کوردیپیدیا بەرفرەهترین ژێدەرێ زانیاریێن کوردییە!
دەربارێ مە
ئەرشیڤ ڤانێن کوردیپێدیا
 لێ گەڕیان
 تومارکرنا بابەت
 ئامراز
 زمان
 هژمارا من
 گەڕیان ل دویڤ
 ڕووپەل
  دوخێ تاڕی
 ڕێکخستنێن دەستپێکی
 لێ گەڕیان
 تومارکرنا بابەت
 ئامراز
 زمان
 هژمارا من
        
 kurdipedia.org 2008 - 2026
پەرتوکخانە
 
تومارکرنا بابەت
   لێ گەڕیانا هویر
پەیوەندی
کوردیی ناوەند
Kurmancî
کرمانجی
هەورامی
English
Français
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
עברית

 زێدە...
 زێدە...
 
 دوخێ تاڕی
 سڵایدباڕ
 مەزناهییا فۆنتی


 ڕێکخستنێن دەستپێکی
دەربارێ مە
بابەت ب هەلکەفتێ
رێسایێن بکار ئینانێ
ئەرشیڤ ڤانێن کوردیپێدیا
بوچوونێن هەوە
کومکری
new
کرونولوژیا ڕویدانا
 چالاکی - کوردیپێدیا
هاریکاری
 زێدە
 ناونامە بو زاروکێن کورد
 گەڕیان ب کرتە
ئامار
بابەت
  593,305
وێنە
  125,539
پەرتوک PDF
  22,259
فایلێن پەیوەندیدار
  130,452
ڤیدیۆ
  2,200
زمان
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish 
319,866
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin) 
96,882
هەورامی - Kurdish Hawrami 
67,937
عربي - Arabic 
45,294
کرمانجی - Upper Kurdish (Arami) 
27,759
فارسی - Farsi 
16,688
English - English 
8,577
Türkçe - Turkish 
3,870
Deutsch - German 
2,045
لوڕی - Kurdish Luri 
1,785
Pусский - Russian 
1,151
Français - French 
364
Nederlands - Dutch 
131
Zazakî - Kurdish Zazaki 
96
Svenska - Swedish 
84
Italiano - Italian 
66
Español - Spanish 
63
Polski - Polish 
62
Հայերեն - Armenian 
57
لەکی - Kurdish Laki 
39
Azərbaycanca - Azerbaijani 
35
Norsk - Norwegian 
25
日本人 - Japanese 
24
中国的 - Chinese 
22
עברית - Hebrew 
22
Ελληνική - Greek 
20
Português - Portuguese 
16
Fins - Finnish 
14
Catalana - Catalana 
14
Esperanto - Esperanto 
10
Тоҷикӣ - Tajik 
9
Ozbek - Uzbek 
9
українська - Ukrainian 
6
Čeština - Czech 
6
ქართველი - Georgian 
6
Srpski - Serbian 
6
Hrvatski - Croatian 
5
Lietuvių - Lithuanian 
5
балгарская - Bulgarian 
4
Kiswahili سَوَاحِلي -  
3
हिन्दी - Hindi 
2
қазақ - Kazakh 
1
Cebuano - Cebuano 
1
ترکمانی - Turkman (Arami Script) 
1
پول
کرمانجی
کەسایەتی 
9,546
جهـ 
840
پارت و رێکخراو 
65
بەلاڤوک (گوڤار، روژنامە و ...) 
52
هەمەجۆرە 
3
وێنە و پێناس 
649
کارێن هونەری 
27
رێکەفت و رووداو (کڕۆنۆلۆژیا) 
22
نەخشە 
3
ناڤێن کوردی 
8
پەند 
2,107
وشە و دەستەواژە 
913
شوینوار و جهێن کەڤنار 
42
لێنانگەها کوردی 
1
پەڕتووکخانە 
1,395
كلتوور - پێکەنین 
7
کورتەباس 
895
شەهیدان 
3,007
کۆمکوژی 
7,458
بەلگەنامە 
78
هوز - تیرە - بنەماڵ 
3
ئامار و راپرسیا 
167
ڤیدیۆ 
23
ژینگەها کوردستانێ 
1
هۆزان 
237
فەرهەنگ 
27
موزەخانە 
19
گیانلبەرێن کوردستانێ 
1
نڤیسێن ئایینی 
163
کۆگەها فایلان
MP3 
2,097
PDF 
34,992
MP4 
4,225
IMG 
238,838
∑   هەمی 
280,152
گەڕان لدیف ناڤەڕوکێ دە
Abu Hanifa al-Dinawari
پول: کەسایەتی
زمانێ بابەتی: Italiano - Italian
هەڤکارێن کوردیپێدیا، بابەتییانە، بێلایەنانە، بەرپرسانە و پیشەییانە، ئەرشیڤا نەتەویی تومار دکەن..
هەڤپشکی کرن
Copy Link0
E-Mail0
Facebook0
LinkedIn0
Messenger0
Pinterest0
SMS0
Telegram0
Twitter0
Viber0
WhatsApp0
هەلسەنگاندنا بابەتی
نایاب
گەلەك باشە
ناڤنجی
خراب نینە
خراب
بو ناڤ لیستا کومکریا
ڕایا خو دەربارەی ڤی بابەی بنڤێسە!
گهوڕنکاریێن بابەتی!
Metadata
RSS
گووگلا وێنا بو بابەتێ هەلبژارتی!
گوگل دەربارەی بابەتێ هەلبژارتی!
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish1
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin)1
English - English0
عربي - Arabic0
فارسی - Farsi2
Türkçe - Turkish0
עברית - Hebrew0
Deutsch - German0
Español - Spanish0
Français - French0
Nederlands - Dutch0
Svenska - Swedish0
Ελληνική - Greek0
Azərbaycanca - Azerbaijani0
Catalana - Catalana0
Čeština - Czech0
Esperanto - Esperanto0
Fins - Finnish0
Hrvatski - Croatian0
Lietuvių - Lithuanian0
Norsk - Norwegian0
Ozbek - Uzbek0
Polski - Polish0
Português - Portuguese0
Pусский - Russian0
Srpski - Serbian0
балгарская - Bulgarian0
қазақ - Kazakh0
Тоҷикӣ - Tajik0
українська - Ukrainian0
Հայերեն - Armenian0
हिन्दी - Hindi0
ქართველი - Georgian0
中国的 - Chinese0
日本人 - Japanese0
Abu Hanifa al-Dinawari
Abu Hanifa al-Dinawari
Abū Ḥanīfa Aḥmad ibn Dāwūd ibn Vanānd al-Dīnawarī (in arabo أبو حنيفة ﺍﺣﻤﺪ ﺑﻦ ﺩﺍﻭﺩ ﺑﻦ ﻭﻧﺎﻧﺪ الدينوري‎?; ... – Dinavar, tra l'894 e il 904) è stato uno storico, oltre che un botanico, un astronomo, un geografo e un matematico curdo (secondo alcuni, invece, arabo o Persiano).
Che fosse curdo o arabo o persiano, Dīnawarī nacque nella regione persiana di Dinavar (in arabo Dīnawar), a metà strada tra le odierne Hamadān e Kermānshāh. Studiò astronomia, matematica, e meccanica a Isfahan e filologia e poesia a Kūfa e Baṣra.
Il suo contributo più rilevante è il Libro delle piante, grazie al quale è giustamente ricordato come il fondatore della botanica musulmana.
Scrisse anche un libro sulle ascendenze del popolo curdo, intitolato Ansāb al-Akrād (Genealogie dei Curdi), ma non vi è consenso sul fatto che egli fosse curdo, arabo o persiano. Ludwig Adamec lo considera Curdo, mentre la Encyclopedia of Islam lo classifica come filologo e scienziato arabo, laddove le non meno autorevoli Encyclopaedia Britannica ed Encyclopædia Iranica lo annoverano tra i Persiani.

=KTML_Bold=Opere=KTML_End=
=KTML_Bold=Matematica e scienze naturali=KTML_End=
1. Kitāb al-jabr wa l-muqābala (Libro dell'Algebra)
2. Kitāb al-nabāṭ (Libro delle piante)
3. Kitāb al-kusuf (Libro delle eclissi solari)
4. Kitāb al-radd ʿalā rasad al-Iṣfahānī (Refutazione delle osservazioni astronomiche di al-Iṣfahānī)
5. Kitāb al-ḥisāb (Libro dell'Aritmetica)
6. Baḥth fi ḥisāb al-Hind (Analisi dell'Aritmetica indiana)
7. Kitāb al-jamʿ wa l-tafrīq (Libro dell'Aritmetica)
8. Kitāb al-qibla wa l-ziwāl (Libro degli orientamenti astrali)
9. Kitāb al-anwāʾ (Libro del tempo meteorologico)
10. Iṣlāḥ al-manṭiq (Riforma della Logica)

=KTML_Bold=Scienze sociali e umanistiche=KTML_End=
1. Kitāb al-akhbār al-ṭiwāl (Storia delle notizie di lunga durata)
2. Kitāb al-kabīr (Grande libro, ossia Storia delle scienze)
3. Kitāb al-fisāḥa (Libro della Retorica)
4. Kitāb al-buldān (Libro dei Paesi, ossia Geografia)
5. Kitāb al-shiʿr wa l-shuʿarāʾ (Libro della poesia e dei poeti)
6. Ansāb al-Akrād (Genealogie dei Curdi).

=KTML_Bold=Traduzioni=KTML_End=
I suoi al-Akhbār al-Ṭiwāl sono stati editi e pubblicati un gran numero di volte (Vladimir Guirgass, Leiden, 1888 ; Preface, variantes et index par I. J. Kračkovskij, Leiden, 1912); Muḥammad Saʿīd Rāfiʿī, 1911; ʿAbd al-Munʿim ʿĀmir & Jamāl al-dīn Shayyāl, 1960; Muḥammad al-Ḥājj ʿAlī, 2001), ma non sono mai stati tradotti interamente in lingue occidentali. Una parte del lavoro traduttorio in inglese di Jackson Bonner, relativo al periodo preislamico, può essere trovato qui. Occorre comunque dire che l'approccio storico di al-Dīnawarī non era affatto arabocentrico (il che rafforzerebbe l'ipotesi che non fosse arabo), bensì schiettamente iranocentrico.

=KTML_Bold=Libro delle piante
Botanica=KTML_End=
Al-Dīnawarī è considerato il fondatore della botanica islamica per via del suo Kitāb al-Nabāt (in arabo کتاب النبات‎?), in sei volumi, di cui solo il terzo e il quinto sono sopravvissuti, anche se il sesto è stato parzialmente ricostruito grazie alle citazioni che sono presenti in altri lavori più tardi. Nelle parti giunte fino a noi, sono descritte 637 piante, dalla lettera sīn alla yāʾ. Egli trattò anche dell'evoluzione della pianta, dalla sua nascita alla sua morte, descrivendone la crescita e la sua produzione di fiori o frutti.

Molti dei primi lavori di botanica islamica sono andati perduti, come quello di al-Shaybānī (m. 820), Ibn al-ʿArabī (m. 844), al-Bāhilī (m. 845) e Ibn al-Sikkīṭ (m. 857), ma essi sono fortunatamente citati con generosità nei più tardi libri di Abū Ḥanīfa al-Dīnawarī.

=KTML_Bold=Astronomia e meteorologia=KTML_End=
Parti del Libro delle piante di al-Dīnawarī sono dedicate ad applicazioni pratiche di conoscenze astronomiche, meteorologiche e agricole. In esse descrive il carattere astronomico e meteorologico del cielo, dei pianeti e delle costellazioni, del sole e della luna, delle fasi lunari che indicano le stagioni, della pioggia, degli anwāʾ (corpi celesti della pioggia), oltre ai fenomeni atmosferici quali i venti, il tuono, i fulmini, la neve, le inondazioni, le valli, i fiumi, i laghi, i pozzi e altre fonti d'acqua.

=KTML_Bold=Scienze della terra=KTML_End=
Parti del Libro delle piante sono dedicate alle scienze della Terra, in contesto agricolo. Egli considera la Terra, le pietre e le sabbie, e descrive i differenti tipi di terreno, indicando quali tipi fossero maggiormente propizi per le piante e le qualità e le proprietà del buon terreno.[1]
ئەڤ بابەت ب زمانێ (Italiano) هاتیە نڤیساندن، کلیک ل ئایکۆنا بکە ژ بو ڤەکرنا ڤی بابەتی ب وی زمانێ کو پێ هاتیە نڤیساندن!
Questo articolo è stato scritto in (Italiano) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەڤ بابەتە 1,848 جار هاتیە دیتن
ڕایا خو دەربارەی ڤی بابەی بنڤێسە!
هاشتاگ
ژێدەر
[1] ماڵپەڕ | Italiano | Wikipedia
بابەتێن پەیوەستکری: 10
زمانێ بابەتی: Italiano
باژار و باژارۆک (ژدایکبوون): کرماشان
جورێ کەسی: مێژوونووس
جورێ کەسی: ئایینی
جورێ کەسی: ستێرناسی
جورێ کەسی: ڕووەکناس
جورێ کەسی: نڤێسەر
د ژیانێدا مایە؟: نەخێر
زمان - شێوەزار: ک. لوڕی
نەتەوە: کورد
وڵات - هەرێم (ژدایکبوون): رۆژهەڵاتی کوردستان
ڕەگەز: پیاوان
تایبەتمەندی یێن تەکنیکی
خودانێ ڤی بابەتی مافا وەشانێ بابەتی دانە کوردیپێدیا، سوپاس!
کوالیتیا ڤی بابەتی: 99%
99%
ئەڤ بابەتە ژ لایێ: ( شادی ئاکۆییش.ئـ.) ل: 27-07-2024 هاتیە تومارکرن
ئەڤ بابەتە ژ ئالێ: ( هاوڕێ باخەوانهـ.ب.) ل : 01-08-2024 پێداچوون ژبوو هاتییە کرن و ڕەها بوویە
ئەڤ بابەتە بو دویماهیک جار ژ لایێ: ( هاوڕێ باخەوانهـ.ب.)ڤە: 01-08-2024 هاتیە ڕاست ڤەکرن
ناڤ و نیشانێن بابەتی
ئەڤ بابەتە ب ستانداردی کوردیپێدیا هێشتا نە دروستە و پێدڤی ب داڕشتنەکا بابەتی و زمانی هەیە!
ئەڤ بابەتە 1,848 جار هاتیە دیتن
QR Code
  بابەتێ نوی
  بابەت ب هەلکەفتێ 
  تایبەت ب ژنان 
  
زێدە

Kurdipedia.org (2008 - 2026) version: 17.33
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| دروستکرنا لاپەری 0.813 چرکە!