Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 514,949
Immagini 104,268
Libri 18,883
File correlati 94,726
Video 1,232
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
کەجەکە یادی قوربانیانی کۆمەڵکوژیەکەی سێواس و چۆرومی کردەوە
Gruppo: Documenti | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

کەجەکە یادی قوربانیانی کۆمەڵکوژیەکەی سێواس و چۆرومی کردەوە

کەجەکە یادی قوربانیانی کۆمەڵکوژیەکەی سێواس و چۆرومی کردەوە
کۆمیتەی گەل و بڕواکانی کەجەکە لە لە پەیامێکدا ڕایگەیاند، مێژووی دەوڵەتی تورک، مێژوویەکی پڕە لە کۆمەڵکوژکردنی گەل و بڕواکان و هاوکات یادی قوربانیان کۆمەڵکوژیەکەی چۆروم و سێواسی کردەوە.
لە پەیامەکەی کەجەکەدا هاتووە:
مێژووی دەوڵەتی تورک مێژوویەکە کە پڕە لە کۆمەڵکوژکردنی گەل و بڕواکان. یەکێک لەو بەشانەی کۆمەڵگا کە لە ناو ئەو مێژووەدا بوو بە ئامانجی هێرشی جەستەیی، قڕکردنی کلتوری، فشار و تواندنەوە، عەلەویەکان بوون. لە مانگی ئایار و تەموزی ساڵی 1980 لە چۆروم و لە 2ی تەموزی ساڵی 1993 لە سێواس، عەلەویەکان جارێکی دیکە بە هۆی بڕوا و ژیانی دیمۆکراسیان، لە لایەن دەوڵەتی فاشیستی تورکەوە ڕووبەرووی کوشتار بوونەوە. ئێمە، ئەو عەلەویانەی لە ئەنجامی کۆمەڵکوژیەکاندا گیانیان لەدەستداوە، بە ڕێزەوە یاد دەکەینەوە و هیوا و ئاواتەکانیان، بە سەرکەوتنی تێکۆشانمان بۆ تورکیایەکی دیمۆکراتیک و کوردستانێکی ئازاد، بەدی دێنین و بانگەوازیەکیش ئاڕاستەی بە تایبەت عەلەویەکان و بە گشتی گەلانی تورکیا دەکەین کە بە هێز و ئیرادەیەکی پۆڵاینەوە خاوەنداری لەم تێکۆشانە بکەن.
عەلەویەکان لە لایەن تورکە ڕەگەزپەرەستەکانەوە کۆمەڵکوژ کران کە ئایین بۆ دەسەڵاتی خۆیان بەکار دێنن. بکوژەکان لە کاتی کۆمەڵکوژیەکانی چۆروم و سێواسدا بە دروشمەکانیان، عەلەویەکانیان وەکو دوژمنی گەل، دەوڵەت و ئایین پیشان دەدا. بۆیە وەکو هەموو کۆمەڵکوژیەکانی تری دەوڵەتی تورک، لە کۆمەڵکوژیەکانی دژی عەلەویەکانیشدا، ڕەگەزپەرەستە تورکەکان کە ئایینیان بەکار دەهێنا، پێشەنگایەتیان کرد. دەوڵەتی کۆماری تورکیا هاوڵاتیە ئاسایەکانیشیان خستە بەر پەلامارەکانی کۆنترا ڕەگەزپەرەستەکان و لە کاتی کۆمەڵکوژیەکانی دژی عەلەویەکاندا، وەکو ئەوەی 'تووڕەیی موسولمانان لە دژی عەلەویەکان' پیشاندران. بەم تاکتیکە هەوڵیاندا عەلەویەکان لە ناو هێڵی ڕەگەزپەرەستیدا بهێڵنەوە و بۆ ئامانجە جیاوازەکانیان بەکاریان بهێنن.
ئێستاش ئەم ڕێکخراوە بکوژەی کە ناوی ئاکەپە-مەهەپەیە کە گەیشتووەتە دەسەڵات و هەموو ڕۆژێک لە دژی گەلانی تورکیا وەکو سێواس و چۆروم کۆمەڵکوژی ئەنجام دەدات. زیهنیەتی سەنتێزی تورک-ئیسلامی بە لێخۆشبوونی بکوژانی سێواس و بە بەخشینی پۆستی ئەندام پەرلەمان و وەزیر بۆ پارێزەرانی بکوژان، ئەوەیان ئاشکرا کرد کە نوێنەرایەتی کام هێڵە دەکەن.
ئێمە جارێکی دیکە دەمانەوێت بڵێین لە کۆچگری تا سێواس، هەموو کۆمەڵکوژیەکانی دژی عەلەویەکان، خاوەنی زیهنیەت و سەنتێزی تورک-ئیسلامین. سەنتێزی تورک-ئیسلامی کە پەرە بەو هزرەی دەدات، داگیرکاری و قڕکاریە و هێرش و پەلامارەکانی خۆی گواستووەتە بۆ دەرەوەی وڵاتیش. ئاکەپە-مەهەپە وەک دیارە، لە ڕۆژئاوا و باکور-رۆژهەڵاتی سوریا لە دژی گەل و بڕواکان کۆمەڵکوژی گەورەتر ئەنجام دەدات. ئەگەر ڕێگری لەو هێرش و پەلامارانە نەکرێت، مەترسی ئەوە دروست دەبێت کە قڕکردنێکی وەها ئەنجام بدات کە لە مێژوودا ڕووی نەداوە. بۆیە یادکردنەوەی ئەو کەسانەی لە سێواس و سەرتاسەری خاکی ئانادۆل کۆمەڵکوژ کران، بە واتای گەورەکردنی تێکۆشانی لەناوبردنی دەسەڵات و دەوڵەتی فاشیست و قڕکەر دێت. بەم بۆنەیەوە دەمانەوێت جارێکیتر جەخت بکەینەوە کە ڕێگریکردن لە دروستبوونی کۆمەڵکوژی نوێ، بە تێکۆشانی یەکگرتووی هێزە دیمۆکراسیەکان دەبێت.
کۆمەڵکوژی سێواس لە سەردەمێکی وەهادا بەڕێوە چوو کە گەلانی تورکیا شان بە شانی تێکۆشانی ئازادیی کوردستان، لەسەر بنەمای یەکێتی دیمۆکراتیک دەستیان بە تێکۆشانی هاوبەش کرد. لەم ڕووەوە کۆمەڵکوژی سێواس، ئەو هەوڵە تێکدەرە بوو، کە ویستی ڕێگری بکات لە هاوکاری نێوان تێکۆشانی ئازادی کوردستان و هێزە دیمۆکراتەکانی تورکیا. ئەم پەیامەشیان بە کۆمەڵکوژکردنی چالاکترین بەشی کۆمەڵگا، بە کۆمەڵکوژکردنی عەلەویەکان، دایان بە گوێی گەلانی تورکیادا، بۆیە کۆمەڵکوژی و فشارەکانی سەر عەلەویەکان، لە ڕووی جەوهەریەوە هێرشێکی توندە لە دژی دیمۆکراسی تورکیا. ئەم هێرشە لە ماوەی ڕێکەوتنی نێوان ئاکەپە و مەهەپەدا بەفراوانتر بووە و بەردەوامیشە. ئاشکرا بوو، ئەوەی ڕێگەی خۆش کرد کە چەتەکانی #داعش# هێرش بکەنە سەر عەلەوی و کورد و عەرەب و مەسیحیەکان، ئاکەپە و مەهەپە بوون. لە ناوخۆ هێرش و فشار و دەستگیرکردن و ئەشکەنجەدانی کورد و عەلەوی و لایەنە ئۆپۆزیسیۆنەکان، لە دەرەوەش بە هێرشە داگیرکەریەکانیان بۆ سەر گەلانی کورد و عەرەب، بەردەوامی دەدەن بە قۆناغی کۆمەڵکوژیەکەی سێواس. ئەو شوێنەی ئەو هێزانەی خاوەنی زیهنیەت و سەنتێزی تورک-ئیسلام دەگەنە یەک، ئەو ئاستەیە کە هەڕەشە لە بڕوا و گەلانی ناوچەکە دەکرێت.
دەبێت بە تایبەت عەلەویەکان و بە گشتی هێزە ئۆپۆزیسیۆن و دیمۆکراتەکانی تورکیا بە بۆنەی کۆمەڵکوژیەکەی سێواس، ئەو ڕاستیە باشتر ببینن و لە دژی ئەمە دەست بە تێکۆشان بکەن. بە بۆنەی ئەم یادکردنەوەیە، دەمانەوێت جارێکی دیکە بڵێین، ئەو هەڵوێستانەی کە تێکۆشانی دیمۆکراسی و خۆڕاگری دژ بە فاشیزم لاواز دەکات کە دەبێتە هۆی بە قانونیکردنی فاشیزم زۆر مەترسیدارە، بەڵام دەتوانرێت بە هەڵبژارتن ئەو دەسەڵاتە فاشیزمە لەناو ببرێت. ئەمەش بەو واتایە دێت کە لە دژی فاشیزم، تێکۆشانێکی ئایدولوجی، سیاسی، سەربازی و کلتوری بە هەموو شێوەیەک شەرعی و پێویستە. ڕاستترین و دروستترین وڵام بۆ یادکردنەوەی شەهیدانی دیمۆکراسی، بەم شێوەیە دەبێت.
بۆ یادکردنەوە ئەو کەسانەی لە 2ی تەموزی 1993 لە سێواس کۆمەڵکوژ کران، ئەرکی هەموو کەسێکی دیمۆکرات و وڵاتپارێزە، بە تایبەت ئەرکی عەلەویەکانە کە بە تێکۆشانیان، بۆ ئەو کەسانە ببن بە وڵام. ئێمە لەو بڕوایەداین کە عەلەویەکان هێزی کۆمەڵایەتی و سیاسیان زیاتر بەرێکخستن دەکەن و دەبنە وڵام بۆ یادکردنەوەی شەهیدان. لەم سەردەمەدا لە دژی فاشیزم بۆ سەرکەوتنی تێکۆشانی دیمۆکراسی، ئێمە لەو بڕوایەداین کە بەڕیوەبەرانی بزوتنەوە دیمۆکراتەکانی عەلەویەکان و ڕێکخراوەکانیان، بەرپرسیارێتی مێژوویان جێبەجێ دەکەن. ئێمە دەڵێین، ڕێکخراوەکانی عەلەوی، وەکو ئەو یەکێتیەی بۆ یادکردنەوەی سێواس دروستی دەکەن، کاتێک گوڕا بۆ هاوکار و پاڵپشتی تێکۆشانی هێزە دیمۆکراسیەکانی کوردستان و تورکیا، ئەو کاتە وڵامێکی بەهێز دەدەنە سێواس. بە بۆنەی یادی 2ی تەموز ئێمە بانگەوازی ئاڕاستەی عەلەویەکان دەکەن کە بە پێی ڕێگا ڕاستەکەیان کە بڕوایان پێیەتی، لە دژی فاشیزمی ئاکەپە-مەهەپە هەڵوێستێکی توند و کاریگەر بنوێنن. بەم هەستەوە جارێکی دیکە یادی شەهیدانی سێواس و چۆروم دەکەینەوە و بەڵێنیش دەدەین کە بە خۆڕاگریمان، ئاواتەکانیان بەدی دێنین.[1]
#02-07-2020#
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 2,072
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەری ئەی ئێن ئێف نیوز - 02-07-2020
Articoli collegati: 1
Date & eventi
Gruppo: Documenti
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 02-07-2020 (4 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Document style: No specified T4 547
Provincia: Nord Kurdistan
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( بەناز جۆڵا ) su 02-07-2020
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( هاوڕێ باخەوان ) su 02-07-2020
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 03-08-2022
URL
Questo oggetto è stato visto volte 2,072
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.162 KB 02-07-2020 بەناز جۆڵاب.ج.
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Sto...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso ...

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 514,949
Immagini 104,268
Libri 18,883
File correlati 94,726
Video 1,232
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Sto...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso ...

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.33
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 1.813 secondo (s)!