کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
دەربارەی کوردیپێدیا
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
 گەڕان
 تۆمارکردنی بابەت
 ئامرازەکان
 زمانەکان
 هەژماری من
 گەڕان بەدوای
 ڕووخسار
  دۆخی تاریک
 ڕێکخستنە پێشوەختەکان
 گەڕان
 تۆمارکردنی بابەت
 ئامرازەکان
 زمانەکان
 هەژماری من
        
 kurdipedia.org 2008 - 2025
پەرتووکخانە
 
تۆمارکردنی بابەت
   گەڕانی ورد
پەیوەندی
کوردیی ناوەند
Kurmancî
کرمانجی
هەورامی
English
Français
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
עברית

 زۆرتر...
 زۆرتر...
 
 دۆخی تاریک
 سلاید باڕ
 قەبارەی فۆنت


 ڕێکخستنە پێشوەختەکان
دەربارەی کوردیپێدیا
بابەت بەهەڵکەوت
ڕێساکانی بەکارهێنان
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
بیروڕاکانتان
دڵخوازەکان
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
 چالاکییەکان - کوردیپێدیا
یارمەتی
 زۆرتر
 ناونامە بۆ منداڵانی کورد
 گەڕان بە کرتە
ئامار
بابەت
  582,991
وێنە
  123,443
پەرتووک PDF
  22,048
فایلی پەیوەندیدار
  124,893
ڤیدیۆ
  2,191
زمان
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish 
315,831
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin) 
95,299
هەورامی - Kurdish Hawrami 
67,649
عربي - Arabic 
43,528
کرمانجی - Upper Kurdish (Arami) 
26,431
فارسی - Farsi 
15,543
English - English 
8,500
Türkçe - Turkish 
3,818
Deutsch - German 
2,022
لوڕی - Kurdish Luri 
1,785
Pусский - Russian 
1,145
Français - French 
359
Nederlands - Dutch 
131
Zazakî - Kurdish Zazaki 
92
Svenska - Swedish 
79
Español - Spanish 
61
Italiano - Italian 
61
Polski - Polish 
60
Հայերեն - Armenian 
57
لەکی - Kurdish Laki 
39
Azərbaycanca - Azerbaijani 
35
日本人 - Japanese 
24
Norsk - Norwegian 
22
中国的 - Chinese 
21
עברית - Hebrew 
20
Ελληνική - Greek 
19
Fins - Finnish 
14
Português - Portuguese 
14
Catalana - Catalana 
14
Esperanto - Esperanto 
10
Ozbek - Uzbek 
9
Тоҷикӣ - Tajik 
9
Srpski - Serbian 
6
ქართველი - Georgian 
6
Čeština - Czech 
5
Lietuvių - Lithuanian 
5
Hrvatski - Croatian 
5
балгарская - Bulgarian 
4
Kiswahili سَوَاحِلي -  
3
हिन्दी - Hindi 
2
Cebuano - Cebuano 
1
қазақ - Kazakh 
1
ترکمانی - Turkman (Arami Script) 
1
پۆل
کوردیی ناوەڕاست
ژیاننامە 
31,801
شوێنەکان 
17,030
پارت و ڕێکخراوەکان 
1,520
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنامە و ...) 
882
وێنە و پێناس 
9,457
کارە هونەرییەکان 
1,454
ڕێکەوت و ڕووداو (کڕۆنۆلۆژیا) 
15,924
نەخشەکان 
248
ناوی کوردی 
2,816
پەند 
13,749
وشە و دەستەواژە 
109,187
شوێنەوار و کۆنینە 
730
خواردنی کوردی 
134
پەرتووکخانە 
27,038
کلتوور - گاڵتەوگەپ 
4,614
کورتەباس 
22,093
شەهیدان 
11,890
کۆمەڵکوژی 
11,361
بەڵگەنامەکان 
8,710
هۆز - تیرە - بنەماڵە 
236
ئامار و ڕاپرسی 
4,629
کلتوور - مەتەڵ 
3,147
یارییە کوردەوارییەکان 
279
زانستە سروشتییەکان 
80
ڤیدیۆ 
2,062
بەرهەمە کوردستانییەکان 
45
کەلوپەلی سەربازیی بەکارهاتوو لە کوردستان 
29
ژینگەی کوردستان 
102
هۆنراوە 
10,635
دۆزی ژن 
58
فەرمانگەکان  
1,121
مۆزەخانە 
56
نەریت 
161
گیانلەبەرانی کوردستان 
734
ڕووه‌كی كورده‌واری (گژوگیا و دار) 
891
گەشتوگوزار 
2
ئیدیۆم 
920
دەزگەی چاپ و بڵاوکردنەوە 
6
کۆگای فایلەکان
MP3 
1,227
PDF 
34,615
MP4 
3,812
IMG 
232,587
∑   تێکڕا 
272,241
گەڕان بەدوای ناوەڕۆکدا
Mirella Galletti
پۆل: ژیاننامە
زمانی بابەت: Kurmancî - Upper Kurdish (Latin)
کوردیپێدیا، مێژووی ڕۆژ بە ڕۆژی کوردستان و کورد دەنووسێتەوە..
بەشکردن
Copy Link0
E-Mail0
Facebook0
LinkedIn0
Messenger0
Pinterest0
SMS0
Telegram0
Twitter0
Viber0
WhatsApp0
نرخاندنی بابەت
نایاب
زۆر باشە
باش
خراپ نییە
خراپ
بۆ ناو لیستی دڵخوازەکان
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
گۆڕانکارییەکانی بابەتەکە
Metadata
RSS
گووگڵی وێنەی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
گووگڵی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish1
English - English0
عربي - Arabic0
فارسی - Farsi0
Türkçe - Turkish0
עברית - Hebrew0
Deutsch - German0
Español - Spanish0
Français - French0
Italiano - Italian0
Nederlands - Dutch0
Svenska - Swedish0
Ελληνική - Greek0
Azərbaycanca - Azerbaijani0
Catalana - Catalana0
Čeština - Czech0
Esperanto - Esperanto0
Fins - Finnish0
Hrvatski - Croatian0
Lietuvių - Lithuanian0
Norsk - Norwegian0
Ozbek - Uzbek0
Polski - Polish0
Português - Portuguese0
Pусский - Russian0
Srpski - Serbian0
балгарская - Bulgarian0
қазақ - Kazakh0
Тоҷикӣ - Tajik0
Հայերեն - Armenian0
हिन्दी - Hindi0
ქართველი - Georgian0
中国的 - Chinese0
日本人 - Japanese0
Mirella Galletti
Mirella Galletti
Mirella Galletti: (jdb. 25ê sibatê 1949an, nêzîkî Bolonya, Îtalya - m. 4ê îlona 2012an, Roma, îtalya), siyasetnas, kurdnas û rojnamevaneke îtalî bû.[1]
Di zanîngeha Napolî, li ser dîroka îslamê dersdariyê dike. Li ser kurdan gelek xebatên wê hene. Pirranî bi başûrê Kurdistanê dizane, têkiliyên wê bi parçeyên din ên Kurdistanê re nînin. Li Îtalya wê wekî kurdologeke îtalî jî dizanin.

Berhem û nivîsên Mirella Galletti
1974: Struttura politica e valori culturali nella società curda, teza wê ya doktorayê ye di bin rêberiya Professor Antonio Marazzi. Università degli studi, Bologne.
1975: “L’ultima rivolta curda in Iraq”, In: Oriente Moderno LV, 9-10, Roma.
1978: “Sviluppi del problema curdo negli anni 1975-1978”, In: Oriente Moderno, anno LVII, 9-10, Roma.
1978: “Curd e Kurdistan in opere italiane del XIII-XIX secolo”, In: Oriente Moderno, anno LVIII, 11, Roma.
1987: Kurd û Kurdistan la nusrâwakanî Italî da, la saday sêzdam - nozdam, wergêr: Jasim Tawfiq, (ed.), Binkay Hangaw, Stockholm.
1990: I Curdi nella Storia, Vecchio Faggio Editore, Chieti.
1990: “Sviluppo del problema curdo negli anni ’80”, In: Oriente Moderno, 1-6, pp. 75-125, Roma.
1991: “I Curdi nella guerra del Golfo”, In: Oriente Moderno nuova serie, anno X, 1-6, Roma.
1991: “Bollettario 1” (dir); Qadrimestrale di scrittura e critica, Associazione cul turale Le Avanguardie, Modena.
1993: “Kurdistan, un mosaico di sei popoli”, In: ARES, Rivista di Politiche In ternazionali e Conflitti Etnici, 1. Editore Centro di Ricerche Etnico Politiche Internazionali, Maltignano.
1993: “Cenni sulla letteratura curda”, trad. de Bâzne, In: Almanaco Letterario, Edizioni della Lisca, Milano.
1994: “Kurdistan: I giochi regionali proseguono: I Curdi in Iran, hevpeyvîn bi Mustafa Hijri re”, In: Politica Internazionale nº 3, Roma.
1994: “La politica italiana verso assiri e curdi”, In: Storia Contemporana nº 3, Bologna.
1994: “Kurdistan: A Mosaic of Peoples”, In: Acta Kurdica, the International Journal of Kurdish & Iranian, Rewan.
1994: “Ahmad Khânî ‘Mem û Zîn’: L’amore per la patria”, In: Forma di Parole, Rivista Internazionale di letteratura, 3e série, 2e année, 4, Crocetti Editore, Bologna.
1994: “Kurdistan, polveriera dimenticata: un popolo in cerca di una patria sicura. Minoranze in pericolo: gli assio-caldei. ‘Noi, vasi di coccio tra arabi e curdi?” In: Mondo e Missione, Milan.
1995: “Italian Policy Toward Assyrians and Kurds”, In: Journal of the Assyrian Academic Society, IX(2), Santa Barbara.
1995: “The Woman’s Role in the Kurdish Society according to European Litterature”, In: Iran-Nameh, 1(11), Tehran.
1996: “Cristiani d’Iraq. Un esodo senza terra promessa”, In: Mondo e Missione, Milano.
1996: “La terra di tutti gli olocausti. ‘Quand Hitler seppe quello che Saddam fece ai curdi pianse ?’”, In: Corriere della Serra, Milan. 2 îlon 1996.
1996: “Intervista con Abdullah Hassanzadeh, Segretario Generale del PDK Iran”, In: Politica Internazionale, anno XXIV, nuova serie, 3-4, Roma.
1996: Favole curde, Campomarzo Editrice, San Lazzaro di Savena.
1999: I Curdi un popolo transnazionale, EdUP, Fondazione Internaionale Lelio Basso, Roma.
1999: “Shakir Hasbak: un intellettuale iracheno ponte tra Arab e Curdi”, In: Oriente Moderno, XXI, 2-3, Roma.
2001: “Perché I Curdi non hanno uno Stato?” In: Africana, Rivisti di Studi Extraeuropei, Pisa.
2001: “Western Images of the Woman’s role in Kurdish Society”, In: Shahrzad Mojab (ed.), Women of a Non-State Nation: The Kurds, Costa Mesa (California), Mazda Publishers.
2002: Le relazioni tra Italia e Kurdistan, Quaderni di Oriente Moderno, Instituto per l’Oriente, Napoli. Berhevokeke bi pênc lêkolînan: Curdi e Kurdistan in opere italiane dal XIII al XX secolo, Kurdish cities through the eyes of their European visitors, “La politica italiana verso assiri e curdi (1920-1943)” Storia contemporanea, XXV, 3 (1994), “Le fonti diplomatiche italiane sull’Iraq 1922-1950”, Italia contemporanea, 212 (1998), “Kurdistan: A mosaic of Peoples”, Acta Kurdica, The International Journal of Kurdish & Iranian Studies, 1 (1994).
2002: Incontri con la società del Kurdistan, Name, Genoa.
2003: Cristiani del Kurdistan, Assiri, Cattolici et Siro-ortodossi, Editore Jouvence, Roma.
2005:“Kirkuk: The Pivot of Balance in Iraq. Past and Present”, In: Journal of Academic Assyrian Studies, 19(2), Santa Barbara.
2005: “Sakir Hasbak: Un intellettuale iracheno ponte tra Arabi e Curdi, In: Oriente Moderno, vol. 2-3.
2006: “Studi italiani sulla lingua curda”, In: Loquentes Luingis.
2006: Storia della Siria Contemporanea, Popoli, Instituzioni e cultural, Tascabili Bompiani.
2007: “La Bataille de Chalderan dans un tableau du XVIe siècle”, In: Studia Iranica t. 36, Paris.
2007: “I Curdi da vinti a vincitori?” In: Il Ponte nº 11, Roma.
2007: “Ufficiale, medici e funzionari italiani, tra Impero ottoman e Persia”, In: Oriente Moderno, Roma.
2008: Kurdistan. Cucina e tradizioni del popolo curdo, Ananke, Torino. ISBN-10: 8873252206, ISBN-13: 978-8873252207
2008: “Some Catholic Sources on Jazira (1920-1950)”, In: Kervan - Rivista Internazionale di Studi afroasiatici, Torino.
2008: Bi Fuad Rahman re, “Kurdistan, Cucina e tradizioni del popolo curdo”, Torino.
2009: “Cuisine and Customs of the Kurds and their Neighbors”, In: Journal of Assyrian Academic Studies, 23(1), Santa Barbara.
2010: Le Kurdistan et ses chrétiens, Éditions du Cerf, Parîs.
2010: Kürt Yemek Kültürü, Avesta Yayinlari, Stembol.
2010: “L’âne dans la société et la culture kurdes - passé et présent” In: Revue d’Ethnozootechnie, 87, Parîs.
2011: “Vatican Dispatches on Assyro-Chaldeans, Kurds and Turkey (1935- 1939). The Secretary of State Eugenio Pacelli, later Pope Pius XII and the Apostolic Delegate to Turkey, Angelo Giuseppe Roncalli, later Pope John XXIII”, In: Journal of Assyrian Academic Studies, 25(1-2).
2011: “Correspondance between Eugenio Pacelli, Secretary of State and An gelo Giuseppe Roncalli, Apostolic Delegate to Turkey (1935-1939)” In: Surdi sull’Oriente Cristiano, Academia Angelica-Costantiniana di Lettere, Aerti e Scienze, Roma.
2011: “La bilancia giuridica nel Kurdistan iracheno (1920-1992), Il Libro et la Bilancia, Sudi in memoria di Franceso Castro, Tom1, Napoli.
2011: Iraq, il Cuore del Mondo, Iraqi Embassy, Roma.
2011: Iraq, the Heart of the World, Iraqi Embassy, Roma.
2013: Storia della Siria Contemporanea, Popoli, Instituzioni e cultural, Tascabili Bompiani.[2]
ئەم بابەتە بەزمانی (Kurmancî) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Ev babet bi zimana (Kurmancî) hatiye nvîsandin, klîk li aykona bike ji bu vekirina vî babetî bi vî zimana ku pî hatiye nvîsandin!
ئەم بابەتە 2,155 جار بینراوە
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
هاشتاگ
سەرچاوەکان
[1] ماڵپەڕ | Kurmancî | ku.wikipedia.org
فایلی پەیوەندیدار: 2
بابەتە پەیوەستکراوەکان: 4
زمانی بابەت: Kurmancî
ڕۆژی لەدایکبوون: 25-02-1949
ڕۆژی کۆچی دوایی: 04-06-2021 (72 ساڵ)
ئاستی خوێندن: پڕۆفیسۆر
جۆری خوێندن: مێژوو
جۆری کەس: کورد(ناس)
جۆری کەس: مێژوونووس
زمان - شێوەزار: ئینگلیزی
زمان - شێوەزار: ئیتالی
لەژیاندا ماوە؟: نەخێر
نەتەوە: بێگانە
هۆکاری گیان لەدەستدان: مەرگی سروشتی و نەخۆشی
وڵات - هەرێم (لەدایکبوون): ئیتالیا
وڵات - هەرێم (کۆچی دوایی): ئیتالیا
ڕەگەزی کەس: مێ
تایبەتمەندییە تەکنیکییەکان
کوالیتیی بابەت: 99%
99%
ئەم بابەتە لەلایەن: ( ڕاپەر عوسمان عوزێری )ەوە لە: 20-05-2022 تۆمارکراوە
ئەم بابەتە لەلایەن: ( هاوڕێ باخەوان )ەوە لە: 20-05-2022 پێداچوونەوەی بۆکراوە و ئازادکراوە
ئەم بابەتە بۆ دواجار لەلایەن: ( هاوڕێ باخەوان )ەوە لە: 20-05-2022 باشترکراوە
ناونیشانی بابەت
ئەم بابەتە بەپێی ستانداردەکانی کوردیپێدیا هێشتا ناتەواوە و پێویستیی بە داڕشتنەوەی بابەتی و زمانەوانیی زۆرتر هەیە!
ئەم بابەتە 2,155 جار بینراوە
QR Code
فایلی پەیوەستکراو - ڤێرشن
جۆر ڤێرشن ناوی تۆمارکار
فایلی وێنە 1.0.16 KB 20-05-2022 ڕاپەر عوسمان عوزێریڕ.ع.ع.
  بابەتی نوێ
  بابەت بەهەڵکەوت 
  تایبەت بە خانمان 
  
  بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا 

Kurdipedia.org (2008 - 2025) version: 17.08
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| کاتی ئافراندنی لاپەڕە: 0.313 چرکە!