کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
دەربارەی کوردیپێدیا
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
 گەڕان
 تۆمارکردنی بابەت
 ئامرازەکان
 زمانەکان
 هەژماری من
 گەڕان بەدوای
 ڕووخسار
  دۆخی تاریک
 ڕێکخستنە پێشوەختەکان
 گەڕان
 تۆمارکردنی بابەت
 ئامرازەکان
 زمانەکان
 هەژماری من
        
 kurdipedia.org 2008 - 2025
پەرتووکخانە
 
تۆمارکردنی بابەت
   گەڕانی ورد
پەیوەندی
کوردیی ناوەند
Kurmancî
کرمانجی
هەورامی
English
Français
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
עברית

 زۆرتر...
 زۆرتر...
 
 دۆخی تاریک
 سلاید باڕ
 قەبارەی فۆنت


 ڕێکخستنە پێشوەختەکان
دەربارەی کوردیپێدیا
بابەت بەهەڵکەوت
ڕێساکانی بەکارهێنان
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
بیروڕاکانتان
دڵخوازەکان
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
 چالاکییەکان - کوردیپێدیا
یارمەتی
 زۆرتر
 ناونامە بۆ منداڵانی کورد
 گەڕان بە کرتە
ئامار
بابەت
  579,322
وێنە
  122,543
پەرتووک PDF
  21,904
فایلی پەیوەندیدار
  122,424
ڤیدیۆ
  2,161
زمان
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish 
313,840
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin) 
94,844
هەورامی - Kurdish Hawrami 
67,533
عربي - Arabic 
42,772
کرمانجی - Upper Kurdish (Arami) 
26,267
فارسی - Farsi 
15,058
English - English 
8,465
Türkçe - Turkish 
3,814
Deutsch - German 
2,013
لوڕی - Kurdish Luri 
1,785
Pусский - Russian 
1,145
Français - French 
359
Nederlands - Dutch 
131
Zazakî - Kurdish Zazaki 
92
Svenska - Swedish 
79
Español - Spanish 
61
Italiano - Italian 
61
Polski - Polish 
60
Հայերեն - Armenian 
57
لەکی - Kurdish Laki 
39
Azərbaycanca - Azerbaijani 
35
日本人 - Japanese 
24
Norsk - Norwegian 
22
中国的 - Chinese 
21
עברית - Hebrew 
20
Ελληνική - Greek 
19
Fins - Finnish 
14
Português - Portuguese 
14
Catalana - Catalana 
14
Esperanto - Esperanto 
10
Ozbek - Uzbek 
9
Тоҷикӣ - Tajik 
9
Srpski - Serbian 
6
ქართველი - Georgian 
6
Čeština - Czech 
5
Lietuvių - Lithuanian 
5
Hrvatski - Croatian 
5
балгарская - Bulgarian 
4
Kiswahili سَوَاحِلي -  
3
हिन्दी - Hindi 
2
Cebuano - Cebuano 
1
қазақ - Kazakh 
1
ترکمانی - Turkman (Arami Script) 
1
پۆل
کوردیی ناوەڕاست
ژیاننامە 
31,159
شوێنەکان 
16,755
پارت و ڕێکخراوەکان 
1,525
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنامە و ...) 
867
وێنە و پێناس 
9,446
کارە هونەرییەکان 
1,134
ڕێکەوت و ڕووداو (کڕۆنۆلۆژیا) 
15,869
نەخشەکان 
233
ناوی کوردی 
2,750
پەند 
13,750
وشە و دەستەواژە 
109,262
شوێنەوار و کۆنینە 
718
خواردنی کوردی 
99
پەرتووکخانە 
26,945
کلتوور - گاڵتەوگەپ 
4,479
کورتەباس 
21,901
شەهیدان 
11,820
کۆمەڵکوژی 
11,361
بەڵگەنامەکان 
8,707
هۆز - تیرە - بنەماڵە 
240
ئامار و ڕاپرسی 
4,629
کلتوور - مەتەڵ 
3,147
یارییە کوردەوارییەکان 
279
زانستە سروشتییەکان 
80
ڤیدیۆ 
2,032
بەرهەمە کوردستانییەکان 
45
کەلوپەلی سەربازیی بەکارهاتوو لە کوردستان 
29
ژینگەی کوردستان 
102
هۆنراوە 
10,634
دۆزی ژن 
58
فەرمانگەکان  
1,121
مۆزەخانە 
55
نەریت 
161
گیانلەبەرانی کوردستان 
734
ڕووه‌كی كورده‌واری (گژوگیا و دار) 
792
گەشتوگوزار 
2
ئیدیۆم 
920
کۆگای فایلەکان
MP3 
913
PDF 
34,427
MP4 
3,746
IMG 
229,520
∑   تێکڕا 
268,606
گەڕان بەدوای ناوەڕۆکدا
Malaye Jaziri
پۆل: ژیاننامە
زمانی بابەت: Português - Portuguese
کوردیپێدیا، دادگا نییە، داتاکان ئامادەدەکات بۆ توێژینەوە و دەرکەوتنی ڕاستییەکان.
بەشکردن
Copy Link0
E-Mail0
Facebook0
LinkedIn0
Messenger0
Pinterest0
SMS0
Telegram0
Twitter0
Viber0
WhatsApp0
نرخاندنی بابەت
نایاب
زۆر باشە
باش
خراپ نییە
خراپ
بۆ ناو لیستی دڵخوازەکان
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
گۆڕانکارییەکانی بابەتەکە
Metadata
RSS
گووگڵی وێنەی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
گووگڵی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish0
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin)0
English - English0
عربي - Arabic0
فارسی - Farsi0
Türkçe - Turkish0
עברית - Hebrew0
Deutsch - German0
Español - Spanish0
Français - French0
Italiano - Italian0
Nederlands - Dutch0
Svenska - Swedish0
Ελληνική - Greek0
Azərbaycanca - Azerbaijani0
Catalana - Catalana0
Čeština - Czech0
Esperanto - Esperanto0
Fins - Finnish0
Hrvatski - Croatian0
Lietuvių - Lithuanian0
Norsk - Norwegian0
Ozbek - Uzbek0
Polski - Polish0
Pусский - Russian0
Srpski - Serbian0
балгарская - Bulgarian0
қазақ - Kazakh0
Тоҷикӣ - Tajik0
Հայերեն - Armenian0
हिन्दी - Hindi0
ქართველი - Georgian0
中国的 - Chinese0
日本人 - Japanese0
Malaye Jaziri
Malaye Jaziri
Malaye Jaziri (em curdo: Melayê Cizîrî), (Cizre, Turquia, 1570 - 1640, Şırnak, Turquia) foi um dos mais famosos escritores curdos, poeta e místico. Seu nome literário foi Nîşanî.

Ele nasceu em Jazira (Cizre), a capital do principado de Bohtan. Aqui estabeleceu-se a primeira escola de poesia curda clássica no dialeto de Kurmanji. O juiz Ja Zi Ri tinha duas mulheres e um menino com uma filha, sua vida era incrível. Malaye Jaziri era o representante principal desta escola e, pode-se adicionar, um bom representante da poesia oriental clássica como um todo. Os seus laços com esta tradição são expressos através dos fortes elementos do sufi e através do conceito de amor em sua poesia. Em seu universo, não há fronteiras claras entre amor humano e divino. Assim, o leitor geralmente é levado a perguntar se era o amor de Deus ou a bela Selma (que teria sido a filha ou a irmã do príncipe de Jazira que trouxe fogo ao coração do poeta). Além desses elementos orientais tradicionais, a poesia de Jaziri também está profundamente enraizada no patriotismo romântico, e os poemas que ele escreveu em homenagem aos príncipes curdos diferem da poesia escrita nos tribunais dos poderosos reis da região. O nome do Curdistão aparece com frequência e está sempre conectado com grande orgulho. O principal trabalho literário de Jaziri é a coleção de seus poemas chamados Dîwana Melayê Cizîr.

=KTML_Bold=Antecedentes=KTML_End=
Seu nome era Ahmad, mas geralmente ele é referido como Shekh Ahmad-e Jaziri ou Mala-ye Jaziri. O nome de seu pai era Mala Muhammad ou, segundo algumas fontes, Shekh Muhammad. Não se sabe onde ele nasceu, mas presume-se que sua família pertencia a Bukhti, ou tribo Bohti, que morava na região de Jazira. Os nomes das canções frequentemente usados por Jaziri em seus poemas são Mala e Male. O último é a forma coloquial que indica a construção de izafa para substantivos masculinos no dialecto Kurmanji do curdo.

=KTML_Bold=Trabalhos=KTML_End=
O seu divã (coleção de poemas) é o único trabalho literário atribuído a Malaye Jaziri. A poesia de Malaye Jaziri é uma das mais populares obras literárias no Curdistão. É comparável ao épico de Mam e Zin de Ahmad Khani. O divã de Jaziri sempre foi um dos principais temas do sistema educacional tradicional. Além disso, ele pertencia à ordem sufista Naqshbandi, uma das ordens mais difundidas em todo o mundo muçulmano. Mas, em primeiro lugar, os valores estéticos e espirituais em sua poesia tornaram-no um trabalho duradouro. O divã foi impresso pela primeira vez em Berlim, em 1904, por Martin Hartmann. Existem até sete edições de seu divã. Um dos mais confiáveis ​​foi publicado por Zivingi. Sua edição compreende 120 poemas e 3 ruba'is, em ordem alfabética de acordo com as letras finais das rimas, independentemente da forma. Outra edição que fornece uma base razoável para pesquisadores foi publicada pelo poeta curdo tardio Hejar. Esta edição contém 117 poemas, gazal e cássida e 3 rubais.

Jaziri foi muito inspirado pelos poetas persas clássicos, Hafez, Mawlana Jalal ad-Din Rumi e Jami, a quem ele considerava mestres. Sua afiliação espiritual com a ordem sufista Naqshbandi também está distintamente presente em seu trabalho.
[1]
ئەم بابەتە بەزمانی (Português) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
⚠️ Not specified T1_44
ئەم بابەتە 1,112 جار بینراوە
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
هاشتاگ
سەرچاوەکان
[1] ماڵپەڕ | Português | Wikipedia
بابەتە پەیوەستکراوەکان: 32
زمانی بابەت: Português
ڕۆژی لەدایکبوون: 00-00-1570
ڕۆژی کۆچی دوایی: 00-00-1640 (70 ساڵ)
زمان - شێوەزار: کرمانجیی سەروو
شار و شارۆچکەکان (لەدایکبوون): جزیرا بۆتان
نەتەوە: کورد
وڵات - هەرێم (لەدایکبوون): باکووری کوردستان
ڕەگەزی کەس: نێر
تایبەتمەندییە تەکنیکییەکان
خاوەنی ئەم بابەتە بەسوپاسەوە، مافی بڵاوکردنەوەیی بە کوردیپێدیا بەخشیوە! یان بابەتەکە کۆنە، یاخود بابەتەکە موڵکی گشتییە.
کوالیتیی بابەت: 99%
99%
ئەم بابەتە لەلایەن: ( شادی ئاکۆیی )ەوە لە: 11-08-2024 تۆمارکراوە
ئەم بابەتە لەلایەن: ( هاوڕێ باخەوان )ەوە لە: 11-08-2024 پێداچوونەوەی بۆکراوە و ئازادکراوە
ئەم بابەتە بۆ دواجار لەلایەن: ( هاوڕێ باخەوان )ەوە لە: 11-08-2024 باشترکراوە
ناونیشانی بابەت
ئەم بابەتە 1,112 جار بینراوە
QR Code
  بابەتی نوێ
  بابەت بەهەڵکەوت 
  تایبەت بە خانمان 
  
  بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا 

Kurdipedia.org (2008 - 2025) version: 17
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| کاتی ئافراندنی لاپەڕە: 0.438 چرکە!