Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,156
Immagini 106,496
Libri 19,250
File correlati 96,954
Video 1,384
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
مەلا خدر عەباسی
Gruppo: Biografia | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû4
English1
عربي2
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

مەلا خدر عەباسی

مەلا خدر عەباسی
مەلا خدر عەباسی (1934 - 1997) ڕێبەر و دامەزرێنەری ڕێکخراوی خەباتی شۆڕشگێڕی کوردستانی ئێران.
لە مانگی نۆڤەمبەری 1934 (خەزەڵوەری 1313 ک.ه) لە بنەماڵەیەکی ئایینی لە گوندی #سیسێر#ی ناوچەی گەورکی #سەردەشت# هاتۆتە دنیاوە. سەرەڕای دەست کوورتی بنەماڵەکەشیان و لە کاتێکدا هێشتا تەمەنی لە 5 ساڵ تێ پەڕی نەکردبوو، باوکی لە مزگەوتی دێ لەلای مامۆستای گوند نایەبەر خوێندن. ئەو زۆر زوو قۆناغەکانی فەقێ یەتی بڕین و پلە بە پلە ڕادەی زانست و ئاستی تێگەیشتنی دەچووە سەر. بۆ زیاتر کۆکردنەوە زانستەکان زۆر لە ناوچەکانی کوردستانی ئێران و باشووری کوردستان گەڕاوەو وەک پیشەی فەقێ یەتی و باوی مەلایەتی هەمیشە بەدوای مامۆستا ناسراو و زانا گەورەکانی کوردستاندا گەڕاوە تا لە خزمەت ئەواندا درێژە بە خوێندن بدا. هەر بۆ ئەو مەبەستە ساڵی 1334 (1955) دەچێتە خزمەت زانای ناودار مامۆستا مەلا محەمەد #بۆکان#ی (مەلا محەمەد ڕەئیس) کە لە گوندی (#گەڵاڵە#) ی شینکایەتی #شاباژێڕ#ی باشووری کوردستان مامۆستا بوو.
لەوێ دوایین دەرسەکانی فەقێ یەتی دەخوێنێ و پایزی 1335 (1956) لەوێ ئیجازەی مەلایەتی وەردەگرێ، پاشان دەگەڕێتەوە ناوچەی سەردەشت و ماڵ پێکەوە دەنێ و لە گوندی (#سارتکێ#) ی ناوچەی گەورک دەبێتە مامۆستا و فەقێ ی لە دەور کۆدەبنەوە و دەست بە وانە وتنەوە دەکا.
لە مزگەوت و حوجرە و منارەکانەوە جەماوەر بە گشتی و فەقێ و قوتابییەکانی بەتایبەتی لە ستەم و زۆریی ڕژیمی شایەتی وریا دەکردەوە بە جۆرێک کە بە یەکێک لە کەسایەتییە بەرچاوەکانی کوردستان، لە پەیوەندی لەگەڵ دژایەتی کردنی ڕژیمی شا و ڕوون کردنەوەی ڕاستییەکان بۆ خەڵک دا، ناسرابوو. زۆری پێ نەچوو لە 10 ی خەزەڵوەری 1338 (1959) دا بە تاوانی دژایەتی کردنی ڕژیم و هاندان و ئامادەکردنی خەڵک بۆ ناڕەزایەتی نیشاندان لە دژی دەسەڵاتی شا، لەلایەن ساواک (دەزگای ئەمنییەتی ڕژیمی شا) ەوە گیرا و ڕەوانەی زیندانە بەسام و ترسناکەکانی قزل قەلعە و قەسری قاجار لە تاران کرا. پاش چەند مانگ مامۆستا خدر حوکمی 10 ساڵ زیندانی بەسەردا درا بەڵام ڕوودانی چەند گۆڕانکارییەک لە ناوچەکەدا و لە هەمووان گرنگتر هەڵگیرسانی شۆڕشی ئەیلول لە باشووری کوردستان دا وایان کرد ڕژیمی شا چاو بەسەر حوکمی گیراوە سیاسییەکاندا بگێڕێتەوەو لە ئەنجامدا ڕۆژی 23 ی خاکەلێوەی 1341 (#12-04-1962#) مامۆستا لە گرتووخانە ئازادکرا. لە ڕاپەڕینی ساڵانی 46-47 دا کە تێیدا پۆلێک ڕۆڵەی کورد ئاڵای دژایەتی ڕژیمی شایان هەڵکرد مەلاخدر لە ڕێنوێنی کردن و پارێزگاری کردنی ئەو لاوانەلاری نەکرد بەتایبەتی کە ژمارەیەکی بەرچاویان خەڵکی ئەو ناوچە و دەوروبەرەبوون کە مامۆستای لێ بوو. هاوینی 1347 (1968) ڕژیم پەلاماری گرتنی نەیارانی خۆی دەستپێکردەوە و لەو نێوەشدا مەلاخدر لە ڕیزی پێشەوەی ئەوانە بوو کە ڕژیم بە نیازی گرتنیان بوو، بۆیە مامۆستا لە دەرفەت کەڵکی وەرگرت و خۆی گەیاندە ناوچە ئازادکراوەکانی ژێر دەسەڵاتی شۆڕشی ئەیلوول و لە گوندی (#بۆسکێن#) ی ناوچەی پشدەر بوو بە مامۆستا. لە زستانی هەمان ساڵدا و کاتێک کەشوهەوای سیاسی ئێران کەمێک لەبار بووەوە گەڕایەوە گوندی سارتکێ و سەرلەنوێ لە کاری پێشووی تێ هەڵچووەوە.
دوای سەرکەوتنی شۆڕش و ڕووخانی ڕژیمی شا ش لە ڕاپەڕینی ئێران ساڵی 1357 (1979) مامۆستا وەک سەرکردەیەکی کورد و نوێنەری ناوچەی سەردەشت لە چەندین کۆبوونەوەی وتووێژ لەگەڵ ڕژیمی تازەدا ئامادە بوو. لە یەکەم کۆبوونەوەی نوێنەرانی کورد لە #مەهاباد# و لە کۆبوونەوەی ڕێبەرانی ئایینی خەڵکی کوردستان بۆ داڕشتنی بەیاننامەی سێ ماددەیی لە شاری #سەقز# و هەروەها لە یەکەم کۆبوونەوەی دوای شەڕی سێ مانگەدا مامۆستا چالاکانە بەشداربوو. سەرکەوتنی شۆڕشی گەلانی موسڵمانی ئێران و دامەزرانی حکومەتێکی ئیسلامی کە لەژێر سایەی دا گەلی موسڵمانی کوردیش بە هەموو مافە ڕەواکانی خۆی بگا لە ئاواتەکانی مامۆستا خدر بوون.
دوای داسەپاندنی شەڕ لەلایەن ڕژیمی تازەوە مامۆستا بۆ ماوەیەک لە دەفتەری #شێخ عزەددین حسێنی# دا کاری کرد بەڵام کاتێک بۆی ڕوون بووەوە کە ویستەکانی ئەو و ڕێبازی (شێخ) بە یەک ناخۆن لەگەڵ پۆلێک مامۆستا و زانای تر وەلایان ناو پاش لێکدانەوەیەکی ورد و هەڵسەنگاندنێکی گشتگیر و هەمەلایەن لە5 ی خەرمانانی 1359 (#27-08-1980#) دا ڕێکخراوێکی سیاسی کوردیان بەناوی ڕێکخراوی خەبات ی نەتەوایەتی و ئیسلامی کوردستانی ئێران خەبات کە خاوەنی بەرنامە و چارەسەری ئیسلامیی بۆ کێشەی کورد بوو دامەزراند. لە 3 ی جۆزەردانی 1366 (#24-05-1987#) و دوای وەلانانی کۆمەڵێک لە ڕیزەکانی ڕێکخراوی خەبات، مامۆستا مەلا خدر کرا بە بەرپرسی یەکەمی ڕێکخراوی خەبات، ی شۆڕشگێڕی کوردستانی ئێران.
مامۆستا خدر نووسەر و شاعیرێک بوو کە سەدان وتار و زنجیرە وتاری گەورە و گچکە و لێکۆڵینەوە و هۆنراوەی نووسیوە و لە ڕادێو و بڵاوکراوەکانی ڕێکخراوی خەبات، ی شۆڕشگێڕ وەک گۆڤارەکانی تێکۆشان و بێستان و زۆر جێگەی تردا بڵاو کردووەتەوە. سەرەتای ساڵی 1375
(1996 ز) نیشانەکانی نەخۆشییەکی کوشندە لە جەستەی مامۆستادا سەریان هەڵدا. سەرەتای بەهاری 1376 (1997) بۆ ڕاپەڕاندنی هەندێک کاروباری سیاسی و چارەسەرکردنی نەخۆشییەکەی سەردانی ئەوروپای کرد و پاش چەند مانگێک بەرەو کوردستان گەڕایەوە، لە ڕێگەی گەڕانەوەیدا بوو کە هەواڵی شەهیدکرانی کوڕێکی بە ناوی خالید عەباسی ڕۆژی 16-03-1376 (#06-06-1997#) بەدەستی ڕژیمی ئێران لە شاری #سلێمانی#، پێ گەیشت. کۆتایی هاوینی هەمان ساڵ بە مەبەستی چارەسەرکردن سەفەرێکی تری ئەوروپای کرد. سەرەنجام ڕۆژی 13-09-1376 (#04-11-1997#) لە ئۆسلۆی پێتەختی نۆروێژ کۆچی دوایی کرد چەند ڕۆژ دواترلە ڕێوڕەسمێکدا لە گۆڕستانی ئەو شارە بەخاک سپێردرا.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 71,539
HashTag
Articoli collegati: 5
Gruppo: Biografia
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Date of Birth: 00-00-1934
Date of Death: 04-11-1997 (63 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Nazione: Kurd
No specified T3 20: No specified T4 468
No specified T3 82: Sardasht
No specified T3 85: Oriente Kurdistan
Persone di tipo: Attivista politico
Sesso: Maschio
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هاوڕێ باخەوان ) su 09-12-2008
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 13-03-2024
URL
Questo oggetto è stato visto volte 71,539
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.18 KB 03-11-2009 هاوڕێ باخەوانهـ.ب.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,156
Immagini 106,496
Libri 19,250
File correlati 96,954
Video 1,384
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.156 secondo (s)!