئەت بەبونەو ئانەیه پیایوه دەس بیەرده و عاقل بیەن جە سەفیاواو جوانروی و دەوروبەریش زەمینی زراعەتی و ئەملاکاتیٛوە فرە مەسانوٙ و مەسپاروٙش دەسو خەڵکو دەگاکیٛ پەی کشتوکاڵی و باغداری، ویٛچش خەریکو کارو بارو دیوانی جە دیوانو عەلی ئەکبەرخانی شەرە فە لمولکی ئەردەڵانی مەوٙو.
جەهان ئارا خانمە بە بوٙنەو ئانەیە چا سەردەمەنە دەرس وەنەی پەی کناچان باو نەویەن جە مەحزه ڕو مڵا نەشئەتی بابەیشەنه چەنی مڵا هەدایەتی برایش(بابەو ئاغەعەنایەتی شاعری) دەرسو ئەلف بای فارسی و قرآن و ئه شعاری دەهجایی فارسی و گورانی یادمەگیٛروٙ. فرەش پەنە نمەشوٙ بابەش جە ساڵەو 92-1290 هجری عەمرەو خودای مەکەروٙ جە سەفیاوا، کەفرەو ئەملاکاتیش چا بیەن بە خاکیش مەسپاران، ئی چند قەتعه شعریٛ: 1 – سه ختەن ئازارم. 2- میرزا توم جەیاد. 3- هجران بار توٙم. 4- پاییز نامە و قیبلەم دەماخم، نمونەوکارو قەریحەی زەریفی ژەنانەو جەهان ئارا خانمیٛن، کە بییٛنه یوٙ جە ژەنە نامدارەکانو زەمانو ویٛش جە دەورانو ناسرەدین شای قاجاری، کە تا ئا زەمانە جە‌ هه ورامان و کوردستانەنە جە لیٛ جامعەو ژەنانەنە و جەمەنتەقەو گوران و هه ورامانی بیٛ ویٛنه بیٛ و تەنیا مەتاومیٛ ئیشارە بەمه ستورە خانمیٛ سنەیی بکەرمیٛ.
عەلی ئەکبەرخانی شه ڕەفەلمولک جە‌ جوانڕو، کە مەرکەزو حکومەتیش بیەن، جەهان ئارا خانمیٛ لالو زاێش بەعنوانو ژەنەو ویٛش موازوٙ و زەماونڎیوی شاهانی تەرتیب مەدان و دەورانێو بە وەشی پیوەرە مەدان سەر، بەلام عەلی ئەکبەرخان جەدەورانیوه، که جوانرونە بیٛ فکر و هوشش جە سنەنە بیٛ و هەمیشە بە حکومەتو جوانرویی نارازی بیٛ و والیگەری سنەی بە حەقو میراسو ویٛش زانیٛ جە‌ ساڵەو 1298 بە ئەمرە و دەوڵەتو قاجاری محمد ڕەحیم خانی عەلائەدەولە پەی ئاسایشو ئەمنیەتو ئازەربایجانی حکومەتو ناسرەدین شای قاجاری، مەئموریەتش پەنەمەڎان، عەلائەدەولە عەلی ئەکبرخانی شەرەفەلمولکی چەنی ویٛش مەوەروٙ مەکەروٙش حاکمو ئاردەویلی(اردبیل) تا سالەو 1300 هجری بەڵام شەرەفەلمولک چی مابەینەنە 129 هجری تەڵاق نامە مەکیانوٙ پەی جەهان ئارا خانمیٛ و بەبوٙنەو گرفتاری و مەسلەحەتو ویٛش و بەبونەو ئانەیه بتاوٙو ڕاو ڕەوشو ئەجداد یش ئدامە بڎوٙ و حکومەتو قاجاری فەرمانەو والیگەری سنەیش پەی موٙرە بکەران خزمەتیوە فرەش کەرد به حکومەتو دەربارو ناسرەدین شای قاجاری، حەر پا بوٙنەوە دماو تەمام بیەیو مەئموریەتیش جە‌ سالەو 1300ی هجری جە‌ ئاردەویڵ مەلوٙ پەی تارانی، ویٛش فرەتەر نزیکو دەربارو قاجاری مەکەروٙوە و جە تارانەنە ژەنێوە شازادیٛ قاجاری موازوٙ و مەلو خزمەتو نا سرەدین شای قاجاری و جە شای داوا مەکەروٙ تا فەرمانەو والیگەری سنەیش پەی موٙرە بکەروٙ و ببوٙ بە والی سنەی، نا سرەدین شایچ شەهامەت و زرنگی و خەدەماتو شه ڕەفەلمولوکی وەرو چەمیشۆ مەوٙو حوکمو والیگەری سنەیش پەی مەنویسوٙ بەلام دماو چنڎە ڕوێ بە مخالفەتو خانەوادەو موشیرە دیوانی حوکمەکەی باتڵ مەکەرانیٛوە شەرە فەلمولک بەدڵێوە ناڕەحەت مەگیٛیٛوٙوە پەی سنەی، بەلام جەهان ئارا خانمە دماو چنڎە ساڵیٛ دوو ڕی وجیایی جە‌ شەرفەلمولکی و به ئومیڎی دوبارەوه چەمەڕایی فرە مەکیٛشوٙ بەلام ئاواتەکیٛش بەیاگیٛ نمیان.
=KTML_Bold=ئی چنڎە پارچە شعریشە واتیٛنیٛ،=KTML_End= که ئینە نمونێوه جەشعرەکانشەن که نیشانیٛ عشق و وەفاداری جەهان ئارای بە عەلی ئەکبەرخانی شەرەفەلمولکی بیه ن.
میرزام توٙم جە‌ یاڎ میرزام توٙم جە یاڎ
میرزام گیانو توٙ توٙم نەشیەن جە یاڎ
مه یلم هەر به توٙن دل هەر بەتوٙن شاڎ
دڵ جەلای میرزام یاوان بەموراڎ
خاتر پر گەردیت خەتای من چیٛشەن
پەی چی چەنیمان خاترت ڕیٛشەن
پەی چیٛش خاترت لیٛمان ڕەنجیان
توٙ واتەنت دەرد من واتەن بەگیان
من جەئەمر توٙ نیەنم تەقسیر
میرزام توٙ ناحەق لیٛم مەبی دڵگیر
ئەگەر من جارێ توٙم کەردەن ڕەنجە
دەستورەن ئانە پیٛش ماچان لەنجە
غەمزە و کریٛشمە و لەنجە و لارەی یار
مەبوٙ بکیٛشو عاشق بەسەد بار
دڵ هەر جەلای توٙن نەداروٙن بەکەس
دڵگیری میرزام عەبەسەن عەبەس
من نازم کەردەن توٙ ماچی جەنگەن
جەنگ نیەن میرزام ئانە گشت ڕەنگەن
ئاشق ئەو خاسەن هەر لەنجەکیٛش بوٙ
جە لەنجەی مەعشوق دڵ بیٛ ئەندیٛش بوٙ
مەگیرە نە گوٙش واتەی بەدکاران
بەدان بەد ماچان نە بەین یاران
خەیاڵشان بەدەن بەدان بەدگوٙ
جیایی مەوزان بەینی من و توٙ
شه ڕتم ئە وشەرتەن من شه ڕتم کەردەن
عەهدم شەریکەن تا وە ڕوٙی مەردەن
=KTML_Bold=جەهان ئارا خانمە دماو جیایی جە‌ عەلی ئەکبەرخانی=KTML_End= دیٛڎەزایش شو مەکەروٙ بە حەبیب اللە خانی باواجانی، کە ئاڎیچ حەر پیسە عەلی ئەکبەر خانی شەرەفەلمولکی ئەڎاش خاتون سەفابەخش کناچیٛ مڵا حەسەنی قازی جە‌ تایفەو عولما و قازیانو پاوەی و ئەڎاو حەبیب اللەخانی باواجانی ماموٙزاو جەهان ئارا خانمیٛن، جەهان ئارا خانمە دماو ماوێوە فرەی جە ژیوای هامبەشی چەنی حبیب اللەخانی،که نیشانە‌ مەڎوٙ ژیوایوە ناوەشش بیەن و جە شعرەکانشەنە ئیشارەش پەنە کەردەن
قیبلەم دەماخم قیبلەم دەماخم
نەمەندەن نیەن بەرزي دەماخم
دوور جەتوٙ پەردەی دەروون داخ داخم
زەنجیر تەقدیر کەردەن یا ساخم
=KTML_Bold=دیارەن ئی شا ژەنیٛ شارو پاوەی،=KTML_End= شاعرەگەورەکی پسهو مەولەوی و میرزا ئەولقادری پاوەی ئەژناسیێنە و مراودات شعریش چەنیشان بیەن شعرە و (قیبله م چەم سه ڕدەن) میرزا ئەولقادری پەی جەهان ئاراخانمیٛش واتیٛنە.
قیبلەم چەم سەردەن قیبلەم چەم سەردەن
چەمت چەمان مەیل سەیر چەم کەردەن
ئاروٙ زلانەن هەوای چەم سەردەن
چناران چەم چەم وه هەم وه ڕدەن
بوٙ مەشو وه سەیر ویٛت مەدەر ئازار
چەمەن بیٛ سەیرەن تا چەم کەرش کار
ئەرمەیلت چەم بوٙ نەو نەمام نوٙ
چەم خوٙ قات نیەن پەی سه یرانگەی توٙ
باڵاخانەی چەم چەمەڕا کەی ویٛت
گڵبانی وه خاک توٙز پاکەی ویٛت
خەیلیوەن یاساخ، بیٛ دەنگو باسەن
هەر پەی چەمەنداز سەیر توٙ خاسەن
سا وە بان چەم توٙ تەشریف باوەر
سەیر چەم وه سەیر شەتاو من کەر
بیٛ چەم بای وه چەم نیگا داریش کەر
پەی سەیر ساڵان ئاویاریش کەر
ئەوەند ئاو شوٙر ئەسر چەم واران
سەوز کەردەن هاڵان بە وینەی داران
قادر، جەهان چەم کەرد وە نەزر ڕیٛت
تا ویٛران نەبوٙ پەی سەیرانگەی ویٛت
جەهان ئارا خانمەی پاوەیە جە پاییزو ساله و 1328 هجری ڕوٙحش تاڵی مەرگیش چەشتەن و پەی هەمیشەی چەمیٛش جە‌ دنیای ڕوٙشنی مەوینو. قەڎیمی پاسە مەگیٛڵنانیٛوە کە مەسمومە(ژەهرواردە) کریاینە بە دەسی ئەو وژەنەکیٛ حەبیب اللەخانی باوە جانی کە ماموٙزاو ویٛش بییٛنه،کە مەکەروٙ هەوو(هەویٛ) جەهان ئارا خانمی که گوایا زەهرش کەردەن تیٛکەڵو چاشتیٛ پەی جەهان ئارای پا جوٙرە کوٙتایی مەوروٙ به ژیوای ئا هەسارە پرشنگدارەو ئاسمانو شعرو ئه دەبو هەورامانیە و خەساری چا گه ورەتەرئانەنە حەرچی دەسنویسو ئاساری ئەدەبی جەهان ئاراخانمی بیەن جە بەینش بەردەن و ئی چنڎە پارچە شعرەشە،که ئیشارەمان پەنە کەرد جە کەسانێوی تەری بەدەس ئامێنیٛ، جەهان ئارا جە جوانڕوٙنە بە دڵیوە پەڕ جە حە سرەت پەی هەمیشەی سەرە مەنیوٙوه و جە سەفیاوانە دلیٛ مڵکو ویٛشانەنە لاو دەسو مڵا نەشئەتی بابەیش ئەسپەردەیٛش مەکەران، حەر پاسە‌ کە ویٛش فەرماوان حیچکەس جە‌ دنیانە بیٛ دەرد و خەم نیەن.
هە ڕکەس دەردێوەش نەبوٙ جه دڵدا
چون بولبول نەشوٙ وه سوجدەی گوڵدا
هیچ گوریز مەدەن نەمام بیٛ دەردەن
بیٛ دەرد مەحاڵەن مەگەر جە مەردەن
Questo articolo è stato scritto in (هەورامی) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئی بابەتۍ بە زۋانی (هەورامی) نۋیسیێنە، پەی ئەۋەکەرڎەی بابەتەکۍ بە زۋانېۋ کە نۋیسێنە، سەرو ئایکۆنو ی کلیک کەرە!
Questo oggetto è stato visto volte 1,208
HashTag
Fonti
Articoli collegati: 3
Gruppo: Biografia
linguaggio articoli: هەورامی
Dialetto: Curdo - Hawrami
Nazione: Kurd
No specified T3 20: No specified T4 468
No specified T3 82: Pawa
No specified T3 85: Oriente Kurdistan
Persone di tipo: Figura
Persone di tipo: Poeta
Sesso: Femminile
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 86%
86%
Aggiunto da ( ڕێکخراوی کوردیپێدیا ) su 06-10-2020
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( هاوڕێ باخەوان ) su 07-10-2020
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 07-10-2020
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 1,208
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,252
Immagini 106,497
Libri 19,255
File correlati 96,947
Video 1,385
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.547 secondo (s)!