Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
FROM BLUEPRINT TO GENOCIDE? An Analysis of Iraq’s Sequenced Crimes of Genocide Committed against the Kurds of Iraq
23-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The politics of genocide recognition: Kurdish nation-building and commemoration in the post-Saddam era
23-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The Al-Anfal Campaign; Genocide or Politicide? A literature study about the basis for the US standpoint towards the Al-Anfal cam
23-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The Kurdish Genocide Achieving Justice through EU Recognition
23-04-2024
Hazhar Kamala
Biography
Talur
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Tahir Hamidi
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Twana Hama Noori
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Tre Shorsh
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Paiman Hassib Hussain
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Payman Talib
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Statistics
Articles 517,098
Images 105,426
Books 19,104
Related files 96,013
Video 1,285
Library
WOMEN AND CHILDREN IN THE T...
Library
Resolution of Turkey’s Kurd...
Library
RETHINKING STATE AND BORDER...
Library
America’s role in nation-bu...
Biography
Talur
فاتمە (کەسیرە یەڵدرم)، خۆشەویستەکەی ئۆجەلان کێ بو؟ بۆچی پەکەکە حوکمی لەسێدارەدانی بەسەردا سەپاند؟
Search with a concise spelling in our search engine, you’ll definitely get good results!
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

فاتمە (کەسیرە یەڵدرم)، خۆشەویستەکەی ئۆجەلان کێ بو؟ بۆچی پەکەکە حوکمی لەسێدا...

فاتمە (کەسیرە یەڵدرم)، خۆشەویستەکەی ئۆجەلان کێ بو؟ بۆچی پەکەکە حوکمی لەسێدا...
# عەبدوڵڵا ئوجەلان#ی سەرکردەی زیندانیکراوی #پەکەکە# لەدورگەی ئیمرالی، لەقۆناغێکی ژیانیدا عاشق دەبێت، بەڵام دوای 10 ساڵ دەردەکەوێت کە خیانەتی لێکردوە.
عەبدوڵڵا ئوجەلان-ی تەمەن 72 ساڵ، ڕۆژگارێک کە خوێندکاری زانکۆ دەبێت، کچە کوردێکی عەلەوی دەناسێ و خۆشیدەوێت، ئەم خۆشەویستە لەزۆربەی قۆناغە گرنگەکانی سەرەتای ژیانی سیاسی ئۆجەلاندا ئامادە و بەشدار بووە، هەر لەدامەزراندنی ڕێکخراوێکی جەپەوە لەساڵی 1973 تا دەگات بەدامەزراندنی #پارتی کرێکارانی کوردستان# لەساڵی 1978 و پاشان ڕووکردنە دەشتی بیقاعی لوبنان. ئەو تەنها ژنی دەستەی دامەزرێنەری پەکەکە و ماوەی 10 ساڵ ئەندامی کۆنسەی سەرۆکایەتی بووە.
ئۆجەلان کە تورکیا بەنهێنی بەجێدەهێڵێت بەخۆشەویستەکەی دەڵێت سبەینێ سەفەر بۆ ئەنقەرە دەکەم!، بەڵام پاش دوو ساڵ لەجێهێشتنی تورکیا، خۆشەویستەکەی خۆی دەگەیەنێتە لای و دەچێتە بیقاعی لوبنان و لەوێ لەگەڵیدا ژیاوە.
=KTML_FontSize_Begin=16=KTML_FontSize_Between==KTML_Bold=ناسینی ئۆجەلان=KTML_End==KTML_FontSize_End=
=KTML_Mark_Begin=ساڵی 1973، ئۆجەلان لەگەڵ کۆمەڵێک هاوڕێی گروپێکی ئایدۆلۆژی دروست دەکات، لەڕێگەی هەڤاڵ مەزڵوم دۆغانەوە کچێک بەشداری گروپەکە دەبێت بەناوی کەسیرە یەڵدرم، کە ناوی نهێنی فاتمە دەبێت.=KTML_Mark_End=
فاتمە کوردێکی عەلەوی و خەڵکی #دێرسیم# دەبێت و بەهۆی مەیلی بۆگروپەکە فاتمە لەکەسە سەرەتاییەکانی دەبێت. ئەو خویندکاری هەمان زانکۆش دەبێت کە ئۆجەلان لێیدەخوێنێت، ئۆجەلان دەڵێت من هیچ شتێکم دەربارەی ڕابردوی نەدەزانی بەهۆی ئەو مەیلەی بۆگروپەکەی هەبوو قبوڵمان کرد.
ئۆجالان دەربارەی ژن دەڵێت تامەزرۆی ژن لەم ساڵانەی دوایدا سەریهەڵدابوو، بەر لەگروپ ئەو هێزەم نەبوو لەهەلومەرجی مۆدێرنێتە نزیکی ژنێک ببمەوە، یەکێک لەو دونیایانەی ئاشنای نەبوم و خۆم لێی بەدوور دەگرت دونیای ژن بوو، تەنیا لەناخمدا خاوەن هەست و سۆزێکی پلاتۆنی بووم، هەرگیز نەدەبوو لەبەرامبەر یەکێکیاندا دان بەو هەست و سۆزانەمدا بنێم، لەسەردەمی گوندەوە نیگای ژنان بەرامبەرم سەرنجڕاکێش بوو.
سەرەنجام ئۆجەلان عاشقی فاتمە دەبێت، بەڵام کەسە نزیکەکانی بەگومان بون لێی و چەندینجار پێیدەڵێن ئاگات لەو کچە بێت.
تا دەگات بەوەی بیریان لەکوشتنی کردۆتەوە، لەبەرئەوەی بووە بەنزیکترین کەسی ئۆجەلان و بەمەترسیەکی گەورەیان داناوە لەسەر ژیان و بیرکردنەوەی.
=KTML_Bold==KTML_FontSize_Begin=16=KTML_FontSize_Between=پلانی کوشتنی فاتمە=KTML_FontSize_End==KTML_End=
#جەمیل بایک# سەبارەت بەپلانی کوشتنی فاتمە دەڵێت: ساڵی 1978 لە#دیاربەکر# من و سەرۆک ئاپۆو هەڤاڵ خەیری و فاتمە بەیەکەوە لەماڵێکدا بووین، هەندێک گفتوگۆ لەنێوان سەرۆک و فاتمە دەرکەوت، بێگومان لەبەرئەوەی سەرۆک لەوێ بوو بۆ ئەوەی بێڕێزی دەرنەکەوێت ئێمە هیچ مداخەلەمان نەکرد، فاتمە بەشێوەیەک دەچووە سەر سەرۆک کە دەیویست تەحریکی بکات، بەڵام ئامانجی فاتمە بۆ ئەوە بوو شتێک بکەین، بەڵام سەرۆک بۆئەوەی پلانی فاتمە پوچەڵ بکاتەوە ماڵی بەجێهێشت، دواتر هەڤاڵ خەیری ویستی هەندێک شت بەفاتمە بڵێ بەڵام ئەمجارە دژی ئەویش ڕاوەستا، بۆیە من بەهەڤاڵ خەیریم ووت ئەوە مرۆڤ نیە ئەوە جانەوەرە، وەرە بائێمەش دەرکەوین، من نەمدەتوانی خۆم ڕابگرم چونکە دەمزانی ئەگەر لەوئ بمێنم فاتمە دەکوژم بۆیە منیش لەماڵ دەرکەوتم. ماوەیەک دوای ئەوە هەڤاڵ کەمال پیرم بینی و لەم بوێرە ئاگادارم کردەوە، هەڤاڵ کەمال ووتی ئەگەر ڕەوش بەم شێوەیە بێت باشتر ئەوەیە بیکوژین، چونکە هەتا ئێستا زیانێکی زۆری بەئێمە گەیاندوە، ئیتر بەسە. هەروەها لەبەرئەوەی بێڕێزی بەرامبەر بەسەرۆک کردوە کوشتنی خۆی هەق کردووە، سەرۆک لەلای هەڤاڵ کەمال پیر زۆرجیاواز بوو فاتمە بۆهەرکەسێکی تر چی گوتبایە ئەوەندە گرنگی پێ نەدەدا، بەڵام باوەڕێکی بەهێزی بەسەرۆک هەبوو، بۆیە گوتی: ئەگەر فاتمە بەم شێوەیە نزیکی سەرۆک بوبێتەوە ئیتر پێویستە بکوژرێت. کاتێک فاتمەمان نەکوشت و هەڤاڵ کەمال پیر کەوتە زیندان، بەڵام لەزیندان و لەدواڕۆژەکانی ژیانیدا بەهەڤاڵ ماشاڵا خۆجە دەڵێت ئەگەر لەزیندان دەرکەوتی بەهەڤاڵ جومعە (جەمیل بایک) بڵێ ئەو کارەی لەساڵی 1978دا دەمانویست ئەنجامی بدەین لەبیری نەکات. کاتێکیش هەڤاڵ ماشەڵا لەزیندان دەرکەوت و چووە لای سەرۆک لەبیقاع، لەپرسیاری سەرۆکدا دەربارەی ڕەوشی زیندان هەڤاڵ ماشاڵا بەسەرۆک دەڵێت لەدواڕۆژەکانی ژیانیدا هەڤاڵ کەمال پیر شتێکی وای پێگوتوم. سەرۆک دەڵێ من نازانم و زانیاریم نیە.
جەمیل بایک دەشڵێت دواتر هەڤاڵ ماشەڵا بەخۆمی ووت منیش بەسەرۆکم وت کە پلانێکی وامان هەبوووە، سەرۆک وتی باش بوو ئەوکارەتان نەکردووە، چونکە لەو کاتەدا زیانێکی زۆرمان بەردەکەوت.
=KTML_Quote_Begin==KTML_Style=width:35%;float:right;=KTML_Quote_Icon=❗=KTML_Quote_Content=ئۆجەلان دەڵێت سەرکەوتن بەسەر فاتمەدا سەرکەوتنی من بوو بەسەر کەمالیزمدا، فاتمە لەتەنیشتمدا دەوڵەتێک بوو زۆر بەتوانا بوو، ئەگەر بکەوتایەتە خزمەتی شۆڕش ئەوا ڕۆڵی سەرۆکایەتییەکی گرنگی دەگێرا، بەڵام فاتمە نەگۆڕا و زۆر ڕۆچوو بوو لەسیستەمی کەمالیزمدا.
=KTML_Quote_End==KTML_Bold==KTML_FontSize_Begin=16=KTML_FontSize_Between=فاتمە لەدیدی ئۆجەلانەوە=KTML_FontSize_End==KTML_End=
ئۆجالان لەوەسفی فاتمەدا دەڵێت ئەو ژنە خاوەن کەسایەتیەکی هاوشێوەی گورگ بوو، لەو ڕاستیە تێگەیشتبوو دەیزانی هەوڵی کۆنتڕۆڵکردنی دەدەم. دۆخە سۆزدارییەکەم ببوو بەکێشەیەکی جدی، بەڵام هەوڵم دەدا کێشەکانم لای گروپ ڕەنگ نەداتەوە، لەوبڕوایەشدا نەبووم مەیلێکی زایەندی هەبووبێت، مسۆگەر لەبواری مەیلی زایەندی یان سێکسەوە یەکێکی زاڵ بوو. لەو لایەنەوە بەهەڵەدا چووبووم، سەرەڕای نەبوونی ئەو هێزەی بەدەستی بێنم، بەڵام پێداگریم کرد و پەیوەندییەکەم تا ئاستی هاوسەرگیریەکی ڕوکەش و یەکلایەنە برد و لەهاوینی 1978دا بەکارتی هاوسەرگیرییەوە بۆیەکەمجار بەفڕۆکە لەدیاربەکر دابەزیم. لەوانەیە لەمێژووی پەیوەندی نێوان مرۆڤدا کەسێک بوبم کە سەیرترین و خێراترین مانگی هەنگوینی بەسەرببەم، بەڵام کاتێک ژن بوو بەقاڵبێک سەهۆڵ هیچ چانسێکی چارەسەریم نەبوو، لەدۆخێکدا نەبووم دەردی خۆم بۆ یەکێک باس بکەم، چونکە من خۆم تاکە بەرپرسیار بووم، لەو پەیوەندییەدا ژنە بەرپرسیار نەبوو، ئیتر چیم چاندبوو ئەوەم دەدورییەوە، لەڕاستیدا هیچ زانیاری و چاوەڕوانیەکم نەبوو کە ناسنامەیەکی بەمجۆرەی هەبێت، بەگشت خەسڵەتەکانی گورگەوە ژنە بەرامبەرم بوو، لەو بڕوایەدام کە سەبر و ئارامییەکی بەمجۆرە لەنێوان دوو مرۆڤدا بوونی نیە کە من بەدرێژای دە ساڵ پیشانمدا، تا لەهاوینی 1987دا ئەوکاتە بەئیرادەی خودی خۆی لەبزوتنەوەکەمان دابڕاوە.
دەربارەی بەردەوامی پەیوەندییەکە ئۆجالان دەڵیت لەنێو گروپدا ژیان لەگەڵ کەسێکی عەلەوی، چەپڕەو، بەبنەچە کورد کە بەباشی خۆی پێگەیاندوە کۆمەکەکەی زۆر زۆر لەوە زیاترە کە لەدەرەوەی گروپ بێت، نەبونی ژیانێکی سۆزداری و ئەرێنی و سەرکەوتوو لەگەڵیدا، دەبوایە ڕێگا لەپێش داوەریەکی نەرێنی نەکاتەوە، دەبوایە هەر بڕیارێک لەبارەیەوە بدرێت، لەچوارچێوەی یاسا و ڕێساکانی ڕێکخستندا بێت، بەڵام ئاشکرا بوو کە لەپشت منەوە کاری تەسفیەکاری زۆر کاریگەری ئەنجامداوە، بەشێوەیەکی بابەتی ئەو ڕۆڵەی بینوە، دەتوانین بڵێین کە خەسڵەتە باشەکانی خۆی نەخستە خزمەتی ڕێکخستنەوە، ئەگەر بیوستبایە یان لەبەرنامەیدا بوایە دەیتوانی بمکوژیت، زۆر باش بیرمە کاتێکی نزیک بەر لەڕاکردنەکەی پێیگوتم مەترسە ژەهرخواردت ناکەم.
=KTML_Bold==KTML_FontSize_Begin=16=KTML_FontSize_Between=فاتمە کەسایەتییەکی کاریگەر=KTML_FontSize_End==KTML_End=
=KTML_Mark_Begin=وەک باس دەکرێت فاتمە کاریگەری زۆری لەسەر هەموو پیاوەکان هەبووە، تەنانەت ئەوانەشی کە سەرکردە بوون لەنێو پەکەکەدا و ئەم ژنە ویستوویەتی خۆی ببێت بە سەرۆکی پەکەکەو جێگە بەئۆجەلان لێژ بکات=KTML_Mark_End=، ئۆجەلان بەردەوام دەبێت و دەڵێت کە بیرم دەکردەوە ئافرەت ئەوەندە کاریگەری لەسەر پیاو هەبێت زۆرگرنگە بتوانێت بەدیوێکی تردا بەکاربهێنرێت.
=KTML_Mark_Begin=هەرچەندە ئۆجەلان زۆر هەوڵی داوە کاریگەری لەسەر فاتمە دابنێت و لایەنە خراپەکانی مەحکوم بکات، بەڵام وەک ئەو دەڵێت دەرئەنجام فاتمە نەگۆڕا و لەهەموو ڕوویەکەوە لەخیانەت ڕۆچوو بوو و نوێنەرایەتی دەوڵەتی تورکی کردووە لەتەنیشت ئۆجەلانەوە.=KTML_Mark_End=
ئۆجەلان دەڵێت سەرکەوتن بەسەر فاتمەدا سەرکەوتنی من بوو بەسەر کەمالیزمدا، فاتمە لەتەنیشتمدا دەوڵەتێک بوو زۆر بەتوانا بوو، ئەگەر بکەوتایەتە خزمەتی شۆڕش ئەوا ڕۆڵی سەرۆکایەتییەکی گرنگی دەگێرا، بەڵام فاتمە نەگۆڕا و زۆر ڕۆچوو بوو لەسیستەمی کەمالیزمدا.
ساڵی 1986 تەواوی کارەنهێنی و سیخوڕییەکانی ئاشکرا دەکرێت و لەدەشتی بیقاع دادگایی دەکرێت و بڕیاری لەسێدارەدانی بۆ دەردەچێت، فاتمە خۆی دان بەوەدا دەنێت کە لەساڵی 1973وە لەلایەن تورکیاوە لەگەڵ کەسێکی تردا بەناوی پیرۆت هاتوون تاوەکو ئۆجەلان لەخشتە بەرن، پیرۆتیش ویستوویەتی لەڕێگەی پارەوە کار لەسەر ئۆجەلان بکات بەڵام پیرۆت سەرکەوتوونابێت.
=KTML_Bold==KTML_FontSize_Begin=16=KTML_FontSize_Between=هەڵویستی ئۆجالان لەسەر دادگاییەکەی فاتمە=KTML_FontSize_End==KTML_End=
کاتێک فاتمە دادگایی دەکەن و ئەو پێشتر خۆی دانیناوە بەهەمو شتێکدا و دادگاش بڕیاری لەسێدارەدانی بۆ دەردەکات، بەڵام ئۆجەلان دەڵێت پێویست ناکات لەسێدارەی بدەن چونکە من دەمێکە وەک سیستەم و وەک فەلسەفەو وەک ئایدۆلۆژیا لەسێدارەم داوە، چونکە ئەوە دە ساڵە هەوڵ دەدات، چەند کەسی لەگەڵدایە؟ چی پێکرا؟ بێگومان هیچ. بۆیە پێویست ناکات وەک فیزیک لەسێدارەی بدەن بائازاد بێت.
دواتر ئازادی دەکەن و بەویستی خۆی دەچێتە ئەڵمانیا و ئێستا لەو وڵاتە نیشتەجێیە.
بۆ ئامادەکردنی ئەم بابەتەسو لەم سەرچاوانە بینراوە:
1. مانفیستۆی شارستانی دیموکراتیک.ن.عەبدوڵائۆجالان.ب. پێنجەم[1]
2. مێژوی پارتی کرێکارانی کوردستان.ن.هەڤاڵ جومعە.ب.یەکەم
3. گۆڤاری لڤین.ژمارە.62
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 2,928 times
HashTag
Sources
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەری ئاوێنە - 29-05-2020
Linked items: 5
Group: Articles
Publication date: 29-05-2020 (4 Year)
Content category: Politic
Content category: Women
Content category: History
Content category: Kurdish Issue
Country - Province: North Kurdistan
Document Type: Original language
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Technical Metadata
Item Quality: 99%
99%
Added by ( Banaz Jola ) on 30-05-2020
This article has been reviewed and released by ( Hawreh Bakhawan ) on 30-05-2020
This item recently updated by ( Hawreh Bakhawan ) on: 30-05-2020
URL
This item has been viewed 2,928 times
Attached files - Version
Type Version Editor Name
Photo file 1.0.139 KB 30-05-2020 Banaz JolaB.J.
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Library
FROM BLUEPRINT TO GENOCIDE? An Analysis of Iraq’s Sequenced Crimes of Genocide Committed against the Kurds of Iraq
Biography
KHAIRY ADAM
Biography
Antonio Negri
Biography
HIWA SALAM KHLID
Archaeological places
Hassoun Caves
Library
The Al-Anfal Campaign; Genocide or Politicide? A literature study about the basis for the US standpoint towards the Al-Anfal cam
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Articles
The Kurds and World War II: Some Considerations for a Social History Perspective
Articles
Western Wall
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Image and Description
Yezidi boys 1912
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
Ayub Nuri
Articles
ESTABLISHMENT OF THE BRITISH PROTECTORATE IN NORTHERN MESOPOTAMIA DURING THE END OF WORLD WAR I /THE GREAT WAR
Library
Creation and Collapse: The British Indian Empire in Mesopotamia Before and After World War I
Biography
Nurcan Baysal
Articles
Mardukhi Calendar
Library
The Kurdish Genocide Achieving Justice through EU Recognition
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
Havin Al-Sindy
Articles
Shadala
Biography
Jasmin Moghbeli
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Library
The politics of genocide recognition: Kurdish nation-building and commemoration in the post-Saddam era
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Shilan Fuad Hussain

Actual
Library
WOMEN AND CHILDREN IN THE TURKISH INVASION: Genocide, Femicide and demo- graphic change
14-01-2024
Hazhar Kamala
WOMEN AND CHILDREN IN THE TURKISH INVASION: Genocide, Femicide and demo- graphic change
Library
Resolution of Turkey’s Kurdish Question A Process in Crisis
14-04-2024
Hazhar Kamala
Resolution of Turkey’s Kurdish Question A Process in Crisis
Library
RETHINKING STATE AND BORDER FORMATION IN THE MIDDLE EAST
15-04-2024
Hazhar Kamala
RETHINKING STATE AND BORDER FORMATION IN THE MIDDLE EAST
Library
America’s role in nation-building : from Germany to Iraq
17-04-2024
Hazhar Kamala
America’s role in nation-building : from Germany to Iraq
Biography
Talur
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Talur
New Item
Library
FROM BLUEPRINT TO GENOCIDE? An Analysis of Iraq’s Sequenced Crimes of Genocide Committed against the Kurds of Iraq
23-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The politics of genocide recognition: Kurdish nation-building and commemoration in the post-Saddam era
23-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The Al-Anfal Campaign; Genocide or Politicide? A literature study about the basis for the US standpoint towards the Al-Anfal cam
23-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The Kurdish Genocide Achieving Justice through EU Recognition
23-04-2024
Hazhar Kamala
Biography
Talur
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Tahir Hamidi
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Twana Hama Noori
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Tre Shorsh
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Paiman Hassib Hussain
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Payman Talib
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Statistics
Articles 517,098
Images 105,426
Books 19,104
Related files 96,013
Video 1,285
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Library
FROM BLUEPRINT TO GENOCIDE? An Analysis of Iraq’s Sequenced Crimes of Genocide Committed against the Kurds of Iraq
Biography
KHAIRY ADAM
Biography
Antonio Negri
Biography
HIWA SALAM KHLID
Archaeological places
Hassoun Caves
Library
The Al-Anfal Campaign; Genocide or Politicide? A literature study about the basis for the US standpoint towards the Al-Anfal cam
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Articles
The Kurds and World War II: Some Considerations for a Social History Perspective
Articles
Western Wall
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Image and Description
Yezidi boys 1912
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
Ayub Nuri
Articles
ESTABLISHMENT OF THE BRITISH PROTECTORATE IN NORTHERN MESOPOTAMIA DURING THE END OF WORLD WAR I /THE GREAT WAR
Library
Creation and Collapse: The British Indian Empire in Mesopotamia Before and After World War I
Biography
Nurcan Baysal
Articles
Mardukhi Calendar
Library
The Kurdish Genocide Achieving Justice through EU Recognition
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
Havin Al-Sindy
Articles
Shadala
Biography
Jasmin Moghbeli
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Library
The politics of genocide recognition: Kurdish nation-building and commemoration in the post-Saddam era
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Shilan Fuad Hussain

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 1.328 second(s)!