Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,418
Immagini 105,688
Libri 19,152
File correlati 96,431
Video 1,307
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ئه و پێنج وڵاتەی زۆرترین داعشی بیانیی بەرهەمهێناوە
Gruppo: Statistiche e sondaggi | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
ئه و پێنج وڵاتەی زۆرترین داعشی بیانیی بەرهەمهێناوە
Statistiche e sondaggi

ئه و پێنج وڵاتەی زۆرترین داعشی بیانیی بەرهەمهێناوە
Statistiche e sondaggi

دواڕۆژ
سەرەڕای شکستە بەردەوامەکانی داعش لە عێراق و سوریا، تا ئێستا بەرپرسیارێتیی بەشێک لەتەقینەوە‌ و هێرشە‌کانی سەر هەریەک لە وڵاتانی سوید و میسر و بەریتانیای گرتۆتەئەستۆی خۆی.
بەپێی توێژینەوەیەکی ساڵی 2016ی مەکتەبی نیشتیمانی بۆ توێژینەوەی ئابوری ئەمریکی، (رێکخراوێکی قازانج نەویستە و تایبەتە بە توێژینەوە)، ئەمانەی خوارەوە ناوی ئه و پێنج وڵاتەن کە زۆرترین چەکداری بیانی لێوە چوونەتە ڕیزەکانی داعش.
1-تونس:
لە نێوان ئه و شەش وڵاتەی بەهاری عەرەبی گرتییەوە، دیموکراسی تەنیا لە وڵاتی تونسدا مایەوه، دوای شەش ساڵ لەلابردنی، زەین عابیدین بن عەلی، سەرۆکی پێشووتری تونس، لە دەسەڵات، 86%ی تونسییەکان دەڵێن دیموکراسی باشترین سیستمی حکومڕانییە، لە کاتێکدا لە دوای ڕاپەڕینەکەیان تەنها 70% لەگەڵ دیموکراسی بوو.
لەوەش گرنگتر، گڕوتینی خەڵکی بۆ دیموکراسی لە کاتێکدایە کە تەنیا لە 15% تونسییەکان بڕوایان وایە ئابوری وڵاتەکەیان باشە و لە 90% دەڵێن گەندەڵی بڵاوبووەتەوە.
بەداخەوە، گڕوتینە نوێیەکەی خەڵکی تونس بۆ دیموکراسی لەلایەن هەموو کەسێکەوە قەبوڵکراو نییه، نزیکەی 6000 تونسی وڵاتی خۆیان بەجێهێشتووە بۆ ئەوەی بچنە ڕیزەکانی داعشەوە، زۆرترین پشکی وڵاتانیان لە جیهاندا هەیە.
ئه و پشتیوانانەی داعشیش کە لە تونس بەجێماون بەهەمانشێوە جێگەی نیگەرانین، ئەوە گەنجێکی تونسی بوو کە لە ساڵی 2015 دا بەهۆی کاریگەربوونی بە تۆڕە کۆمەڵایەتیەکانی داعشەوە، هێرشی کردە سەر کەنار دەریایەک لە ئەجامدا 38 گەشتیار گیانیان لەدەستدا کە زۆربەیان بیانی بوون، ئه و هێرشەش بە خوێناویترین هێرشی تیرۆریستی لە مێژووی تونسی سەدەی نوێدا دادەنرێت.
ئازارە بەردەوامەکانی دیموکراسی، بەرهەڵستە ئابورییە بەردەوامەکان و گەڕانەوەی جیهادییە شکستخواردووەکان بەردەوامدەبن لە پێدانی چەندین کەلێن و دەرچە بۆ ئەوەی لێوەی دزەبکەنە ناو تونسەوە.
2- سعودیە:
عەرەبستانی سعودیە هاندەر و سپۆنسەرێکی چالاکی وەهابیزمە، کە لقێکی توندڕەوی ئیسلامییە و وەک بڕبڕەی پشتی ئیسلامی توندڕه و دادەنرێت. سعودیە بە سەرچاوەی دووەمی چەکدراە بیانیەکانی ناو داعش دادەنرێت - نزیکەی 2500 سعودی لە ڕیزەکانی داعشدان. لە هەمانکاتیشدا، سعودیە خودی خۆی ئامانجی تیرۆریستانیشە. لە تەمووزی 2016 دا، دووچاری چەند کردەوەیەکی خۆکوژی بووەوە لە سێ شاریدا: لە مایسی 2015 دا، تەقینەوەیەکی تیرۆریستی داعش بووەهۆی کوژرانی 21 کەس.
3-ڕوسیا :
جگە لە وڵاتانی ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست، داعش سەربازی بیانی لە ڕوسیاشەوە هێناوەتە ڕیزەکانی خۆی، ڕوسیا خودی خۆشی نامۆ نییە بە کردەوەی تیرۆریستی.
زیاتر لە 3500 کەس کوژراون لە زیاتر لە 800 هێرش لە ساڵی 1970وە، دوایینشیان لە چەند هەفتەی ڕابردوودا ڕوویدا کاتێک ئۆتۆمبێلێک لە شەقامی پیتەرسبێرگ تەقییەوه و بووەهۆی کوژرانی 14 کەس.
هیچ گروپێک تاکو ئێستا بەرپرسیاریەتی ڕانەگەیاندووه، بەڵام میدیاکانی ڕوسیا ئاماژە بەوە دەکەن، ئه و ڕووداوە پەیوەندی بە داعشەوە یاخود ڕێکخراوی دیکەی تیرۆریستی نێودەوڵەتی هەیە، دەسەڵاتدارانی ڕوسیا ناسنامەی ئەنجامدەرەکەیان وەک (ئەکبەرژۆن دژالیلۆڤ) ناساندووە کە گەنجێکی 22 ساڵی بە ڕەگەز ڕوسییە و لە قیرغیستان لە دایکبووە.
مێژووی ڕوسیا لەگەڵ تیرۆریزمدا لە ناوچەکانی‌ باکوری قەوقازەوە سەرچاوە دەگرێت، بەتایبەت لە هەرێمەکانی چیچان، داغستان و ئینگۆشیتیا کە زۆرینەی دانیشتوانەکانیان مسوڵمانن و داوای سەربەخۆیی و جیابوونەوەیانکردووە لە مۆسکۆ، زۆرکات لە ڕێگەی توندوتیژیەوە، بە دڕێژایی 300 ساڵی ڕابردوو ئەو داوایەیان هەیە.
ڕوخانی یەکێتی سۆڤیەت لەساڵی 1991 هەناسەیەکی نوێی دایە بزوتنەوەکانی سەربەخۆیی هەرێمەکان و بووەهۆی ڕودانی دوو جەنگی خوێناوی لە چیچان کە لە ئەنجامدا هەزاران کەس بوونە قوربانی.
لە ساڵی 2002، چەکدارەکانی چیچان 912 کەسیان وەک بارمتە لە شانۆی دوبرۆڤکا لە مۆسکۆ گرت، 130 کەس لە بارمتەکان کوژران. لە ساڵی 2004، یاخیبووەکانی چیچان هێرشیان کردە سەر قوتابخانەیەک لە بێسلان و زیاتر لە 1200 کەسیان وەک بارمتە گرت، زیاتر لە 330 کەسیان کوشت کە 186 یان منداڵ بوون.
گروپە تیرۆریستییە بیانییەکانی وەک داعش، توانیویانە خۆیان بگەیەننە باکوری قەوقاس. ڤلادمێر پوتین خودی خۆی ئاماژەی بەوەکردووە کە نزیکەی 5000 بۆ 7000 کەس لە ڕوسیا و یەکێتی سۆڤیەتی پێشووەوە چوونەتە سوریا بۆ ئەوەی چەک هەڵبگرن و بچنە ڕیزەکانی چەکدرارانی داعشەوە. زۆر کات بۆ ڕوسیا، شەڕکردن لە دژ بە داعش، شەڕکردنە لە دژی خودی خۆی.
4-تورکیا:
تورکیا پەیوەندییەکی خراپی هەیە لەگەڵ کەمینەکانی ناوخۆیدا، بەتایبەت کوردەکان. کوردەکان گروپێکی نەتەوەیین کە ژمارەیان لە نێوان 20 بۆ 40 ملیۆن کەسە و دەکەونەوە سەر سنورەکانی تورکیا و عێراق و سوریا و ئەرمینیا.
لەدوای جەنگی جیهانی یەکەم و دیاریکردنی سنوری جوگرافیای وڵاتی تورکیا، کوردەکان بە گەورەترین گروپی نەتەوەیی دادەنرێن کە تاکو ئێستا دەوڵەتیان نییە.
چەکدارە کوردەکان ماوەی سێ دەیەیە لە پێناو سەربەخۆییاندا لە دژی حکومەتی تورکیا دەجەنگن، هەندێکیان بەوهۆیەوە پەنایان بۆ توندوتیژی بردووە. لە ماوەی سێ دەیەی ڕابردوودا، 40.000 کەس بەهۆی پێکدادانەکانی تورکیا و کوردەکانەوە کوژراون‌.
ئاڵۆزییەکە لەوەدایە کوردەکانی سوریا بە یەکێک لە کاریگەرترین ئه و هێزانە دادەنرێن کە لە دژی ڕژێمی بەشار و داعش دەجەنگن. لەوانەیە سەرکەوتنەکانیان ببێتەهۆی دروستکردنی دەوڵەتێکی کوردی لە ناوخۆی سوریا و لە ئەنجامیشدا هانی زۆربەی کوردەکانی تورکیا بدات دەستبدەنە چەک بەمەبەستی هەوڵدان بۆ هەمان ئامانج، لەبەرئەوە یەکێک لە گەورەترین هەڕەشەکان لەسەر تورکیا، هەڕەشەشە بۆ سەر داعش.
لە هەمانکاتدا، نزیکەی 2100 کەس لە تورکیاوە چوونەتە عێراق و سوریا بۆ ئەوەی بچنە ڕیزەکانی داعش. لە ساڵی 2015 وە، زیاتر لە 400 کەس لە هێرشە تیرۆریستیەکاندا لە تورکیا گیانیان لەدەستداوە. بە واتایەکی دیکە، کێشەی تیرۆر لە تورکیا لەمڕۆدا تەنیا ئاڵۆزتر دەبێت و هیچی تر.
5-ئوردون:
یەکێکی دیکە له و وڵاتانەی کە سەرچاوەی چەکدارە بیانییەکانی داعشە، بریتییە لە ئوردون کەژمارەیان بە 2000 کەس دەخەمڵێنرێت، وەک تورکیا، کە میوانداری 2.9 ملیۆن پەنابەری سوریی کردووە، ئوردونیش زیاتر لە پشکی خۆی، ئاوارەی سوری قەبووڵکردووە کە بە 655.000 پەنابەری سوریی دەخەمڵێنرێت.
بەبەراورد بە ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست، هێرشی تیرۆریستی لە ئوردون زۆر دەگمەنە، بەڕادەیەک کە بە بەشێوەیەکی نافەڕمی نازناوی شانشینی ئاشتی پێبەخشراوە.
ئه و ئاشتییە لە مانگی کانونی یەکەمی 2016 دا شکێنرا کاتێک چەند چەکدارێکی تیرۆریستی داعش هێرشیانکردە سەر ناوچەیەکی بەناوبانگی گەشتیاری بە ناوی قەڵای کاراک و لە ئەنجامی هێرشەکەدا 10 کەس کوژران و 34ی دیکە برینداربوون، ئەوە یەکەمین هێرشی تیرۆریستی بوو کە خەڵکی مەدەنی تێداکرابووە‌ ئامانج لە دەیە‌ی ڕابردووەوە لە ئوردون.
بۆ گروپێکی هەڵپەرستی وەک داعش، وڵاتێکی ئارامی وەک ئوردون لە نزیکیەوە، وەک داوەتنامەیەک دادەنرێت بۆ خوێنڕشتن و بە سەربازکردنی خەڵکەکەی.
سەرچاوەی: Syndicated News
وەرگێڕانی محەمەد نەجمەدین
17-04-2017
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 11,604
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی دواڕۆژ - 17-04-2017
Articoli collegati: 19
Articoli
Biografia
Date & eventi
Immagine e Descrizione
Statistiche e sondaggi
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 17-04-2017 (7 Anno)
Partito: ISIS
Provincia: Turchia
Provincia: Fuori
Provincia: United Kingdom
Tipo di Statistica: Crimini di guerra
Technical Metadata
Qualità Voce: 92%
92%
Aggiunto da ( هاوڕێ باخەوان ) su 17-04-2017
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 17-04-2017
URL
Questo oggetto è stato visto volte 11,604
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,418
Immagini 105,688
Libri 19,152
File correlati 96,431
Video 1,307
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.281 secondo (s)!