Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,200
Immagini 105,501
Libri 19,119
File correlati 96,145
Video 1,293
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ئەو خودایەی لە ئەمریکایە، لە خوداکەی ئێوە ناچێت!
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ئەو خودایەی لە ئەمریکایە، لە خوداکەی ئێوە ناچێت!

ئەو خودایەی لە ئەمریکایە، لە خوداکەی ئێوە ناچێت!
نەسرین عیسا
شوان ئەحمەد کردوویەتی بەکوردی
جارێکیان لە گەشتێکدا بووم لەنێوخۆی وڵاتە یەکگرتووەکان. هەر هێندەی فڕۆکەکە گەیشتە ئاستێکی بەرز، سەرم نا بە پەنجەرەکەوە، تاکو سەیری خوارەوە بکەم. دیمەنەکەم بەڕوونی لەبەرچاو بوو، دەمبینی چۆن شتەکان و شوێنەکان وەک پارچەی (لیگۆ)، شان بەشانی یەک وەستاون. هەر لە خانوو و ئۆتۆمۆبیلەوە، تا شەقام و دەریاچەکان. تا بەرزتریش بوینایەتەوە، هەموو شتەکان بچوکتر دەبوونەوە.
پەنجەم بە شوشەی پەنجەرەکەدا دەهێناو ئەندێشەی ئەوەم دەکرد کە هەر بەڕاستی یاری بە زەوی و بە هەموو شتەکانی ناوی دەکەم. بیرم لەو هەموو وردەکاریانەو لە حاڵی خۆم دەکردەوە، تا لەپڕێکدا دەنگێک لەناوەوەمدا ڕایچڵەکاندم و پێی وتم “تۆ لەنێو ئەم گەردونەدا، تەنها پنتێکی بچوکی.”.
ئامانج لەمن وەک (خاڵێک)، لەنێو ئەم وێنە سەراپاگیرەدا دەبێت چی بێت؟ ئەی پەیوەندیم بەخودای تەبارەک و تەعالاوە دەبێت چۆن بێت، سەروەختێک تەنها وەک پنتێکی بچوک دەمبینێ ؟ ئایا من وەک نوقتەیەک، کاریگەری لەسەر خودا جێدەهێڵم؟ یاخود خودا بەگەورەیی خۆی، حیساب بۆ من دەکات کە هیچ نیم و کارم تێدەکات؟
ئاخۆ ئەمە وام لێدەکات هەست بەئازادی بکەم، یان ترس و گۆشەگیری بەسەرمدا زاڵ دەبن؟ ئەوە هەستی لەخۆباییبوونم دەداتێ، یاخود سادەیی و خاکیبوون؟ دەمترسێنێ، یان دڵنیایم پێدەبەخشێت؟
بەکورتیەکەی دەبێت هەست بەچی بکەم و ئایا هەستکردن لێرەدا، دەرگیری شوێنەو پەیوەستە بە شوێنەوە؟
شانزە ساڵی سەرەتای تەمەنم، لە وڵاتێکی عەرەبیدا بردەسەرو چەمکی یەزدانیش لەوماوەیەدا، لە چوارچێوەیەکی دیاریکراودا خرابووە مێشکمەوە. من مرۆڤێکم لە شوێنێکدا هەم و گوێ بیستی ئەو ئامۆژگارییە ئایینیانە دەبم کە کارم تێدەکەن، لە مێشکمدا دەچەسپێن و پێم دەڵێن ”ئێمە تەنها بۆ بیرکردنەوەو خوداپەرستی دروست کراوین.”.
پێویستە مۆراڵیانە ڕەفتار بکەم، چونکە من موسڵمانم. لە گوناه و هەڵە دوور دەکەومەوە، لەبەرئەوەی موسڵمانم. گوێڕایەڵی دایک و باوکم بم، چونکە ئایینەکەم فەرمانی ئەوەم پێدەکات. ئیدی بەم چەشنە هەرچی هەبوو نەبوو، پەیوەست بوو بە ئایینەوە. ئەویش گەورەترین هەڵەیەک بوو کە کاتێک هاتمە ئەمریکا هەستم پێکرد.
پەروەردەبوون بە پەروەردەیەکی سەرومڕ ئیسلامیانە، نە دەمانکات بە پێغەمبەرو نە بە ئەولیاو نە بە کەسانێک کە قەرەی گوناه و تاوان نەکەون. ڕەنگە پەروەردەی ئیسلامی بمکاتە ئامێرێکی چاکی وا، تا زۆر بەئاسانی خراپ بەکاربهێنرێت.
دەی کەوابێ بنەمای ڕاست و دروست بۆ پەروەردە چییە؟
لێرەدا هەندێ شتی ناکۆک و پێچەوانە باس دەکەم. کچێکی هاوڕێم مەسیحیەو جل و بەرگی کورت لەبەر ناکات، لەبەرئەوەی شەرم دەکات. ئەمە لەکاتێکدا کچە موسڵمانەکەی هاوڕێم دوای جیابونەوەی دایک و باوکی، بەرەو بێ باوەڕی ملی ناو دەڵێت ”ئێستا ئازادبووم”. هەرچەندە لە قوتابخانەی ئیسلامیش خوێندویەتی. هاوڕێیەکی کوڕیشم هەیە ئاتایستە (لەبەر خۆشەویستییان) بێگوێی دایک و باوکی ناکات، هەرچەندە ئایەتی (وبالوالدین أحسانا)شی نەبیستووە.
ژنە بەڕێوەبەرێکی عەرەب، دەرفەتی ئەوە دەقۆزێتەوە ژنە فەرمانبەرێکی عەرەبی بەردەستی باری لارەو پێویستی بە ئیشەکەیەتی، دەچێت چەکەکەی بە نوقسانی بۆ دەنێرێ ت، کەچی بەڕێوەبەرێکی ژنی ئەمریکی چەکەکەی وەک خۆی و وەک چۆن لەسەری ڕێکەوتوون، بۆ دەنێرێت و هەردووکیشیان لەهەمان شوێندا کاردەکەن.
گەنجێکی ئەمریکای دێت و بەفەرمی هاوسەرگیری لەگەڵ خۆشەویستەکەیدا دەکات، ئەگەرچی کچەکەش دوچاری شێرپەنجە بووە. کەچی لەولاوە گەنجێکی عەرەب دێت و بۆخاتری وەرگرتنی ڕەگەزنامە، هاوسەرگیری لەگەڵ خانمێکی ئەمریکیدا دەکات و پاشان لێی جیادەبێەوە. بێ ئەوەی گوێ بەوەبدات کە ئەو خانمە مرۆڤەو هەستی هەیە.
ئەوانە هۆکارەکانی چین و بۆ وایە؟ تۆبڵێی هی ئەوەبێت کە خودای ئەمریکا، جیاواز بێت لەو خودایەی لە وڵاتانی عەرەبیدایە؟ هەربۆیە کاتێکیش دێن بۆ ئەمریکا، خواکەی خۆیان دێنن و بەو نامۆراڵیە ئایینیەی خۆشیان، هەڵسوکەوت دەکەن.
من لێرە زۆر هەڵسوکەوتم لەگەڵ عەرەب و لەگەڵ خەڵکی دیکەدا کردووەو جیاوازیەکی زۆرم بینیووە لە نێوانیاندا. ئەویان لە هەمووشتێکدا چاو برسیانەو بەهەڵپەوە ڕەفتار دەکات و ئەوانی دیش (نامەوێت بەشان و باڵیاندا هەڵبدەم)، هەرئەوەندە دەڵێم کە خودا لەناخ و دڵیاندایە.
ئێوە خۆتان دەخەنە ناڕەحەتی و باری سەرشانی خۆتان قورس دەکەن و وادەزانن خوا لەخۆتان ڕازی دەکەن، لەکاتێکدا ڕەزامەندی و بەزەیی هاتنەوەی خودا بە نەتەوەیەکەدا، لەبەر ڕەفتار جوانیانە، نەک لەبەر ئەوەبێت بەچاکی خواپەرستی دەکەن.
سەر بەهەر وڵاتێکی عەرەبیدا دەکەم، دزیم لێدەکرێت و گێچەڵم پێدەکەن و لە فەرمانگە حکومیەکاندا بێ ڕێزیم بەرامبەر دەکەن و دوای ئەوانەش دەپرسین، خودایە ئەم هەموو سەختگیریە لەپای چی؟!
لە وڵاتێکی عەرەبیدا بۆ کارێکی حکومی (هەر زۆر ئاسان و ئاسایی)، ئەمسەرەو سەری دنیام کردو چەندین ڕۆژ و هەفتەی خایاندو وڵاتەکەم بەجێهێشت و کارەکەم هەر تەواو نەبوو؛ کەچی لە وڵاتە یەکگرتووەکانی ئەمریکا، لەماوەی دوو ڕۆژدا پاسپۆرتی ئەمریکیم دەرکرد. بەپۆستدا داواکەم ناردو دوای دوو ڕۆژ هەر بەپۆستدا، پاسپۆرتەکەم وەرگرتەوە.
دوای ئەو هەموو ماجەرایە، کابرا دێت چەپڵە بۆ حکومەتی وڵاتەکەی دەکوتێت (کە خستویەتیە سەرساجی عەلی و گۆشتی خواردووەو خوێنی مژیووە) و دەست بۆ ئاسمان بەرز دەکاتەوەو نزا دەکات و دەڵێت ”خوایە بۆ خاتری گەورەیی خۆت، ئەمریکا تەفر و توناکەیت.”. بەردەوام دەست بەدەس نوێژو تابەرەبەیان خەریکی شەونوێژ بیت و دوعای شەڕ لە وڵاتێک بکەیت پڕ خێرو بێرو شتی باشە بێت، لێت وەرناگیرێت و دەستی لێ بخەرە ژور سەرت.
سەرم لەفەرمانڕەوایانی ستەمکار سووڕ نامێنێ و زوڵم و ناهەقییان بەسەیر نازانم، مادامەکی هاوڵاتیانیان سەرشۆڕ و دەرهەق بەیەک شەڕانگێز و داخ لەدڵ بن. پێشبینی ماڵوێرانی گەورەتر دەکەم، مادامەکی خەڵک و خوا سەرقاڵی ئەوەن، ڕقیان لەیەکتری بێت و یەکدی ببوغزێنن.
لەبەرامبەر ئەوانەدا هیوا خوازم، خەڵک ئەو خودایە بپەرستن کەمن لە ئەمریکا بینیم. خودای سۆزو بەزەیی، نەک خودای دڵڕەق و خۆسەپێنەر. خودای خۆشەویستی، نەک خودای شەڕ. خودای دڵان، نەک خودای گوناهەکان.
وەک چۆن لەناو مزگەوتەکاندا دەیپەرستن، لە دەرەوەشدا هەروا بکەن. چۆنتان پێ خۆشە وەها ڕوی تێبکەن و بیپەرستن، بەچ جۆرێک ڕووتان تێکرد، هەر بەوجۆرەش دەیدۆزنەوە.
نەسرین عیسا: چالاکوانێکی ژنە، خوێندکارێکە لە زانکۆ لە نەتەوەیەکگرتوەکانی ئەمریکا، بە ڕچەڵەک فەلستینیە و بە ناسنامە ئەمریکییە. نووسینەکانی تێڕامانن لەسەر دۆخی ژن لەناو ئاینی ئیسلام و دۆخی مرۆڤی عەرەبیی لە ناو کۆمەڵگا موسڵمانەکان و وڵاتە ڕۆژئاوییەکان[1].
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 2,177
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ترانسكلتور
Articoli collegati: 3
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 29-09-2019 (5 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Sociologia
Original Language: Arabo
Tipo di documento: Traduzione
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( نالیا ئیبراهیم ) su 02-10-2019
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( هاوڕێ باخەوان ) su 02-10-2019
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕێکخراوی کوردیپێدیا ) in: 02-10-2019
URL
Questo oggetto è stato visto volte 2,177
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.183 KB 02-10-2019 نالیا ئیبراهیمن.ئـ.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
La questione curda

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,200
Immagini 105,501
Libri 19,119
File correlati 96,145
Video 1,293
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
La questione curda

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 1.765 secondo (s)!