Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,101
Immagini 105,468
Libri 19,113
File correlati 96,129
Video 1,290
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
مەریوان
Gruppo: Luoghi | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter2
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link3
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû1
English0
عربي0
فارسی1
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

مەریوان

مەریوان
شاری #مەریوان# ناوەندی شارستانی مەریوانە و یەکێکە لە شارە گرینگەکانی پارێزگای #سنە#ی ڕۆژهەڵاتی کوردستان و بە مەودای 125 کیلۆمەتر لەناوەندی پارێزگاوە (شاری سنە) دوورە.
لە باکوورەوە لەگەڵ بانە و #سەقز# و لە ڕۆژهەڵاتەوە لەگەڵ سنە، لە باشوورەوە لەگەڵ هەورامان و لە ڕۆژاواوە لەگەڵ شاری #پێنجوێن#ی باشووری کوردستان، هاوسنوورە.
بەپێی دوایین سەرژمێرییەکان کە لە ساڵی 95ی هەتاویدا کراوە، هەژماری دانیشتووانی شارستانی مەریوان لە 195.263 کەس کە 151.188 کەسیان لەناوشار و 44.074 کەس دانیشتووی شارۆچکە و گوندەکانی ئەو شارەن، پێک هاتووە. دانیشتووانی ئەم شارە هەموو کوردن و بە دوو زاراوەی #سۆران#ی و هەورامی ئاخاوتن دەکەن.
مەریوان خاوەنی سرووشتێکی دڵڕفێن و ڕازاوەیە، بەتایبەت لە وەرزی بەهار و مانگی گوڵاندا سەرنجی زۆربەی خەڵکی ناوچەکانی دیکە ڕادەکێشێت و چەندین شوێنی سرووشتی و مێژوویی و گەشتیاری لەم شارەدا بوونیان هەیە.
دەریاچەی زرێبار.
گۆلی زرێبار و شاخە سەرکەشەکانی ناوچەی هەورامان و سەرشیو، دیمەنێکی دڵڕفێن و ناوازەیان بەم شارە بەخشیوە و بەهۆی سرووشتی جوان و کەشوهەوای دڵڕفێنییەوە، سەرنجی گەشتیارانی بۆ لای خۆی ڕاکێشاوە و ساڵانە گەشتیارێکی زۆر لە سەرتاسەری کوردستان و ئێران و وڵاتانی دیکەوە سەردانی ئەم شارە دەکەن.
گۆلی ئاوی شیرینی زرێبار لە ڕۆژاوای شار هەڵکەوتووە و دیمەنێکی ناوازەی بە مەریوان بەخشیوە. ئاوی ئەم دەریاچەیە هەر لە بنی دەریاچەکەوە هەڵدەقوڵێت و ئەمە یەکێک لە تایبەتمەندییەکانی زرێبارە. هەروەها چەندین جۆری باڵندە و بوونەوەری تر لە زرێبار و دەوروبەریدا دەژین کە جوانیی زرێباریان چەند هێندە کردووە.
لەم ساڵانەی دواییدا ڕژانی بەشێکی زۆر لە ئاوەڕۆی شاری مەریوان و گوندەکانی دەوروبەری زرێبار و هەروەها گلدانەوەی ئاوەکە لەلایەن حکوومەتەوە و بەکارهێنانی زۆری ئاوی ژێرزەوی بە مەبەستی کشتوکاڵ و کەمتەرخەمیی بەرپرسانی شارەکە، مەترسیی لەنێوچوونی زرێباری بردووەتە سەرەوە.
سرووشتی مەریوان.
لە گۆشەیەکی تری ئەم شارستانەدا، تاڤگەیەکی جوان و تایبەت بە ناوی تاڤگەی گەوێڵە بوونی هەیە کە لە سی و پێنج کیلومەتریی مەریوان و لە ناوچەی سەرشیو و لە نزیک گوندی گەوێڵە هەڵکەوتووە و ساڵانە بەتایبەت لە وەرزی بەهاردا، خەڵکانێکی زۆر سەردانی دەکەن.
هەروەها چیای سوڵتان ئەغزەتوو، لە ناوچەی سەرشیو و لە نزیک گوندی گۆگجە هەڵکەوتووە و بەرزترین لووتکەی زنجیرە چیاکانی چلچەمەیە و سەرچاوەی ئاوی ڕووبارەکانی سیروان و جەغەتوو و قزڵ ئەوزەن پێک دێنێت.
لە مەریوان چەندین ئەشکەوتی ناسراو و نەناسراو بوونیان هەیە کە یەکێکیان ئەشکەوتی کونە شەمشەمە و لە نزیک گوندی تۆراختەپەی سەرشیودایە و بەهۆی بوونی شەمشەمەکوێرەوە ناو نراوە کونە شەمشەم. ئەم ئەشکەوتە شوێنێکی سەرنجڕاکێش و جوانە و ساڵانە گەشتیارێکی زۆر سەردانی دەکەن.
ناوی مەریوان.
شاری مەریوان لە سەردەمی ئاسوورییەکاندا بە ناوی کارشاروکین، دواتر بە ناوەکانی قەڵای شاباد، دژی شاپوور و مێهرەوان ناودێر کراوە. کۆنترین سەرچاوە مێژووییەکان ئاماژە بەوە دەکەن کە پاشای ئاسوورییەکان دوای داگیرکردنی ئەم ناوچەیە، شارێک ئاوەدان دەکاتەوە کە دواتر و بە تێپەڕینی زەمەن ناوی مەریوان بەخۆیەوە دەگرێت، هەروەها ئەم مێژووە دەگەڕێننەوە بۆ سەردەمی ماددەکان و ئەو ئاماژانە دەکەن کە ناوی کۆنی ئەم شارە مێهرەوان، بە واتای وڵاتی مێهر، جێگەی لەدایکبوونی ڕووناکی و میترا بووە کە بەجێماوی ئایینی کۆنی کوردیی میترائیزمە کە سەرەداوەکانی هێشتا لە وڵاتەکەماندا دەبینرێت.
پردی گاڕان.
یەکێک لە شوێنەوارە گرینگە مێژووییەکانی مەریوان، پردی گاڕانە کە پردێکی مێژووییە و لە دە کیلۆمەتریی ڕۆژهەڵاتی شارەکە هەڵکەوتووە. مێژووی درووستکردنی پردەکە بۆ سەردەمی ساسانییەکان دەگەڕێتەوە، بەڵام لە سەردەمی میرنشینی ئەردەڵاندا، جارێکی دیکە نۆژەن کراوەتەوە و تا ساڵی 1320ی هەتاوی کەڵکی لێ وەرگیراوە و پردی پەیوەندیی ناوچەی کۆماسی و کەڵاتەرزان و چەند ناوچەیەکی تر، گاڕان بووە. بۆ درووستکردنی ئەم پردە لە بەرد و خشتی سوور و سارووج کەڵک وەرگیڕاوە. درێژییەکەی 42 مەتر و بەرزییەکەی 6 مەترە و 9 مەتریش پانە.
قەڵای هەڵۆخان.
قەڵای هەڵۆخان یان قەڵای مەریوان یەکێک لە شوێنەوارە هەرە گرینگەکانی مەریوان و کوردستانە. قەڵای هەڵۆخان لەسەر چیای ئیمام کە نزیکەی 1600 مەتر بەرزە، لە باشووری شاری مەریوان بنیات نراوە. مێژووی درووستکردنی قەڵاکە بۆ پێش هاتنی ئیسەلام دەگەڕێتەوە و چەندین سەدە ناوەندی دەسەڵاتی بابان و ئەردەڵان بووە و هەڵۆخانی ئەردەڵان ئەم قەڵایەی وەکوو پایتەختی حکوومەتی ئەردەڵان بەکار هێناوە.
شوێنەواری مزگەوتێکیش هەر لە نزیک قەڵاکە دەبینرێت کە بە مزگەوتە سوورە (مزگەوتی سوور) بەناوبانگە و لەلایەن ئەمیر حەمزەی بابانەوە درووستکراوە. جگە لە قەڵا و مزگەوتی سوور شوێنەواری گۆڕستانێکی کۆنیش هەر لەو نزیکانە هەیە و بەپێی هەندێک لە سەرچاوە مێژووییەکان گۆڕی هەڵۆخانی ئەردەڵان هەر لەنێو ئەو گۆڕستانەدایە.
دوازدە سوارەی مەریوان.
چیرۆکی دوازدە سوارەی مەریوان، چیرۆکی ئەم ئەستوورە حەماسییەی نەتەوەکەمانە کە بووەتە بەشێکی دانەبڕاوی مێژوو و فرهەنگی مریوان، هەر بەم پێیەش لە ساڵەکانی دەیەی70ی هەتاویدا گرووپێکی هەڵپەرکێ بەم نازناوەوە پێک هات تا چیرۆکی ئەو حەماسەیە بە هەڵپەڕکێی بەزمی و ڕەزمییەکانی خۆی لە دڵی هاونیشتمانییاندا زیندوو ڕابگرێت.
دوازدە سوارەی مەریوان گێڕانەوەی چیرۆکی هێرشی دوژمنانی داگیرکەری کوردەوارە بۆ سەر حکوومەتی بابان و تێکشکانی ئەو لەشکرەی دوژمن لەلایەن دوازدە سوارچاکی قارەمانی ئەم مەڵبەندەوە کە ناچار بە پاشەکشە لەسەر زێدی ئەهووراییمان دەبن.
مەریوان مەڵبەندی گەورە شاعیران.
سەرترۆپکی ئەو شاعیرانەی کە خەرمانەیەکی ڕەنگینیان بۆ ئەدەبی کوردی بەجێ هێشتووە و بە شاعری چەوساوەکانی کوردستان ناوبانگی دەرکردووە و شێعرەکانی هەوێنی بیری نیشتمانی و پێشکەوتخوازانەیە مامۆستا قانعە. وێستگەیەکی تری ژیانی قانع، بەشداریکردنی ئەم ئەستێرە پڕشگندارەی ئاسمانی وێژەی کوردییە لە کۆمارە جوانەمەرگەکەی کوردستان لە ساڵی 1324ی هەتاویدا، کە بە بریسکەی هزری ڕوون و تیشکی هەتاوی زانست، منداڵانی کوردی بۆ دواڕۆژێکی گەشاوە پەروەردە دەکرد.
لە شاعیرانی بەناوبانگی دیکەی مەریوان، مەلا ئەبووبەکری موسەنیفی چۆڕی، مامۆستا ناری، ئەحمەد بەگی کۆماسی، خاتوو خوڕەشید مەریوانی، مامۆستا مەلا باقری بالک و دەیان نووسەر و شاعیری ترە کە هەر کام و لە جێی خۆیدا جێپەنجەیان لە ئەدەبی کوردیدا دیارە.
مەلا کاکە حەمە کوڕی مەلا ئەحمەد ناسراو بە ناری، شاعیرێکی کوردی خەڵکی ناوچەی مەریوان بووە کە لە ساڵەکانی نێوان 1874 تا 1944ی زایینیدا ژیاوە. هۆنراوەکانی نالی و مەحوی کاریان تێکردووە و وشەی ناریی کردووە بە نازناوی هۆنراوەی خۆی. ناری لەو کەسانەیە کە لەگەڵ هۆنراوەی ئایینی و غەرامی، گەلێک هۆنراوەی نیشتمانیشی هەیە. لە دۆستانی بەناوبانگی ناری، دەتوانین ئاماژە بکەینە سەر تاهیر بەگی جاف و شێخ مەحموودی حەفید، کە گەلێک هۆنراوە و پەخشانی زۆر جوانی بۆ داناون.
هونەر، مۆسیقا و گۆرانی.
لە بواری موسیقا و گۆرانی و هونەریشدا، مەریوان و هەورامان دەوڵەمەندە بە گۆرانیی ڕەسەن و سیاچەمانە و دەیان هونەرمەندی گەورەی تێدا هەڵکەوتووە کە خزمەتێکی بەرچاویان بە هونەری گۆرانیی کوردی کردووە. لەوانەش مامۆستا عوسمان هەورامی، خوالێخۆشبوو مەرزیە فەریقی و مامۆستا عەینەدین مەریوانی و...هتد.
یەکێکی تر لەو هونەرانەی کە مەریوانی پێ ناسراوە، هونەری شانۆیە بەگشتی و هونەری شانۆی سەرشەقامە بەتایبەتی کە ساڵانە فێستیڤاڵی نێونەتەوەیی شانۆی سەرشەقام لەم شارەدا بەڕێوە دەچێت و مەریوان وەکوو پایتەختی شانۆی ئێران ناسراوە. [1]
ڕۆژنامەنووس: بێهزاد قادری
چاوی کورد
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 31,525
HashTag
Fonti
File correlati: 4
Articoli collegati: 166
Articoli
Biografia
Clan - la tribù - la setta
Documenti
Feste & Organizzazioni
Immagine e Descrizione
Luoghi
17. دەل
luoghi archeologici
Martiri
Opere
Statistiche e sondaggi
Video
Gruppo: Luoghi
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Dialetto: Curdo - Hawrami
Dialetto: Curdo - Sorani
Luogo: Città
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هاوڕێ باخەوان ) su 08-11-2008
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 12-10-2023
URL
Questo oggetto è stato visto volte 31,525
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.141 KB 29-10-2009 هاوڕێ باخەوانهـ.ب.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,101
Immagini 105,468
Libri 19,113
File correlati 96,129
Video 1,290
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 1 secondo (s)!